Píseň písní 5,1 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí. 2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních. 3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti? 4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně. 5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory. 6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi. 7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských. 8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí. 9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ? 10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných. 11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran. 12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti. 13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou. 14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené. 15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové. 16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Opojení láskou

1 Do zahrady své jsem přišel, sestro má, nevěsto, sbíral jsem svou myrhu a svůj balzám, z plástve jsem jedl svůj med, pil víno své a mléko. Jezte, přátelé, a pijte, opájejte se laskáním. 2 Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: „Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná, vždyť mám hlavu plnou rosy, v kadeřích krůpěje noční.“ 3 „Svlékla jsem šaty, mám je zas oblékat? Umyla jsem si nohy, mám si je zašpinit?“ 4 Můj milý prostrčil otvorem ruku a celé mé nitro se zachvělo před ním. 5 Vstala jsem otevřít milému svému. Z rukou mi kanula myrha, myrha stékala z mých prstů na rukojeť zástrčky. 6 Než jsem však milému otevřela, můj milý odbočil jinam. Život ze mne prchal, když ke mně mluvil. Hledala jsem ho, a nenalezla, volala jsem ho, a neodpověděl mi. 7 Našli mě strážci obcházející město, zbili mě, zranili mě, přehoz mi strhli strážci hradeb. 8 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, jestliže najdete mého milého, co mu sdělíte? Že jsem nemocna láskou.

— Krása milého

9 Jaký je tvůj milý, že je nad Miláčka, ty nejkrásnější z žen? Jaký je tvůj milý, že je nad Miláčka, že nás tak zapřísaháš? 10 Můj milý je běloskvoucí i červený, významnější nad tisíce jiných. 11 Jeho hlava je třpytivé zlato ryzí, jeho kadeře jsou trsy palmových plodů černé jako havran. 12 Jeho oči jsou jako holubi nad potůčky vod, v mléce se koupou, podobné vsazeným drahokamům. 13 Jeho líce jsou jak balzámový záhon, schránky kořenných vůní, jeho rty jsou lilie, z nichž kane tekutá myrha. 14 Jeho ruce jsou válce zlaté taršíšem posázené, jeho břicho je mistrné dílo ze slonoviny safíry vykládané. 15 Jeho stehna jsou sloupy z bílého mramoru, spočívající na patkách z ryzího zlata. Vzhled má jak Libanón, je ztepilý jak cedr. 16 Patro jeho úst je přesladké, on sám je přežádoucí skvost. Takový je milý můj, takový je můj přítel, jeruzalémské dcery.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Do zahrady své vcházím, má drahá nevěsto, sbírám svou myrhu i své koření, svou plástev medu jím, své víno i mléko popíjím. Jen jezte, přátelé, a pijte, milováním se opijte! 2 Spím, ale mé srdce bdí. Slyšte – už klepe můj milý! Otevři, má drahá, lásko má, holubičko má, má dokonalá! Hlavu mám rosou pokrytou, kadeře plné nočních krůpějí! 3 Košili jsem si už svlékla, mám se snad oblékat? Nohy jsem si už myla, snad špinit si je mám? 4 Můj milý protáhl ruku otvorem, mé útroby se pro něj zachvěly. 5 Milému svému jsem vstala otevřít, z mých rukou myrha stékala, myrha kanula z prstů mých až na rukojeť závory. 6 Milému svému jsem otevřela, můj milý však zmizel, odešel – duše mě opustila spolu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval. 7 Našli mě strážní, co město obcházejí, surově zbili mě a zranili. Šaty z ramenou mi strhli ti strážci hradební. 8 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, najdete-li mého milého, co mu povíte? Že jsem nemocná láskou! 9 Čím je tvůj miláček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj miláček zvláštní, že nutíš nás k přísaze? 10 Můj milý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci! 11 Jeho hlava je zlato nejčistší, vlnité kadeře jak černí havrani. 12 Jeho oči jsou jako holoubci mezi vodními potůčky; v mléce se koupají, vsazené jako klenoty. 13 Jeho tváře jsou jak záhon koření, jak pokladnice voňavek. Jeho rty jsou jako lilie myrhou kanoucí. 14 Jeho paže – zlaté pruty osázené chrysolity. Jeho břicho – plát slonoviny pokrytý safíry. 15 Jeho stehna – mramorové sloupy na zlatých podstavcích. Jako Libanon je pohledný, jak cedr ztepilý. 16 Jeho ústa jsou nejsladší, celý je tolik žádoucí! Takový je můj milý, takový můj druh, dcery jeruzalémské!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Ich komme in meinen Garten, meine Schwester Braut, / ich pflücke meine Myrrhe samt meinem Balsam, ich esse meine Wabe samt meinem Honig, / ich trinke meinen Wein samt meiner Milch. Esst, Freunde, trinkt, / berauscht euch an der Liebe! (Kaz 9,7; Pís 4,12; Sír 24,1)

Verpasste Begegnung

2 Ich schlief, doch mein Herz war wach. / Horch, mein Geliebter klopft: Öffne mir, meine Schwester, meine Freundin, / meine Taube, meine Makellose, denn mein Haupt ist voll Tau, / aus meinen Locken tropft die Nacht! (Zj 3,20) 3 Ich habe mein Kleid schon abgelegt - / soll ich es wieder anziehen? Meine Füße habe ich gewaschen - / soll ich sie wieder beschmutzen? 4 Mein Geliebter streckte die Hand durch die Luke; / da bebte mein Herz ihm entgegen. 5 Ich stand auf, meinem Geliebten zu öffnen. / Da tropften meine Hände von Myrrhe, meine Finger von ausfließender Myrrhe an den Griffen des Riegels. 6 Ich öffnete meinem Geliebten: / Doch mein Geliebter war weg, verschwunden. / Meine Seele war außer sich, als er zu mir sprach. Ich suchte ihn und fand ihn nicht. / Ich rief ihn und er antwortete mir nicht. (Pís 3,1) 7 Da fanden mich die Wächter bei ihrer Runde durch die Stadt; / sie schlugen, sie verletzten mich. Meinen Mantel entrissen sie mir, / die Wächter der Mauern. (Pís 3,3; Pís 8,9) 8 Ich beschwöre euch, Töchter Jerusalems: / Wenn ihr meinen Geliebten findet, was sollt ihr ihm sagen? / Dass ich krank bin vor Liebe! (Pís 1,5; Pís 2,5; Pís 2,7; Pís 3,5; Pís 5,16; Pís 8,4; Iz 3,16)

Pís 1,5Pís 2,5Pís 2,7Pís 3,5Pís 5,16Pís 8,4Iz 3,16

Gegenseitige Bewunderung

9 Was hat dein Geliebter den andern voraus, / du schönste der Frauen? Was hat dein Geliebter den andern voraus, / dass du uns so beschwörst? (Gn 1,26) 10 Mein Geliebter ist weiß und rot, / ausgezeichnet vor Tausenden. 11 Sein Haupt ist reines Gold, / seine Locken sind Rispen, rabenschwarz. (Da 2,31) 12 Seine Augen sind wie Tauben an Wasserbächen, / gebadet in Milch, sitzend am Wasser.^[1] (Pís 1,15; Pís 4,1) 13 Seine Wangen sind wie Balsambeete, / darin Gewürzkräuter sprießen, seine Lippen wie Lilien; / sie tropfen von flüssiger Myrrhe. (Pís 2,1; Pís 5,5) 14 Seine Hände sind Rollen aus Gold, / mit Steinen aus Tarschisch besetzt. Sein Leib ist eine Platte aus Elfenbein, / mit Saphiren bedeckt. 15 Seine Schenkel sind Säulen aus Marmor, / auf Sockel von Feingold gestellt. Seine Gestalt ist wie der Libanon, / erlesen wie Zedern. (1S 9,2) 16 Sein Gaumen ist Süße, / alles ist Wonne an ihm. Das ist mein Geliebter, / ja, das ist mein Freund, / ihr Töchter Jerusalems. (Pís 5,1)

English Standard Version

od Crossway

1 He: I came to my garden, my sister, my bride, I gathered my myrrh with my spice, I ate my honeycomb with my honey, I drank my wine with my milk. Others: Eat, friends, drink, and be drunk with love! (Př 9,5; Pís 4,9; Pís 4,11; Pís 4,12; Pís 4,14; Pís 4,16; Pís 5,5; Pís 5,13; Pís 6,2; J 15,14)

Př 9,5Pís 4,9Pís 4,11Pís 4,12Pís 4,14Pís 4,16Pís 5,5Pís 5,13Pís 6,2J 15,14

The Bride Searches for Her Beloved

2 She: I slept, but my heart was awake. A sound! My beloved is knocking. “Open to me, my sister, my love, my dove, my perfect one, for my head is wet with dew, my locks with the drops of the night.” (Pís 1,15; Pís 2,14; Pís 4,7; Pís 4,9; Pís 4,12; Pís 5,11; Pís 6,9; Zj 3,20)

Pís 1,15Pís 2,14Pís 4,7Pís 4,9Pís 4,12Pís 5,11Pís 6,9Zj 3,20

3 I had put off my garment; how could I put it on? I had bathed my feet; how could I soil them? (Gn 18,4; L 11,7) 4 My beloved put his hand to the latch, and my heart was thrilled within me. 5 I arose to open to my beloved, and my hands dripped with myrrh, my fingers with liquid myrrh, on the handles of the bolt. (Pís 5,13) 6 I opened to my beloved, but my beloved had turned and gone. My soul failed me when he spoke. I sought him, but found him not; I called him, but he gave no answer. (Př 1,28; Pís 3,1; Pís 5,2) 7 The watchmen found me as they went about in the city; they beat me, they bruised me, they took away my veil, those watchmen of the walls. (Pís 3,3) 8 I adjure you, O daughters of Jerusalem, if you find my beloved, that you tell him I am sick with love. (Pís 1,5; Pís 2,5; Pís 2,7)

Pís 1,5Pís 2,5Pís 2,7

9 Others: What is your beloved more than another beloved, O most beautiful among women? What is your beloved more than another beloved, that you thus adjure us? (Pís 1,8; Pís 5,8; Pís 6,1)

Pís 1,8Pís 5,8Pís 6,1

The Bride Praises Her Beloved

10 She: My beloved is radiant and ruddy, distinguished among ten thousand. (1S 16,12; Ž 45,2) 11 His head is the finest gold; his locks are wavy, black as a raven. (Pís 5,2) 12 His eyes are like doves beside streams of water, bathed in milk, sitting beside a full pool.^[1] (Pís 1,15; Pís 4,1) 13 His cheeks are like beds of spices, mounds of sweet-smelling herbs. His lips are lilies, dripping liquid myrrh. (Pís 1,10; Pís 2,1; Pís 5,5; Pís 6,2)

Pís 1,10Pís 2,1Pís 5,5Pís 6,2

14 His arms are rods of gold, set with jewels. His body is polished ivory,^[2] bedecked with sapphires.^[3] (Ex 24,10; Ex 28,20; Ex 39,13; Ez 1,16; Ez 1,26; Ez 10,1)

Ex 24,10Ex 28,20Ex 39,13Ez 1,16Ez 1,26Ez 10,1

15 His legs are alabaster columns, set on bases of gold. His appearance is like Lebanon, choice as the cedars. (1Kr 4,33) 16 His mouth^[4] is most sweet, and he is altogether desirable. This is my beloved and this is my friend, O daughters of Jerusalem. (Pís 5,8; Pís 7,9)

King James Version

1 I am come into my garden, my sister, my spouse: I have gathered my myrrh with my spice; I have eaten my honeycomb with my honey; I have drunk my wine with my milk: eat, O friends; drink, yea, drink abundantly, O beloved. 2 I sleep, but my heart waketh: it is the voice of my beloved that knocketh, saying , Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled: for my head is filled with dew, and my locks with the drops of the night. 3 I have put off my coat; how shall I put it on? I have washed my feet; how shall I defile them? 4 My beloved put in his hand by the hole of the door , and my bowels were moved for him. 5 I rose up to open to my beloved; and my hands dropped with myrrh, and my fingers with sweet smelling myrrh, upon the handles of the lock. 6 I opened to my beloved; but my beloved had withdrawn himself, and was gone: my soul failed when he spake: I sought him, but I could not find him; I called him, but he gave me no answer. 7 The watchmen that went about the city found me, they smote me, they wounded me; the keepers of the walls took away my veil from me. 8 I charge you, O daughters of Jerusalem, if ye find my beloved, that ye tell him, that I am sick of love. 9 What is thy beloved more than another beloved, O thou fairest among women? what is thy beloved more than another beloved, that thou dost so charge us? 10 My beloved is white and ruddy, the chiefest among ten thousand. 11 His head is as the most fine gold, his locks are bushy, and black as a raven. 12 His eyes are as the eyes of doves by the rivers of waters, washed with milk, and fitly set. 13 His cheeks are as a bed of spices, as sweet flowers: his lips like lilies, dropping sweet smelling myrrh. 14 His hands are as gold rings set with the beryl: his belly is as bright ivory overlaid with sapphires. 15 His legs are as pillars of marble, set upon sockets of fine gold: his countenance is as Lebanon, excellent as the cedars. 16 His mouth is most sweet: yea, he is altogether lovely. This is my beloved, and this is my friend, O daughters of Jerusalem.