Přísloví 13 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání. 2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky. 3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde. 4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne. 5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje. 6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka. 7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho. 8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání. 9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne. 10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost. 11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho. 12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života. 13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude. 14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá. 16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství. 17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství. 18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude. 19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého. 20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude. 21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým. 22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému. 23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost. 24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce. 25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá. 2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. 3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. 4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem. 5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus. 6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka. 7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění. 8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá. 9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. 10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. 11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá. 12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. 13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty. 14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. 15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě. 16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost. 17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví. 18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený. 19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého. 20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. 21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro. 22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého. 23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím. 24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. 25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Moudrý syn přijímá otcovo poučení, drzoun však neslyší ani na hrozby. 2 Ovocem svých úst se každý hojně nají a duši proradných nasytí násilí. 3 Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba. 4 Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete. 5 Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch. 6 Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost. 7 Někdo nemá nic, a chová se bohatě, jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase. 8 Boháč za sebe může dát výkupné, chudák výhrůžky sotva zaslechne. 9 Světlo spravedlivých svítí vesele, svíce darebáků uhasne. 10 Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu. 11 Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče, kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne. 12 Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života. 13 Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí, kdo přikázání ctí, bude odměněn. 14 Rady moudrého jsou pramen života, z osidel smrti pomohou uniknout. 15 Zdravý rozum si získá přízeň, cesta proradných vede k záhubě.^[1] 16 Rozvážně chová se každý, kdo má rozum, hňup ale roztrušuje samé nesmysly. 17 Ničemný vyslanec upadne do neštěstí, spolehlivý posel je jako lék. 18 Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený. 19 Splněná touha je v duši sladká; tupcům je odporné varovat se zla. 20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá. 21 Hříšníky stíhá neštěstí, spravedlivým je štěstí odměnou. 22 Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům, hříšníkovo jmění čeká na poctivé. 23 Políčko chudých může vydat hojnost potravy, bezpráví je ale může o vše připravit. 24 Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje. 25 Spravedlivý se nají do sytosti, břicho ničemů zůstane o hladu.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Ein weiser Sohn ist die Frucht der Erziehung des Vaters, / der zuchtlose aber hört nicht auf Mahnung. (Př 10,1) 2 Von der Frucht seiner Worte zehrt der Gute, / aber die Verräter begehren Gewalttat. (Př 12,14) 3 Wer seine Lippen hütet, bewahrt sein Leben, / wer seinen Mund aufreißt, den trifft Verderben. 4 Das Verlangen des Faulen regt sich vergebens, / das Verlangen der Fleißigen wird befriedigt. (Př 10,4) 5 Verlogene Worte hasst der Gerechte, / der Frevler handelt schändlich und schimpflich. 6 Gerechtigkeit behütet den Schuldlosen auf seinem Weg, / den Frevel bringt die Sünde zu Fall. (Př 11,5) 7 Mancher stellt sich reich und hat doch nichts, / ein anderer stellt sich arm und hat großen Besitz. 8 Der Reichtum eines Mannes ist das Lösegeld für sein Leben, / der Arme jedoch hört keine Drohung. 9 Das Licht der Gerechten strahlt auf, / die Lampe der Frevler erlischt. (Př 20,20; Př 24,20) 10 Durch Hochmut entsteht nur Streit, / wer sich beraten lässt, bei dem ist Weisheit. 11 Nichtiger Reichtum schwindet, / wer Stück für Stück sammelt, gewinnt mehr. 12 Hingehaltene Hoffnung macht das Herz krank, / erfülltes Verlangen ist ein Lebensbaum. 13 Wer das Wort missachtet, erleidet Verlust, / wer Ehrfurcht hat vor dem Gebot, macht Gewinn. 14 Die Unterweisung des Weisen ist ein Lebensquell, / um den Schlingen des Todes zu entgehen. (Př 14,27) 15 Rechte Einsicht bringt Gunst, / aber den Verrätern bringt ihr Verhalten den Untergang.^[1] 16 Jeder Kluge handelt mit Überlegung, / der Tor verbreitet nur Dummheit. 17 Ein gewissenloser Bote stürzt ins Unheil, / ein zuverlässiger Bote bringt Heilung. 18 Armut und Schande erntet ein Verächter der Zucht, / doch wer Tadel beherzigt, wird geehrt. 19 Ein erfüllter Wunsch tut dem Herzen wohl, / vom Bösen zu lassen ist dem Toren ein Gräuel. 20 Wer mit Weisen umgeht, wird weise, / wer mit Toren verkehrt, dem geht es übel. 21 Unglück verfolgt die Sünder, / den Gerechten wird mit Gutem vergolten. 22 Der Gute hinterlässt seinen Enkeln das Erbe, / der Besitz des Sünders wird für den Gerechten aufgespart. (Jb 27,17) 23 Der neugepflügte Acker der Armen gibt reichlich Nahrung, / aber manches wird durch Unrecht weggenommen. 24 Wer die Rute spart, hasst seinen Sohn, / wer ihn liebt, nimmt ihn früh in Zucht. (Př 19,18; Př 22,15; Př 23,13; Př 29,17)

Př 19,18Př 22,15Př 23,13Př 29,17

25 Der Gerechte hat zu essen, bis sein Hunger gestillt ist, / der Bauch der Frevler aber muss darben. (Př 10,3)

English Standard Version

od Crossway

1 A wise son hears his father’s instruction, but a scoffer does not listen to rebuke. (Ž 1,1; Př 1,22) 2 From the fruit of his mouth a man eats what is good, but the desire of the treacherous is for violence. (Př 1,31; Př 12,14; Př 26,6) 3 Whoever guards his mouth preserves his life; he who opens wide his lips comes to ruin. (Př 12,13; Př 18,7; Př 18,21; Př 20,19; Př 21,23; Jk 3,2)

Př 12,13Př 18,7Př 18,21Př 20,19Př 21,23Jk 3,2

4 The soul of the sluggard craves and gets nothing, while the soul of the diligent is richly supplied. (Př 6,9; Př 11,25) 5 The righteous hates falsehood, but the wicked brings shame^[1] and disgrace. 6 Righteousness guards him whose way is blameless, but sin overthrows the wicked. (Př 11,3; Př 11,5; Př 11,20) 7 One pretends to be rich,^[2] yet has nothing; another pretends to be poor,^[3] yet has great wealth. (Př 11,24; L 12,21; L 12,33; 2K 6,10; Jk 2,5; Zj 3,17)

Př 11,24L 12,21L 12,332K 6,10Jk 2,5Zj 3,17

8 The ransom of a man’s life is his wealth, but a poor man hears no threat. (Př 13,1) 9 The light of the righteous rejoices, but the lamp of the wicked will be put out. (Jb 18,5; Jb 29,3) 10 By insolence comes nothing but strife, but with those who take advice is wisdom. (Př 28,25) 11 Wealth gained hastily^[4] will dwindle, but whoever gathers little by little will increase it. (Př 10,2; Př 20,21; Př 21,6; Př 28,20; Př 28,22)

Př 10,2Př 20,21Př 21,6Př 28,20Př 28,22

12 Hope deferred makes the heart sick, but a desire fulfilled is a tree of life. (Př 3,18; Př 13,19) 13 Whoever despises the word^[5] brings destruction on himself, but he who reveres the commandment^[6] will be rewarded. (Nu 15,31; Dt 30,14; 2Pa 36,16; Př 13,21; Př 16,20; Př 19,16)

Nu 15,31Dt 30,142Pa 36,16Př 13,21Př 16,20Př 19,16

14 The teaching of the wise is a fountain of life, that one may turn away from the snares of death. (Ž 18,5; Př 10,11; Př 14,27; 2Tm 2,26)

Ž 18,5Př 10,11Př 14,272Tm 2,26

15 Good sense wins favor, but the way of the treacherous is their ruin.^[7] (Ž 111,10; Př 3,4; Př 22,1; L 2,52)

Ž 111,10Př 3,4Př 22,1L 2,52

16 Every prudent man acts with knowledge, but a fool flaunts his folly. (Př 12,23; Př 15,2; Př 18,2; Kaz 10,3)

Př 12,23Př 15,2Př 18,2Kaz 10,3

17 A wicked messenger falls into trouble, but a faithful envoy brings healing. (Př 14,5; Př 25,13) 18 Poverty and disgrace come to him who ignores instruction, but whoever heeds reproof is honored. (Př 15,5; Př 15,31) 19 A desire fulfilled is sweet to the soul, but to turn away from evil is an abomination to fools. (Př 13,12) 20 Whoever walks with the wise becomes wise, but the companion of fools will suffer harm. 21 Disaster^[8] pursues sinners, but the righteous are rewarded with good. (Ž 11,6; Ž 32,10; Př 13,13; L 6,38)

Ž 11,6Ž 32,10Př 13,13L 6,38

22 A good man leaves an inheritance to his children’s children, but the sinner’s wealth is laid up for the righteous. (Ezd 9,12; Jb 27,16; Ž 37,25; Př 28,8)

Ezd 9,12Jb 27,16Ž 37,25Př 28,8

23 The fallow ground of the poor would yield much food, but it is swept away through injustice. (Př 16,8) 24 Whoever spares the rod hates his son, but he who loves him is diligent to discipline him.^[9] (Př 19,18; Př 22,15; Př 23,13; Př 29,15; Př 29,17)

Př 19,18Př 22,15Př 23,13Př 29,15Př 29,17

25 The righteous has enough to satisfy his appetite, but the belly of the wicked suffers want. (Př 10,3)

King James Version

1 A wise son heareth his father' instruction: but a scorner heareth not rebuke. 2 A man shall eat good by the fruit of his mouth: but the soul of the transgressors shall eat violence. 3 He that keepeth his mouth keepeth his life: but he that openeth wide his lips shall have destruction. 4 The soul of the sluggard desireth, and hath nothing: but the soul of the diligent shall be made fat. 5 A righteous man hateth lying: but a wicked man is loathsome, and cometh to shame. 6 Righteousness keepeth him that is upright in the way: but wickedness overthroweth the sinner. 7 There is that maketh himself rich, yet hath nothing: there is that maketh himself poor, yet hath great riches. 8 The ransom of a man' life are his riches: but the poor heareth not rebuke. 9 The light of the righteous rejoiceth: but the lamp of the wicked shall be put out. 10 Only by pride cometh contention: but with the well advised is wisdom. 11 Wealth gotten by vanity shall be diminished: but he that gathereth by labour shall increase. 12 Hope deferred maketh the heart sick: but when the desire cometh, it is a tree of life. 13 Whoso despiseth the word shall be destroyed: but he that feareth the commandment shall be rewarded. 14 The law of the wise is a fountain of life, to depart from the snares of death. 15 Good understanding giveth favour: but the way of transgressors is hard. 16 Every prudent man dealeth with knowledge: but a fool layeth open his folly. 17 A wicked messenger falleth into mischief: but a faithful ambassador is health. 18 Poverty and shame shall be to him that refuseth instruction: but he that regardeth reproof shall be honoured. 19 The desire accomplished is sweet to the soul: but it is abomination to fools to depart from evil. 20 He that walketh with wise men shall be wise: but a companion of fools shall be destroyed. 21 Evil pursueth sinners: but to the righteous good shall be repayed. 22 A good man leaveth an inheritance to his children' children: and the wealth of the sinner is laid up for the just. 23 Much food is in the tillage of the poor: but there is that is destroyed for want of judgment. 24 He that spareth his rod hateth his son: but he that loveth him chasteneth him betimes. 25 The righteous eateth to the satisfying of his soul: but the belly of the wicked shall want.