Jób 18 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl: 2 Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme. 3 Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte. 4 Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého? 5 Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich. 6 Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne. 7 Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho. 8 Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí. 9 Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník. 10 Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce. 11 Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho. 12 Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho. 13 Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti. 14 Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů. 15 V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou. 16 Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho. 17 Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích. 18 Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej. 19 Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých. 20 Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou. 21 Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

DRUHÁ ŘEČ BILDADOVA - — Svévolník se sám chytí do sítě

1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy: 2 „Jak dlouho ještě povedete tyhle řeči? Rozvažte to a pak budem mluvit. 3 Proč jsme ceněni jak dobytek, jsme snad nečistí ve vašich očích? 4 Ty, který sám sebe v hněvu rozsápáváš, kvůli tobě má být opuštěna země, má se skála přemístit ze svého místa? 5 Avšak světlo svévolníka zhasne, plamen jeho ohně nezazáří, 6 světlo v jeho stanu ztemní, zhasne nad ním jeho kahan. 7 Těsno bude jeho rázným krokům, vlastní plány přivedou ho k pádu, 8 nohama se zaplete do sítě, prochází se po pletivu nad pastí, 9 za patu se chytí do osidla, zadrhne se kolem něho smyčka. 10 Na zemi je ukryt na něj provaz, nástraha na něho na pěšině.

— Obětí Knížete smrti

11 Ze všech stran ho přepadají hrůzy, ženou se mu v patách. 12 Ať vychrtne jeho síla, bědy ať mu připraví pád! 13 Ať po kusech sžírá jeho kůži, ať mu Kníže smrti pozře údy. 14 Vytržen z bezpečí svého stanu musí kráčet v náruč Krále hrůzy. 15 V jeho stanu se zabydlí, co mu nepatřilo, po jeho příbytku bude roztroušena síra. 16 Zdola mu uschnou kořeny a svrchu mu uvadnou větve. 17 Jeho památka vymizí ze země, nezůstane po něm nikde jméno. 18 Vyženou ho ze světla do temnot, zapudí ho pryč ze světa. 19 Nezůstane mu nástupce a následník v jeho lidu, z místa, kde pobývá, nikdo nevyvázne. 20 Nad jeho dnem strnou děsem na západě, na východě se jich zmocní hrůza. 21 Tak to dopadne s příbytky bídáků, s místem, kde neznali Boha.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Světlo darebáka uhasne

1 Bildad Šuchský mu na to řekl: 2 „Jak dlouho povedeš takovéhle řeči? Promluvíme si, až se zamyslíš. 3 Jak to, že jsme tu za dobytek?^[1] To nás považuješ za tupce? 4 Tvá vlastní zuřivost drásá tě! Copak se kvůli tobě zboří svět? Zhroutí se skály na místě? 5 Světlo darebáka uhasne, plamen ohně mu zářit nebude. 6 Světlo v jeho stanu ve tmu změní se a jeho svíce uhasne.^[2] 7 Jeho rázný krok znejistí, jeho vlastní záměry ho porazí. 8 Nohama zaplete se do sítě, do oka v chůzi chytí se. 9 Za patu bude lapen do tenat, zaklapne se nad ním jeho past. 10 Při zemi na něj číhá smyčka, na stezce na něj čeká léčka. 11 Odevšad ho děsí hrůzy, lepí se mu na paty. 12 Hladoví po něm pohroma, neštěstí čeká na jeho pád. 13 Jeho kůži sžírá choroba, jeho údy hltá rána smrtelná. 14 Vyrván bude z bezpečí svého stanu, odveden bude ke králi hrůz. 15 Plameny zaplaví jeho stan, jeho příbytek bude sírou zasypán. 16 Jeho kořeny uschnou zespoda, nahoře uvadne jeho koruna. 17 Na zemi po něm nezbude památky, jeho jméno nezazní nikde po kraji. 18 Ze světla vyženou ho do temna, zapuzen bude ze světa. 19 Nebude mít v lidu nástupce ani potomka, ve svém domě nezanechá ani živáčka. 20 Na západě se zhrozí nad jeho osudem i všechny na východě pojme děs: 21 ‚Ach, takový je tedy příbytek zlosyna, domov neznaboha takhle dopadá!‘“

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

ZWEITE REDE BILDADS

Selbstverteidigung Bildads

1 Da antwortete Bildad von Schuach und sprach: 2 Wann endlich macht ihr Schluss mit den Reden? / Nehmt Einsicht an, dann reden wir. 3 Warum sind wir wie Vieh geachtet, / gelten als unrein in euren Augen? (Ž 49,21) 4 Du zerfleischt dich selbst in deinem Zorn. / Soll deinetwegen die Erde sich entvölkern, / der Fels von seiner Stelle rücken? (Jb 14,18; Jb 16,9)

Schicksal des Frevlers

5 Ja, der Frevler Licht erlischt, / die Flamme seines Feuers strahlt nicht auf. (Jb 21,17; Jb 29,3; Ž 18,29; Př 13,9; Př 24,20)

Jb 21,17Jb 29,3Ž 18,29Př 13,9Př 24,20

6 Das Licht in seinem Zelte wird finster, / seine Leuchte über ihm erlischt. (Kaz 12,2) 7 Eng werden seine gewaltigen Schritte, / sein eigener Plan bringt ihn zu Fall. (Ž 18,37; Př 4,12) 8 Denn mit seinen Füßen gerät er ins Netz / und über Flechtwerk schreitet er dahin. (Jb 22,10; Ž 35,7; Ž 140,6) 9 Das Klappnetz packt ihn an der Ferse, / die Schlinge hält ihn fest. 10 Versteckt am Boden liegt sein Fangstrick, / die Falle für ihn auf dem Pfad. 11 Ringsum ängstigen ihn Schrecken / und scheuchen ihn auf Schritt und Tritt. (Jb 15,21; Mdr 17,10) 12 Hungrig nach ihm ist sein Unheil, / das Verderben steht bereit zu seinem Sturz. 13 Es frisst die Glieder seines Leibes, / seine Glieder frisst des Todes Erstgeborener. 14 Ausgerissen wird er aus seinem Zelt, aus seiner Zuversicht, / es treibt ihn fort zum König der Schrecken. (Ž 52,7) 15 Ihm Fremdes wohnt in seinem Zelt, / Schwefel wird auf seinen Hof gestreut. (Dt 29,22; Ž 11,6; Iz 34,9) 16 Von unten her verdorren seine Wurzeln, / von oben welken seine Zweige. 17 Sein Andenken schwindet von der Erde, / kein Name bleibt ihm weit und breit. (Ž 9,6; Ž 34,17; Př 10,7) 18 Sie stoßen ihn vom Licht in die Finsternis / und jagen ihn vom Erdkreis fort. 19 Kein Spross, kein Stamm bleibt ihm in seinem Volk, / am Ort seines Aufenthaltes keiner, der ihn überlebt. (Ž 37,28; Ž 109,13) 20 Über seinen Tag schaudern die im Westen, / die im Osten packt das Grauen. 21 Ja, so geht es mit den Wohnungen des Frevlers, / mit dem Ort des Menschen, der Gott nicht kennt.

English Standard Version

od Crossway

Bildad Speaks: God Punishes the Wicked

1 Then Bildad the Shuhite answered and said: (Jb 2,11; Jb 8,1) 2 “How long will you hunt for words? Consider, and then we will speak. (Mt 22,15; Mk 12,13; L 20,20) 3 Why are we counted as cattle? Why are we stupid in your sight? (Ž 73,22) 4 You who tear yourself in your anger, shall the earth be forsaken for you, or the rock be removed out of its place? (Jb 14,18; Jb 16,9) 5 “Indeed, the light of the wicked is put out, and the flame of his fire does not shine. (Jb 21,17; Ž 18,28; Př 13,9; Př 20,20; Př 24,20)

Jb 21,17Ž 18,28Př 13,9Př 20,20Př 24,20

6 The light is dark in his tent, and his lamp above him is put out. (Jb 10,22) 7 His strong steps are shortened, and his own schemes throw him down. (Jb 5,13) 8 For he is cast into a net by his own feet, and he walks on its mesh. 9 A trap seizes him by the heel; a snare lays hold of him. (Ž 140,5) 10 A rope is hidden for him in the ground, a trap for him in the path. 11 Terrors frighten him on every side, and chase him at his heels. (Jb 15,21; Jb 20,25; Jb 27,20; Jb 30,15; Jr 6,25; Jr 46,5; Jr 49,29)

Jb 15,21Jb 20,25Jb 27,20Jb 30,15Jr 6,25Jr 46,5Jr 49,29

12 His strength is famished, and calamity is ready for his stumbling. (Ž 38,17) 13 It consumes the parts of his skin; the firstborn of death consumes his limbs. (Iz 14,30) 14 He is torn from the tent in which he trusted and is brought to the king of terrors. (Zj 9,11) 15 In his tent dwells that which is none of his; sulfur is scattered over his habitation. (Ž 11,6; Ez 38,22) 16 His roots dry up beneath, and his branches wither above. (Jb 14,2; Jb 29,19; Oz 9,16) 17 His memory perishes from the earth, and he has no name in the street. (Ž 34,16; Ž 109,13; Ž 109,15; Př 10,7)

Ž 34,16Ž 109,13Ž 109,15Př 10,7

18 He is thrust from light into darkness, and driven out of the world. (Jb 10,21) 19 He has no posterity or progeny among his people, and no survivor where he used to live. (Iz 14,22) 20 They of the west are appalled at his day, and horror seizes them of the east. (1S 26,10; Jb 21,6; Ž 37,13; Jr 50,27; Ez 21,25; Ez 21,29; Abd 1,12)

1S 26,10Jb 21,6Ž 37,13Jr 50,27Ez 21,25Ez 21,29Abd 1,12

21 Surely such are the dwellings of the unrighteous, such is the place of him who knows not God.” (Sd 2,10; Jr 9,3; Jr 10,25; 1Te 4,8; 2Te 1,8)

Sd 2,10Jr 9,3Jr 10,251Te 4,82Te 1,8

King James Version

1 Then answered Bildad the Shuhite, and said, 2 How long will it be ere ye make an end of words? mark, and afterwards we will speak. 3 Wherefore are we counted as beasts, and reputed vile in your sight? 4 He teareth himself in his anger: shall the earth be forsaken for thee? and shall the rock be removed out of his place? 5 Yea, the light of the wicked shall be put out, and the spark of his fire shall not shine. 6 The light shall be dark in his tabernacle, and his candle shall be put out with him. 7 The steps of his strength shall be straitened, and his own counsel shall cast him down. 8 For he is cast into a net by his own feet, and he walketh upon a snare. 9 The gin shall take him by the heel, and the robber shall prevail against him. 10 The snare is laid for him in the ground, and a trap for him in the way. 11 Terrors shall make him afraid on every side, and shall drive him to his feet. 12 His strength shall be hungerbitten, and destruction shall be ready at his side. 13 It shall devour the strength of his skin: even the firstborn of death shall devour his strength. 14 His confidence shall be rooted out of his tabernacle, and it shall bring him to the king of terrors. 15 It shall dwell in his tabernacle, because it is none of his: brimstone shall be scattered upon his habitation. 16 His roots shall be dried up beneath, and above shall his branch be cut off. 17 His remembrance shall perish from the earth, and he shall have no name in the street. 18 He shall be driven from light into darkness, and chased out of the world. 19 He shall neither have son nor nephew among his people, nor any remaining in his dwellings. 20 They that come after him shall be astonied at his day, as they that went before were affrighted. 21 Surely such are the dwellings of the wicked, and this is the place of him that knoweth not God.