Jozue 6 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Jericho pak velmi pilně zavříno bylo pro strach synů Izraelských, a žádný nevycházel ven, ani tam nevcházel. 2 I řekl Hospodin k Jozue: Aj, dal jsem v ruku tvou Jericho, a krále jeho s silnými muži jeho. 3 Protož obcházeti budete město všickni muži bojovní, okolo města chodíce, jednou za den; tak učiníš po šest dní. 4 Kněží pak sedm ať nesou sedm trub z rohů beraních před truhlou; dne pak sedmého obejdete město sedmkrát, a kněží troubiti budou v trouby. 5 A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte hlas trouby, zkřikne všecken lid křikem velikým, i oboří se zed městská na místě svém, a vejde lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. 6 Tedy povolav Jozue, syn Nun, kněží, řekl jim: Vezměte truhlu smlouvy, a sedm kněží ať vezmou sedm trub beraních před truhlou Hospodinovou. 7 Řekl také lidu: Jděte a obejděte město, a zbrojní ať jdou před truhlou Hospodinovou. 8 A když to oznámil Jozue lidu, sedm kněží, nesouce sedm trub beraních, šli před truhlou Hospodinovou, a troubili v trouby; truhla také smlouvy Hospodinovy brala se za nimi. 9 Zbrojní pak šli před kněžími, kteříž troubili na trouby, a ostatní šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce. 10 (Lidu pak byl přikázal Jozue, řka: Nebudete křičeti, ani slyšán bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v němž řeknu vám: Křičte, i budete křičeti.) 11 Tedy obešla truhla Hospodinova město vůkol jednou, a navrátili se do stanů a zůstali v nich. 12 Opět povstal Jozue ráno a kněží nesli truhlu Hospodinovu. 13 Sedm pak kněží, nesouce sedm trub beraních, předcházeli truhlu Hospodinovu, jdouce, a troubili v trouby; a zbrojní šli před nimi, a ostatní šli za truhlou Hospodinovou, když kněží šli, v trouby troubíce. 14 I obešli město druhého dne opět, a navrátili se do stanů. Tak činili po šest dní. 15 V den pak sedmý vstali, jakž zasvitávalo, a obešli město týmž způsobem sedmkrát; toliko toho dne obešli město sedmkrát. 16 Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kněží v trouby troubili, řekl Jozue lidu: Křičtež již, dalť jest Hospodin vám město. 17 A budiž to město proklaté, ono i všecky věci, kteréž v něm jsou, Hospodinu; toliko Raab nevěstka ať jest živa, ona i všickni, kteříž by s ní byli v domě, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali. 18 Avšak vystříhejte se od proklatého, abyste i vy nebyli učiněni proklatí, berouce z proklatých věcí, a uvedli byste stany Izraelské v prokletí, a zkormoutili byste je. 19 Všecko pak stříbro a zlato, a nádoby měděné a železné, svaté bude Hospodinu; na poklad Hospodinu složeno bude. 20 Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zed na místě svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je. 21 A pohubili ostrostí meče jako proklaté všecko, což bylo v městě, od muže až do ženy, od dítěte až do starce, a až do vola, dobytčete i osla. 22 Dvěma pak mužům, kteříž shlédli zemi, řekl Jozue: Vejděte do domu ženy nevěstky, a vyveďte ji odtud, i všecky věci, kteréž má, jakož jste jí přisáhli. 23 I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vně za stany Izraelskými. 24 Město pak spálili ohněm, i všecko, což v něm bylo, stříbro však a zlato a nádoby měděné a železné složili na poklad v domě Hospodinově. 25 Raab také nevěstku, a dům otce jejího i všecko, což měla, živé zůstavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha. 26 Toho času vydal klatbu Jozue, řka: Zlořečený buď před Hospodinem muž ten, kterýž by povstal, aby stavěl město Jericho. V prvorozeném svém založí je, a v nejmenším postaví brány jeho. 27 Byl pak Hospodin s Jozue, a rozhlásila se pověst o něm po vší zemi.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Pád Jericha - Izraelci získávají Jericho bez boje a zachraňují Rachabinu čeleď.

1 Jericho se před Izraelci důkladně uzavřelo; nikdo nevycházel ani nevcházel. 2 Ale Hospodin řekl Jozuovi: „Hleď, vydal jsem ti do rukou Jericho i jeho krále s udatnými bohatýry. 3 Vy všichni bojovníci obejdete město vždy jednou kolem. To budeš dělat po šest dní. 4 Sedm kněží ponese před schránou sedm polnic z beraních rohů. Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží zatroubí na polnice. 5 Až zazní táhlý tón z beraního rohu, jakmile uslyšíte zvuk polnice, vyrazí všechen lid mohutný válečný pokřik. Hradby města se zhroutí a lid vstoupí do města, každý tam, kde právě bude.“ 6 Jozue, syn Núnův, tedy povolal kněze a nařídil jim: „Přineste schránu smlouvy a sedm kněží ať nese před Hospodinovou schránou sedm polnic z beraních rohů.“ 7 Lidu řekl: „Pojďte a obcházejte město a ozbrojenci ať se ubírají před Hospodinovou schránou.“ 8 Stalo se, jak Jozue lidu nařídil: Sedm kněží nesoucích sedm polnic z beraních rohů se ubíralo před Hospodinem a troubilo na polnice a schrána Hospodinovy smlouvy šla za nimi. 9 Ozbrojenci šli před kněžími troubícími na polnice a shromážděný zástup šel za schránou, šli a troubili na polnice. 10 Jozue lidu dále přikázal: „Zdržíte se válečného pokřiku, ani nehlesnete, ani slovo nevyjde z vašich úst, až do dne, kdy vám nařídím: Strhněte pokřik. Pak strhnete pokřik.“ 11 Na jeho pokyn obešla Hospodinova schrána město jednou kolem. Pak šli do tábora a v táboře přenocovali. 12 Za časného jitra přinesli Jozue a kněží Hospodinovu schránu. 13 Sedm kněží neslo před Hospodinovou schránou sedm polnic z beraních rohů a za pochodu troubilo na polnice. Ozbrojenci šli před nimi a shromážděný zástup šel za Hospodinovou schránou; šli a troubili na polnice. 14 I druhého dne obešli město jednou a vrátili se do tábora. To dělali po šest dní. 15 Ale sedmého dne za časného jitra, hned jak vzešla jitřenka, obešli město týmž způsobem sedmkrát; jen onoho dne obcházeli město sedmkrát. 16 Když obcházeli po sedmé, zatroubili kněží na polnice a Jozue lidu nařídil: „Strhněte válečný pokřik, neboť vám Hospodin město vydal. 17 Město se vším všudy je klaté před Hospodinem. Naživu zůstane jen nevěstka Rachab se všemi, kteří jsou u ní v domě, neboť skryla posly, které jsme vyslali. 18 Jenom se mějte na pozoru před tím, co je klaté, abyste nebyli vyhubeni jako klatí, kdybyste vzali něco klatého. Přivolali byste na izraelský tábor klatbu a uvrhli jej do zkázy. 19 Všechno stříbro a zlato i bronzové a železné předměty budou zasvěceny Hospodinu, dá se to na Hospodinův poklad.“ 20 Když kněží zatroubili na polnice, lid strhl válečný pokřik. Jakmile lid zaslechl zvuk polnice, strhl mohutný pokřik. Hradby se zhroutily a lid vstoupil do města, každý tam, kde právě byl. Tak dobyli město. 21 Všechno, co bylo v městě, vyhubili ostřím meče jako klaté, muže i ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly. 22 Ale oběma mužům, kteří jako zvědové prošli zemí, Jozue řekl: „Vstupte do domu té ženy nevěstky a vyveďte tu ženu odtud spolu se vším, co jí náleží, jak jste jí přísahali.“ 23 Ti mládenci, zvědové, tedy vešli dovnitř a vyvedli Rachabu i jejího otce a matku i bratry se vším, co jí náleželo; vyvedli všechno její příbuzenstvo a poskytli jim místo za izraelským táborem. 24 Město se vším všudy vypálili. Jen stříbro a zlato i bronzové a železné předměty dali na poklad Hospodinova domu. 25 Ale nevěstku Rachabu, dům jejího otce a všechno, co jí náleželo, nechal Jozue naživu. Tak zůstala uprostřed Izraele až dodnes, poněvadž skryla posly, které poslal Jozue na výzvědy do Jericha. 26 V onen čas se Jozue zapřisáhl: „Proklet buď před Hospodinem muž, který znovu vybuduje toto město Jericho. Na svém prvorozeném položí jeho základy, na svém nejmladším postaví jeho brány.“ 27 Hospodin byl s Jozuem a pověst o něm se roznesla po celé zemi.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Jericho

1 Jericho bylo kvůli synům Izraele úplně uzavřeno. Nikdo nevycházel ani nevcházel. 2 Hospodin ale Jozuovi řekl: „Pohleď, dal jsem ti do rukou Jericho, jeho krále i udatné hrdiny. 3 Vy bojovníci to město všichni obklíčíte a jednou denně město obejdete dokola. To budeš dělat po šest dní. 4 Sedm kněží ať před Truhlou nese sedm trub z beraních rohů. Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží ať troubí na trouby. 5 Jakmile dlouze zatroubí na beraní roh, jakmile uslyšíte troubení, pak ať všechen lid vyrazí mohutný pokřik. Městská hradba se zhroutí a lid vnikne do města, každý tam, kde bude.“ 6 Jozue, syn Nunův, tedy zavolal kněze a řekl jim: „Vezměte Truhlu smlouvy a sedm kněží ať před Hospodinovou truhlou nosí sedm trub z beraních rohů.“ 7 Lidu pak řekl: „Jděte a obcházejte město. Ozbrojenci ať jdou před Hospodinovou truhlou.“ 8 Když to Jozue řekl lidu, sedm kněží nesoucích před Hospodinem sedm trub z beraních rohů vykročilo, začalo troubit na trouby a Truhla Hospodinovy smlouvy se vydala za nimi. 9 Před kněžími troubícími na trouby kráčeli ozbrojenci, zatímco zadní voj kráčel za Truhlou za zvuku trub. 10 Jozue lidu přikázal: „Nebudete křičet, nevydáte ani hlásku, nevypustíte z úst ani slovo až do dne, kdy vám řeknu: ‚Křičte!‘ Tehdy budete křičet.“ 11 Nato nechal Hospodinovu truhlu obejít město jednou kolem dokola. Pak odešli do tábora a tam přenocovali. 12 Jozue pak vstal časně ráno a kněží vynesli Hospodinovu truhlu. 13 Sedm kněží neslo před Hospodinovou truhlou sedm trub z beraních rohů a za pochodu troubilo na trouby. Před nimi kráčeli ozbrojenci, kdežto zadní voj kráčel za Hospodinovou truhlou za zvuku trub. 14 I druhého dne obešli město jednou kolem dokola, načež se vrátili do tábora. Tak to dělali šest dní. 15 Sedmého dne ráno vstali už za svítání a stejným způsobem obešli město, ale sedmkrát. Pouze onoho dne obcházeli město sedmkrát. 16 Když obcházeli posedmé a kněží zatroubili na trouby, Jozue řekl lidu: „Křičte! Hospodin vám dal to město! 17 Ať to město propadne Hospodinu i se vším, co je v něm! Pouze nevěstka Rachab zůstane naživu a s ní i všichni v jejím domě, protože ukryla posly, které jsme vyslali. 18 Jenom se vyvarujte toho, co propadlo klatbě, abyste jí nepropadli i vy. Kdybyste si vzali něco z toho, co propadlo klatbě, přivolali byste na izraelský tábor stejnou klatbu a přivedli jej do neštěstí. 19 Všechno stříbro, zlato i bronzové a železné předměty budou zasvěceny Hospodinu. Přejdou do Hospodinova pokladu.“ 20 Zazněly trouby a lid začal křičet. Jakmile lid uslyšel troubení a vyrazili mohutný pokřik, hradby se zhroutily a lid vnikl do města, každý tam, kde byl. Tak město dobyli. 21 Vše, co bylo ve městě, pak vyhladili jako proklaté: muže i ženy, mladé i staré, skot, ovce i osly. 22 Těm dvěma mužům, kteří byli v zemi na výzvědách, ale Jozue řekl: „Jděte do domu té nevěstky a vyveďte ji odtud i se všemi, kdo k ní patří, jak jste jí odpřisáhli.“ 23 A tak ti mladí vyzvědači šli a vyvedli Rachab, jejího otce i matku, její sourozence i všechny, kdo k ní patřili; vyvedli celé její příbuzenstvo a poskytli jim útočiště za izraelským táborem. 24 To město pak vypálili i se vším, co bylo v něm. Pouze stříbro, zlato a bronzové i železné předměty dali do pokladu Hospodinova domu. 25 Nevěstku Rachab s rodinou jejího otce a se všemi, kdo k ní patřili, ale Jozue nechal naživu. Zůstala uprostřed Izraele dodnes, neboť ukryla posly, které Jozue vyslal na výzvědy do Jericha. 26 Tehdy Jozue přísahal: „Zlořečený buď před Hospodinem, kdo povstane, aby stavěl toto město Jericho! Za cenu svého prvorozeného je založí, za svého nejmladšího tam bránu osadí.“ 27 Hospodin pak byl s Jozuem a pověst o něm se šířila po celé zemi.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Einnahme Jerichos

1 Jericho hielt wegen der Israeliten die Tore fest verschlossen. Niemand konnte heraus und niemand konnte hinein. 2 Da sagte der HERR zu Josua: Sieh her, ich gebe Jericho und seinen König samt seinen Helden in deine Hand. 3 Ihr sollt mit allen Kriegern um die Stadt herumziehen und sie einmal umkreisen. Das sollst du sechs Tage lang tun. 4 Sieben Priester sollen sieben Widderhörner vor der Lade hertragen. Am siebten Tag sollt ihr siebenmal um die Stadt herumziehen und die Priester sollen die Hörner blasen. 5 Wenn das Widderhorn geblasen wird und ihr den Hörnerschall hört, soll das ganze Volk in laut schallendes Geschrei ausbrechen. Darauf wird die Mauer der Stadt in sich zusammenstürzen; dann soll das Volk hinübersteigen, jeder an der nächstbesten Stelle. 6 Da rief Josua, der Sohn Nuns, die Priester und sagte: Nehmt die Bundeslade und lasst sieben Priester sieben Widderhörner vor der Lade des HERRN hertragen! 7 Und zum Volk sagte er: Geht hinüber und zieht rings um die Stadt herum und lasst die bewaffneten Männer vor der Lade des HERRN herziehen! 8 Und es geschah so, wie Josua es dem Volk gesagt hatte: Sieben Priester trugen die sieben Widderhörner vor dem HERRN her und zogen hinüber und bliesen die Widderhörner und die Bundeslade des HERRN zog hinter ihnen her. 9 Die bewaffneten Männer gingen vor den Priestern her, die die Hörner bliesen, die Nachhut folgte der Lade und man blies ständig die Hörner. 10 Dem Volk aber befahl Josua: Erhebt kein Kriegsgeschrei und lasst eure Stimmen nicht hören! Kein Wort komme aus eurem Mund bis zu dem Tag, an dem ich zu euch sage: Erhebt das Kriegsgeschrei! Dann sollt ihr losschreien. 11 Darauf ließ er die Lade des HERRN um die Stadt herumziehen und sie einmal umkreisen. Dann kam man zum Lager zurück und übernachtete im Lager. 12 Früh am anderen Morgen brach Josua auf und die Priester trugen die Lade des HERRN. 13 Sieben Priester trugen die sieben Widderhörner der Lade des HERRN voraus und bliesen ständig die Hörner. Die bewaffneten Männer zogen vor ihnen her und die Nachhut folgte der Lade des HERRN. Man blies ständig die Hörner. 14 So zogen sie auch am zweiten Tag einmal um die Stadt herum und kehrten wieder ins Lager zurück. Das machten sie sechs Tage lang. 15 Am siebten Tag aber brachen sie beim Anbruch der Morgenröte auf und zogen, wie gewohnt, um die Stadt, siebenmal; nur an diesem Tag zogen sie siebenmal um die Stadt. 16 Als die Priester beim siebten Mal die Hörner bliesen, sagte Josua zum Volk: Erhebt das Kriegsgeschrei! Denn der HERR hat die Stadt in eure Gewalt gegeben. 17 Die Stadt mit allem, was in ihr ist, soll Banngut für den HERRN werden. Nur die Dirne Rahab und alle, die bei ihr im Haus sind, sollen am Leben bleiben, weil sie die Boten versteckt hat, die wir ausgeschickt hatten. 18 Aber seid auf der Hut vor dem Banngut, damit ihr es nicht als Banngut erklärt und dann doch davon wegnehmt! So würdet ihr das Lager Israels zum Banngut machen und es ins Unglück stürzen. (Lv 27,28) 19 Alles Silber und Gold und die Geräte aus Bronze und Eisen sollen dem HERRN geweiht sein und in den Schatz des HERRN kommen. 20 Darauf erhob das Volk das Kriegsgeschrei und die Widderhörner wurden geblasen. Als das Volk den Hörnerschall hörte, brach es in laut schallendes Geschrei aus. Die Stadtmauer stürzte in sich zusammen und das Volk stieg in die Stadt hinein, jeder an der nächstbesten Stelle. So eroberten sie die Stadt. (Žd 11,30) 21 Alles, was in der Stadt war, machten sie zum Banngut, Männer und Frauen, Kinder und Alte, Rinder, Schafe und Esel, mit der Schärfe des Schwertes. (Jz 8,2) 22 Zu den beiden Männern, die das Land erkundet hatten, sagte Josua: Geht zu dem Haus der Dirne und holt von dort die Frau und alles, was ihr gehört, wie ihr es ihr geschworen habt! (Jz 2,14) 23 Da gingen die jungen Männer, die Kundschafter, und holten Rahab, ihren Vater, ihre Mutter, ihre Brüder und alles, was ihr gehörte; sie führten ihre ganze Verwandtschaft heraus und wiesen ihnen einen Platz außerhalb des Lagers Israels an. 24 Die Stadt aber und alles, was darin war, brannte man nieder; nur das Silber und Gold und die Geräte aus Bronze und Eisen brachte man in den Schatz im Haus des HERRN. 25 Die Dirne Rahab und die Familie ihres Vaters und alles, was ihr gehörte, ließ Josua am Leben. So wohnt ihre Familie bis heute mitten in Israel; denn Rahab hatte die Boten versteckt, die Josua ausgesandt hatte, um Jericho auskundschaften zu lassen. (Jz 2,13) 26 Damals schwor Josua: Verflucht beim HERRN sei der Mann, der es unternimmt, diese Stadt Jericho wieder aufzubauen. Seinen Erstgeborenen soll es ihn kosten, wenn er sie neu gründet, und seinen Jüngsten, wenn er ihre Tore wieder aufrichtet. (1Kr 16,34) 27 Der HERR war mit Josua und sein Ruhm verbreitete sich im ganzen Land.

English Standard Version

od Crossway

The Fall of Jericho

1 Now Jericho was shut up inside and outside because of the people of Israel. None went out, and none came in. 2 And the Lord said to Joshua, “See, I have given Jericho into your hand, with its king and mighty men of valor. (Dt 7,24; Jz 2,9; Jz 2,24; Jz 8,1; Neh 9,24)

Dt 7,24Jz 2,9Jz 2,24Jz 8,1Neh 9,24

3 You shall march around the city, all the men of war going around the city once. Thus shall you do for six days. 4 Seven priests shall bear seven trumpets of rams’ horns before the ark. On the seventh day you shall march around the city seven times, and the priests shall blow the trumpets. (Nu 10,8; Jz 6,5; Jz 6,8; Jz 6,13; Sd 7,16; Sd 7,22)

Nu 10,8Jz 6,5Jz 6,8Jz 6,13Sd 7,16Sd 7,22

5 And when they make a long blast with the ram’s horn, when you hear the sound of the trumpet, then all the people shall shout with a great shout, and the wall of the city will fall down flat,^[1] and the people shall go up, everyone straight before him.” 6 So Joshua the son of Nun called the priests and said to them, “Take up the ark of the covenant and let seven priests bear seven trumpets of rams’ horns before the ark of the Lord.” 7 And he said to the people, “Go forward. March around the city and let the armed men pass on before the ark of the Lord.” (Jz 4,12) 8 And just as Joshua had commanded the people, the seven priests bearing the seven trumpets of rams’ horns before the Lord went forward, blowing the trumpets, with the ark of the covenant of the Lord following them. 9 The armed men were walking before the priests who were blowing the trumpets, and the rear guard was walking after the ark, while the trumpets blew continually. (Nu 10,25; Jz 6,13; Iz 52,12; Iz 58,8)

Nu 10,25Jz 6,13Iz 52,12Iz 58,8

10 But Joshua commanded the people, “You shall not shout or make your voice heard, neither shall any word go out of your mouth, until the day I tell you to shout. Then you shall shout.” 11 So he caused the ark of the Lord to circle the city, going about it once. And they came into the camp and spent the night in the camp. 12 Then Joshua rose early in the morning, and the priests took up the ark of the Lord. (Jz 3,6) 13 And the seven priests bearing the seven trumpets of rams’ horns before the ark of the Lord walked on, and they blew the trumpets continually. And the armed men were walking before them, and the rear guard was walking after the ark of the Lord, while the trumpets blew continually. 14 And the second day they marched around the city once, and returned into the camp. So they did for six days. 15 On the seventh day they rose early, at the dawn of day, and marched around the city in the same manner seven times. It was only on that day that they marched around the city seven times. 16 And at the seventh time, when the priests had blown the trumpets, Joshua said to the people, “Shout, for the Lord has given you the city. 17 And the city and all that is within it shall be devoted to the Lord for destruction.^[2] Only Rahab the prostitute and all who are with her in her house shall live, because she hid the messengers whom we sent. (Lv 27,28; Dt 20,17; Jz 2,4) 18 But you, keep yourselves from the things devoted to destruction, lest when you have devoted them you take any of the devoted things and make the camp of Israel a thing for destruction and bring trouble upon it. (Jz 7,12; Jz 7,25; 1Pa 2,7) 19 But all silver and gold, and every vessel of bronze and iron, are holy to the Lord; they shall go into the treasury of the Lord.” 20 So the people shouted, and the trumpets were blown. As soon as the people heard the sound of the trumpet, the people shouted a great shout, and the wall fell down flat, so that the people went up into the city, every man straight before him, and they captured the city. (Jz 6,5; Žd 11,30) 21 Then they devoted all in the city to destruction, both men and women, young and old, oxen, sheep, and donkeys, with the edge of the sword. (Dt 7,2) 22 But to the two men who had spied out the land, Joshua said, “Go into the prostitute’s house and bring out from there the woman and all who belong to her, as you swore to her.” (Jz 2,14; Žd 11,31) 23 So the young men who had been spies went in and brought out Rahab and her father and mother and brothers and all who belonged to her. And they brought all her relatives and put them outside the camp of Israel. (Jz 2,13) 24 And they burned the city with fire, and everything in it. Only the silver and gold, and the vessels of bronze and of iron, they put into the treasury of the house of the Lord. (Jz 6,19) 25 But Rahab the prostitute and her father’s household and all who belonged to her, Joshua saved alive. And she has lived in Israel to this day, because she hid the messengers whom Joshua sent to spy out Jericho. (Mt 1,5) 26 Joshua laid an oath on them at that time, saying, “Cursed before the Lord be the man who rises up and rebuilds this city, Jericho. “At the cost of his firstborn shall he lay its foundation, and at the cost of his youngest son shall he set up its gates.” (1Kr 16,34) 27 So the Lord was with Joshua, and his fame was in all the land. (Jz 1,5; Jz 9,9)

King James Version

1 Now Jericho was straitly shut up because of the children of Israel: none went out, and none came in. 2 And the LORD said unto Joshua, See, I have given into thine hand Jericho, and the king thereof, and the mighty men of valour. 3 And ye shall compass the city, all ye men of war, and go round about the city once. Thus shalt thou do six days. 4 And seven priests shall bear before the ark seven trumpets of rams'horns: and the seventh day ye shall compass the city seven times, and the priests shall blow with the trumpets. 5 And it shall come to pass, that when they make a long blast with the ram' horn, and when ye hear the sound of the trumpet, all the people shall shout with a great shout; and the wall of the city shall fall down flat, and the people shall ascend up every man straight before him. 6 And Joshua the son of Nun called the priests, and said unto them, Take up the ark of the covenant, and let seven priests bear seven trumpets of rams'horns before the ark of the LORD. 7 And he said unto the people, Pass on, and compass the city, and let him that is armed pass on before the ark of the LORD. 8 And it came to pass, when Joshua had spoken unto the people, that the seven priests bearing the seven trumpets of rams'horns passed on before the LORD, and blew with the trumpets: and the ark of the covenant of the LORD followed them. 9 And the armed men went before the priests that blew with the trumpets, and the rereward came after the ark, the priests going on, and blowing with the trumpets. 10 And Joshua had commanded the people, saying, Ye shall not shout, nor make any noise with your voice, neither shall any word proceed out of your mouth, until the day I bid you shout; then shall ye shout. 11 So the ark of the LORD compassed the city, going about it once: and they came into the camp, and lodged in the camp. 12 And Joshua rose early in the morning, and the priests took up the ark of the LORD. 13 And seven priests bearing seven trumpets of rams'horns before the ark of the LORD went on continually, and blew with the trumpets: and the armed men went before them; but the rereward came after the ark of the LORD, the priests going on, and blowing with the trumpets. 14 And the second day they compassed the city once, and returned into the camp: so they did six days. 15 And it came to pass on the seventh day, that they rose early about the dawning of the day, and compassed the city after the same manner seven times: only on that day they compassed the city seven times. 16 And it came to pass at the seventh time, when the priests blew with the trumpets, Joshua said unto the people, Shout; for the LORD hath given you the city. 17 And the city shall be accursed, even it, and all that are therein, to the LORD: only Rahab the harlot shall live, she and all that are with her in the house, because she hid the messengers that we sent. 18 And ye, in any wise keep yourselves from the accursed thing, lest ye make yourselves accursed, when ye take of the accursed thing, and make the camp of Israel a curse, and trouble it. 19 But all the silver, and gold, and vessels of brass and iron, are consecrated unto the LORD: they shall come into the treasury of the LORD. 20 So the people shouted when the priests blew with the trumpets: and it came to pass, when the people heard the sound of the trumpet, and the people shouted with a great shout, that the wall fell down flat, so that the people went up into the city, every man straight before him, and they took the city. 21 And they utterly destroyed all that was in the city, both man and woman, young and old, and ox, and sheep, and ass, with the edge of the sword. 22 But Joshua had said unto the two men that had spied out the country, Go into the harlot' house, and bring out thence the woman, and all that she hath, as ye sware unto her. 23 And the young men that were spies went in, and brought out Rahab, and her father, and her mother, and her brethren, and all that she had; and they brought out all her kindred, and left them without the camp of Israel. 24 And they burnt the city with fire, and all that was therein: only the silver, and the gold, and the vessels of brass and of iron, they put into the treasury of the house of the LORD. 25 And Joshua saved Rahab the harlot alive, and her father' household, and all that she had; and she dwelleth in Israel even unto this day; because she hid the messengers, which Joshua sent to spy out Jericho. 26 And Joshua adjured them at that time, saying, Cursed be the man before the LORD, that riseth up and buildeth this city Jericho: he shall lay the foundation thereof in his firstborn, and in his youngest son shall he set up the gates of it. 27 So the LORD was with Joshua; and his fame was noised throughout all the country.