1Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,2Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,3K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,4Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.5Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,6K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.7Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.8Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.9Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.10Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.11Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;12Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;13Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;14Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:15Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;16Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.17Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,18Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.19Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.20Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.21V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:22Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?23Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.24Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,25Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:26Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,27Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.28Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.29Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,30Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.31Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.32Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.33Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Přísloví Šalomounova - (První sbírka) - Vstupní slovo
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele, 2 jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti, 3 jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost, 4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem. 5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost 6 porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám. 7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
VÝSTRAHA PŘED SVÉVOLNÍKY
8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. 9 Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle. 10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj! 11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu, 12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy, 13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme, 14 spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec“ – 15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky, 16 neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev. 17 Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí. 18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši. 19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.
CHVÁLA MOUDROSTI - — Volání moudrosti
20 Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas. 21 Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran: 22 „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět? 23 Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova: 24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal, 25 každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání, 26 i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach, 27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň. 28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou, 29 protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili, 30 nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili. 31 Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány. 32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost. 33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“
1Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále nad Izraelem,2k nabytí moudrosti a k poučení, jak rozumět hlubokým výrokům,3jak si osvojit, co učí rozum, spravedlnost, právo a poctivost,4jak předat prostoduchým chytrost, mládeži prozíravost a vědění.5Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost, rozumný ať dá si poradit,6jak porozumět úslovím a jinotajům, rčením mudrců a jejich hádankám.7Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.
Nenech se zlákat
8Poslouchej, synu můj, otcovo poučení, od matčiných pokynů se nevzdaluj.9Půvabným věncem na tvé hlavě budou, náhrdelníkem budou na hrdle tvém.10Nenech se zlákat, synu, když tě mámí hříšníci:11„Pojď s námi, budem ze zálohy vraždit, někoho nevinného jen tak přepadnem,12jako hrob zaživa je spolknem, vcelku, jako když padnou do jámy.13Všemožné cennosti si snadno pořídíme, domy si naplníme kořistí.14Na naši kartu vsaď svůj osud, společný měšec budem všichni mít!“15Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích –16jejich nohy běží k neštěstí, k prolití krve spěchají!17Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné.18Tihle však na sebe smrtelnou léčku strojí, na vlastní duši číhají.19Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk – o vlastní duši ho to připraví.
Moudrost na ulicích volá
20Moudrost venku na ulicích volá, na náměstích svůj hlas pozvedá,21na rušných nárožích hlasitě vykřikuje, v průchodu městské brány proslov má:22„Kdy omezenců láska k malosti už skončí, kdy drzounů záliba v drzosti, kdy tupců nenávist ke všemu vědění?23Obraťte se, když vás napomínám, hle, svého ducha na vás vylít chci, právě vám chci svá slova oznámit!24Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet, ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal,25všechny mé rady zavrhli jste, mými domluvami se nikdo neřídil.26Vašemu neštěstí já nyní zasměji se i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu,27až jako bouře zachvátí vás hrůza, až jako vichr udeří vaše neštěstí, až soužením a tísní budete sevřeni.28Až mě pak volat budou, neozvu se, budou mě shánět, avšak nenajdou.29Protože nenáviděli poznání, úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli,30mými radami se nikdy neřídili, mojí domluvou vždy jen pohrdli,31proto ať snědí, co si navařili, vlastními plány ať se nasytí!32Omezenci zajdou na vlastní umíněnost, spokojenost tupců je jejich záhuba.33Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla.“
1Sprichwörter Salomos, des Sohnes Davids, des Königs von Israel: (Př 10,1; Př 25,1)2um Weisheit und Erziehung kennenzulernen, / um kundige Rede zu verstehen,3um Erziehung zur Einsicht zu erlangen: / Gerechtigkeit, Rechtssinn und Redlichkeit, (Př 2,9)4um Unerfahrenen Klugheit zu verleihen, / der Jugend Kenntnis und Umsicht.5Der Weise höre und vermehre sein Wissen, / der Verständige lerne kluge Führung,6um Sprichwort und Gleichnis zu verstehen, / die Worte von Weisen und ihre Rätsel.7Die Furcht des HERRN ist Anfang der Erkenntnis, / nur Toren verachten Weisheit und Erziehung. (Ž 111,10; Př 9,10; Př 31,30; Sír 1,14)
ERSTE SAMMLUNG
8Höre, mein Sohn, auf die Mahnung des Vaters / und die Unterweisung deiner Mutter verwirf nicht! (Př 4,1; Př 6,20; Př 31,1)9Sie sind ein schöner Kranz auf deinem Haupt / und eine Kette für deinen Hals.10Mein Sohn, wenn dich Sünder locken, / dann folg ihnen nicht,11wenn sie sagen: / Geh mit uns, / wir wollen auf Blut lauern, / dem Arglosen ohne Grund nachstellen;12wie die Unterwelt wollen wir sie lebendig verschlingen, / Menschen in ihrer Kraft, als wären sie dem Grab verfallen. (Ž 124,3)13Manch kostbares Stück werden wir finden, / mit Beute unsere Häuser füllen.14Wirf dein Los in unserm Kreis, / gemeinsam sei uns der Beutel!15Mein Sohn, geh nicht mit ihnen, / halte deinen Fuß fern von ihrem Pfad! (Ž 1,1)16Denn ihre Füße laufen dem Bösen nach, / sie eilen, Blut zu vergießen. (Iz 59,7; Ř 3,15)17Umsonst wird das Netz ausgespannt / vor den Augen aller Vögel;18sie aber lauern auf ihr eigenes Blut, / sie stellen ihrem eigenen Leben nach.19So sind die Wege all derer, die unrechten Gewinn machen wollen: / Er nimmt seinen Besitzern das Leben.20Die Weisheit ruft laut auf der Straße, / auf den Plätzen erhebt sie ihre Stimme. (Př 8,1; Sír 24,1)21Im größten Lärm ruft sie, / an den Stadttoren hält sie ihre Reden:22Wie lang noch, ihr Törichten, liebt ihr Betörung, / gefällt den Zuchtlosen ihr dreistes Gerede, / hassen die Toren Erkenntnis?23Wendet euch meiner Mahnung zu! / Dann will ich auf euch meinen Geist ausgießen / und meine Worte euch kundtun.24Als ich rief, habt ihr euch geweigert, / meine drohende Hand hat keiner beachtet; (Iz 50,2)25jeden Rat, den ich gab, habt ihr ausgeschlagen, / meine Mahnung gefiel euch nicht.26Darum werde auch ich lachen, wenn euch Unglück trifft, / werde spotten, wenn Schrecken über euch kommt, (Ž 2,4)27wenn der Schrecken euch wie ein Unwetter naht / und wie ein Sturm euer Unglück hereinbricht, / wenn Not und Drangsal euch überfallen. (Jr 23,19)28Dann werden sie nach mir rufen, doch ich antworte nicht; / sie werden mich suchen, aber nicht finden.29Weil sie die Einsicht hassten / und nicht die Furcht des HERRN wählten,30meinen Rat nicht wollten, / meine ganze Mahnung missachteten,31sollen sie nun essen von der Frucht ihres Weges / und von ihren Plänen sich sättigen.32Denn die Abtrünnigkeit der Törichten ist ihr Tod, / die Sorglosigkeit der Toren ist ihr Verderben.33Wer aber auf mich hört, wohnt in Sicherheit, / ihn stört kein böser Schrecken. (Lv 25,18; Dt 12,10)
1The proverbs of Solomon, son of David, king of Israel: (1Kr 4,32; Př 10,1; Př 25,1; Kaz 12,9)2To know wisdom and instruction, to understand words of insight,3to receive instruction in wise dealing, in righteousness, justice, and equity; (Př 2,9)4to give prudence to the simple, knowledge and discretion to the youth— (Př 2,11; Př 3,21; Př 8,5; Př 14,15; Př 14,18)5Let the wise hear and increase in learning, and the one who understands obtain guidance, (Př 9,9)6to understand a proverb and a saying, the words of the wise and their riddles. (Sd 14,12; Ž 78,2; Př 22,17)7The fear of the Lord is the beginning of knowledge; fools despise wisdom and instruction. (Jb 28,28; Př 9,10; Př 15,33)
The Enticement of Sinners
8Hear, my son, your father’s instruction, and forsake not your mother’s teaching, (Ž 34,11; Př 6,20; Ef 6,1)9for they are a graceful garland for your head and pendants for your neck. (Gn 41,42; Př 3,22; Př 4,9; Da 5,29)10My son, if sinners entice you, do not consent. (Př 16,29)11If they say, “Come with us, let us lie in wait for blood; let us ambush the innocent without reason; (Ž 10,8; Ž 64,5; Př 1,18; Př 12,6; Jr 5,26)12like Sheol let us swallow them alive, and whole, like those who go down to the pit; (Nu 16,32; Ž 28,1; Ž 124,3)13we shall find all precious goods, we shall fill our houses with plunder;14throw in your lot among us; we will all have one purse”—15my son, do not walk in the way with them; hold back your foot from their paths, (Ž 1,1; Ž 119,101; Př 4,14; Př 24,1)16for their feet run to evil, and they make haste to shed blood. (Př 6,18; Iz 59,7; Ř 3,15)17For in vain is a net spread in the sight of any bird, (Jb 40,24)18but these men lie in wait for their own blood; they set an ambush for their own lives. (Př 1,11)19Such are the ways of everyone who is greedy for unjust gain; it takes away the life of its possessors. (Jb 8,13; Př 15,27; 1Tm 6,10)
The Call of Wisdom
20Wisdom cries aloud in the street, in the markets she raises her voice; (Př 8,1; Př 9,3; J 7,37)21at the head of the noisy streets she cries out; at the entrance of the city gates she speaks: (Př 8,3)22“How long, O simple ones, will you love being simple? How long will scoffers delight in their scoffing and fools hate knowledge? (Jb 21,14; Ž 1,1; Př 1,4; Př 1,29; Př 5,12)23If you turn at my reproof,[1] behold, I will pour out my spirit to you; I will make my words known to you. (Jl 2,28; Sk 2,17)24Because I have called and you refused to listen, have stretched out my hand and no one has heeded, (Iz 65,12; Iz 66,4; Jr 7,13; Za 7,11; Ř 10,21)25because you have ignored all my counsel and would have none of my reproof, (Ž 81,11; Ž 107,11; L 7,30)26I also will laugh at your calamity; I will mock when terror strikes you, (Ž 2,4; Př 10,24; Jr 48,43; Jr 49,5)27when terror strikes you like a storm and your calamity comes like a whirlwind, when distress and anguish come upon you. (Sf 1,15)28Then they will call upon me, but I will not answer; they will seek me diligently but will not find me. (1S 8,18; Jb 27,9)29Because they hated knowledge and did not choose the fear of the Lord, (Jb 21,14; Př 1,22)30would have none of my counsel and despised all my reproof, (Př 1,25)31therefore they shall eat the fruit of their way, and have their fill of their own devices. (Jb 4,8; Př 14,14; Iz 3,11; Jr 6,19)32For the simple are killed by their turning away, and the complacency of fools destroys them; (Ž 73,18; Jr 2,19)33but whoever listens to me will dwell secure and will be at ease, without dread of disaster.” (Ž 25,12; Ž 112,7)
Přísloví 1
King James Version
1The proverbs of Solomon the son of David, king of Israel;2To know wisdom and instruction; to perceive the words of understanding;3To receive the instruction of wisdom, justice, and judgment, and equity;4To give subtilty to the simple, to the young man knowledge and discretion.5A wise man will hear, and will increase learning; and a man of understanding shall attain unto wise counsels:6To understand a proverb, and the interpretation; the words of the wise, and their dark sayings.7The fear of the LORD is the beginning of knowledge: but fools despise wisdom and instruction.8My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:9For they shall be an ornament of grace unto thy head, and chains about thy neck.10My son, if sinners entice thee, consent thou not.11If they say, Come with us, let us lay wait for blood, let us lurk privily for the innocent without cause:12Let us swallow them up alive as the grave; and whole, as those that go down into the pit:13We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoil:14Cast in thy lot among us; let us all have one purse:15My son, walk not thou in the way with them; refrain thy foot from their path:16For their feet run to evil, and make haste to shed blood.17Surely in vain the net is spread in the sight of any bird.18And they lay wait for their own blood; they lurk privily for their own lives.19So are the ways of every one that is greedy of gain; which taketh away the life of the owners thereof.20Wisdom crieth without; she uttereth her voice in the streets:21She crieth in the chief place of concourse, in the openings of the gates: in the city she uttereth her words, saying ,22How long, ye simple ones, will ye love simplicity? and the scorners delight in their scorning, and fools hate knowledge?23Turn you at my reproof: behold, I will pour out my spirit unto you, I will make known my words unto you.24Because I have called, and ye refused; I have stretched out my hand, and no man regarded;25But ye have set at nought all my counsel, and would none of my reproof:26I also will laugh at your calamity; I will mock when your fear cometh;27When your fear cometh as desolation, and your destruction cometh as a whirlwind; when distress and anguish cometh upon you.28Then shall they call upon me, but I will not answer; they shall seek me early, but they shall not find me:29For that they hated knowledge, and did not choose the fear of the LORD:30They would none of my counsel: they despised all my reproof.31Therefore shall they eat of the fruit of their own way, and be filled with their own devices.32For the turning away of the simple shall slay them, and the prosperity of fools shall destroy them.33But whoso hearkeneth unto me shall dwell safely, and shall be quiet from fear of evil.