Jób 8 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl: 2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný? 3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost? 4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

PRVNÍ ŘEČ BILDADOVA - — Spravedlnost Všemocného

1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy: 2 „Chceš takhle rozprávět ještě dlouho? Slova tvých úst jsou jako prudký vítr. 3 Což Bůh křiví právo, Všemocný snad překrucuje spravedlnost? 4 Jestliže tví synové se proti němu prohřešili, vydal je v moc jejich nevěrnosti. 5 Budeš-li však za úsvitu hledat Boha a o milost prosit Všemocného, 6 budeš-li ryzí a přímý, jistě bude nad tebou bdít a obnoví tvůj příbytek pro tvou spravedlnost. 7 Pakli toho, cos měl prve, bylo málo, převelice vzroste, co budeš mít potom.

— Moudrost otců

8 Jen se zeptej předešlého pokolení, a co vyzkoumali jejich otcové, buď hotov slyšet. 9 Jsme tu jenom od včerejška, nic jsme nepoznali, naše dny jsou na zemi jen stínem. 10 Oni tě však poučí, řeknou ti všechno, a ze svého srdce pronesou řeč. 11 Cožpak roste rákos, kde není bažina? Může bez vody vzrůst sítí? 12 Ještě raší, posekat je nelze, a schne dříve než ostatní tráva.

— Svévolníci neobstojí

13 Tak je tomu se stezkami všech, kteří na Boha zapomněli, naděje rouhače přijde vniveč; 14 ve své důvěřivé jistotě se zklame, jeho doufání – toť pavučina. 15 Opře se o svůj dům, ale ten neobstojí, podrží se ho, on však nebude stát. 16 Na slunci je plný mízy, jeho výhonek přerůstá ze zahrady, 17 jeho kořeny se proplétají kamennými valy, lze jej vidět i v kamenných domech. 18 Je-li však vyhlazen ze svého místa, ono se ho zřekne: ‚Nikdy jsem tě nevidělo.‘ 19 Hle, takové jsou radosti jeho cesty; z jeho prachu vyraší hned jiný. 20 Ovšem, bezúhonného Bůh nezavrhne ani ruku zlovolníků neposílí. 21 Jistě naplní tvá ústa smíchem a hlaholem tvé rty. 22 Kdo tě nenávidí, budou oblečeni v hanbu, po stanu svévolných nezbude nic.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Hledej Boha

1 Bildad Šuchský mu na to řekl: 2 „Jak dlouho budeš takhle mluvit? Tvé řeči jsou podobné vichřici! 3 Copak Bůh spravedlnost poruší? Copak Všemohoucí právo převrací? 4 Pokud tvé děti proti němu zhřešily, vydal je moci jejich vin. 5 Budeš-li ale pilně hledat Boha a Všemohoucího prosit o milost, 6 budeš-li čistý a poctivý, hned zase začne nad tebou bdít, rozkvět tvých statků znovu obnoví. 7 Tvé počátky budou nicotné oproti hojnosti, jež čeká tě. 8 Předchozích pokolení zeptej se, na jejich otce dej. 9 My jsme jen včerejší, nevíme nic, naše dny na zemi jsou pouhý stín. 10 Oni však poučí tě, oni ti povědí, z hloubi svého srdce ti toto vyjeví: 11 Roste papyrus, kde nejsou bažiny? Daří se rákosí bez vody? 12 Ještě se zelená, není posekán, rychleji než tráva však náhle usychá. 13 Tak se povede těm, kdo na Boha nemyslí, takto se vytratí doufání bezbožných. 14 Chatrnou mají naději, na pavučinu se spolehli. 15 Opřít se o ni znamená pád, kdo se jí drží, ten nezůstane stát. 16 Jiný však bují na slunci, po celé zahradě rozpíná výhonky, 17 kořeny vplétá mezi kameny, drží se skalnatého podloží. 18 Když je pak ze svého místa vytržen a to místo řekne: ‚Neznám tě,‘ 19 vida ho – jemu se šťastně povede, vždyť jinde z prachu vykvete. 20 Bůh se bezúhonných nezříká, nepodpoří však ruku bídáka. 21 Tvá ústa smíchem nakonec naplní, písničku vloží na tvé rty. 22 Tví nepřátelé však budou mít plášť z ostudy, ze stanu ničemů nezbude vůbec nic.“

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

ERSTE REDE BILDADS

Gesetz der Vergeltung

1 Da antwortete Bildad von Schuach und sprach: 2 Wie lange noch willst du derlei reden? / Nur heftiger Wind sind die Worte deines Mundes. 3 Beugt etwa Gott das Recht / oder beugt der Allmächtige die Gerechtigkeit? (Dt 32,4; Jb 34,10) 4 Haben deine Kinder gefehlt gegen ihn, / gab er sie der Gewalt ihres Frevels preis. (Jb 1,13) 5 Wenn du mit Eifer Gott suchst, / an den Allmächtigen dich flehend wendest, 6 wenn du rein bist und recht, / dann wird er über dich wachen / und dein Heim wiederherstellen, wie es dir zusteht. 7 Und war dein Anfang auch gering, / dein Ende wird gewaltig groß.

Zeugnis der Erfahrung

8 Ja, frag nur das frühere Geschlecht / und merk dir, was die Väter erforschten! (Jb 15,18; Ž 78,3) 9 Wir sind von gestern nur und wissen nichts, / wie Schatten sind auf Erden unsre Tage. 10 Unterweisen sie dich nicht, sprechen sie nicht zu dir, / geben sie dir nicht Worte aus ihrem Herzen? 11 Wächst ohne Sumpf das Schilfrohr hoch, / wird Riedgras ohne Wasser groß? 12 In Blüte und noch nicht gemäht, / verwelkt es schon vor allem Gras. 13 So sind die Wege aller, die Gott vergessen, / so wird die Hoffnung des Ruchlosen zunichte. (Př 10,28) 14 Ein zartes Gewebe ist seine Zuversicht, / ein Spinnennetz ist sein Vertrauen. 15 Er verlässt sich auf sein Haus, doch es hält nicht stand, / er klammert sich daran, doch es bleibt nicht stehen. 16 In vollem Saft steht er vor der Sonne, / seine Zweige überwuchern seinen Garten, 17 im Geröll verflechten sich seine Wurzeln, / zwischen Steinen halten sie sich fest.^[1] 18 Tilgt man ihn aus an seiner Stätte, / verleugnet sie ihn: Nie habe ich dich gesehen. 19 Siehe, das ist die Freude seines Weges / und andere sprossen aus dem Staub. 20 Siehe, Gott verschmäht den Schuldlosen nicht, / die Hand der Boshaften aber hält er nicht fest. 21 Mit Lachen wird er deinen Mund noch füllen, / deine Lippen mit Jubel. 22 Deine Hasser werden sich kleiden in Schmach, / das Zelt der Frevler besteht nicht mehr. (Ž 6,11; Př 14,11)

English Standard Version

od Crossway

Bildad Speaks: Job Should Repent

1 Then Bildad the Shuhite answered and said: (Jb 2,11) 2 “How long will you say these things, and the words of your mouth be a great wind? (1Kr 19,11; Jb 15,2) 3 Does God pervert justice? Or does the Almighty pervert the right? (Gn 18,25; Dt 32,4; 2Pa 19,7; Ezd 9,15; Jb 34,12; Da 9,14; Ř 3,5)

Gn 18,25Dt 32,42Pa 19,7Ezd 9,15Jb 34,12Da 9,14Ř 3,5

4 If your children have sinned against him, he has delivered them into the hand of their transgression. (Jb 1,5; Jb 1,18) 5 If you will seek God and plead with the Almighty for mercy, (Jb 9,15) 6 if you are pure and upright, surely then he will rouse himself for you and restore your rightful habitation. (Ž 7,6; Př 3,33) 7 And though your beginning was small, your latter days will be very great. (Jb 42,12; Jk 5,11) 8 “For inquire, please, of bygone ages, and consider what the fathers have searched out. (Dt 4,32; Dt 32,7; Jb 15,18) 9 For we are but of yesterday and know nothing, for our days on earth are a shadow. (1Pa 29,15; Jb 14,2; Jb 17,7; Ž 102,11; Ž 109,23; Ž 144,4; Kaz 6,12)

1Pa 29,15Jb 14,2Jb 17,7Ž 102,11Ž 109,23Ž 144,4Kaz 6,12

10 Will they not teach you and tell you and utter words out of their understanding? 11 “Can papyrus grow where there is no marsh? Can reeds flourish where there is no water? 12 While yet in flower and not cut down, they wither before any other plant. (Ž 37,2; Ž 129,6) 13 Such are the paths of all who forget God; the hope of the godless shall perish. (Jb 13,16; Jb 15,34; Jb 27,8; Ž 9,17; Př 10,28; Př 11,7)

Jb 13,16Jb 15,34Jb 27,8Ž 9,17Př 10,28Př 11,7

14 His confidence is severed, and his trust is a spider’s web.^[1] (Iz 59,5) 15 He leans against his house, but it does not stand; he lays hold of it, but it does not endure. (Jb 27,18) 16 He is a lush plant before the sun, and his shoots spread over his garden. (Ž 80,11) 17 His roots entwine the stone heap; he looks upon a house of stones. 18 If he is destroyed from his place, then it will deny him, saying, ‘I have never seen you.’ (Jb 7,8; Jb 7,10) 19 Behold, this is the joy of his way, and out of the soil others will spring. (1S 2,7; Ž 103,16; Ž 113,7) 20 “Behold, God will not reject a blameless man, nor take the hand of evildoers. 21 He will yet fill your mouth with laughter, and your lips with shouting. (Ž 126,2) 22 Those who hate you will be clothed with shame, and the tent of the wicked will be no more.” (Ž 35,26; Ž 109,29; Ž 132,18)

King James Version

1 Then answered Bildad the Shuhite, and said, 2 How long wilt thou speak these things ? and how long shall the words of thy mouth be like a strong wind? 3 Doth God pervert judgment? or doth the Almighty pervert justice? 4 If thy children have sinned against him, and he have cast them away for their transgression; 5 If thou wouldest seek unto God betimes, and make thy supplication to the Almighty; 6 If thou wert pure and upright; surely now he would awake for thee, and make the habitation of thy righteousness prosperous. 7 Though thy beginning was small, yet thy latter end should greatly increase. 8 For enquire, I pray thee, of the former age, and prepare thyself to the search of their fathers: 9 (For we are but of yesterday, and know nothing, because our days upon earth are a shadow:) 10 Shall not they teach thee, and tell thee, and utter words out of their heart? 11 Can the rush grow up without mire? can the flag grow without water? 12 Whilst it is yet in his greenness, and not cut down, it withereth before any other herb. 13 So are the paths of all that forget God; and the hypocrite' hope shall perish: 14 Whose hope shall be cut off, and whose trust shall be a spider' web. 15 He shall lean upon his house, but it shall not stand: he shall hold it fast, but it shall not endure. 16 He is green before the sun, and his branch shooteth forth in his garden. 17 His roots are wrapped about the heap, and seeth the place of stones. 18 If he destroy him from his place, then it shall deny him, saying , I have not seen thee. 19 Behold, this is the joy of his way, and out of the earth shall others grow. 20 Behold, God will not cast away a perfect man , neither will he help the evil doers: 21 Till he fill thy mouth with laughing, and thy lips with rejoicing. 22 They that hate thee shall be clothed with shame; and the dwelling place of the wicked shall come to nought.