1A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.2Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.3I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.4Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.5A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:6Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.7I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?8On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.9Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.10Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.11A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.12Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.13A toť se vám díti bude na svědectví.14Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.15Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.16Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.17A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.18Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.19V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.20Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.21A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.22Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.23Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.24I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.25A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,26Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.27A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.28A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.29I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.30Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.31Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.32Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.33Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.34Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.35Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.36Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.37I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.38A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
1 Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice.2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince,3 a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“
— Předpověď zkázy chrámu
5 Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl:6 “Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“
— Počátek běd
7 Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“8 Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi.9 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“ 10 Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království,11 budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes.12 Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno.13 To vám bude příležitostí k svědectví.14 Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit.15 Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník.16 Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti.17 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.18 Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.19 Když vytrváte, získáte své životy.
— Velké soužení
20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza.21 Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí,22 poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno.23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu.24 Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí.25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře.26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.
— Příchod Syna člověka
27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
— Poučení z fíkovníku
29 Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom:30 Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko.31 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží.32 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane.33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.35 Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi.36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ 37 Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová.38 A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.
1Když se rozhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladny.2Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky,3a řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce.4Všichni totiž přispívali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla – celé své živobytí.“
Znamení času
5Někteří si povídali, jak je chrám krásný – ty kameny, ty obětní dary! Ježíš na to řekl:6„Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“7„Mistře, kdy to bude?“ zeptali se ho. „Jaké bude znamení času, kdy se to má stát?“8„Dávejte pozor, abyste se nenechali svést,“ odpověděl. „Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš!‘ a ‚Přišel čas!‘ Nechoďte za nimi.9Až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. Musí se to dít, ale to ještě není konec.“10Tehdy jim řekl: „Národ povstane proti národu a království proti království.11Budou veliká zemětřesení, na různých místech bude hlad a mor a přijdou hrůzy a veliká znamení z nebe.12Před tím vším ale vztáhnou ruce na vás a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce.13To bude vaše příležitost ke svědectví.14Vezměte si k srdci, že si nemáte předem rozmýšlet, jak se hájit.15Já sám vám dám výřečnost a moudrost, proti níž neodolá a neobstojí žádný z vašich protivníků.16Budou vás zrazovat i vlastní rodiče a bratři, příbuzní i přátelé a některé z vás vydají na smrt.17Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět,18ale ani vlásek z vaší hlavy se neztratí.19Vydržte, a získáte život!“
Zkáza Jeruzaléma
20„Až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem, vězte, že přišla jeho zkáza.21Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor. Kdo jsou ve městě, ať z něj odejdou, a kdo jsou na venkově, ať nechodí do města.22Nastanou totiž dny pomsty, kdy se naplní vše, co je psáno.23Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím, protože na zemi přijde veliké strádání a hněv proti tomuto lidu.24Budou padat ostřím meče a budou odvedeni do zajetí mezi všechny národy. Po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.“
Příchod Syna člověka
25„Na slunci, měsíci a hvězdách se ukážou znamení. Na zemi bude úzkost mezi národy, bezradnými před zuřícím mořským příbojem.26Lidé budou zmírat strachy v předtuše toho, co má přijít na svět, neboť nebeské mocnosti se budou otřásat.27Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou.[1]28Až se to všechno začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení!“29Tehdy jim řekl podobenství: „Podívejte se na fíkovník a ostatní stromy.30Když vidíte, jak pučí, sami víte, že se blíží léto.31Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že se blíží Boží království!32Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane.33Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.34Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil35jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi.36Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“37Takto ve dne učíval v chrámě, ale večer odcházel a nocoval na hoře zvané Olivetská.38Všechen lid ho chodil už za úsvitu poslouchat do chrámu.
1Er blickte auf und sah, wie die Reichen ihre Gaben in den Opferkasten legten. (Mk 12,41)2Er sah aber auch eine arme Witwe, die dort zwei kleine Münzen hineinwarf.[1]3Da sagte er: Wahrhaftig, ich sage euch: Diese arme Witwe hat mehr hineingeworfen als alle anderen.4Denn sie alle haben nur etwas von ihrem Überfluss hineingeworfen; diese Frau aber, der es am Nötigsten mangelt, hat ihren ganzen Lebensunterhalt hergegeben.
Die Ankündigung der Zerstörung des Tempels
5Als einige darüber sprachen, dass der Tempel mit schön bearbeiteten Steinen und Weihegeschenken geschmückt sei, sagte Jesus: (Mt 24,1; Mk 13,1)6Es werden Tage kommen, an denen von allem, was ihr hier seht, kein Stein auf dem andern bleibt, der nicht niedergerissen wird. (L 19,44)
Der Anfang der endzeitlichen Not
7Sie fragten ihn: Meister, wann wird das geschehen und was ist das Zeichen, dass dies geschehen soll? (Mt 24,3; Mk 13,3)8Er antwortete: Gebt Acht, dass man euch nicht irreführt! Denn viele werden unter meinem Namen auftreten und sagen: Ich bin es! und: Die Zeit ist da. - Lauft ihnen nicht nach!9Wenn ihr von Kriegen und Unruhen hört, lasst euch nicht erschrecken! Denn das muss als Erstes geschehen; aber das Ende kommt noch nicht sofort. (Da 2,28)10Dann sagte er zu ihnen: Volk wird sich gegen Volk und Reich gegen Reich erheben. (Iz 19,2)11Es wird gewaltige Erdbeben und an vielen Orten Seuchen und Hungersnöte geben; schreckliche Dinge werden geschehen und am Himmel wird man gewaltige Zeichen sehen.12Aber bevor das alles geschieht, wird man Hand an euch legen und euch verfolgen. Man wird euch den Synagogen und den Gefängnissen ausliefern, vor Könige und Statthalter bringen um meines Namens willen. (Mt 10,17; L 12,11; J 16,1)13Dann werdet ihr Zeugnis ablegen können.14Nehmt euch also zu Herzen, nicht schon im Voraus für eure Verteidigung zu sorgen;15denn ich werde euch die Worte und die Weisheit eingeben, sodass alle eure Gegner nicht dagegen ankommen und nichts dagegen sagen können.16Sogar eure Eltern und Geschwister, eure Verwandten und Freunde werden euch ausliefern und manche von euch wird man töten.17Und ihr werdet um meines Namens willen von allen gehasst werden.18Und doch wird euch kein Haar gekrümmt werden. (Mt 10,30)19Wenn ihr standhaft bleibt, werdet ihr das Leben gewinnen.
Vom Gericht über Jerusalem
20Wenn ihr aber seht, dass Jerusalem von Heeren eingeschlossen wird, dann erkennt ihr, dass seine Verwüstung bevorsteht. (Mt 24,15; Mk 13,14)21Dann sollen die Bewohner von Judäa in die Berge fliehen; wer in der Stadt ist, soll sie verlassen, und wer auf dem Land ist, soll nicht in die Stadt gehen.22Denn das sind die Tage der Vergeltung, damit alles in Erfüllung geht, was geschrieben steht. (Dt 32,35)23Wehe den Frauen, die in jenen Tagen schwanger sind oder ein Kind stillen! Denn große Bedrängnis wird über das Land hereinbrechen und Zorn über dieses Volk.24Mit scharfem Schwert wird man sie erschlagen, als Gefangene wird man sie zu allen Völkern schleppen und Jerusalem wird von den Völkern zertreten werden, bis die Zeiten der Völker sich erfüllen. (Za 12,3)
Das Kommen des Menschensohnes
25Es werden Zeichen sichtbar werden an Sonne, Mond und Sternen und auf der Erde werden die Völker bestürzt und ratlos sein über das Toben und Donnern des Meeres. (Iz 13,10; Iz 34,4; Jl 2,10; Mt 24,29; Mk 13,24)26Die Menschen werden vor Angst vergehen in der Erwartung der Dinge, die über den Erdkreis kommen; denn die Kräfte des Himmels werden erschüttert werden. (Ag 2,6; 2P 3,10)27Dann wird man den Menschensohn in einer Wolke kommen sehen, mit großer Kraft und Herrlichkeit. (Da 7,13; Mt 26,64; Mk 14,62; Zj 1,7)28Wenn dies beginnt, dann richtet euch auf und erhebt eure Häupter; denn eure Erlösung ist nahe.
Mahnungen im Hinblick auf das Ende
29Und er sagte ihnen ein Gleichnis: Seht euch den Feigenbaum und die anderen Bäume an: (Mt 24,32; Mk 13,28)30Sobald ihr merkt, dass sie Blätter treiben, erkennt ihr, dass der Sommer nahe ist.31So erkennt auch ihr, wenn ihr das geschehen seht, dass das Reich Gottes nahe ist.32Amen, ich sage euch: Diese Generation wird nicht vergehen, bis alles geschieht. (Mt 16,28; Mk 9,1; L 9,27)33Himmel und Erde werden vergehen, aber meine Worte werden nicht vergehen.34Nehmt euch in Acht, dass Rausch und Trunkenheit und die Sorgen des Alltags euer Herz nicht beschweren und dass jener Tag euch nicht plötzlich überrascht35wie eine Falle; denn er wird über alle Bewohner der ganzen Erde hereinbrechen.36Wacht und betet allezeit, damit ihr allem, was geschehen wird, entrinnen und vor den Menschensohn hintreten könnt! (Mt 24,42; Mt 25,13; Mk 13,35)
Die Lehre im Tempel
37Die Tage über lehrte Jesus im Tempel; die Nächte aber verbrachte er draußen bei dem Berg, der Ölberg heißt. (L 19,47; L 22,39)38Schon früh am Morgen kam das ganze Volk zu ihm in den Tempel, um ihn zu hören.
1Jesus[1] looked up and saw the rich putting their gifts into the offering box, (2Kr 12,9; Mk 12,41; J 8,20)2and he saw a poor widow put in two small copper coins.[2] (L 12,59)3And he said, “Truly, I tell you, this poor widow has put in more than all of them. (2K 8,2; 2K 8,12)4For they all contributed out of their abundance, but she out of her poverty put in all she had to live on.” (L 8,43; Fp 4,11)
Jesus Foretells Destruction of the Temple
5And while some were speaking of the temple, how it was adorned with noble stones and offerings, he said, (Mt 24,1; Mk 13,1)6“As for these things that you see, the days will come when there will not be left here one stone upon another that will not be thrown down.” (L 17,22; L 19,43)7And they asked him, “Teacher, when will these things be, and what will be the sign when these things are about to take place?” (Sk 1,6)8And he said, “See that you are not led astray. For many will come in my name, saying, ‘I am he!’ and, ‘The time is at hand!’ Do not go after them. (Jr 14,14; Jr 29,8; Mt 3,2; Mt 4,17; Mk 1,15; J 8,24; Ef 5,6; Ko 2,8; 2Te 2,3; 1J 2,18; 1J 3,7)9And when you hear of wars and tumults, do not be terrified, for these things must first take place, but the end will not be at once.” (L 24,37; Zj 1,1)
20“But when you see Jerusalem surrounded by armies, then know that its desolation has come near. (Da 9,27; L 19,43)21Then let those who are in Judea flee to the mountains, and let those who are inside the city depart, and let not those who are out in the country enter it,22for these are days of vengeance, to fulfill all that is written. (Iz 34,8; Iz 63,4; Oz 9,7; Mt 1,22; L 18,7)23Alas for women who are pregnant and for those who are nursing infants in those days! For there will be great distress upon the earth and wrath against this people. (L 23,29; 1Te 2,16)24They will fall by the edge of the sword and be led captive among all nations, and Jerusalem will be trampled underfoot by the Gentiles, until the times of the Gentiles are fulfilled. (Dt 28,64; Ž 79,1; Iz 63,3; Iz 63,18; Da 8,13; Da 12,7; Za 12,3; Ř 11,25; Zj 11,2)
29And he told them a parable: “Look at the fig tree, and all the trees.30As soon as they come out in leaf, you see for yourselves and know that the summer is already near. (Mt 16,3; L 12,57)31So also, when you see these things taking place, you know that the kingdom of God is near.32Truly, I say to you, this generation will not pass away until all has taken place. (L 9,27)33Heaven and earth will pass away, but my words will not pass away. (Ž 102,26; Ž 119,89; Iz 40,8; Iz 51,6; Mt 5,18; Žd 12,27; 1P 1,23; 1P 1,25; 2P 3,10)
Watch Yourselves
34“But watch yourselves lest your hearts be weighed down with dissipation and drunkenness and cares of this life, and that day come upon you suddenly like a trap. (Kaz 9,12; Iz 24,17; Mt 13,22; L 12,40; Ř 13,13; 1Te 5,3; 1Te 5,6; Jk 5,5; 1P 4,7)35For it will come upon all who dwell on the face of the whole earth.36But stay awake at all times, praying that you may have strength to escape all these things that are going to take place, and to stand before the Son of Man.” (Oz 12,4; Mt 25,13; Mt 26,41; Mk 14,34; L 12,37; L 18,1; Sk 20,31; 1K 16,13; 1Te 5,6; 1P 5,8; Zj 6,17)37And every day he was teaching in the temple, but at night he went out and lodged on the mount called Olivet. (Mt 21,1; Mt 21,17; Mt 26,55; Mk 11,19; L 22,39; J 8,1; J 18,2)38And early in the morning all the people came to him in the temple to hear him. (L 21,37)
Lukáš 21
King James Version
1And he looked up, and saw the rich men casting their gifts into the treasury.2And he saw also a certain poor widow casting in thither two mites.3And he said, Of a truth I say unto you, that this poor widow hath cast in more than they all:4For all these have of their abundance cast in unto the offerings of God: but she of her penury hath cast in all the living that she had.5And as some spake of the temple, how it was adorned with goodly stones and gifts, he said,6As for these things which ye behold, the days will come, in the which there shall not be left one stone upon another, that shall not be thrown down.7And they asked him, saying, Master, but when shall these things be? and what sign will there be when these things shall come to pass?8And he said, Take heed that ye be not deceived: for many shall come in my name, saying, I am Christ; and the time draweth near: go ye not therefore after them.9But when ye shall hear of wars and commotions, be not terrified: for these things must first come to pass; but the end is not by and by.10Then said he unto them, Nation shall rise against nation, and kingdom against kingdom:11And great earthquakes shall be in divers places, and famines, and pestilences; and fearful sights and great signs shall there be from heaven.12But before all these, they shall lay their hands on you, and persecute you, delivering you up to the synagogues, and into prisons, being brought before kings and rulers for my name's sake.13And it shall turn to you for a testimony.14Settle it therefore in your hearts, not to meditate before what ye shall answer:15For I will give you a mouth and wisdom, which all your adversaries shall not be able to gainsay nor resist.16And ye shall be betrayed both by parents, and brethren, and kinsfolks, and friends; and some of you shall they cause to be put to death.17And ye shall be hated of all men for my name's sake.18But there shall not an hair of your head perish.19In your patience possess ye your souls.20And when ye shall see Jerusalem compassed with armies, then know that the desolation thereof is nigh.21Then let them which are in Judaea flee to the mountains; and let them which are in the midst of it depart out; and let not them that are in the countries enter thereinto.22For these be the days of vengeance, that all things which are written may be fulfilled.23But woe unto them that are with child, and to them that give suck, in those days! for there shall be great distress in the land, and wrath upon this people.24And they shall fall by the edge of the sword, and shall be led away captive into all nations: and Jerusalem shall be trodden down of the Gentiles, until the times of the Gentiles be fulfilled.25And there shall be signs in the sun, and in the moon, and in the stars; and upon the earth distress of nations, with perplexity; the sea and the waves roaring;26Men's hearts failing them for fear, and for looking after those things which are coming on the earth: for the powers of heaven shall be shaken.27And then shall they see the Son of man coming in a cloud with power and great glory.28And when these things begin to come to pass, then look up, and lift up your heads; for your redemption draweth nigh.29And he spake to them a parable; Behold the fig tree, and all the trees;30When they now shoot forth, ye see and know of your own selves that summer is now nigh at hand.31So likewise ye, when ye see these things come to pass, know ye that the kingdom of God is nigh at hand.32Verily I say unto you, This generation shall not pass away, till all be fulfilled.33Heaven and earth shall pass away: but my words shall not pass away.34And take heed to yourselves, lest at any time your hearts be overcharged with surfeiting, and drunkenness, and cares of this life, and so that day come upon you unawares.35For as a snare shall it come on all them that dwell on the face of the whole earth.36Watch ye therefore, and pray always, that ye may be accounted worthy to escape all these things that shall come to pass, and to stand before the Son of man.37And in the day time he was teaching in the temple; and at night he went out, and abode in the mount that is called the mount of Olives.38And all the people came early in the morning to him in the temple, for to hear him.