1Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.2Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.3Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.4Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.5Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.6Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!7Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.8Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.9Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.10Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.11Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.12Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.13Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
1 „Obrať se, obrať se, Šulamítko, obrať se, obrať se, chceme tě vidět.“ Co na Šulamítce uvidíte? Že tančí táborový tanec! 2 Jak krásné jsou tvé nohy v opánkách, knížecí dcero! Křivky tvých boků jsou jako náhrdelníky, dílo umělcových rukou. 3 Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa, kéž nechybí v ní vonné víno! Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi. 4 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí. 5 Tvé hrdlo je jak věž ze slonoviny, tvé oči – rybníky v Chešbónu u brány Batrabímské. Tvůj nos je jak libanónská věž, zkoumavě hledící k Damašku. 6 Tvá hlava se tyčí jako Karmel, vrkoče tvé hlavy jsou jak purpur. Král je těmi kadeřemi spoután.
— Útočnost lásky
7 Jak krásná, jak líbezná jsi, lásko, při hrách milostných! 8 Postavou se podobáš palmě a svými prsy hroznům datlí. 9 Řekl jsem: „Vystoupím na palmu, abych se zmocnil plodů.“ Tvé prsy ať jsou hrozny révovými, dech tvého chřípí ať jablky voní, 10 patro tvých úst ať je jako nejlepší víno. Jedině pro mého milého stéká, plyne i ve spánku ze rtů. 11 Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně.
— Soulad lásky
12 Pojď, můj milý, vyjděme na pole, přenocujeme v keřích henny. 13 Časně zrána půjdeme do vinic, pohledíme, zda pučí vinná réva, zda její květ se rozvil, zda rozkvetly granátové stromy. Tam tě zahrnu laskáním. 14 Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi, nové i staré. Schovala jsem je pro tebe, můj milý.
Píseň písní 7
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Dokola, dokola, Šulamitko! Dokola, dokola, ať si tě prohlédnem! Copak vidíte na Šulamitce, když mezi námi tancuje?2Jak krásné jsou v sandálech krůčky tvé, dcero knížecí! Křivky tvých boků jako šperky mistrnou rukou tepané.3Pupek tvůj – číše okrouhlá, kořeněné víno v ní nikdy nechybí! Podbřišek tvůj – kupka pšenice ztrácející se v liliích.4Dvojice prsů tvých dvojice kolouchů je, srnčí dvojčátka.5Tvá šíje, věž z kosti slonové. Tvé oči – nádrže chešbonské při bráně Bat-rabim. Tvůj nos jak libanonská věž k Damašku hledící.6Tvá hlava vysoko jak Karmel tyčí se, kadeře ti z hlavy jak roucho splývají – král je polapen v těch pramíncích!7Jak krásná jsi, jak půvabná, lásko, ve svých rozkoších!8Tvá postava se palmě podobá, tvé prsy hroznům datlovým.9Dovol mi prosím na palmu šplhat, její ovoce vzít do dlaní. Tvé prsy kéž jsou mi hrozny vína, tvůj dech ať voní jabloní,10tvé polibky ať jsou mi vínem lahodným! K mému milému už to víno proudí, plyne mi po rtech, po zubech.[1]11Já patřím svému milému a jeho touha patří mně!12Pojď, milý můj, do polí pojďme, mezi trsy heny budem nocovat!13Ráno si přivstanem, k vinicím zamíříme, zda pučí réva, se půjdem podívat, révové květy zda se již otvírají, zda kvete granátový sad – tam ti své milování dám!14Milostná jablíčka[2] svou vůni vydávají, na našem prahu všechny rozkoše, nové i staré, čekají – pro tebe, milý můj, jsem je šetřila!
Píseň písní 7
Einheitsübersetzung 2016
od Katholisches Bibelwerk1Wende dich, wende dich, Schulammit! Wende dich, wende dich, / damit wir dich anschauen!
Was wollt ihr Schulammit anschauen / wie beim Tanz der beiden Lager?2Wie schön sind deine Füße in den Sandalen, / du Fürstentochter!
Deiner Hüften Rund ist wie Geschmeide, / gefertigt von Künstlerhand.3Dein Nabel ist eine runde Schale, / Würzwein mangle ihm nicht.
Dein Leib ist ein Weizenhügel, / mit Lilien umstellt.4Deine Brüste sind wie zwei Kitzlein, / Zwillinge einer Gazelle. (Pís 4,5)5Dein Hals ist wie ein Turm aus Elfenbein. / Deine Augen sind die Teiche zu Heschbon / beim Tor von Bat-Rabbim.
Deine Nase ist wie der Libanonturm, / der gegen Damaskus schaut.6Dein Haupt auf dir ist wie der Karmel; / wie Purpur sind deine Haare; / ein König liegt in den Locken gefangen. (Sd 16,13; Kaz 7,26)7Wie schön bist du und wie reizend, / Liebe, Tochter aller Wonnen! (Pís 1,15)8Wie eine Palme ist dein Wuchs; / deine Brüste sind wie Trauben. (Ž 92,13; Sír 24,14)9Ich sage: Ersteigen will ich die Palme, / ich greife nach ihren Rispen.
Wie Trauben am Weinstock seien mir deine Brüste, / wie Apfelduft sei der Duft deines Atems10und dein Gaumen wie guter Wein, / der meinem Freund glatt hinuntergeht, / der die Lippen der Schlafenden netzt. (Pís 1,2; Pís 1,4; Pís 2,4; Pís 8,2)11Ich gehöre meinem Geliebten / und ihn verlangt nach mir. (Gn 3,16; Gn 4,7; Pís 2,16; Pís 6,3)
Einladung der Geliebten an den Geliebten
12Komm, mein Geliebter, wandern wir auf das Feld, / schlafen wir in den Dörfern!13Früh wollen wir dann zu den Weinbergen gehen / und sehen,
ob der Weinstock treibt, ob die Rebenblüte sich öffnet, / ob die Granatbäume blühen. / Dort schenke ich dir meine Liebe. (Pís 2,13; Pís 6,11)14Die Liebesäpfel duften; / an unsren Türen warten alle köstlichen Früchte,
frische und solche vom Vorjahr; / für dich hab ich sie aufgehoben, mein Geliebter.
Píseň písní 7
English Standard Version
od Crossway1How beautiful are your feet in sandals, O noble daughter! Your rounded thighs are like jewels, the work of a master hand. (Ž 45,13; Př 8,30; Př 25,12)2Your navel is a rounded bowl that never lacks mixed wine. Your belly is a heap of wheat, encircled with lilies. (Pís 2,1)3Your two breasts are like two fawns, twins of a gazelle. (Pís 4,5)4Your neck is like an ivory tower. Your eyes are pools in Heshbon, by the gate of Bath-rabbim. Your nose is like a tower of Lebanon, which looks toward Damascus. (Nu 21,26; 1Kr 4,33; 1Kr 11,24; 2Kr 5,12; Pís 4,4; Pís 4,8; Pís 5,12)5Your head crowns you like Carmel, and your flowing locks are like purple; a king is held captive in the tresses. (Jz 19,26; Pís 4,1)6How beautiful and pleasant you are, O loved one, with all your delights![1] (2S 1,23; 2S 1,26; Pís 1,15)7Your stature is like a palm tree, and your breasts are like its clusters.8I say I will climb the palm tree and lay hold of its fruit. Oh may your breasts be like clusters of the vine, and the scent of your breath like apples, (Pís 1,14; Mi 7,1)9and your mouth[2] like the best wine. She: It goes down smoothly for my beloved, gliding over lips and teeth.[3] (Pís 5,16)10I am my beloved’s, and his desire is for me. (Ž 45,11; Pís 2,16; Pís 6,3)
The Bride Gives Her Love
11Come, my beloved, let us go out into the fields and lodge in the villages;[4] (Pís 2,10; Pís 4,8)12let us go out early to the vineyards and see whether the vines have budded, whether the grape blossoms have opened and the pomegranates are in bloom. There I will give you my love. (Pís 2,13; Pís 2,15; Pís 6,11)13The mandrakes give forth fragrance, and beside our doors are all choice fruits, new as well as old, which I have laid up for you, O my beloved. (Gn 30,14; Pís 4,13; Mt 13,52)
Píseň písní 7
King James Version
1How beautiful are thy feet with shoes, O prince' daughter! the joints of thy thighs are like jewels, the work of the hands of a cunning workman.2Thy navel is like a round goblet, which wanteth not liquor: thy belly is like an heap of wheat set about with lilies.3Thy two breasts are like two young roes that are twins.4Thy neck is as a tower of ivory; thine eyes like the fishpools in Heshbon, by the gate of Bathrabbim: thy nose is as the tower of Lebanon which looketh toward Damascus.5Thine head upon thee is like Carmel, and the hair of thine head like purple; the king is held in the galleries.6How fair and how pleasant art thou, O love, for delights!7This thy stature is like to a palm tree, and thy breasts to clusters of grapes .8I said, I will go up to the palm tree, I will take hold of the boughs thereof: now also thy breasts shall be as clusters of the vine, and the smell of thy nose like apples;9And the roof of thy mouth like the best wine for my beloved, that goeth down sweetly, causing the lips of those that are asleep to speak.10I am my beloved', and his desire is toward me.11Come, my beloved, let us go forth into the field; let us lodge in the villages.12Let us get up early to the vineyards; let us see if the vine flourish, whether the tender grape appear, and the pomegranates bud forth: there will I give thee my loves.13The mandrakes give a smell, and at our gates are all manner of pleasant fruits , new and old, which I have laid up for thee, O my beloved.