Píseň písní 8 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Ó bys byl jako bratr můj požívající prsí matky mé, abych tě naleznuc vně, políbila, a nebyla zahanbena. 2 Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých. 3 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne. 4 Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl. 5 Která jest to, jenž vstupuje z pouště, zpolehši na milého svého? Pod jabloní vzbudila jsem tě; tuť tebe počala matka tvá, tuť tě počala rodička tvá. 6 Položiž mne jako pečet na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou. Nebo silné jest jako smrt milování, tvrdá jako hrob horlivost; uhlí její uhlí řeřavé, plamen nejprudší. 7 Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl. 8 Sestru máme maličkou, kteráž ještě nemá prsí. Co učiníme s sestrou svou v den, v kterýž bude řeč o ní? 9 Jestliže jest zed, vzděláme na ní palác stříbrný; pakli jest dveřmi, obložíme je dskami cedrovými. 10 Já jsem zed, a prsy mé jako věže; takž jsem byla před očima jeho, jako nacházející pokoj. 11 Vinici měl Šalomoun v Balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných. 12 Ale vinice má, kterouž mám, přede mnou jest. Mějž sobě ten tisíc, ó Šalomoune, a dvě stě ti, kteříž ostříhají ovoce jejího. 13 Ó ty, kteráž bydlíš v zahradách, přáteléť pozorují hlasu tvého, ohlašujž mi se. 14 Pospěš, milý můj, a připodobni se k srně nebo mladému jelenu, na horách vonných věcí.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

LÁSKA JE SILNĚJŠÍ NEŽ SMRT - — Oddanost

1 Kéž bys byl jako můj bratr, který sál z prsů mé matky! Až bych tě nalezla někde venku, políbila bych tě a nikdo by mnou pohrdat nesměl. 2 Odvedla bych si tě, uvedla tě do domu své matky a tam bys mě poučoval. Dala bych ti pít kořenné víno, šťávu ze svých granátových jablek. 3 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá. 4 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

— Pečeť lásky

5 Kdo je ta, jež vystupuje z pouště, opřena o svého milého? Zburcovala jsem tě pod jabloní, kde tě počala tvá matka, kde tě počala ta, jež tě porodila. 6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její – žár ohně, plamen Hospodinův. 7 Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.

— Neprodejnost lásky

8 „Maličkou máme sestru, prsy ještě nemá. Co s tou sestrou uděláme v den, kdy o ni přijdou smlouvat? 9 Jestliže je hradbou, stříbrné cimbuří na ní postavíme, jestliže je dveřmi, zahradíme je cedrovou deskou.“ 10 „Já jsem hradba, mé prsy jsou jako věže.“ Tehdy stala jsem se v jeho očích tou, která nalézá pokoj. 11 Vinici měl Šalomoun v Baal-hamónu; svěřil tu vinici hlídačům; za její ovoce každý mu přinést musí tisíc šekelů stříbra. 12 „Má vinice patří mně, jen mně samotnému. Měj si ten tisíc, Šalomoune, a dvě stě pro ty, kdo hlídají ovoce její. 13 Ty, která prodléváš v zahradách, kde druhové sledují hlas tvůj, ozvi se mi!“ 14 „Uprchni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na balzámových horách.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Kéž bys mi býval rodným bratrem, z prsou mé matky kojeným! To bych tě na potkání směle políbila a nikdo by se na mě za to nezlobil. 2 Vést bych tě mohla, odvést si tě do domu své matky, své rodičky. Kořeněným vínem opojila bych tě, moštem z granátových jablek svých. 3 Jeho levice pod hlavou mou a pravicí by mě objímal. 4 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít! 5 Kdopak to z pouště přichází, se svým miláčkem v objetí? Pod jabloní jsem tě vzbudila, tam, kde tě počala matka tvá, tam, kde počala tvá rodička. 6 Jak pečeť na srdce si mě vtiskni, jak pečeť, co nosíš na paži. Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob. Její plameny šlehají žárem nejprudším.^[1] 7 Lásku neuhasí spousty vod, neodplaví ji říční proud. Kdo by lásku chtěl za celé jmění pořídit, jedině by se zesměšnil! 8 Sestřičku malou máme, ještě je bez prsou. Co s naší sestrou uděláme, až námluvy jí započnou? 9 Je-li hradbou, cimbuří stříbrné na ní postavíme, je-li však branou, zatarasíme ji deskou cedrovou! 10 Já hradbou jsem a prsy mé jsou věže. Očima až na mně spočine, bude spokojen. 11 Vinici měl Šalomoun v Baal-hamonu a tu vinici pronajal vinařům. Za její úrodu každý z nich odvádět musel tisíc stříbrných. 12 Má vinice je ale jenom má! Měj si, Šalomoune, ten tisíc svůj – dvě stě z něj musíš dát hlídačům! 13 Ty, jež prodléváš v zahradách, mí druhové touží uslyšet tvůj hlas. Kéž ho uslyším právě já! 14 Pospěš, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách koření!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Ach, wärst du doch mein Bruder, / genährt an den Brüsten meiner Mutter. Träfe ich dich draußen, / ich würde dich küssen / und niemand dürfte mich deshalb verachten. (Př 6,30) 2 Führen wollte ich dich, / in das Haus meiner Mutter dich bringen, / die mich erzogen hat. Würzwein gäbe ich dir zu trinken, / von meinem Granatapfelmost. (Sd 4,18; Est 7,1; Př 9,5; Pís 1,2; Pís 1,4; Pís 2,4; Pís 3,4; Pís 7,10; Júd 12,20)

Sd 4,18Est 7,1Př 9,5Pís 1,2Pís 1,4Pís 2,4Pís 3,4Pís 7,10Júd 12,20

3 Seine Linke liegt unter meinem Kopf, / seine Rechte umfängt mich. (Pís 2,6) 4 Ich beschwöre euch, Jerusalems Töchter: / Was stört ihr die Liebe auf, / warum weckt ihr sie, ehe ihr selbst es gefällt? (Pís 2,7; Pís 3,5; Pís 5,8)

Gegenseitige Liebe und Sehnsucht

5 Wer ist sie, / die aus der Wüste heraufsteigt, / auf ihren Geliebten gestützt? Unter dem Apfelbaum habe ich dich geweckt, / dort, wo deine Mutter dich empfing, / wo deine Gebärerin in Wehen lag. (Pís 3,6) 6 Leg mich wie ein Siegel auf dein Herz, / wie ein Siegel auf deinen Arm, denn stark wie der Tod ist die Liebe, / die Leidenschaft ist hart wie die Unterwelt! Ihre Gluten sind Feuergluten, / gewaltige Flammen.^[1] (Gn 38,18; Dt 4,24; Dt 6,4; Ž 79,5; Př 6,21; Jr 22,24; Sf 1,18; Ag 2,23)

Gn 38,18Dt 4,24Dt 6,4Ž 79,5Př 6,21Jr 22,24Sf 1,18Ag 2,23

7 Mächtige Wasser können die Liebe nicht löschen, / auch Ströme schwemmen sie nicht hinweg. Böte einer für die Liebe den ganzen Reichtum seines Hauses, / nur verachten würde man ihn. (Iz 43,1) 8 Wir haben eine kleine Schwester, / noch ohne Brüste. Was tun wir mit unsrer Schwester am Tag, / da jemand um sie wirbt? (Ez 16,7) 9 Ist sie eine Mauer, / bauen wir silberne Zinnen auf ihr. Ist sie eine Tür, / versperren wir sie mit einem Zedernbrett. 10 Ich bin eine Mauer / und meine Brüste sind wie Türme. Da hab ich in seinen Augen / Frieden gefunden. 11 Salomo besaß einen Weinberg in Baal-Hamon; / den Weinberg übergab er Hütern. Für seine Frucht wird jeder / tausend Silberstücke bezahlen. (Iz 7,23) 12 Mein eigener Weinberg liegt vor mir. / Die tausend lass ich dir, Salomo, / und zweihundert noch denen, / die seine Frucht hüten. 13 Die du in den Gärten weilst, / auf deine Stimme lauschen die Freunde; / lass sie mich hören! 14 Flieh mein Geliebter, / der Gazelle gleich, dem jungen Hirsch / auf den Balsambergen! (Pís 2,17)

English Standard Version

od Crossway

Longing for Her Beloved

1 Oh that you were like a brother to me who nursed at my mother’s breasts! If I found you outside, I would kiss you, and none would despise me. 2 I would lead you and bring you into the house of my mother— she who used to teach me. I would give you spiced wine to drink, the juice of my pomegranate. (Př 9,2; Př 9,5; Pís 3,4) 3 His left hand is under my head, and his right hand embraces me! (Pís 2,6) 4 I adjure you, O daughters of Jerusalem, that you not stir up or awaken love until it pleases. (Pís 1,5; Pís 2,7) 5 Who is that coming up from the wilderness, leaning on her beloved? Under the apple tree I awakened you. There your mother was in labor with you; there she who bore you was in labor. (Pís 3,6) 6 Set me as a seal upon your heart, as a seal upon your arm, for love is strong as death, jealousy^[1] is fierce as the grave.^[2] Its flashes are flashes of fire, the very flame of the Lord. (Ex 34,14; Dt 4,24; Jb 1,16; Iz 49,16; Jr 22,24; Ag 2,23; Ř 8,35)

Ex 34,14Dt 4,24Jb 1,16Iz 49,16Jr 22,24Ag 2,23Ř 8,35

7 Many waters cannot quench love, neither can floods drown it. If a man offered for love all the wealth of his house, he^[3] would be utterly despised. (Př 6,35)

Final Advice

8 Others: We have a little sister, and she has no breasts. What shall we do for our sister on the day when she is spoken for? (Ez 16,7) 9 If she is a wall, we will build on her a battlement of silver, but if she is a door, we will enclose her with boards of cedar. (1Kr 6,15) 10 She: I was a wall, and my breasts were like towers; then I was in his eyes as one who finds^[4] peace. (Pís 4,5; Pís 4,12; Pís 7,3)

Pís 4,5Pís 4,12Pís 7,3

11 Solomon had a vineyard at Baal-hamon; he let out the vineyard to keepers; each one was to bring for its fruit a thousand pieces of silver. (Kaz 2,4; Pís 1,6; Iz 7,23; Mt 21,33)

Kaz 2,4Pís 1,6Iz 7,23Mt 21,33

12 My vineyard, my very own, is before me; you, O Solomon, may have the thousand, and the keepers of the fruit two hundred. (Př 27,18) 13 He: O you who dwell in the gardens, with companions listening for your voice; let me hear it. (Pís 1,7; Pís 2,14; Pís 5,1)

Pís 1,7Pís 2,14Pís 5,1

14 She: Make haste, my beloved, and be like a gazelle or a young stag on the mountains of spices. (Pís 2,9; Pís 4,6; Zj 22,17; Zj 22,20)

Pís 2,9Pís 4,6Zj 22,17Zj 22,20

King James Version

1 O that thou wert as my brother, that sucked the breasts of my mother! when I should find thee without, I would kiss thee; yea, I should not be despised. 2 I would lead thee, and bring thee into my mother' house, who would instruct me: I would cause thee to drink of spiced wine of the juice of my pomegranate. 3 His left hand should be under my head, and his right hand should embrace me. 4 I charge you, O daughters of Jerusalem, that ye stir not up, nor awake my love, until he please. 5 Who is this that cometh up from the wilderness, leaning upon her beloved? I raised thee up under the apple tree: there thy mother brought thee forth: there she brought thee forth that bare thee. 6 Set me as a seal upon thine heart, as a seal upon thine arm: for love is strong as death; jealousy is cruel as the grave: the coals thereof are coals of fire, which hath a most vehement flame. 7 Many waters cannot quench love, neither can the floods drown it: if a man would give all the substance of his house for love, it would utterly be contemned. 8 We have a little sister, and she hath no breasts: what shall we do for our sister in the day when she shall be spoken for? 9 If she be a wall, we will build upon her a palace of silver: and if she be a door, we will inclose her with boards of cedar. 10 I am a wall, and my breasts like towers: then was I in his eyes as one that found favour. 11 Solomon had a vineyard at Baalhamon; he let out the vineyard unto keepers; every one for the fruit thereof was to bring a thousand pieces of silver. 12 My vineyard, which is mine, is before me: thou, O Solomon, must have a thousand, and those that keep the fruit thereof two hundred. 13 Thou that dwellest in the gardens, the companions hearken to thy voice: cause me to hear it . 14 Make haste, my beloved, and be thou like to a roe or to a young hart upon the mountains of spices.