Genesis 16 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Sarai pak manželka Abramova jemu nerodila; a měla děvku Egyptskou, jménem Agar. 2 I řekla Sarai Abramovi: Aj, nyní Hospodin zavřel život můj, abych nerodila; vejdi, prosím, k děvce mé, zda bych aspoň z ní mohla míti syny. I povolil Abram řeči Sarai. 3 Tedy vzavši Sarai manželka Abramova Agar Egyptskou děvku svou, po desíti letech, jakž bydliti počal Abram v zemi Kananejské, dala ji Abramovi muži svému za ženu. 4 I všel k Agar, kterážto počala. Viduci pak ona, že počala, zlehčila sobě paní svou. 5 I řekla Sarai Abramovi: Křivdou mou tys vinen; já jsem dala děvku svou v lůno tvé, kterážto viduci, že počala, zlehčila mne sobě. Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou. 6 I řekl Abram k Sarai: Aj, děvka tvá v moci tvé; učiň s ní, cožť se za dobré vidí. Tedy trápila ji Sarai, a ona utekla od ní. 7 Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur. 8 A řekl: Agar, děvko Sarai, odkud jdeš, a kam se béřeš? I řekla: Od tváři Sarai paní své já utíkám. 9 Tedy řekl jí anděl Hospodinův: Navrať se ku paní své, a pokoř se pod ruku její. 10 Opět řekl anděl Hospodinův: Velice rozmnožím símě tvé, aniž bude moci sečteno býti pro množství. 11 Potom také řekl anděl Hospodinův: Aj, ty jsi těhotná, a tudíž porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Izmael; nebo uslyšel Hospodin trápení tvé. 12 Budeť pak lítý člověk; ruce jeho proti všechněm, a ruce všech proti němu; a před tváří všech bratří svých bydliti bude. 13 I nazvala Agar jméno Hospodinovo, kterýž mluvil jí: Ty jsi silný Bůh vidění; nebo řekla: Zdaliž teď také nevidím po tom, kterýž mne viděl? 14 Protož nazvala studnici tu studnicí Živého vidoucího mne. Aj, ta jest mezi Kádes a Barad. 15 Porodila pak Agar Abramovi syna; a nazval Abram jméno syna svého, kteréhož porodila Agar, Izmael. 16 Abram pak byl v osmdesáti šesti letech, když mu porodila Agar Izmaele.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Sáraj a Hagar - Sáraj chce získat syna zaslíbení z otrokyně. Hagar rodí syna lidské svévole.

1 Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar. 2 Jednou řekla Sáraj Abramovi: „Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní.“ Abram Sárajiny rady uposlechl. 3 Vzala tedy Abramova žena Sáraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kenaanské zemi, a dala ji svému muži Abramovi za ženu. 4 I vešel k Hagaře a ona otěhotněla. Když viděla, že je těhotná, přestala si své paní vážit. 5 Tu řekla Sáraj Abramovi: „Mé příkoří musíš odčinit. Sama jsem ti dala svoji otrokyni do náruče, ale ona, jakmile uviděla, že je těhotná, přestala si mě vážit. Ať mezi mnou a tebou rozsoudí Hospodin.“ 6 Abram Sáraji odvětil: „Hle, otrokyně je v tvých rukou, nalož s ní, jak uznáš za dobré.“ Od té doby ji Sáraj pokořovala tak, že Hagar od ní uprchla. 7 Nalezl ji Hospodinův posel ve stepi nad pramenem vody, nad pramenem při cestě do Šúru, 8 a otázal se jí: „Hagaro, otrokyně Sáraje, odkud jsi přišla a kam jdeš?“ Odvětila: „Prchám od své paní Sáraje.“ 9 Hospodinův posel jí řekl: „Navrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku.“ 10 Dále jí řekl: „Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat.“ 11 A dodal: „Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel. 12 Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím.“ 13 I nazvala Hagar Hospodina, který k ní promluvil, „Bůh vševidoucí“, neboť řekla: „Zda právě zde jsem nesměla pohlédnout za tím, který mě vidí?“ 14 Proto se ta studně nazývá ‚Studnicí Živého, který mě vidí‘; je mezi Kádešem a Beredem. 15 Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svého syna, kterého Hagar porodila, Izmael. 16 Abramovi bylo osmdesát šest let, když mu Hagar porodila Izmaela.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Izmael

1 Saraj, Abramova manželka, mu nerodila děti; měla však egyptskou otrokyni jménem Hagar. 2 Proto Saraj Abramovi řekla: „Pohleď, Hospodin mi nedopřál, abych rodila. Spi tedy s mou otrokyní – snad získám syny skrze ni.“ A Abram ji poslechl. 3 Deset let poté, co se Abram usadil v kanaánské zemi, vzala Abramova manželka Saraj svou otrokyni, Egypťanku Hagar, a dala ji svému muži Abramovi za ženu. 4 Spal tedy s Hagar a ona počala. A když uviděla, že je těhotná, začala svou paní pohrdat. 5 Saraj pak Abramovi řekla: „Za mé příkoří můžeš ty! Sama jsem ti dala svou otrokyni do náručí, ale když uviděla, že je těhotná, začala mnou pohrdat. Ať mě s tebou rozsoudí Hospodin!“ 6 Abram Saraj odpověděl: „Pohleď, je to tvá otrokyně, je ve tvé moci. Udělej s ní, co chceš.“ Saraj ji tedy pokořovala, až od ní Hagar utekla. 7 U pramene vody v poušti, u onoho pramene při cestě do Šuru, ji našel Hospodinův anděl. 8 Řekl: „Hagar, Sarajina otrokyně, odkud jsi přišla? Kam jdeš?“ Odpověděla: „Utíkám od své paní Saraj.“ 9 Hospodinův anděl jí řekl: „Vrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku.“ 10 Hospodinův anděl jí řekl: „Nesmírně rozmnožím tvé símě. Bude ho tolik, že nepůjde sečíst.“ 11 Hospodinův anděl jí řekl: „Hle, jsi těhotná a porodíš syna. Dáš mu jméno Izmael, Bůh slyší, neboť Hospodin slyšel tvé trápení. 12 Bude jak divoký hřebec: on proti všem, všichni proti němu; v neshodě se všemi bratry bude žít.“ 13 Hospodina, jenž k ní promluvil, pak nazvala „Ty jsi Bůh, který mne vidí!“ Řekla totiž: „Právě zde jsem pohlédla k Tomu, který mne vidí.“ 14 A tak ta studna dostala jméno „Beer-lachai-roi, Studnice Živého, který mne vidí.“ Jak známo, leží mezi Kádešem a Beredem. 15 Hagar pak Abramovi porodila syna. Abram dal svému synovi narozenému z Hagar jméno Izmael, Bůh slyší. 16 Když mu Hagar porodila Izmaele, bylo Abramovi osmdesát šest let.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Hagar und Ismael

1 Sarai, Abrams Frau, hatte ihm nicht geboren. Sie hatte aber eine ägyptische Sklavin. Ihr Name war Hagar. (Gn 11,30) 2 Da sagte Sarai zu Abram: Siehe, der HERR hat mir das Gebären verwehrt. Geh zu meiner Sklavin! Vielleicht komme ich durch sie zu einem Sohn. Abram hörte auf die Stimme Sarais. (Gn 30,3) 3 Sarai, Abrams Frau, nahm also die Ägypterin Hagar, ihre Sklavin, zehn Jahre, nachdem sich Abram im Land Kanaan niedergelassen hatte, und gab sie Abram, ihrem Mann, zur Frau. 4 Er ging zu Hagar und sie wurde schwanger. Als sie sah, dass sie schwanger war, galt ihre Herrin in ihren Augen nichts mehr. 5 Da sagte Sarai zu Abram: Das Unrecht, das ich erfahre, komme über dich! Ich selbst habe meine Sklavin in deinen Schoß gegeben. Aber kaum sieht sie, dass sie schwanger ist, und schon gelte ich in ihren Augen nichts mehr. Der HERR richte zwischen mir und dir. 6 Da sagte Abram zu Sarai: Siehe, sie ist deine Sklavin, sie ist in deiner Hand. Tu mit ihr, was in deinen Augen gut erscheint! Da misshandelte Sarai sie und Hagar lief ihr davon. 7 Der Engel des HERRN fand sie an einer Wasserquelle in der Wüste, an der Quelle auf dem Weg nach Schur. 8 Er sprach: Hagar, Sklavin Sarais, woher kommst du und wohin gehst du? Sie sagte: Vor Sarai, meiner Herrin, bin ich davongelaufen. 9 Da sprach der Engel des HERRN zu ihr: Kehr zurück zu deiner Herrin und beuge dich unter ihre Hand! 10 Der Engel des HERRN sprach zu ihr: Mehren, ja mehren werde ich deine Nachkommen, sodass man sie wegen ihrer Menge nicht mehr zählen kann. (Gn 17,20; Gn 25,12) 11 Weiter sprach der Engel des HERRN zu ihr: Siehe, du bist schwanger, du wirst einen Sohn gebären / und du sollst ihm den Namen Ismael - Gott hört - geben, / denn der HERR hat dich in deinem Leid gehört. 12 Er wird ein Mensch sein wie ein Wildesel. / Seine Hand auf allen, die Hand aller auf ihm! / Allen seinen Brüdern gegenüber wird er wohnen. 13 Da nannte sie den Namen des HERRN, der zu ihr gesprochen hatte: Du bist El-Roï - Gott schaut auf mich -. Denn sie sagte: Gewiss habe ich dem nachgeschaut, der auf mich schaut! 14 Deswegen nennt man den Brunnen Beer-Lahai-Roï - Brunnen des Lebendigen, der auf mich schaut -. Siehe, er liegt zwischen Kadesch und Bered. 15 Hagar gebar dem Abram einen Sohn. Und Abram gab seinem Sohn, den ihm Hagar geboren hatte, den Namen Ismael. 16 Abram war sechsundachtzig Jahre alt, als Hagar Ismael für Abram gebar.

English Standard Version

od Crossway

Sarai and Hagar

1 Now Sarai, Abram’s wife, had borne him no children. She had a female Egyptian servant whose name was Hagar. (Gn 15,2; Gn 21,9; Ga 4,24) 2 And Sarai said to Abram, “Behold now, the Lord has prevented me from bearing children. Go in to my servant; it may be that I shall obtain children^[1] by her.” And Abram listened to the voice of Sarai. 3 So, after Abram had lived ten years in the land of Canaan, Sarai, Abram’s wife, took Hagar the Egyptian, her servant, and gave her to Abram her husband as a wife. (Gn 12,5) 4 And he went in to Hagar, and she conceived. And when she saw that she had conceived, she looked with contempt on her mistress.^[2] (1S 1,6) 5 And Sarai said to Abram, “May the wrong done to me be on you! I gave my servant to your embrace, and when she saw that she had conceived, she looked on me with contempt. May the Lord judge between you and me!” (Gn 31,53; 1S 24,12) 6 But Abram said to Sarai, “Behold, your servant is in your power; do to her as you please.” Then Sarai dealt harshly with her, and she fled from her. 7 The angel of the Lord found her by a spring of water in the wilderness, the spring on the way to Shur. (Gn 25,18; Ex 15,22) 8 And he said, “Hagar, servant of Sarai, where have you come from and where are you going?” She said, “I am fleeing from my mistress Sarai.” 9 The angel of the Lord said to her, “Return to your mistress and submit to her.” 10 The angel of the Lord also said to her, “I will surely multiply your offspring so that they cannot be numbered for multitude.” (Gn 17,20; Gn 21,18; Gn 25,12) 11 And the angel of the Lord said to her, “Behold, you are pregnant and shall bear a son. You shall call his name Ishmael,^[3] because the Lord has listened to your affliction. (Gn 29,32) 12 He shall be a wild donkey of a man, his hand against everyone and everyone’s hand against him, and he shall dwell over against all his kinsmen.” (Gn 21,20; Gn 25,18; Jb 39,5) 13 So she called the name of the Lord who spoke to her, “You are a God of seeing,”^[4] for she said, “Truly here I have seen him who looks after me.”^[5] (Gn 32,30; Ex 19,21; Ex 33,20; Sd 13,22)

Gn 32,30Ex 19,21Ex 33,20Sd 13,22

14 Therefore the well was called Beer-lahai-roi;^[6] it lies between Kadesh and Bered. (Gn 14,7; Gn 20,1; Gn 24,62; Gn 25,11; Nu 13,26)

Gn 14,7Gn 20,1Gn 24,62Gn 25,11Nu 13,26

15 And Hagar bore Abram a son, and Abram called the name of his son, whom Hagar bore, Ishmael. 16 Abram was eighty-six years old when Hagar bore Ishmael to Abram.

King James Version

1 Now Sarai Abram' wife bare him no children: and she had an handmaid, an Egyptian, whose name was Hagar. 2 And Sarai said unto Abram, Behold now, the LORD hath restrained me from bearing: I pray thee, go in unto my maid; it may be that I may obtain children by her. And Abram hearkened to the voice of Sarai. 3 And Sarai Abram' wife took Hagar her maid the Egyptian, after Abram had dwelt ten years in the land of Canaan, and gave her to her husband Abram to be his wife. 4 And he went in unto Hagar, and she conceived: and when she saw that she had conceived, her mistress was despised in her eyes. 5 And Sarai said unto Abram, My wrong be upon thee: I have given my maid into thy bosom; and when she saw that she had conceived, I was despised in her eyes: the LORD judge between me and thee. 6 But Abram said unto Sarai, Behold, thy maid is in thy hand; do to her as it pleaseth thee. And when Sarai dealt hardly with her, she fled from her face. 7 And the angel of the LORD found her by a fountain of water in the wilderness, by the fountain in the way to Shur. 8 And he said, Hagar, Sarai' maid, whence camest thou? and whither wilt thou go? And she said, I flee from the face of my mistress Sarai. 9 And the angel of the LORD said unto her, Return to thy mistress, and submit thyself under her hands. 10 And the angel of the LORD said unto her, I will multiply thy seed exceedingly, that it shall not be numbered for multitude. 11 And the angel of the LORD said unto her, Behold, thou art with child, and shalt bear a son, and shalt call his name Ishmael; because the LORD hath heard thy affliction. 12 And he will be a wild man; his hand will be against every man, and every man' hand against him; and he shall dwell in the presence of all his brethren. 13 And she called the name of the LORD that spake unto her, Thou God seest me: for she said, Have I also here looked after him that seeth me? 14 Wherefore the well was called Beerlahairoi; behold, it is between Kadesh and Bered. 15 And Hagar bare Abram a son: and Abram called his son' name, which Hagar bare, Ishmael. 16 And Abram was fourscore and six years old, when Hagar bare Ishmael to Abram.