Přísloví 14 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. 2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. 3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. 4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. 5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež. 6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. 7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. 8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. 9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. 10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. 11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. 12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. 13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. 14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. 15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. 16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. 17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. 18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. 19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. 20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. 21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. 22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. 23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. 24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. 25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. 26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. 27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. 29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství. 30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. 31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. 32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. 33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. 34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. 35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama. 2 Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá. 3 Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty. 4 Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu. 5 Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam. 6 Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné. 7 Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš. 8 Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam. 9 Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření. 10 Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí. 11 Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu. 12 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 13 Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane. 14 Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své. 15 Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje. 16 Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál. 17 Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti. 18 Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění. 19 Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého. 20 Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují. 21 Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá. 22 Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným. 23 Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí. 25 Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež. 26 Úcta k Hospodinu je člověku pevnou tvrzí a útočištěm pro jeho děti. 27 Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout. 28 Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou. 29 Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti. 30 Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer. 31 Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá. 32 Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost.^[1] 33 V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo. 34 Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě. 35 Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Die Weisheit der Frauen hat ihr Haus gebaut, / die Torheit reißt es nieder mit eigenen Händen. (Př 24,3) 2 Wer geradeaus seinen Weg geht, fürchtet den HERRN, / wer krumme Wege geht, verachtet ihn. 3 Im Mund des Toren sprießt der Hochmut, / den Weisen behüten seine Lippen. 4 Wo keine Rinder sind, bleibt die Krippe leer, / reicher Ertrag kommt durch die Kraft des Stieres. 5 Ein zuverlässiger Zeuge lügt nicht, / aber ein falscher Zeuge flüstert Lügen zu. 6 Der Zuchtlose sucht Weisheit, doch vergebens, / dem Verständigen fällt die Erkenntnis leicht. 7 Geh einem törichten Mann aus dem Weg, / du erfährst keine verständigen Worte. 8 Die Weisheit des Klugen gibt ihm Einsicht in seinen Weg, / aber die Dummheit der Toren führt zu Täuschung. 9 Schuld macht die Toren dreist, / unter Rechtschaffenen aber herrscht Wohlwollen. 10 Das Herz allein kennt seinen Kummer, / auch in seine Freude mischt sich kein Fremder. 11 Das Haus der Frevler wird zertrümmert, / das Zelt der Redlichen gedeiht. 12 Manch einem scheint sein Weg der rechte, / aber am Ende sind es Wege des Todes. (Př 16,25) 13 Auch beim Lachen kann ein Herz leiden, / das Ende der Freude ist Gram. 14 Der Untreue sättigt sich von seinen Wegen, / der gute Mensch von dem, was in ihm ist. 15 Der Unerfahrene traut jedem Wort, / der Kluge achtet auf seinen Schritt. 16 Der Weise hat Scheu und meidet das Böse, / der Tor lässt sich gehen und ist sorglos. 17 Der Zornige handelt töricht, / der Ränkeschmied ist verhasst. 18 Die Unerfahrenen erben Torheit, / die Klugen krönen sich mit Erkenntnis. 19 Die Bösen müssen sich bücken vor den Guten / und die Frevler an der Tür des Gerechten. 20 Selbst seinem Nächsten ist der Arme verhasst, / der Reiche aber hat viele Freunde. (Př 19,4) 21 Wer seinen Nächsten verachtet, sündigt; / wohl dem, der Erbarmen hat mit den Notleidenden. (Mt 5,7) 22 Gehen nicht in die Irre, die Böses planen? / Aber Liebe und Treue erlangen, die Gutes planen. 23 Jede Mühe bringt Erfolg, / leeres Geschwätz führt nur zu Mangel. 24 Die Krone der Weisen ist ihr Reichtum, / die Narrheit der Toren bleibt Narrheit. 25 Ein verlässlicher Zeuge rettet Leben, / wer Lügen zuflüstert, der täuscht. 26 In der Furcht des HERRN liegt feste Zuversicht / und seine Kinder werden eine Zuflucht haben. (Př 18,10) 27 Die Furcht des HERRN ist ein Lebensquell, / um den Schlingen des Todes zu entgehen. (Př 13,14) 28 Viel Volk ist der Glanz des Königs, / wenig Leute sind des Fürsten Untergang. 29 Der Langmütige ist reich an Einsicht, / der Jähzornige treibt die Torheit auf die Spitze. 30 Ein gelassenes Herz bedeutet Leben für den Leib, / doch Knochenfraß ist die Leidenschaft. 31 Wer den Geringen bedrückt, schmäht dessen Schöpfer, / ihn ehrt, wer Erbarmen hat mit dem Bedürftigen. (Př 17,5) 32 Durch seine Bosheit wird der Frevler gestürzt, / der Gerechte ist selbst in seinem Tod geborgen. 33 Im Herzen des Verständigen ruht Weisheit, / im Innern der Toren ist sie nicht bekannt.^[1] 34 Gerechtigkeit erhöht ein Volk, / der Völker Schmach ist die Sünde. 35 Die Gunst des Königs ruht auf dem klugen Diener, / den schändlichen aber trifft sein Zorn.

English Standard Version

od Crossway

1 The wisest of women builds her house, but folly with her own hands tears it down. (Dt 25,9; Rt 4,11; Př 9,1; Př 11,11; Př 24,3)

Dt 25,9Rt 4,11Př 9,1Př 11,11Př 24,3

2 Whoever walks in uprightness fears the Lord, but he who is devious in his ways despises him. (Př 2,15; Př 19,1; Př 28,6) 3 By the mouth of a fool comes a rod for his back,^[1] but the lips of the wise will preserve them. (Př 12,6; Jr 18,18) 4 Where there are no oxen, the manger is clean, but abundant crops come by the strength of the ox. 5 A faithful witness does not lie, but a false witness breathes out lies. (Ex 23,1; Př 6,19) 6 A scoffer seeks wisdom in vain, but knowledge is easy for a man of understanding. (Ž 25,9; Př 8,9; Př 15,14; Př 17,24; Př 24,7; 1P 5,5)

Ž 25,9Př 8,9Př 15,14Př 17,24Př 24,71P 5,5

7 Leave the presence of a fool, for there you do not meet words of knowledge. 8 The wisdom of the prudent is to discern his way, but the folly of fools is deceiving. 9 Fools mock at the guilt offering, but the upright enjoy acceptance.^[2] (Př 10,23) 10 The heart knows its own bitterness, and no stranger shares its joy. (1S 1,10; Jb 3,20) 11 The house of the wicked will be destroyed, but the tent of the upright will flourish. (Jb 8,15; Jb 21,28; Př 3,33; Př 15,25)

Jb 8,15Jb 21,28Př 3,33Př 15,25

12 There is a way that seems right to a man, but its end is the way to death.^[3] (Př 5,5; Př 7,27; Př 12,15; Př 16,25; Ř 6,21)

Př 5,5Př 7,27Př 12,15Př 16,25Ř 6,21

13 Even in laughter the heart may ache, and the end of joy may be grief. (Př 10,1; Kaz 2,2; L 6,25) 14 The backslider in heart will be filled with the fruit of his ways, and a good man will be filled with the fruit of his ways. (Př 1,31; Př 12,14; Iz 3,10; Mt 6,2; Mt 6,5)

Př 1,31Př 12,14Iz 3,10Mt 6,2Mt 6,5

15 The simple believes everything, but the prudent gives thought to his steps. (Př 1,4) 16 One who is wise is cautious^[4] and turns away from evil, but a fool is reckless and careless. (Jb 28,28; Ž 34,14; Př 3,7; Př 22,3; Př 27,12)

Jb 28,28Ž 34,14Př 3,7Př 22,3Př 27,12

17 A man of quick temper acts foolishly, and a man of evil devices is hated. (Př 14,29) 18 The simple inherit folly, but the prudent are crowned with knowledge. 19 The evil bow down before the good, the wicked at the gates of the righteous. (Gn 42,6; 1S 2,36) 20 The poor is disliked even by his neighbor, but the rich has many friends. (Př 19,4; Př 19,7) 21 Whoever despises his neighbor is a sinner, but blessed is he who is generous to the poor. (Ž 41,1; Př 11,12) 22 Do they not go astray who devise evil? Those who devise good meet^[5] steadfast love and faithfulness. (Př 3,3; Př 3,29) 23 In all toil there is profit, but mere talk tends only to poverty. (Př 11,24; Př 21,5; Př 22,16) 24 The crown of the wise is their wealth, but the folly of fools brings folly. 25 A truthful witness saves lives, but one who breathes out lies is deceitful. (Př 14,5) 26 In the fear of the Lord one has strong confidence, and his children will have a refuge. (Ž 14,6; Ž 73,15; Př 1,33) 27 The fear of the Lord is a fountain of life, that one may turn away from the snares of death. (Př 10,11; Př 13,14) 28 In a multitude of people is the glory of a king, but without people a prince is ruined. (1Kr 4,20) 29 Whoever is slow to anger has great understanding, but he who has a hasty temper exalts folly. (Př 14,17; Př 16,32; Př 19,11; Kaz 7,9; Jk 1,19)

Př 14,17Př 16,32Př 19,11Kaz 7,9Jk 1,19

30 A tranquil^[6] heart gives life to the flesh, but envy^[7] makes the bones rot. (Ž 112,10; Př 4,22; Př 12,4) 31 Whoever oppresses a poor man insults his Maker, but he who is generous to the needy honors him. (Jb 35,10; Př 17,5; Př 22,2; Př 28,8; Mt 25,40; Mt 25,45)

Jb 35,10Př 17,5Př 22,2Př 28,8Mt 25,40Mt 25,45

32 The wicked is overthrown through his evildoing, but the righteous finds refuge in his death. (Gn 49,18; Nu 23,10; Jb 19,25; Ž 16,11; Ž 17,15; Ž 23,4; Př 24,16; 2K 1,9; 2K 5,8; 2Tm 4,18)

Gn 49,18Nu 23,10Jb 19,25Ž 16,11Ž 17,15Ž 23,4Př 24,162K 1,92K 5,82Tm 4,18

33 Wisdom rests in the heart of a man of understanding, but it makes itself known even in the midst of fools.^[8] (Př 12,16; Př 29,11; Kaz 7,9) 34 Righteousness exalts a nation, but sin is a reproach to any people. 35 A servant who deals wisely has the king’s favor, but his wrath falls on one who acts shamefully. (Př 16,13; Př 22,11; Mt 24,45)

King James Version

1 Every wise woman buildeth her house: but the foolish plucketh it down with her hands. 2 He that walketh in his uprightness feareth the LORD: but he that is perverse in his ways despiseth him. 3 In the mouth of the foolish is a rod of pride: but the lips of the wise shall preserve them. 4 Where no oxen are , the crib is clean: but much increase is by the strength of the ox. 5 A faithful witness will not lie: but a false witness will utter lies. 6 A scorner seeketh wisdom, and findeth it not: but knowledge is easy unto him that understandeth. 7 Go from the presence of a foolish man, when thou perceivest not in him the lips of knowledge. 8 The wisdom of the prudent is to understand his way: but the folly of fools is deceit. 9 Fools make a mock at sin: but among the righteous there is favour. 10 The heart knoweth his own bitterness; and a stranger doth not intermeddle with his joy. 11 The house of the wicked shall be overthrown: but the tabernacle of the upright shall flourish. 12 There is a way which seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death. 13 Even in laughter the heart is sorrowful; and the end of that mirth is heaviness. 14 The backslider in heart shall be filled with his own ways: and a good man shall be satisfied from himself. 15 The simple believeth every word: but the prudent man looketh well to his going. 16 A wise man feareth, and departeth from evil: but the fool rageth, and is confident. 17 He that is soon angry dealeth foolishly: and a man of wicked devices is hated. 18 The simple inherit folly: but the prudent are crowned with knowledge. 19 The evil bow before the good; and the wicked at the gates of the righteous. 20 The poor is hated even of his own neighbour: but the rich hath many friends. 21 He that despiseth his neighbour sinneth: but he that hath mercy on the poor, happy is he. 22 Do they not err that devise evil? but mercy and truth shall be to them that devise good. 23 In all labour there is profit: but the talk of the lips tendeth only to penury. 24 The crown of the wise is their riches: but the foolishness of fools is folly. 25 A true witness delivereth souls: but a deceitful witness speaketh lies. 26 In the fear of the LORD is strong confidence: and his children shall have a place of refuge. 27 The fear of the LORD is a fountain of life, to depart from the snares of death. 28 In the multitude of people is the king' honour: but in the want of people is the destruction of the prince. 29 He that is slow to wrath is of great understanding: but he that is hasty of spirit exalteth folly. 30 A sound heart is the life of the flesh: but envy the rottenness of the bones. 31 He that oppresseth the poor reproacheth his Maker: but he that honoureth him hath mercy on the poor. 32 The wicked is driven away in his wickedness: but the righteous hath hope in his death. 33 Wisdom resteth in the heart of him that hath understanding: but that which is in the midst of fools is made known. 34 Righteousness exalteth a nation: but sin is a reproach to any people. 35 The king' favour is toward a wise servant: but his wrath is against him that causeth shame.