Přísloví 15,15 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost. 2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství. 3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré. 4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru. 5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude. 6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek. 7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak. 8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu. 9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje. 10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře. 11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? 12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí. 13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá. 14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím. 15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné. 16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem. 17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist. 18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu. 19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená. 20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou. 21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje. 22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí. 23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré! 24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. 25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje. 26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné. 27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude. 28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost. 29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti. 31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude. 32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum. 33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. 2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost. 3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré. 4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha. 5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře. 6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat. 7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků. 8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení. 9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost. 10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře. 11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských. 12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí. 13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha. 14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí. 15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně. 16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. 17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist. 18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje. 19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená. 20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou. 21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo. 22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. 23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas! 24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole. 25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje. 26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá. 27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ. 28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu. 29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti. 31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými. 32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum. 33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Vlídná odpověď odvrací zlobu, příkrá řeč ale budí hněv. 2 Jazyk moudrých zpříjemňuje poznání, tupci z úst chrlí samé nesmysly. 3 Hospodinovy oči vidí všude, vše zlé i dobré pozorně sledují. 4 Krotký jazyk je stromem života, je-li však pokřivený, ducha podlomí. 5 Hlupák pohrdá poučením otce, chytrý je ten, kdo dá na domluvy. 6 Dům spravedlivého je velkou pokladnicí, zisky darebáka nesou jen trápení. 7 Rty moudrých vědění rozsévají, srdce tupců však nikoli. 8 Oběť darebáků se Hospodinu hnusí, zalíbení má v modlitbě poctivých. 9 Cesta darebáka se Hospodinu hnusí, stoupence spravedlnosti miluje. 10 Tvrdý trest tomu, kdo opouští stezku; kdo nesnese domluvy, ten umírá. 11 Hospodin vidí do hrobu i říše záhuby – do srdce člověka tím spíš! 12 Drzoun nemiluje toho, kdo jej kárá, a proto za moudrými nechodí. 13 Radostné srdce dodává tváři krásu, ztrápené srdce ducha ubíjí. 14 Srdce rozumného touží po vědění, ústa tupců se krmí tupostí. 15 Každý den chudáka bývá těžký, dobrotivé srdce však stále hoduje. 16 Lepší je málo s úctou k Hospodinu než velké poklady s neklidem. 17 Lepší je talíř zeleniny s láskou než vykrmený býk a s ním nenávist. 18 Vznětlivý člověk vzbuzuje sváry, trpělivý dovede spory uklidnit. 19 Cesta lenocha trním zarůstá, stezka poctivých je ale dlážděná. 20 Moudrý syn dělá otci radost, tupec i vlastní matkou pohrdá. 21 Nerozumného těší každá hloupost, rozvážný člověk drží přímý směr. 22 Bez porady se plány hroutí, při množství rádců se však naplní. 23 Výstižná odpověď udělá člověku radost; jak dobré je slovo v pravý čas! 24 Rozumné vede vzhůru cesta života, aby unikli peklu v hlubinách. 25 Hospodin strhne dům pyšných, mezníky vdovy ale upevní. 26 Zlé úmysly se Hospodinu hnusí, za čistá považuje slova laskavá. 27 Kdo se chce obohatit, ten vlastní domov boří, kdo nenávidí úplatky, ten bude žít. 28 Srdce spravedlivého promýšlí odpovědi, ústa darebáků chrlí hanebnost. 29 Darebákům je Hospodin velmi vzdálen, modlitbu spravedlivých ale vyslyší. 30 Zářivý pohled rozveselí srdce, dobrá novina až do morku osvěží. 31 Kdo zdravým domluvám otvírá uši, ten bude bydlet mezi moudrými. 32 Kdo odmítá poučení, pohrdá vlastní duší, kdo na domluvy dá, ten rozum nabere. 33 Školou moudrosti je úcta k Hospodinu; slávu předchází pokora.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Eine sanfte Antwort dämpft die Erregung, / eine kränkende Rede reizt zum Zorn. 2 Die Zunge der Weisen tut der Erkenntnis gut, / der Mund der Narren sprudelt Torheit hervor. 3 An jedem Ort sind die Augen des HERRN, / sie wachen über Gute und Böse. 4 Eine sanfte Zunge ist ein Lebensbaum, / eine falsche Zunge bricht das Herz. 5 Der Tor verschmäht die Unterweisung seines Vaters, / wer auf Zurechtweisung achtet, ist klug. 6 Im Haus des Gerechten gibt es reichen Vorrat, / was der Frevler erwirbt, wird zerschlagen. 7 Die Lippen der Weisen streuen Erkenntnis aus, / das Herz der Toren ist verkehrt. 8 Das Opfer der Frevler ist dem HERRN ein Gräuel, / am Gebet der Rechtschaffenen aber hat er Gefallen. (Př 21,27) 9 Ein Gräuel ist dem HERRN der Weg des Frevlers, / wer aber der Gerechtigkeit nachjagt, den liebt er. 10 Schlimme Strafe trifft den, der den Pfad verlässt, / wer Zurechtweisung hasst, muss sterben. 11 Totenreich und Unterwelt liegen offen vor dem HERRN, / wie viel mehr die Herzen der Menschen. 12 Ein Zuchtloser liebt es nicht, dass man ihn rügt, / zu weisen Menschen begibt er sich nicht. 13 Ein fröhliches Herz macht das Gesicht heiter, / Kummer im Herzen bedrückt das Gemüt. 14 Das Herz des Verständigen sucht Erkenntnis, / der Mund der Toren ergeht sich in Torheit. 15 Der Bedrückte hat lauter böse Tage, / der Frohgemute hat ständig Feiertag. 16 Besser wenig in der Furcht des HERRN / als reiche Schätze und keine Ruhe. (Př 16,8; Př 17,1) 17 Besser ein Gericht Gemüse, wo Liebe herrscht, / als ein gemästeter Ochse und Hass dabei. 18 Ein hitziger Mensch erregt Zank, / ein langmütiger besänftigt den Streit. 19 Der Weg des Faulen ist wie ein Dornengestrüpp, / der Pfad der Redlichen aber ist gebahnt. (Př 6,6) 20 Ein weiser Sohn macht dem Vater Freude, / nur ein törichter Mensch verachtet seine Mutter. (Př 10,1) 21 Torheit macht dem Unverständigen Freude, / der einsichtige Mann geht den geraden Weg. 22 Wo es an Beratung fehlt, da scheitern die Pläne, / wo viele Ratgeber sind, gibt es Erfolg. 23 Jeden freut es, wenn er Antwort geben kann, / und wie gut ist doch ein Wort zur rechten Zeit. 24 Einen Lebenspfad zur Höhe gibt es für den Klugen, / damit er der Totenwelt drunten entgeht. 25 Das Haus der Stolzen reißt der HERR nieder, / den Grenzstein der Witwe aber macht er fest. (Dt 19,14; Př 22,28; Př 23,10) 26 Die Pläne des Bösen sind dem HERRN ein Gräuel, / aber freundliche Reden sind lauter. 27 Wer unrechten Gewinn macht, zerstört sein Haus, / wer Bestechung von sich weist, wird lange leben. 28 Der Gerechte überlegt sich im Herzen jede Antwort, / aber der Mund der Frevler sprudelt Schlechtes hervor. 29 Fern ist der HERR den Frevlern, / doch das Gebet der Gerechten hört er. 30 Strahlende Augen erfreuen das Herz, / frohe Kunde labt den Leib. 31 Ein Ohr, das auf heilsame Mahnungen hört, / hält sich unter den Weisen auf. 32 Wer Zucht abweist, verachtet sich selbst; / wer aber auf Mahnungen hört, erwirbt Verstand. 33 Die Furcht des HERRN erzieht zur Weisheit / und Demut geht der Ehre voran. (Př 1,7)

English Standard Version

od Crossway

1 A soft answer turns away wrath, but a harsh word stirs up anger. (Sd 8,1; 1S 25,10; 1Kr 12,13; Př 25,15)

Sd 8,11S 25,101Kr 12,13Př 25,15

2 The tongue of the wise commends knowledge, but the mouths of fools pour out folly. (Př 12,23; Př 13,16; Př 15,28; Př 18,2)

Př 12,23Př 13,16Př 15,28Př 18,2

3 The eyes of the Lord are in every place, keeping watch on the evil and the good. (Jb 31,4) 4 A gentle^[1] tongue is a tree of life, but perverseness in it breaks the spirit. (Př 3,18; Př 11,3; Př 12,18) 5 A fool despises his father’s instruction, but whoever heeds reproof is prudent. (Ž 107,11; Př 10,1; Př 13,18) 6 In the house of the righteous there is much treasure, but trouble befalls the income of the wicked. 7 The lips of the wise spread knowledge; not so the hearts of fools.^[2] (Mt 12,34) 8 The sacrifice of the wicked is an abomination to the Lord, but the prayer of the upright is acceptable to him. (Př 15,29; Př 21,27; Kaz 5,1; Iz 1,11; Iz 1,15)

Př 15,29Př 21,27Kaz 5,1Iz 1,11Iz 1,15

9 The way of the wicked is an abomination to the Lord, but he loves him who pursues righteousness. (Př 11,19; Př 21,21; 1Tm 6,11) 10 There is severe discipline for him who forsakes the way; whoever hates reproof will die. (Př 12,1; Iz 1,5) 11 Sheol and Abaddon lie open before the Lord; how much more the hearts of the children of man! (1S 16,7; 2Pa 6,30; Ž 44,21; J 2,24)

1S 16,72Pa 6,30Ž 44,21J 2,24

12 A scoffer does not like to be reproved; he will not go to the wise. (Ž 1,1; Am 5,10) 13 A glad heart makes a cheerful face, but by sorrow of heart the spirit is crushed. (Př 12,25; Př 15,15; Př 17,22; Př 18,14)

Př 12,25Př 15,15Př 17,22Př 18,14

14 The heart of him who has understanding seeks knowledge, but the mouths of fools feed on folly. (Př 14,6; Př 19,24) 15 All the days of the afflicted are evil, but the cheerful of heart has a continual feast. (Př 15,13) 16 Better is a little with the fear of the Lord than great treasure and trouble with it. (Ž 37,16; Př 16,8; 1Tm 6,6) 17 Better is a dinner of herbs where love is than a fattened ox and hatred with it. (Př 17,1; Mt 22,4; L 15,23) 18 A hot-tempered man stirs up strife, but he who is slow to anger quiets contention. (Př 14,29; Př 16,28; Př 26,21; Př 28,25; Př 29,22)

Př 14,29Př 16,28Př 26,21Př 28,25Př 29,22

19 The way of a sluggard is like a hedge of thorns, but the path of the upright is a level highway. (Př 19,24; Př 22,5; Př 22,13; Jr 18,15)

Př 19,24Př 22,5Př 22,13Jr 18,15

20 A wise son makes a glad father, but a foolish man despises his mother. (Př 29,3) 21 Folly is a joy to him who lacks sense, but a man of understanding walks straight ahead. (Př 10,23; Ef 5,15) 22 Without counsel plans fail, but with many advisers they succeed. (Př 11,14; Př 20,18) 23 To make an apt answer is a joy to a man, and a word in season, how good it is! (Př 25,11; Iz 50,4) 24 The path of life leads upward for the prudent, that he may turn away from Sheol beneath. (Př 2,18; Fp 3,20; Ko 3,1) 25 The Lord tears down the house of the proud but maintains the widow’s boundaries. (Ž 68,5; Ž 146,9; Př 23,10; Př 29,23)

Ž 68,5Ž 146,9Př 23,10Př 29,23

26 The thoughts of the wicked are an abomination to the Lord, but gracious words are pure. (Př 6,16; Př 6,18; Př 16,24) 27 Whoever is greedy for unjust gain troubles his own household, but he who hates bribes will live. (Jz 7,25; Př 1,19; Př 11,29; Př 17,23; Iz 5,8; Jr 17,11)

Jz 7,25Př 1,19Př 11,29Př 17,23Iz 5,8Jr 17,11

28 The heart of the righteous ponders how to answer, but the mouth of the wicked pours out evil things. (Ž 37,30; Př 15,2; 1P 3,15) 29 The Lord is far from the wicked, but he hears the prayer of the righteous. (Ž 18,41; Ž 34,16; Ž 145,18; Př 15,8)

Ž 18,41Ž 34,16Ž 145,18Př 15,8

30 The light of the eyes rejoices the heart, and good news refreshes^[3] the bones. (Ž 38,10; Př 25,25) 31 The ear that listens to life-giving reproof will dwell among the wise. (Př 6,23; Př 15,5; Př 20,12; Př 25,12)

Př 6,23Př 15,5Př 20,12Př 25,12

32 Whoever ignores instruction despises himself, but he who listens to reproof gains intelligence. (Př 8,33; Př 8,36; Př 19,8) 33 The fear of the Lord is instruction in wisdom, and humility comes before honor. (Př 1,7; Př 18,12)

King James Version

1 A soft answer turneth away wrath: but grievous words stir up anger. 2 The tongue of the wise useth knowledge aright: but the mouth of fools poureth out foolishness. 3 The eyes of the LORD are in every place, beholding the evil and the good. 4 A wholesome tongue is a tree of life: but perverseness therein is a breach in the spirit. 5 A fool despiseth his father' instruction: but he that regardeth reproof is prudent. 6 In the house of the righteous is much treasure: but in the revenues of the wicked is trouble. 7 The lips of the wise disperse knowledge: but the heart of the foolish doeth not so. 8 The sacrifice of the wicked is an abomination to the LORD: but the prayer of the upright is his delight. 9 The way of the wicked is an abomination unto the LORD: but he loveth him that followeth after righteousness. 10 Correction is grievous unto him that forsaketh the way: and he that hateth reproof shall die. 11 Hell and destruction are before the LORD: how much more then the hearts of the children of men? 12 A scorner loveth not one that reproveth him: neither will he go unto the wise. 13 A merry heart maketh a cheerful countenance: but by sorrow of the heart the spirit is broken. 14 The heart of him that hath understanding seeketh knowledge: but the mouth of fools feedeth on foolishness. 15 All the days of the afflicted are evil: but he that is of a merry heart hath a continual feast. 16 Better is little with the fear of the LORD than great treasure and trouble therewith. 17 Better is a dinner of herbs where love is, than a stalled ox and hatred therewith. 18 A wrathful man stirreth up strife: but he that is slow to anger appeaseth strife. 19 The way of the slothful man is as an hedge of thorns: but the way of the righteous is made plain. 20 A wise son maketh a glad father: but a foolish man despiseth his mother. 21 Folly is joy to him that is destitute of wisdom: but a man of understanding walketh uprightly. 22 Without counsel purposes are disappointed: but in the multitude of counsellors they are established. 23 A man hath joy by the answer of his mouth: and a word spoken in due season, how good is it ! 24 The way of life is above to the wise, that he may depart from hell beneath. 25 The LORD will destroy the house of the proud: but he will establish the border of the widow. 26 The thoughts of the wicked are an abomination to the LORD: but the words of the pure are pleasant words. 27 He that is greedy of gain troubleth his own house; but he that hateth gifts shall live. 28 The heart of the righteous studieth to answer: but the mouth of the wicked poureth out evil things. 29 The LORD is far from the wicked: but he heareth the prayer of the righteous. 30 The light of the eyes rejoiceth the heart: and a good report maketh the bones fat. 31 The ear that heareth the reproof of life abideth among the wise. 32 He that refuseth instruction despiseth his own soul: but he that heareth reproof getteth understanding. 33 The fear of the LORD is the instruction of wisdom; and before honour is humility.