Izajáš 50 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Takto praví Hospodin: Kdež jest lístek zapuzení matky vaší, kterýmž jsem ji propustil? Aneb kdo jest z věřitelů mých, jemuž jsem vás prodal? Aj, nepravostmi svými prodali jste sebe, a pro převrácenosti vaše propuštěna jest matka vaše. 2 Proč, když přicházím, není žádného, když volám, žádný se neozývá? Zdaliž jest naprosto ukrácena ruka má, aby nemohla vykoupiti? A žádné-liž není ve mně moci k vysvobození? Aj, žehráním svým vysušuji moře, obracím řeky v poušť, až se smrazují ryby jejich, proto že nebývá vody, a mrou žízní. 3 Obláčím nebesa v smutek, a žíni dávám jim za oděv. 4 Panovník Hospodin dal mi jazyk umělý, abych uměl příhodně ustalému mluviti slova. Probuzuje každého jitra, probuzuje mi uši, abych slyšel, tak jako pilně se učící. 5 Panovník Hospodin otvírá mi uši, a já se nepostavuji zpurně, aniž se nazpět odvracím. 6 Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plvání. 7 Nebo Panovník Hospodin spomáhá mi, pročež nebývám zahanben. Pro touž příčinu nastavuji tváři své jako škřemene; nebo vím, že nebudu zahanben. 8 Blízkoť jest ten, kterýž mne ospravedlňuje. Kdož se nesnadniti bude se mnou? Postavme se spolu; kdo jest odpůrce můj, nechť přistoupí ke mně. 9 Aj, Panovník Hospodin spomáhati mi bude. Kdož jest, ješto by mne potupil? Aj, všickni takoví jako roucho zvetšejí, mol sžíře je. 10 Kdo jest mezi vámi, ješto se bojí Hospodina, poslouchej hlasu služebníka jeho. Kdo jest, ješto chodí v temnostech, a nemá žádného světla, doufej ve jméno Hospodinovo, a zpolehni na Boha svého. 11 Aj, vy všickni, kteříž zaněcujete oheň, a jiskrami se přepasujete, choďtež v blesku ohně svého, a v jiskrách, kteréž jste roznítili. Od ruky mé toto se vám stane, že v bolesti ležeti budete.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Hospodin Izraele nezapudil - Hospodin Izraeli nenapsal rozlukový lístek. Odpustil a vysvobodí.

1 Toto praví Hospodin: „Kde je rozlukový lístek vaší matky, jímž jsem ji vyhostil? Anebo je tu někdo z mých věřitelů, jemuž jsem vás prodal? Hle, byli jste prodáni svou vlastní vinou, vaše matka byla vyhoštěna jen pro vaše nevěrnosti. 2 Když jsem přicházel, proč tu nikdo nebyl? Volal jsem, a nikdo se neozýval. Což je má ruka tak krátká k vykoupení? Nemá k vysvobození dost síly? Hle, svou pohrůžkou vysušuji moře a řeky obracím v poušť; ryby v nich páchnou, protože není vody, a lekají žízní. 3 Nebesa odívám v pochmurnou temnotu a přikrývám je žíněným rouchem.“

— Služebníkova poslušnost - Služebník Hospodinův snáší i tupení a rány, ale zůstává věrný, protože ví, že při něm je Hospodin.

4 Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. 5 Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. 6 Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním. 7 Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. 8 Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mně přistoupí! 9 Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc. Kdo mě chce obvinit ze svévole? Hle, ti všichni zvetší jako šat, sežerou je moli. 10 Kdo z vás se bojí Hospodina a poslouchá jeho služebníka? Kdo chodí v temnotách, kde není žádná záře, ten ať doufá v Hospodinovo jméno a opře se o svého Boha. 11 Hle, vy všichni, kdo rozděláváte oheň, jiskrami se opásáte k boji. Jen choďte ve svitu svého ohně, v jiskrách, které jste zanítili! Má ruka vám způsobí, že ulehnete v trápení.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Toto praví Hospodin: Kde je rozlukový list vaší matky, se kterým jsem ji odehnal? Komu jsem se tak zadlužil, že bych mu vás musel odprodat? To svými hříchy jste byli zaprodáni, vaše matka zahnána je vašimi vinami! 2 Proč když přicházím, nikdo tu není? Proč nikdo neodpovídá na mé volání? Což je má ruka krátká k vykoupení? Nemám k vysvobození dost sil? Hle, vysušuji moře pouhým napomenutím a řeky v pouště obracím; ryby v nich páchnou, když není dost vody a žízní lekají. 3 Nebesa oblékám do temnoty, zahaluji je pláštěm pytlovým.

Kdo mě odsoudí

4 Panovník Hospodin mi dal jazyk učených, abych uměl znaveného slovem posílit. Ráno za ránem mě probouzí, probouzí mé uši, abych slyšel jako učedník. 5 Panovník Hospodin mi uši otevřel a já se nevzpouzel, neodvracel jsem se zpět. 6 Nastavil jsem svá záda bijícím a líce rvoucím za vousy; tvář jsem si nechránil před nadávkami a plivanci. 7 Panovník Hospodin pomáhá mi, a proto nedojdu potupy; tvář jako z křemene proto nastavuji, nebudu zahanben, to vím. 8 Blízko je Ten, který mě hájí. Kdo mě chce obvinit? Pojďme se vedle sebe postavit! Kdo chce proti mně vznášet žaloby? Ať ke mně přistoupí! 9 Hle, Panovník Hospodin pomáhá mi. Kdo mě odsoudí? Hle, všichni se obnosí jako šaty, od molů budou sežráni! 10 Kdo mezi vámi ctí Hospodina a jeho služebníka poslouchá? Kdo chodí v tmách bez paprsku světla, ten ať v Hospodinově jménu doufá, na svého Boha ať spoléhá. 11 Ale vy všichni, kdo rozděláváte oheň a pořizujete si pochodně, choďte si ve světle vlastního ohně, s loučemi, které zapálili jste. Z mé ruky se vám toho dostane, že ulehnete v bolestech!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 So spricht der HERR: Wo ist denn die Scheidungsurkunde, / mit der ich eure Mutter fortgeschickt hätte? Wo ist mein Gläubiger, / dem ich euch verkauft hätte? Siehe, wegen eurer Verschuldungen wurdet ihr verkauft, / wegen eurer Verfehlungen wurde eure Mutter fortgeschickt. (Dt 24,1) 2 Warum war niemand da, als ich kam, / warum gab niemand Antwort, als ich rief? Ist meine Hand denn zu schwach, um zu befreien, / fehlt mir die Kraft, um zu retten? Seht, durch meine Drohung trockne ich das Meer aus. / Ich mache Flüsse zur Wüste, sodass ihre Fische verfaulen aus Mangel an Wasser / und sterben vor Durst. (Iz 59,1) 3 Ich kleide den Himmel in Schwarz / und bedecke ihn mit einem Trauergewand. (Zj 6,12)

Der Jünger Gottes und sein Leiden

4 GOTT, der Herr, gab mir die Zunge von Schülern, / damit ich verstehe, die Müden zu stärken durch ein aufmunterndes Wort. Jeden Morgen weckt er mein Ohr, / damit ich höre, wie Schüler hören. 5 GOTT, der Herr, hat mir das Ohr geöffnet. / Ich aber wehrte mich nicht / und wich nicht zurück. 6 Ich hielt meinen Rücken denen hin, / die mich schlugen, und meine Wange denen, / die mir den Bart ausrissen. Mein Gesicht verbarg ich nicht / vor Schmähungen und Speichel. (Mt 26,67) 7 Und GOTT, der Herr, wird mir helfen; / darum werde ich nicht in Schande enden. Deshalb mache ich mein Gesicht hart wie einen Kiesel; / ich weiß, dass ich nicht in Schande gerate. (Ez 3,8) 8 Er, der mich freispricht, ist nahe. / Wer will mit mir streiten? Lasst uns zusammen vortreten! / Wer ist mein Gegner im Rechtsstreit? / Er trete zu mir heran. 9 Siehe, GOTT, der Herr, wird mir helfen. / Wer kann mich für schuldig erklären? Siehe, sie alle zerfallen / wie ein Gewand, das die Motten zerfressen. (Iz 51,8) 10 Wer von euch den HERRN fürchtet, / der höre auf die Stimme seines Knechtes. Wer im Dunkel lebt und wem kein Licht leuchtet, / der vertraue auf den Namen des HERRN / und verlasse sich auf seinen Gott. (Iz 9,1) 11 Ihr alle aber, die ihr Feuer legt / und Brandpfeile entzündet, lauft in die Glut eures eigenen Feuers / und in die Brandpfeile, die ihr entflammt habt. Durch meine Hand kommt das über euch; / am Ort der Qualen werdet ihr liegen.

English Standard Version

od Crossway

Israel’s Sin and the Servant’s Obedience

1 Thus says the Lord: “Where is your mother’s certificate of divorce, with which I sent her away? Or which of my creditors is it to whom I have sold you? Behold, for your iniquities you were sold, and for your transgressions your mother was sent away. (Dt 24,1; 2Kr 4,1; Iz 59,2; Jr 3,8; Oz 2,2; Mt 18,25)

Dt 24,12Kr 4,1Iz 59,2Jr 3,8Oz 2,2Mt 18,25

2 Why, when I came, was there no man; why, when I called, was there no one to answer? Is my hand shortened, that it cannot redeem? Or have I no power to deliver? Behold, by my rebuke I dry up the sea, I make the rivers a desert; their fish stink for lack of water and die of thirst. (Ex 7,18; Ex 7,21; Ex 14,21; Nu 11,23; Jz 3,16; Ž 104,7; Ž 106,9; Iz 19,5; Iz 42,18; Iz 59,1; Na 1,4)

Ex 7,18Ex 7,21Ex 14,21Nu 11,23Jz 3,16Ž 104,7Ž 106,9Iz 19,5Iz 42,18Iz 59,1Na 1,4

3 I clothe the heavens with blackness and make sackcloth their covering.” (Jr 14,22; Zj 6,12) 4 The Lord God has given me the tongue of those who are taught, that I may know how to sustain with a word him who is weary. Morning by morning he awakens; he awakens my ear to hear as those who are taught. (Ex 4,11; Iz 40,1; Mt 11,28) 5 The Lord God has opened my ear, and I was not rebellious; I turned not backward. (Ž 40,6; J 14,31; Fp 2,8; Žd 5,8; Žd 10,7)

Ž 40,6J 14,31Fp 2,8Žd 5,8Žd 10,7

6 I gave my back to those who strike, and my cheeks to those who pull out the beard; I hid not my face from disgrace and spitting. (Iz 53,5; Mt 26,67; Mt 27,26; Mk 15,19; L 22,63)

Iz 53,5Mt 26,67Mt 27,26Mk 15,19L 22,63

7 But the Lord God helps me; therefore I have not been disgraced; therefore I have set my face like a flint, and I know that I shall not be put to shame. (Ez 3,8) 8 He who vindicates me is near. Who will contend with me? Let us stand up together. Who is my adversary? Let him come near to me. (Ř 8,33) 9 Behold, the Lord God helps me; who will declare me guilty? Behold, all of them will wear out like a garment; the moth will eat them up. (Iz 41,10) 10 Who among you fears the Lord and obeys the voice of his servant? Let him who walks in darkness and has no light trust in the name of the Lord and rely on his God. (Iz 42,16; Iz 49,2; Iz 50,4; Mi 7,8)

Iz 42,16Iz 49,2Iz 50,4Mi 7,8

11 Behold, all you who kindle a fire, who equip yourselves with burning torches! Walk by the light of your fire, and by the torches that you have kindled! This you have from my hand: you shall lie down in torment. (J 9,39)

King James Version

1 Thus saith the LORD, Where is the bill of your mother' divorcement, whom I have put away? or which of my creditors is it to whom I have sold you? Behold, for your iniquities have ye sold yourselves, and for your transgressions is your mother put away. 2 Wherefore, when I came, was there no man? when I called, was there none to answer? Is my hand shortened at all, that it cannot redeem? or have I no power to deliver? behold, at my rebuke I dry up the sea, I make the rivers a wilderness: their fish stinketh, because there is no water, and dieth for thirst. 3 I clothe the heavens with blackness, and I make sackcloth their covering. 4 The Lord GOD hath given me the tongue of the learned, that I should know how to speak a word in season to him that is weary: he wakeneth morning by morning, he wakeneth mine ear to hear as the learned. 5 The Lord GOD hath opened mine ear, and I was not rebellious, neither turned away back. 6 I gave my back to the smiters, and my cheeks to them that plucked off the hair: I hid not my face from shame and spitting. 7 For the Lord GOD will help me; therefore shall I not be confounded: therefore have I set my face like a flint, and I know that I shall not be ashamed. 8 He is near that justifieth me; who will contend with me? let us stand together: who is mine adversary? let him come near to me. 9 Behold, the Lord GOD will help me; who is he that shall condemn me? lo, they all shall wax old as a garment; the moth shall eat them up. 10 Who is among you that feareth the LORD, that obeyeth the voice of his servant, that walketh in darkness, and hath no light? let him trust in the name of the LORD, and stay upon his God. 11 Behold, all ye that kindle a fire, that compass yourselves about with sparks: walk in the light of your fire, and in the sparks that ye have kindled. This shall ye have of mine hand; ye shall lie down in sorrow.