1Probuď se, probuď se, oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své, ó Jeruzaléme, město svaté; neboť nebude již více na tě dotírati neobřezaný a nečistý.2Otřes se z prachu, povstaň, posaď se,Jeruzaléme; dobuď se z okovů hrdla svého, ó jatá dcerko Sionská.3Takto zajisté dí Hospodin: Darmo jste sebe prodali, protož bez peněz budete vykoupeni.4Nebo takto praví Panovník Hospodin: Do Egypta sstoupil lid můj předešle, aby tam byl pohostinu, ale Assur bez příčiny jej ssužuje.5Nyní tedy což mám činiti? praví Hospodin. Poněvadž jest lid můj zajat darmo, a panovníci jeho k úpění jej přivodí, praví Hospodin. Nad to ustavičně každého dne jménu mému útržka se činí.6Protož poznáť lid můj jméno mé, protož poznáť, pravím, v ten den, že já tentýž, kterýž mluvím, aj, přítomen budu.7Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto potěšené věci zvěstuje, a ohlašuje pokoj, toho, ješto zvěstuje dobré, ješto káže spasení, a mluví k Sionu: Kralujeť Bůh tvůj.8Strážní tvoji hlasu, hlasu pozdvihnou, a spolu prokřikovati budou; neboť okem v oko uzří, že Hospodin zase přivede Sion.9Zvučte, prozpěvujte spolu pustiny Jeruzalémské; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, vykoupil Jeruzalém.10Ohrnul Hospodin rámě svatosti své před očima všech národů, aby viděly všecky končiny země spasení Boha našeho.11Odejděte, odejděte, vyjděte z Babylona, nečistého se nedotýkejte; vyjděte z prostředku jeho, očisťte se vy, kteříž nosíte nádobí Hospodinovo.12Nebo ne s chvátáním vyjdete, aniž s utíkáním půjdete; předcházeti zajisté bude vás Hospodin, a zbéře vás Bůh Izraelský.13Aj, služebníku mému šťastně se povede, vyvýšen, vznešen a zveleben bude velmi.14A jakož mnozí se nad ním užasnou, že tak zohavena jest nad jiné lidi osoba jeho, způsob jeho nad syny lidské:15Tak zase skropí národy mnohé, i králové před ním zacpají ústa svá, proto že což jim nebylo vypravováno, to uzří, a tomu, o čemž neslýchali, porozumějí.
— Konec poroby - Ať to byl Egypt nebo Asýrie, poroba lidu skončila. I dálavy země spatří spásu Boha Izraele. Pryč z Babylónu, bez strachu a bez spěchu.
1 Probuď se, probuď, oděj se silou, Sijóne, oděj se svými skvostnými rouchy, Jeruzaléme, město svaté, neboť už nikdy do tebe nevstoupí neobřezanec a nečistý. 2 Setřes prach a povstaň, usídli se, Jeruzaléme, rozraz pouta na své šíji, zajatá dcero sijónská. 3 Toto praví Hospodin: „Byli jste prodáni zadarmo, bez peněz budete vykoupeni.4 Toto praví Panovník Hospodin: Na začátku sestoupil můj lid do Egypta, aby tam pobýval jako host; na konci jej utiskovala Asýrie.5 Co teď mám udělat? – je výrok Hospodinův. Vždyť zadarmo byl vzat můj lid. Kdo mu vládnou, trápí jej, až kvílí, je výrok Hospodinův. Neustále, po celé dny, je znevažováno mé jméno.6 Můj lid však pozná mé jméno, pozná v onen den, že to jsem já, kdo prohlašuji: ‚Tu jsem.‘“ 7 Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: „Tvůj Bůh kraluje!“ 8 Slyš! Tvoji strážní pozvedají hlas, plesají společně, protože na vlastní oči vidí, že Hospodin se vrací na Sijón. 9 Zvučně spolu plesejte, jeruzalémské trosky, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. 10 Hospodin obnažil svou svatou paži před zraky všech pronárodů. I spatří všechny dálavy země spásu našeho Boha. 11 Pryč, pryč odtud, vyjděte z Babylónu! Nedotýkejte se nečistého! Vyjděte z jeho středu! Očisťte se, vy, kdo nosíte Hospodinovo náčiní! 12 Nemusíte však odcházet nakvap, nemusíte se dávat na útěk, protože Hospodin půjde před vámi, Bůh Izraele bude též uzavírat váš průvod.
SLUŽEBNÍKOVO UTRPENÍ - — Bude vyvýšen - Ačkoli služebníka čeká utrpení, pochopí Hospodinův záměr a bude nakonec vyvýšen.
13 „Hle, můj služebník bude mít úspěch, zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší. 14 Jak mnozí strnuli úděsem nad tebou! Jeho vzezření bylo tak znetvořené, že nebyl podoben člověku, jeho vzhled takový, že nebyl podoben lidem. 15 Avšak on pokropí mnohé pronárody krví, před ním si králové zakryjí ústa, protože spatří, co jim nebylo vyprávěno, porozumějí tomu, o čem neslyšeli.“
1Probuď se, probuď, Sione, svou silou obleč se! Obleč se rouchem krásy své, svaté město Jeruzaléme, neboť už do tebe nikdy nevstoupí neobřezaný a nečistý.2Otřes se z prachu, Jeruzaléme, zvedni se, na trůn posaď se! Strhni okovy ze svého hrdla, zajatá Dcero sionská!3Toto praví Hospodin: Zadarmo jste se prodali, bez peněz budete vykoupeni.[1]4Toto praví Panovník Hospodin: Můj lid kdysi odešel bydlet do Egypta a nakonec ho utiskovala Asýrie.5Co tedy mám teď udělat? praví Hospodin. Zadarmo byl odveden můj lid a ti, kdo mu vládnou, se mu smějí,[2] praví Hospodin; mé jméno je stále uráženo, celé dny.6Nuže, můj lid pozná jméno mé! V ten den pozná, že já jsem ten, který prohlašuje: „Hle, jsem zde.“7Jak krásné jsou na horách nohy posla dobrých zpráv, toho, kdo pokoj zvěstuje, kdo nese dobrou zvěst, toho, kdo spásu ohlašuje, kdo říká Sionu: „Tvůj Bůh kraluje!“8Slyš! Tví strážní volají, společně křičí radostí, protože vidí na vlastní oči, jak se k Sionu vrací Hospodin.9Dejte se spolu do zpěvu radosti, jeruzalémské sutiny, vždyť Hospodin potěšil svůj lid – on Jeruzalém vykoupil!10Hospodin svou svatou paži obnažil všem národům přímo na očích, aby všechny zemské končiny viděly spásu, již náš Bůh připravil.11Pryč, pryč, vyjděte odtud, nesahejte po ničem nečistém! Vyjděte zprostřed Babylonu; kdo nosíte Hospodinovo nádobí, očistěte se!12Nebudete ale odcházet s chvatem,[3] nebudete se dávat na útěk, protože Hospodin před vámi půjde a Bůh Izraele vaše řady uzavře.
Naše utrpení vzal na sebe
13Hle, můj služebník uspěje; povstane, zvedne se, vyvýšen bude velice!14Jako se nad ním[4] mnozí zděsili, (že nelidsky byl napohled zohaven – už ani člověku nebyl podoben),15tak mnohé národy zase ohromí: I králové kvůli němu oněmí, až spatří nevýslovné, až neslýchané pochopí.
1Wach auf, wach auf, / bekleide dich mit deiner Macht, Zion!
Bekleide dich mit deinen Prunkgewändern, / Jerusalem, du heilige Stadt! / Denn Unbeschnittene und Unreine werden dich nicht mehr betreten. (Iz 51,9; Zj 21,27)2Schüttle den Staub von dir ab, / steh auf, setze dich, Jerusalem!
Löse die Fesseln von deinem Hals, / du gefangene Tochter Zion!3Denn so spricht der HERR: / Umsonst wurdet ihr verkauft / und ihr sollt nicht mit Geld losgekauft werden. (Iz 45,13; 1P 1,18)4Denn so spricht GOTT, der Herr: / Nach Ägypten zog mein Volk einst hinab, / um dort in der Fremde zu leben. / Auch Assur hat es ohne Grund unterdrückt.5Aber was erlebe ich jetzt - Spruch des HERRN -? / Man nahm mein Volk, ohne zu bezahlen,
und nun prahlen seine Beherrscher - Spruch des HERRN -; / ständig, jeden Tag wird mein Name gelästert. (Ř 2,24)6Darum soll mein Volk an jenem Tag meinen Namen erkennen / und wissen, dass ich es bin, der sagt: Ich bin da.
Jubel über die Rückkehr des göttlichen Königs
7Wie willkommen sind auf den Bergen / die Schritte des Freudenboten,
der Frieden ankündigt, / der eine frohe Botschaft bringt und Heil verheißt, / der zu Zion sagt: Dein Gott ist König.8Horch, deine Wächter erheben die Stimme, / sie beginnen alle zu jubeln.
Denn sie sehen mit eigenen Augen, / wie der HERR nach Zion zurückkehrt. (Nu 14,14)9Brecht in Jubel aus, jauchzt zusammen, / ihr Trümmer Jerusalems!
Denn der HERR hat sein Volk getröstet, / er hat Jerusalem erlöst.10Der HERR hat seinen heiligen Arm / vor den Augen aller Nationen entblößt
und alle Enden der Erde / werden das Heil unseres Gottes sehen. (Ž 98,1)
Auszug aus Babel
11Fort, fort! Zieht aus von dort! / Fasst nichts Unreines an!
Zieht aus ihrer Mitte! / Haltet euch rein, / die ihr die Geräte des HERRN tragt! (Iz 48,20; 2K 6,17)12Doch zieht nicht aus in Hast, / geht nicht fort in Eile;
denn der HERR geht vor euch her / und er, Israels Gott, ist eure Nachhut! (Ex 12,11; Dt 16,3; Iz 58,8)
Leid und Erfolg des Gottesknechts
13Siehe, mein Knecht wird Erfolg haben, / er wird sich erheben und erhaben und sehr hoch sein.14Wie sich viele über dich entsetzt haben - / so entstellt sah er aus, nicht mehr wie ein Mensch, / seine Gestalt war nicht mehr die eines Menschen -, (Mdr 5,2)15so wird er viele Nationen entsühnen, / Könige schließen vor ihm ihren Mund.
Denn was man ihnen noch nie erzählt hat, / das sehen sie nun;
was sie niemals hörten, / das erfahren sie jetzt.[1] (Lv 8,10; Ř 15,21)
1Awake, awake, put on your strength, O Zion; put on your beautiful garments, O Jerusalem, the holy city; for there shall no more come into you the uncircumcised and the unclean. (Ex 28,2; Ex 28,40; Neh 11,1; Iz 35,8; Iz 48,2; Iz 51,17; Iz 60,21; Jl 3,17; Za 3,1; Zj 21,27)2Shake yourself from the dust and arise; be seated, O Jerusalem; loose the bonds from your neck, O captive daughter of Zion. (Iz 51,14; Iz 51,23)3For thus says the Lord: “You were sold for nothing, and you shall be redeemed without money.” (Iz 45,13; Iz 50,1; 1P 1,18)4For thus says the Lord God: “My people went down at the first into Egypt to sojourn there, and the Assyrian oppressed them for nothing.[1] (Gn 46,6)5Now therefore what have I here,” declares the Lord, “seeing that my people are taken away for nothing? Their rulers wail,” declares the Lord, “and continually all the day my name is despised. (Ez 36,20; Ez 36,23; Ř 2,24)6Therefore my people shall know my name. Therefore in that day they shall know that it is I who speak; here I am.” (Iz 49,26)7How beautiful upon the mountains are the feet of him who brings good news, who publishes peace, who brings good news of happiness, who publishes salvation, who says to Zion, “Your God reigns.” (Iz 40,9; Na 1,15; Ř 10,15)8The voice of your watchmen—they lift up their voice; together they sing for joy; for eye to eye they see the return of the Lord to Zion. (Iz 33,17; Iz 33,22; Iz 62,6; 1K 13,12; 1J 3,2; Zj 22,4)9Break forth together into singing, you waste places of Jerusalem, for the Lord has comforted his people; he has redeemed Jerusalem. (Ž 98,4; Iz 40,1; Iz 51,3; Iz 51,12; Iz 58,12)10The Lord has bared his holy arm before the eyes of all the nations, and all the ends of the earth shall see the salvation of our God. (Ž 98,3; Iz 51,9; L 3,6)11Depart, depart, go out from there; touch no unclean thing; go out from the midst of her; purify yourselves, you who bear the vessels of the Lord. (Ezd 1,7; Iz 48,20; Jr 50,8; Jr 51,6; Jr 51,45; Za 2,6; 2K 6,17; Zj 18,4)12For you shall not go out in haste, and you shall not go in flight, for the Lord will go before you, and the God of Israel will be your rear guard. (Ex 12,11; Ex 12,33; Ex 12,39; Ex 14,19; Iz 58,8; Mi 2,13)
He Was Pierced for Our Transgressions
13Behold, my servant shall act wisely;[2] he shall be high and lifted up, and shall be exalted. (Iz 42,1)14As many were astonished at you— his appearance was so marred, beyond human semblance, and his form beyond that of the children of mankind— (Iz 53,2)15so shall he sprinkle[3] many nations. Kings shall shut their mouths because of him, for that which has not been told them they see, and that which they have not heard they understand. (Lv 4,6; Lv 4,17; Iz 49,7; Iz 49,23; Ř 15,21; Ř 16,25)
Izajáš 52
King James Version
1Awake, awake; put on thy strength, O Zion; put on thy beautiful garments, O Jerusalem, the holy city: for henceforth there shall no more come into thee the uncircumcised and the unclean.2Shake thyself from the dust; arise, and sit down, O Jerusalem: loose thyself from the bands of thy neck, O captive daughter of Zion.3For thus saith the LORD, Ye have sold yourselves for nought; and ye shall be redeemed without money.4For thus saith the Lord GOD, My people went down aforetime into Egypt to sojourn there; and the Assyrian oppressed them without cause.5Now therefore, what have I here, saith the LORD, that my people is taken away for nought? they that rule over them make them to howl, saith the LORD; and my name continually every day is blasphemed.6Therefore my people shall know my name: therefore they shall know in that day that I am he that doth speak: behold, it is I.7How beautiful upon the mountains are the feet of him that bringeth good tidings, that publisheth peace; that bringeth good tidings of good, that publisheth salvation; that saith unto Zion, Thy God reigneth!8Thy watchmen shall lift up the voice; with the voice together shall they sing: for they shall see eye to eye, when the LORD shall bring again Zion.9Break forth into joy, sing together, ye waste places of Jerusalem: for the LORD hath comforted his people, he hath redeemed Jerusalem.10The LORD hath made bare his holy arm in the eyes of all the nations; and all the ends of the earth shall see the salvation of our God.11Depart ye, depart ye, go ye out from thence, touch no unclean thing ; go ye out of the midst of her; be ye clean, that bear the vessels of the LORD.12For ye shall not go out with haste, nor go by flight: for the LORD will go before you; and the God of Israel will be your rereward.13Behold, my servant shall deal prudently, he shall be exalted and extolled, and be very high.14As many were astonied at thee; his visage was so marred more than any man, and his form more than the sons of men:15So shall he sprinkle many nations; the kings shall shut their mouths at him: for that which had not been told them shall they see; and that which they had not heard shall they consider.