Ozeáš 7 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Když léčím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské; nebo provodí faleš. Vnitř zlodějství, a vně provozují loupežnictví. 2 Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obkličují skutkové jejich, a před mým oblíčejem jsou. 3 Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata. 4 Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo. 5 V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači. 6 Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně. 7 Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně. 8 Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený. 9 Cizozemci zžírají sílu jeho, ačkoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná. 10 A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším. 11 A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají. 12 Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich. 13 Běda jim, že jsou poběhli mne. Zpuštění na ně, proto že se mi zpronevěřili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mně lži. 14 Aniž volají ke mně z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromažďujíce se, obracejí se ke mně, 15 Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mně zlé vymýšlejí. 16 Navracujíť se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lučiště omylné, padají od meče knížata jejich, od rozhněvání jazyka jejich, což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Pošetilost zatvrzelého Efrajima - Hospodin odhaluje bezradnost a roztěkanost lidu.

1 Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici. 2 Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima. 3 Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům. 4 Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout. 5 V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem; spřáhl se s posměvači. 6 Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem. 7 Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně. 8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb. 9 Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává. 10 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne. 11 Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie. 12 Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění. 13 Běda jim, protože utekli ode mne. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži. 14 Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají. 15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle. 16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 kdykoli Izraele uzdravím, tehdy se ukazuje Efraimův hřích a zločiny Samaří: Zabývají se podvody, do domů lezou zloději, tlupy lupičů jsou v ulicích. 2 Vůbec si v srdci nepřipouštějí, že si pamatuji všechny jejich zločiny; jejich skutky je teď obklíčily – vždyť je mám stále na očích! 3 Obšťastňují krále svými zločiny a velmože svou lží. 4 Všichni jsou samí cizoložníci, rozpálené peci podobní, ve které pekař ani topit nemusí, než mu zadělané těsto prokvasí. 5 V den královy slavnosti velmoži vínem rozpálení, zmožení – a on si třese rukou se zrádci! 6 Jejich srdce se podobají peci, zrádně se k němu lísají; celou noc doutná jejich rozlícení, ráno pak vzplane plameny. 7 Jako pec jsou všichni rozpálení, své vlastní vládce sžírají; jejich králové se všichni hroutí, ke mně však nevolá žádný z nich. 8 Efraim se mísí s národy, neobrácený pecen je Efraim. 9 Jeho sílu stravují cizinci a on to netuší. Hlavu mu pokrývají šediny a on to netuší. 10 Ačkoli pýcha Izraele svědčí proti němu, přesto se nevracejí k Hospodinu, svému Bohu, nehledají ho navzdory tomu všemu. 11 Efraim je jako holub, hloupý a bláhový: Jednou volají k Egyptu, pak zas do Asýrie běhají. 12 Kamkoli se obrátí, přehodím přes ně svoji síť. Pochytám je jak ptáky na nebi; ztrestám je, když uslyším, jak se slétají. 13 Utekli ode mě – běda jim! Záhuba na ně, že mě zradili! Já jsem je toužil vykoupit, oni však o mně mluví lži. 14 Nevolají ke mně ze srdcí, když na svých lůžkách kvílejí, zraňují se^[1] kvůli vínu a obilí, ode mě se však odvracejí. 15 Já jsem je učil a jejich pažím dával sílu, oni se ale spikli proti mně. 16 Obracejí se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako křivý luk. Jejich velmoži padnou mečem; protože sami tak vztekle mluvili, v Egyptě se jim vysmějí!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 wenn ich Israel heile, / dann wird die Schuld Efraims aufgedeckt / und die Bosheit Samarias. Denn was sie tun, ist Betrug: / Der Dieb bricht in die Häuser ein, / draußen plündern die Räuberbanden. 2 Sie aber bedenken nicht, / dass ich all ihr böses Tun im Gedächtnis behalte. Jetzt umringen ihre Taten sie, / vor meinem Angesicht stehen sie. (Ž 90,8)

Gewaltsame Absetzung von Königen

3 Mit ihrer Bosheit erheitern sie den König, / mit ihren Lügen die Regierenden. 4 Sie alle sind Ehebrecher. / Sie sind wie ein angeheizter Backofen, dessen Feuer der Bäcker nicht mehr schürt, / wenn er den Teig knetet und ihn aufgehen lässt. 5 Am Tag, an dem die Regierenden / unseren König mit dem Gift des Weins krank machen, / hat dieser den Spöttern die Hand gereicht. 6 Ja, hinterhältig nähern sie sich, / mit einem Herzen, das wie ein Backofen glüht: Die ganze Nacht über schläft ihr Zorn, / am Morgen aber entbrennt er wie ein loderndes Feuer. 7 Sie alle glühen wie ein Backofen; / sie fressen ihre Richter. Alle ihre Könige sind gefallen; / doch keiner ist unter ihnen, der zu mir ruft.

Verfehlte Politik

8 Efraim - unter die Völker lässt es sich verrühren. / Efraim ist ein Brot, das nicht gewendet worden ist. 9 Fremde haben seine Kraft verzehrt, / ohne dass er es merkt. Auch wird sein graues Haar sichtbar, / ohne dass er es merkt. 10 Sein eigener Hochmut klagt Israel an; / doch sie kehren nicht um zum HERRN, ihrem Gott, / und suchen ihn trotz alledem nicht. (Oz 5,5) 11 Efraim ist wie eine Taube, / leicht zu verlocken, ohne Verstand. Sie rufen Ägypten zu Hilfe / und laufen nach Assur. 12 Wenn sie laufen, werfe ich mein Netz über sie; / wie die Vögel des Himmels hole ich sie herunter. / Ich werde sie züchtigen, wie man es ihrer Gemeinde angekündigt hat. (Ez 17,20) 13 Wehe ihnen, denn sie sind vor mir geflohen. / Verderben über sie, denn sie sind mir untreu geworden. Und da sollte ich sie freikaufen, / ich, über den sie nur Lügen verbreiten? 14 Wenn sie zu mir schreien, / kommt es nicht aus dem Herzen, / ja, sie heulen nicht auf ihren Betten. Sie ritzen sich wund, um Korn und Wein zu erflehen, / und wenden sich von mir ab. 15 Ich aber bin es, der ihre Arme geübt und gestärkt hat, / doch gegen mich planen sie Böses. 16 Kehren sie um, so doch nicht nach oben zu mir; / sie sind wie ein Bogen, der versagt. Ihre Regierenden kommen um durch das Schwert / wegen ihrer unverständlichen Rede - / so spottet man über sie - in Ägypten. (Ž 78,57)

English Standard Version

od Crossway

1 when I would heal Israel, the iniquity of Ephraim is revealed, and the evil deeds of Samaria, for they deal falsely; the thief breaks in, and the bandits raid outside. (Jr 23,13; Oz 4,2; Oz 6,4) 2 But they do not consider that I remember all their evil. Now their deeds surround them; they are before my face. (Ž 9,16; Ž 90,8; Př 5,22; Oz 5,3)

Ž 9,16Ž 90,8Př 5,22Oz 5,3

3 By their evil they make the king glad, and the princes by their treachery. (Oz 7,5; Ř 1,32) 4 They are all adulterers; they are like a heated oven whose baker ceases to stir the fire, from the kneading of the dough until it is leavened. (Oz 6,10) 5 On the day of our king, the princes became sick with the heat of wine; he stretched out his hand with mockers. (Oz 7,3) 6 For with hearts like an oven they approach their intrigue; all night their anger smolders; in the morning it blazes like a flaming fire. (Oz 6,9) 7 All of them are hot as an oven, and they devour their rulers. All their kings have fallen, and none of them calls upon me. (2Kr 15,10; 2Kr 15,14; 2Kr 15,25; 2Kr 15,30; Oz 8,4)

2Kr 15,102Kr 15,142Kr 15,252Kr 15,30Oz 8,4

8 Ephraim mixes himself with the peoples; Ephraim is a cake not turned. (Ž 106,35) 9 Strangers devour his strength, and he knows it not; gray hairs are sprinkled upon him, and he knows it not. (Iz 42,25; Oz 8,7) 10 The pride of Israel testifies to his face;^[1] yet they do not return to the Lord their God, nor seek him, for all this. (Iz 9,13; Oz 5,5) 11 Ephraim is like a dove, silly and without sense, calling to Egypt, going to Assyria. (2Kr 17,4; Oz 4,11; Oz 5,13; Oz 12,1)

2Kr 17,4Oz 4,11Oz 5,13Oz 12,1

12 As they go, I will spread over them my net; I will bring them down like birds of the heavens; I will discipline them according to the report made to their congregation. (Lv 26,14; Dt 28,15; Ez 12,13; Oz 10,10)

Lv 26,14Dt 28,15Ez 12,13Oz 10,10

13 Woe to them, for they have strayed from me! Destruction to them, for they have rebelled against me! I would redeem them, but they speak lies against me. (Oz 9,12; Oz 11,12; Oz 12,1; Oz 13,14; Mi 6,12)

Oz 9,12Oz 11,12Oz 12,1Oz 13,14Mi 6,12

14 They do not cry to me from the heart, but they wail upon their beds; for grain and wine they gash themselves; they rebel against me. (Ž 78,36; Am 6,4) 15 Although I trained and strengthened their arms, yet they devise evil against me. (Oz 11,3) 16 They return, but not upward;^[2] they are like a treacherous bow; their princes shall fall by the sword because of the insolence of their tongue. This shall be their derision in the land of Egypt. (Ž 73,9; Ž 78,57; Oz 6,1; Oz 9,3)

Ž 73,9Ž 78,57Oz 6,1Oz 9,3

King James Version

1 When I would have healed Israel, then the iniquity of Ephraim was discovered, and the wickedness of Samaria: for they commit falsehood; and the thief cometh in, and the troop of robbers spoileth without. 2 And they consider not in their hearts that I remember all their wickedness: now their own doings have beset them about; they are before my face. 3 They make the king glad with their wickedness, and the princes with their lies. 4 They are all adulterers, as an oven heated by the baker, who ceaseth from raising after he hath kneaded the dough, until it be leavened. 5 In the day of our king the princes have made him sick with bottles of wine; he stretched out his hand with scorners. 6 For they have made ready their heart like an oven, whiles they lie in wait: their baker sleepeth all the night; in the morning it burneth as a flaming fire. 7 They are all hot as an oven, and have devoured their judges; all their kings are fallen: there is none among them that calleth unto me. 8 Ephraim, he hath mixed himself among the people; Ephraim is a cake not turned. 9 Strangers have devoured his strength, and he knoweth it not: yea, gray hairs are here and there upon him, yet he knoweth not. 10 And the pride of Israel testifieth to his face: and they do not return to the LORD their God, nor seek him for all this. 11 Ephraim also is like a silly dove without heart: they call to Egypt, they go to Assyria. 12 When they shall go, I will spread my net upon them; I will bring them down as the fowls of the heaven; I will chastise them, as their congregation hath heard. 13 Woe unto them! for they have fled from me: destruction unto them! because they have transgressed against me: though I have redeemed them, yet they have spoken lies against me. 14 And they have not cried unto me with their heart, when they howled upon their beds: they assemble themselves for corn and wine, and they rebel against me. 15 Though I have bound and strengthened their arms, yet do they imagine mischief against me. 16 They return, but not to the most High: they are like a deceitful bow: their princes shall fall by the sword for the rage of their tongue: this shall be their derision in the land of Egypt.