Přísloví 29 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Kdo zatvrdí šíji proti domluvám, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo. 2 Když přibývá spravedlivých, lid se raduje, panuje-li svévolník, lid vzdychá. 3 Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek. 4 Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji. 5 Muž, který lichotí bližnímu, rozprostírá síť jeho krokům. 6 V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý plesá a raduje se. 7 Spravedlivý zná při nemajetných, svévolník pro takové poznání nemá porozumění. 8 Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí. 9 Když se moudrý soudí s pošetilcem, ten se rozčiluje a posmívá bez ustání. 10 Krvežíznivci nenávidí bezúhonného, kdežto přímí usilují zachránit mu život. 11 Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne. 12 Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky. 13 Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin. 14 Jestliže král soudí nuzné podle pravdy, jeho trůn bude upevněn provždy. 15 Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce. 16 Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád. 17 Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život. 18 Není-li žádného vidění, lid pustne, ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon. 19 Otroka nelze ukáznit slovy; chápe sice, ale odezva žádná. 20 Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on. 21 Když někdo otroka od mládí hýčká, bude mít nakonec příživníka. 22 Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků. 23 Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy. 24 Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život: slyší kletbu, a nic neprozradí. 25 Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad. 26 Mnozí usilují naklonit si vladaře, ale soudcem všech je Hospodin. 27 Spravedlivým se hnusí podlý člověk, svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Z často káraného se stane zatvrzelý, když náhle zhroutí se, nebude pomoci. 2 Z rozmachu spravedlivých lid se raduje, když vládnou darebáci, národ běduje. 3 Kdo miluje moudrost, působí otci radost, přítel nevěstek však mrhá majetek. 4 Spravedlností král posiluje zemi, kdo ale zvyšuje daně, ten ji pustoší. 5 Kdo svému bližnímu lichotí, prostírá před jeho nohy síť. 6 Zlý člověk vězí v pasti hříchu, spravedlivý je plný radostného smíchu. 7 Spravedlivý má zájem o právo ubohých, darebák o tom nechce vědět nic. 8 Drzouni dovedou vzbouřit město, mudrci dovedou odvrátit hněv. 9 S hlupákem když se moudrý dohaduje, pohrůžky, posměch, nic nikam nevede! 10 Krvelační poctivce nenávidí, upřímnému se sápou po krku. 11 Tupec dá průchod všem svým citům, moudrý se ale drží zpět. 12 Panovník, jenž dá na lživé řeči, bude mít za služebníky samé ničemy. 13 Chudák a vyděrač mají jedno společné: oběma dal Hospodin vidět světlo dne. 14 Soudí-li král i chudé poctivě, jeho trůn bude navěky upevněn. 15 Moudrosti dodává metla a domluva, rozpustilé dítě je pro matku ostuda. 16 Když přibývá darebáků, hříchu přibývá, spravedliví však spatří jejich pád. 17 Vychovávej syna, a dá ti odpočinutí, potěšením tvou duši nasytí. 18 Kde chybí zjevení, lid ztrácí zábrany, kdo ale plní Zákon, ten je blažený. 19 Netrestej otroka pouhými slovy; rozumí sice, ale neodpoví! 20 Viděl jsi člověka, co v řeči pospíchá? Více se dá čekat od hlupáka! 21 Když někdo otroka odmalička hýčká, bude mít z něho nevděčníka. 22 Hněvivý člověk vzbuzuje různice, kdo je vznětlivý, hřeší velice. 23 Vlastní povýšenost člověka poníží, kdo je poníženého ducha, dojde uznání. 24 Zlodějův společník sám sobě škodí, když ani pod přísahou nic nepoví. 25 Strach z lidí člověka nakonec ochromí, kdo doufá v Hospodina, však žije v bezpečí. 26 Kdekdo si touží mocné naklonit, soudcem všech lidí je však Hospodin. 27 Spravedlivým se hnusí, kdo křivdy páchají, darebákům se hnusí poctiví.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Wer bei Tadel hartnäckig bleibt, / wird plötzlich zerschmettert und es gibt keine Heilung. 2 Wenn die Gerechten zahlreich werden, freut sich das Volk, / herrscht der Frevler, dann stöhnt das Volk. (Př 28,12) 3 Wer Weisheit liebt, erfreut seinen Vater; / wer mit Dirnen verkehrt, verschleudert das Vermögen. 4 Ein König richtet das Land auf durch Recht, / wer Abgaben erpresst, zerstört es. 5 Wer seinem Nächsten schmeichelt, / breitet ihm ein Netz vor die Füße. 6 In der Sünde des Bösen liegt eine Falle, / doch der Gerechte jubelt und freut sich. 7 Der Gerechte hat Verständnis für den Rechtsstreit der Armen, / der Frevler aber kennt kein Verständnis. 8 Hetzer bringen eine Stadt in Aufruhr, / Weise beschwichtigen die Erregung. (Sír 28,14) 9 Rechtet ein Weiser mit einem Toren, / tobt dieser und lacht und gibt keine Ruhe. 10 Mörder hassen den Schuldlosen, / Rechtschaffene bemühen sich um sein Leben. 11 Ein Tor lässt seiner ganzen Erregung freien Lauf, / aber ein Weiser hält sie zurück. 12 Achtet ein Herrscher auf Lügen, / werden alle seine Beamten zu Schurken. 13 Der Arme und der Ausbeuter begegnen einander, / der HERR gibt beiden das Augenlicht. (Př 22,2) 14 Spricht ein König den Geringen zuverlässig Recht, / hat sein Thron für immer Bestand. 15 Rute und Rüge verleihen Weisheit, / ein zügelloser Knabe macht seiner Mutter Schande. (Př 13,24) 16 Mehren sich Frevler, so mehrt sich die Sünde, / doch die Gerechten erleben ihren Sturz. 17 Züchtige deinen Sohn, so wird er dir Ruhe verschaffen / und deinem Herzen Freude machen. 18 Ohne prophetische Offenbarung verwildert das Volk; / selig ist es, wenn es die Unterweisung bewahrt. 19 Durch Worte wird kein Sklave gebessert, / er versteht sie wohl, aber kehrt sich nicht daran. 20 Siehst du einen, der eilfertig ist im Reden, / mehr Hoffnung gibt es für den Toren als für ihn. 21 Ein Sklave, verwöhnt von Jugend an, / wird am Ende widerspenstig.^[1] 22 Ein aufbrausender Mensch erregt Streit, / ein Jähzorniger begeht viele Sünden. 23 Hochmut erniedrigt den Menschen, / doch der Demütige kommt zu Ehren. 24 Wer mit dem Dieb teilt, hasst sich selbst, / er hört die Verfluchung, doch er macht keine Anzeige. 25 Die Angst des Menschen führt ihn in die Falle; / wer auf den HERRN vertraut, ist gesichert. 26 Viele suchen die Gunst des Herrschers, / aber das Recht kommt für alle vom HERRN. 27 Der Übeltäter ist den Gerechten ein Gräuel. / Der Rechtschaffene ist für den Frevler ein Gräuel.

English Standard Version

od Crossway

1 He who is often reproved, yet stiffens his neck, will suddenly be broken beyond healing. (1S 2,25; Př 1,24; Př 6,15; Iz 30,14; Jr 19,11)

1S 2,25Př 1,24Př 6,15Iz 30,14Jr 19,11

2 When the righteous increase, the people rejoice, but when the wicked rule, the people groan. (Est 3,15; Est 8,15; Př 11,10; Př 28,12; Př 28,28)

Est 3,15Est 8,15Př 11,10Př 28,12Př 28,28

3 He who loves wisdom makes his father glad, but a companion of prostitutes squanders his wealth. (Př 5,9; Př 6,26; Př 10,1; Př 15,20; Př 27,11; Př 28,7; L 15,13; L 15,30)

Př 5,9Př 6,26Př 10,1Př 15,20Př 27,11Př 28,7L 15,13L 15,30

4 By justice a king builds up the land, but he who exacts gifts^[1] tears it down. (2Pa 9,8; Př 29,14) 5 A man who flatters his neighbor spreads a net for his feet. (Ž 9,15; Př 28,23) 6 An evil man is ensnared in his transgression, but a righteous man sings and rejoices. (Ex 15,1; Ex 15,21; Ž 35,27; Kaz 9,12)

Ex 15,1Ex 15,21Ž 35,27Kaz 9,12

7 A righteous man knows the rights of the poor; a wicked man does not understand such knowledge. (Jb 29,16; Ž 41,1; Př 28,27) 8 Scoffers set a city aflame, but the wise turn away wrath. (Př 11,11) 9 If a wise man has an argument with a fool, the fool only rages and laughs, and there is no quiet. (Kaz 4,6) 10 Bloodthirsty men hate one who is blameless and seek the life of the upright.^[2] (Gn 4,5; Gn 4,8; 1J 3,12) 11 A fool gives full vent to his spirit, but a wise man quietly holds it back. 12 If a ruler listens to falsehood, all his officials will be wicked. 13 The poor man and the oppressor meet together; the Lord gives light to the eyes of both. (Jb 25,3; Ž 13,3; Př 22,2) 14 If a king faithfully judges the poor, his throne will be established forever. (Ž 72,4; Př 16,12; Př 29,4) 15 The rod and reproof give wisdom, but a child left to himself brings shame to his mother. (Př 10,1; Př 17,25; Př 29,17) 16 When the wicked increase, transgression increases, but the righteous will look upon their downfall. (Ž 37,34; Ž 37,36; Ž 58,10; Ž 91,8; Ž 92,11)

Ž 37,34Ž 37,36Ž 58,10Ž 91,8Ž 92,11

17 Discipline your son, and he will give you rest; he will give delight to your heart. (Př 13,24) 18 Where there is no prophetic vision the people cast off restraint,^[3] but blessed is he who keeps the law. (Ex 32,25; 1S 3,1; 2Pa 15,3; Ž 74,9; Am 8,11; L 11,28; J 13,17; Jk 1,25)

Ex 32,251S 3,12Pa 15,3Ž 74,9Am 8,11L 11,28J 13,17Jk 1,25

19 By mere words a servant is not disciplined, for though he understands, he will not respond. 20 Do you see a man who is hasty in his words? There is more hope for a fool than for him. (Př 26,12) 21 Whoever pampers his servant from childhood will in the end find him his heir.^[4] 22 A man of wrath stirs up strife, and one given to anger causes much transgression. (Př 15,18) 23 One’s pride will bring him low, but he who is lowly in spirit will obtain honor. (2S 22,28; Př 11,2; Př 15,33; Př 17,19; Př 18,12; Mt 23,12; Jk 4,6)

2S 22,28Př 11,2Př 15,33Př 17,19Př 18,12Mt 23,12Jk 4,6

24 The partner of a thief hates his own life; he hears the curse, but discloses nothing. (Lv 5,1; Př 8,36) 25 The fear of man lays a snare, but whoever trusts in the Lord is safe. (Gn 12,12; Gn 20,2; Gn 20,11; Gn 26,7; L 12,4; J 12,42)

Gn 12,12Gn 20,2Gn 20,11Gn 26,7L 12,4J 12,42

26 Many seek the face of a ruler, but it is from the Lord that a man gets justice. (Př 19,6; Iz 49,4; 1K 4,4) 27 An unjust man is an abomination to the righteous, but one whose way is straight is an abomination to the wicked. (2K 6,14)

King James Version

1 He, that being often reproved hardeneth his neck, shall suddenly be destroyed, and that without remedy. 2 When the righteous are in authority, the people rejoice: but when the wicked beareth rule, the people mourn. 3 Whoso loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots spendeth his substance. 4 The king by judgment establisheth the land: but he that receiveth gifts overthroweth it. 5 A man that flattereth his neighbour spreadeth a net for his feet. 6 In the transgression of an evil man there is a snare: but the righteous doth sing and rejoice. 7 The righteous considereth the cause of the poor: but the wicked regardeth not to know it . 8 Scornful men bring a city into a snare: but wise men turn away wrath. 9 If a wise man contendeth with a foolish man, whether he rage or laugh, there is no rest. 10 The bloodthirsty hate the upright: but the just seek his soul. 11 A fool uttereth all his mind: but a wise man keepeth it in till afterwards. 12 If a ruler hearken to lies, all his servants are wicked. 13 The poor and the deceitful man meet together: the LORD lighteneth both their eyes. 14 The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever. 15 The rod and reproof give wisdom: but a child left to himself bringeth his mother to shame. 16 When the wicked are multiplied, transgression increaseth: but the righteous shall see their fall. 17 Correct thy son, and he shall give thee rest; yea, he shall give delight unto thy soul. 18 Where there is no vision, the people perish: but he that keepeth the law, happy is he. 19 A servant will not be corrected by words: for though he understand he will not answer. 20 Seest thou a man that is hasty in his words? there is more hope of a fool than of him. 21 He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him become his son at the length. 22 An angry man stirreth up strife, and a furious man aboundeth in transgression. 23 A man' pride shall bring him low: but honour shall uphold the humble in spirit. 24 Whoso is partner with a thief hateth his own soul: he heareth cursing, and bewrayeth it not. 25 The fear of man bringeth a snare: but whoso putteth his trust in the LORD shall be safe. 26 Many seek the ruler' favour; but every man' judgment cometh from the LORD. 27 An unjust man is an abomination to the just: and he that is upright in the way is abomination to the wicked.