Přísloví 16 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. 2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

DRUHÁ ČÁST

1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. 3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. 4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den. 5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. 6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. 7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. 8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. 9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. 10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. 11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. 12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. 13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. 14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. 15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. 16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. 17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. 18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. 19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. 20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. 21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. 22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. 23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. 24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. 25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa. 27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. 28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. 29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. 30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. 31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. 32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. 33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin. 2 Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin. 3 Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní. 4 Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den. 5 Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist. 6 Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu. 7 Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří. 8 Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím. 9 Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin. 10 Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit. 11 Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil. 12 Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn! 13 Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně. 14 Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší. 15 Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře! 16 Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. 17 Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání. 18 Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. 19 Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist. 20 Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený! 21 Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají. 22 Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků. 23 Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti. 24 Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. 25 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 26 Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání. 27 Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál. 28 Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele. 29 Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou. 30 Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost. 31 Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží. 32 Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat. 33 Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Der Mensch entwirft die Pläne im Herzen, / doch vom HERRN kommt die Antwort auf der Zunge. (Př 16,9) 2 Jeder meint, sein Verhalten sei fehlerlos, / doch der HERR prüft die Geister. (Př 21,2) 3 Befiehl dem HERRN dein Tun an, / so werden deine Pläne gelingen. (Ž 37,5) 4 Alles hat der HERR für seinen Zweck erschaffen, / so auch den Frevler für den Tag des Unheils. 5 Ein Gräuel ist dem HERRN jeder Hochmütige; / er bleibt gewiss nicht ungestraft. 6 Durch Liebe und Treue wird Schuld gesühnt, / durch Furcht des HERRN weicht man dem Bösen aus. 7 Gefallen dem HERRN die Wege eines Menschen, / so versöhnt er auch seine Feinde mit ihm. 8 Besser wenig mit Gerechtigkeit / als viel Besitz mit Unrecht. (Př 15,16) 9 Des Menschen Herz plant seinen Weg, / doch der HERR lenkt seinen Schritt. (Př 16,1) 10 Gottesentscheid kommt von den Lippen des Königs, / sein Mund verfehlt sich nicht, wenn er ein Urteil fällt. 11 Rechte Waage und Waagschalen sind Sache des HERRN, / sein Werk sind alle Gewichtssteine im Beutel. (Př 11,1) 12 Frevlerisches Tun ist Königen ein Gräuel; / denn ein Thron steht fest durch Gerechtigkeit. 13 Gerechte Lippen gefallen Königen, / wer aufrichtig redet, den liebt man. 14 Des Königs Grimm gleicht Todesboten; / aber ein Weiser kann ihn besänftigen. 15 Im leuchtenden Gesicht des Königs liegt Leben, / sein Wohlwollen gleicht der Regenwolke im Frühjahr. 16 Weisheit erwerben - wie viel besser als Gold!, / Einsicht erwerben - vortrefflicher als Silber. 17 Böses zu meiden ist der Pfad der Rechtschaffenen; / wer auf seinen Weg achtet, bewahrt sein Leben. 18 Hoffart kommt vor dem Sturz / und Hochmut kommt vor dem Fall. (Př 11,2) 19 Besser bescheiden sein mit Demütigen, / als Beute teilen mit Stolzen. 20 Wer auf das Wort achtet, findet Glück; / selig, wer auf den HERRN vertraut. 21 Wer ein weises Herz hat, den nennt man verständig, / gefällige Rede fördert die Belehrung. 22 Ein Lebensquell ist Verstand für den, der ihn besitzt, / die Strafe der Toren ist die Torheit selbst. 23 Das Herz des Weisen macht seinen Mund klug, / es mehrt auf seinen Lippen die Belehrung. 24 Freundliche Worte sind eine Honigwabe, / süß für den Gaumen, heilsam für den Leib. 25 Manch einem scheint sein Weg der rechte, / aber am Ende sind es Wege des Todes. (Př 14,12) 26 Der Hunger des Arbeiters arbeitet für ihn; / denn sein Mund treibt ihn an. 27 Ein Taugenichts gräbt nach Unheil, / auf seinen Lippen ist es wie sengendes Feuer. 28 Ein tückischer Mensch erregt Streit, / ein Verleumder entzweit Freunde. 29 Der Gewalttätige verführt seinen Nächsten, / er bringt ihn auf einen Weg, der nicht gut ist. 30 Wer mit den Augen zwinkert, sinnt auf Tücke; / wer die Lippen verzieht, hat das Böse schon vollbracht. (Př 6,13; Př 10,10) 31 Graues Haar ist eine prächtige Krone, / auf dem Weg der Gerechtigkeit findet man sie. 32 Besser ein Langmütiger als ein Kriegsheld, / besser, wer sich selbst beherrscht, als wer eine Stadt erobert. 33 Im Bausch des Gewandes schüttelt man das Los, / doch jede Entscheidung kommt vom HERRN. (Př 18,18)

English Standard Version

od Crossway

1 The plans of the heart belong to man, but the answer of the tongue is from the Lord. (Mt 10,19) 2 All the ways of a man are pure in his own eyes, but the Lord weighs the spirit.^[1] (1S 16,7; Př 12,15; Př 21,2; Př 24,12; Př 30,12)

1S 16,7Př 12,15Př 21,2Př 24,12Př 30,12

3 Commit your work to the Lord, and your plans will be established. (Ž 37,5) 4 The Lord has made everything for its purpose, even the wicked for the day of trouble. (Ex 9,16; Jb 21,30; Ř 11,36) 5 Everyone who is arrogant in heart is an abomination to the Lord; be assured, he will not go unpunished. (Př 6,16; Př 8,13; Př 11,21; Př 28,20; L 16,15)

Př 6,16Př 8,13Př 11,21Př 28,20L 16,15

6 By steadfast love and faithfulness iniquity is atoned for, and by the fear of the Lord one turns away from evil. (Jb 28,28; Př 14,16; Př 16,17; Da 4,27)

Jb 28,28Př 14,16Př 16,17Da 4,27

7 When a man’s ways please the Lord, he makes even his enemies to be at peace with him. (Gn 26,28; 2Pa 17,10) 8 Better is a little with righteousness than great revenues with injustice. (Př 15,16) 9 The heart of man plans his way, but the Lord establishes his steps. (Ž 37,23; Př 16,1; Př 19,21; Př 20,24; Jr 10,23)

Ž 37,23Př 16,1Př 19,21Př 20,24Jr 10,23

10 An oracle is on the lips of a king; his mouth does not sin in judgment. (1Kr 3,28) 11 A just balance and scales are the Lord’s; all the weights in the bag are his work. (Př 11,1) 12 It is an abomination to kings to do evil, for the throne is established by righteousness. (Př 20,28; Př 25,5; Př 29,14; Iz 16,5)

Př 20,28Př 25,5Př 29,14Iz 16,5

13 Righteous lips are the delight of a king, and he loves him who speaks what is right. (Př 14,35; Př 22,11) 14 A king’s wrath is a messenger of death, and a wise man will appease it. (Př 19,12; Př 20,2; Př 25,15) 15 In the light of a king’s face there is life, and his favor is like the clouds that bring the spring rain. (Jb 29,23; Jb 29,24; Ž 72,6; Př 16,13)

Jb 29,23Jb 29,24Ž 72,6Př 16,13

16 How much better to get wisdom than gold! To get understanding is to be chosen rather than silver. (Př 3,14; Př 8,10; Př 8,19; Př 10,20)

Př 3,14Př 8,10Př 8,19Př 10,20

17 The highway of the upright turns aside from evil; whoever guards his way preserves his life. (Př 16,6) 18 Pride goes before destruction, and a haughty spirit before a fall. (Př 11,2) 19 It is better to be of a lowly spirit with the poor than to divide the spoil with the proud. (Ex 15,9; Př 29,23; Iz 57,15) 20 Whoever gives thought to the word^[2] will discover good, and blessed is he who trusts in the Lord. (Ž 2,12; Př 19,8) 21 The wise of heart is called discerning, and sweetness of speech increases persuasiveness. (Př 16,23) 22 Good sense is a fountain of life to him who has it, but the instruction of fools is folly. (Př 10,11) 23 The heart of the wise makes his speech judicious and adds persuasiveness to his lips. (Ž 37,30; Mt 12,34) 24 Gracious words are like a honeycomb, sweetness to the soul and health to the body. (Ž 19,10; Př 4,22; Př 15,26) 25 There is a way that seems right to a man, but its end is the way to death.^[3] 26 A worker’s appetite works for him; his mouth urges him on. (Kaz 6,7) 27 A worthless man plots evil, and his speech^[4] is like a scorching fire. (Př 6,12; Př 6,14; Př 6,19; Jk 3,6)

Př 6,12Př 6,14Př 6,19Jk 3,6

28 A dishonest man spreads strife, and a whisperer separates close friends. (Př 15,18; Př 17,9; Př 18,8; Př 26,20; Př 26,22)

Př 15,18Př 17,9Př 18,8Př 26,20Př 26,22

29 A man of violence entices his neighbor and leads him in a way that is not good. (Př 1,10) 30 Whoever winks his eyes plans^[5] dishonest things; he who purses his lips brings evil to pass. (Př 2,12; Př 6,13) 31 Gray hair is a crown of glory; it is gained in a righteous life. (Př 3,1; Př 17,6; Př 20,29) 32 Whoever is slow to anger is better than the mighty, and he who rules his spirit than he who takes a city. (Př 14,29; Př 19,11; Př 25,28) 33 The lot is cast into the lap, but its every decision is from the Lord. (Př 29,26; Sk 1,26)

King James Version

1 The preparations of the heart in man, and the answer of the tongue, is from the LORD. 2 All the ways of a man are clean in his own eyes; but the LORD weigheth the spirits. 3 Commit thy works unto the LORD, and thy thoughts shall be established. 4 The LORD hath made all things for himself: yea, even the wicked for the day of evil. 5 Every one that is proud in heart is an abomination to the LORD: though hand join in hand, he shall not be unpunished. 6 By mercy and truth iniquity is purged: and by the fear of the LORD men depart from evil. 7 When a man' ways please the LORD, he maketh even his enemies to be at peace with him. 8 Better is a little with righteousness than great revenues without right. 9 A man' heart deviseth his way: but the LORD directeth his steps. 10 A divine sentence is in the lips of the king: his mouth transgresseth not in judgment. 11 A just weight and balance are the LORD': all the weights of the bag are his work. 12 It is an abomination to kings to commit wickedness: for the throne is established by righteousness. 13 Righteous lips are the delight of kings; and they love him that speaketh right. 14 The wrath of a king is as messengers of death: but a wise man will pacify it. 15 In the light of the king' countenance is life; and his favour is as a cloud of the latter rain. 16 How much better is it to get wisdom than gold! and to get understanding rather to be chosen than silver! 17 The highway of the upright is to depart from evil: he that keepeth his way preserveth his soul. 18 Pride goeth before destruction, and an haughty spirit before a fall. 19 Better it is to be of an humble spirit with the lowly, than to divide the spoil with the proud. 20 He that handleth a matter wisely shall find good: and whoso trusteth in the LORD, happy is he. 21 The wise in heart shall be called prudent: and the sweetness of the lips increaseth learning. 22 Understanding is a wellspring of life unto him that hath it: but the instruction of fools is folly. 23 The heart of the wise teacheth his mouth, and addeth learning to his lips. 24 Pleasant words are as an honeycomb, sweet to the soul, and health to the bones. 25 There is a way that seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death. 26 He that laboureth laboureth for himself; for his mouth craveth it of him. 27 An ungodly man diggeth up evil: and in his lips there is as a burning fire. 28 A froward man soweth strife: and a whisperer separateth chief friends. 29 A violent man enticeth his neighbour, and leadeth him into the way that is not good. 30 He shutteth his eyes to devise froward things: moving his lips he bringeth evil to pass. 31 The hoary head is a crown of glory, if it be found in the way of righteousness. 32 He that is slow to anger is better than the mighty; and he that ruleth his spirit than he that taketh a city. 33 The lot is cast into the lap; but the whole disposing thereof is of the LORD.