Deuteronomium 6 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Toto pak jest přikázaní, ustanovení a soudové, kteréž přikázal Hospodin Bůh váš, abych učil vás, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí, 2 Abys se bál Hospodina Boha svého, ostříhaje všech ustanovení jeho a přikázaní jeho, kteráž já přikazuji tobě, ty i syn tvůj i vnuk tvůj, po všecky dny života svého, aby se prodlili dnové tvoji. 3 Slyšiž tedy, Izraeli, a hleď tak skutečně činiti, aby tobě dobře bylo, a abyste se velmi rozmnožili, (jakož mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě,) v zemi oplývající mlékem a strdí. 4 Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest. 5 Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své. 6 A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém. 7 A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje. 8 Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma. 9 Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých. 10 A když tě uvede Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji tobě dá, i města veliká a výborná, kterýchžs nestavěl, 11 A domy plné všech dobrých věcí, kterýchž jsi nenaplnil, a studnice vykopané, kterýchž jsi nekopal, a vinice i olivoví, jichž jsi neštípil, a jedl bys a nasytil se: 12 Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z poroby těžké. 13 Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati. 14 Neodejdeš po bozích cizích, z bohů jiných národů, kteříž vůkol vás jsou, 15 (Nebo Bůh silný, horlivý, Hospodin tvůj u prostřed tebe jest,) aby se neroznítila prchlivost Hospodina Boha tvého na tebe, a shladil by tě se svrchku země. 16 Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah. 17 Pilně ostříhejte přikázaní Hospodina Boha svého, a svědectví jeho, i ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě, 18 A čiň to, což pravého a dobrého jest před očima Hospodinovýma, aby tobě dobře bylo, a vejda, abys dědičně obdržel zemi výbornou, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým, 19 Aby vypudil všecky nepřátely tvé od tváři tvé, jakož mluvil Hospodin. 20 Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám? 21 Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné. 22 A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraonovi, a proti všemu domu jeho před očima našima, 23 Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás, a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim. 24 Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny, a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den. 25 A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázaní tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Milování jediného Boha - Mojžíš vysvětluje význam základního příkazu Boha ctít a milovat a vyzývá k věrnosti.

1 Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit: 2 Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a bedlivě dbal na všechna jeho nařízení a příkazy, které ti udílím, ty i tvůj syn a tvůj vnuk, po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ. 3 Poslouchej je, Izraeli, a bedlivě je dodržuj. Tak se ti povede dobře a velmi se rozmnožíte v zemi oplývající mlékem a medem, jak ti přislíbil Hospodin, Bůh tvých otců. 4 Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. 5 Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. 6 A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. 7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. 8 Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. 9 Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány. 10 Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, o které přísahal tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ti ji dá, a dá ti veliká a dobrá města, která jsi nestavěl, 11 domy plné všeho dobrého, které jsi nenaplnil, vykopané studny, které jsi nevykopal, vinice a olivoví, které jsi nevysadil, a budeš jíst a nasytíš se, 12 pak si dávej pozor, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 13 Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, při jeho jménu přísahat. 14 Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás, 15 neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země. 16 Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse. 17 Musíte bedlivě dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho svědectví a nařízení, která ti přikázal. 18 Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře vedlo, až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, 19 že z ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin. 20 Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: „Co to jsou ta svědectví, nařízení a práva, která vám přikázal Hospodin, náš Bůh?“, 21 odvětíš svému synu: „Byli jsme faraónovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou. 22 Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraónovi i proti celému jeho domu. 23 Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům. 24 Hospodin nám přikázal, abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes. 25 Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Slyš, Izraeli

1 A toto jsou ta přikázání, pravidla a zákony. Hospodin, váš Bůh, mi přikázal, ať vás jim učím, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit. 2 Chce, abys ty i tvůj syn a vnuk po všechny dny svého života ctili Hospodina, svého Boha, a zachovávali všechna jeho pravidla a přikázání, která ti udílím, abys byl dlouho živ. 3 Slyš je, Izraeli, a pečlivě je dodržuj. Pak se ti povede dobře a v zemi oplývající mlékem a medem se mocně rozmnožíte, jak ti to řekl Hospodin, Bůh tvých otců. 4 Slyš, Izraeli: Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný! 5 Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. 6 Ať tato slova, která ti dnes svěřuji, zůstanou ve tvém srdci. 7 Vštěpuj je svým synům a mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš. 8 Přivaž si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo.^[1] 9 Napiš je na veřeje svého domu a na své brány. 10 Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou s přísahou zaslíbil tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.^[2] Dá ti v ní veliká a krásná města, která jsi nestavěl, 11 domy plné všeho dobrého, které jsi neplnil, vykopané studny, které jsi nekopal, vinice a olivoví, které jsi nesázel. Až pak budeš jíst a nasytíš se, 12 měj se na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. 13 Hospodina, svého Boha, budeš ctít, jemu budeš sloužit a při jeho jménu budeš přísahat. 14 Nesmíš následovat cizí bohy, žádné z bohů okolních národů. 15 Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, jenž uprostřed tebe přebývá, je žárlivě milující Bůh! Jinak proti tobě vzplane hněv Hospodina, tvého Boha, a vyhladí tě z povrchu země. 16 Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste jej pokoušeli v Masse.^[3] 17 Pečlivě zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, i jeho svědectví a pravidla, která ti vydal. 18 Čiň, co je v Hospodinových očích správné a dobré. Pak se ti povede dobře a vejdeš do té krásné země, kterou Hospodin s přísahou zaslíbil tvým otcům, obsadíš ji 19 a zaženeš všechny své nepřátele, jak ti to řekl Hospodin. 20 Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: „Co znamenají ta svědectví, pravidla a zákony, jež vám přikázal Hospodin, váš Bůh?“ 21 odpovíš mu: „V Egyptě jsme byli faraonovými otroky, ale Hospodin nás mocnou rukou z Egypta vyvedl. 22 Před našima očima přivedl Hospodin na Egypt, na faraona i na celý jeho dvůr veliká a hrozná znamení a divy. 23 Nás však odtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, kterou s přísahou zaslíbil našim otcům. 24 Tehdy nám Hospodin přikázal, abychom se řídili všemi těmito pravidly a ctili Hospodina, svého Boha. Pak se nám po všechny dny našeho života povede dobře a tak je tomu dnes. 25 Naše spravedlnost je v tom, abychom před Hospodinem pečlivě dodržovali všechna tato přikázání, jak nám uložil.“

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Die Grundforderung Gottes Liebe und Furcht

1 Und das ist das Gebot, das sind die Gesetze und Rechtsentscheide, die ich euch im Auftrag des HERRN, eures Gottes, lehren soll und die ihr halten sollt in dem Land, in das ihr hinüberzieht, um es in Besitz zu nehmen, (Dt 5,31) 2 damit du dort den HERRN, deinen Gott, fürchtest, indem du alle seine Satzungen und Gebote, auf die ich dich verpflichte, dein ganzes Leben lang bewahrst, du, dein Sohn und dein Enkel, und damit du lange lebst. 3 Deshalb sollst du hören, Israel, und sollst darauf achten, sie zu halten, damit es dir gut geht und ihr so unermesslich zahlreich werdet, wie es der HERR, der Gott deiner Väter, dir zugesagt hat: ein Land, wo Milch und Honig fließen! (Ex 3,8; Dt 11,9; Dt 26,9; Dt 27,3; Dt 31,20)

Ex 3,8Dt 11,9Dt 26,9Dt 27,3Dt 31,20

4 Höre, Israel! Der HERR, unser Gott, der HERR ist einzig. (Za 14,9; Mk 12,29; 1K 8,3) 5 Darum sollst du den HERRN, deinen Gott, lieben mit ganzem Herzen, mit ganzer Seele und mit ganzer Kraft. (Dt 30,6; 2Kr 23,3; Mt 22,37; L 10,27)

Dt 30,62Kr 23,3Mt 22,37L 10,27

6 Und diese Worte, auf die ich dich heute verpflichte, sollen auf deinem Herzen geschrieben stehen. (Dt 11,18; Dt 30,14; Př 6,20) 7 Du sollst sie deinen Kindern wiederholen. Du sollst sie sprechen, wenn du zu Hause sitzt und wenn du auf der Straße gehst, wenn du dich schlafen legst und wenn du aufstehst. 8 Du sollst sie als Zeichen um das Handgelenk binden. Sie sollen zum Schmuck auf deiner Stirn werden. (Ex 13,9; Př 3,3; Př 7,3; Mt 23,5)

Ex 13,9Př 3,3Př 7,3Mt 23,5

9 Du sollst sie auf die Türpfosten deines Hauses und in deine Stadttore schreiben. 10 Und wenn der HERR, dein Gott, dich in das Land geführt hat, von dem du weißt: er hat deinen Vätern Abraham, Isaak und Jakob geschworen, es dir zu geben - große und schöne Städte, die du nicht gebaut hast, (Dt 1,8; Dt 8,7; Jz 24,13; Neh 9,25)

Dt 1,8Dt 8,7Jz 24,13Neh 9,25

11 mit allen Gütern gefüllte Häuser, die du nicht gefüllt hast, ausgehauene Zisternen, die du nicht ausgehauen hast, Weinberge und Ölbäume, die du nicht gepflanzt hast -, wenn du dann isst und satt wirst: (Dt 8,10; Dt 11,15; Dt 32,15) 12 nimm dich in Acht, dass du nicht den HERRN vergisst, der dich aus Ägypten, dem Sklavenhaus, geführt hat! (Dt 5,6; Oz 2,15; Oz 13,4) 13 Den HERRN, deinen Gott, sollst du fürchten; ihm sollst du dienen, bei seinem Namen sollst du schwören. (Mt 4,10; L 4,8) 14 Ihr sollt nicht anderen Göttern nachfolgen, keinem Gott eines Volkes, das in eurer Nachbarschaft wohnt. (Dt 8,19; Dt 11,28; Dt 13,3; Dt 28,14)

Dt 8,19Dt 11,28Dt 13,3Dt 28,14

15 Denn der HERR, dein Gott, ist als eifersüchtiger Gott in deiner Mitte. Der Zorn des HERRN, deines Gottes, könnte gegen dich entbrennen, er könnte dich im ganzen Land vernichten. 16 Ihr sollt den HERRN, euren Gott, nicht auf die Probe stellen, wie ihr ihn bei Massa auf die Probe gestellt habt. (Ex 17,1; Nu 20,1; Ž 95,8; Mt 4,7; L 4,12)

Ex 17,1Nu 20,1Ž 95,8Mt 4,7L 4,12

17 Ihr sollt die Gebote des HERRN, eures Gottes, genau bewahren, seine Eidesbestimmungen und Gesetze, auf die er dich verpflichtet hat. (2Kr 23,3) 18 Du sollst tun, was in seinen Augen richtig und gut ist. Dann wird es dir gut gehen und du kannst in das prächtige Land, das der HERR deinen Vätern mit einem Schwur versprochen hat, hineinziehen und es in Besitz nehmen. (Dt 1,8; Dt 12,25; Dt 13,19) 19 Der HERR wird alle deine Feinde vor dir herjagen, wie er es zugesagt hat. (Dt 9,4; Jz 23,5) 20 Wenn dich morgen dein Kind fragt: Warum achtet ihr auf die Eidesbestimmungen und die Gesetze und die Rechtsentscheide, auf die der HERR, unser Gott, euch verpflichtet hat?, (Ex 12,26; Ex 13,8; Jz 4,1) 21 dann sollst du deinem Kind antworten: Wir waren Sklaven des Pharao in Ägypten und der HERR hat uns mit starker Hand aus Ägypten geführt. (Dt 4,34; Dt 26,5) 22 Der HERR hat vor unseren Augen gewaltige, unheilvolle Zeichen und Wunder an Ägypten, am Pharao und an seinem ganzen Haus getan, 23 uns aber hat er dort herausgeführt, um uns in das Land, das er unseren Vätern mit einem Schwur versprochen hatte, hineinzuführen und es uns zu geben. (Dt 1,8) 24 Der HERR hat uns verpflichtet, alle diese Gesetze zu halten und den HERRN, unseren Gott, zu fürchten, damit es uns alle Tage gut geht und er für unser Leben aufkommt wie am heutigen Tag. 25 Nur dann werden wir vor Gott im Recht sein, wenn wir darauf achten, dieses ganze Gebot vor dem HERRN, unserem Gott, so zu halten, wie er es uns zur Pflicht gemacht hat. (Dt 9,4; Dt 24,13)

English Standard Version

od Crossway

The Greatest Commandment

1 “Now this is the commandment—the statutes and the rules^[1]—that the Lord your God commanded me to teach you, that you may do them in the land to which you are going over, to possess it, (Dt 4,1; Dt 5,31; Dt 12,1) 2 that you may fear the Lord your God, you and your son and your son’s son, by keeping all his statutes and his commandments, which I command you, all the days of your life, and that your days may be long. (Dt 4,40; Dt 5,29; Dt 10,12; Dt 10,20; Dt 13,4; Ž 128,1; Kaz 12,13)

Dt 4,40Dt 5,29Dt 10,12Dt 10,20Dt 13,4Ž 128,1Kaz 12,13

3 Hear therefore, O Israel, and be careful to do them, that it may go well with you, and that you may multiply greatly, as the Lord, the God of your fathers, has promised you, in a land flowing with milk and honey. (Gn 15,5; Gn 22,17; Gn 26,4; Gn 28,14; Ex 32,13)

Gn 15,5Gn 22,17Gn 26,4Gn 28,14Ex 32,13

4 “Hear, O Israel: The Lord our God, the Lord is one.^[2] (Iz 42,8; Za 14,9; Mk 12,29; J 17,3; 1K 8,4; 1K 8,6)

Iz 42,8Za 14,9Mk 12,29J 17,31K 8,41K 8,6

5 You shall love the Lord your God with all your heart and with all your soul and with all your might. (2Kr 23,25; Mt 22,37; Mk 12,30; L 10,27)

2Kr 23,25Mt 22,37Mk 12,30L 10,27

6 And these words that I command you today shall be on your heart. (Dt 11,18; Dt 32,46; Ž 37,31; Iz 51,7; Jr 31,33)

Dt 11,18Dt 32,46Ž 37,31Iz 51,7Jr 31,33

7 You shall teach them diligently to your children, and shall talk of them when you sit in your house, and when you walk by the way, and when you lie down, and when you rise. (Dt 4,9) 8 You shall bind them as a sign on your hand, and they shall be as frontlets between your eyes. (Ex 13,9; Dt 11,18; Př 3,3; Př 6,21; Př 7,3)

Ex 13,9Dt 11,18Př 3,3Př 6,21Př 7,3

9 You shall write them on the doorposts of your house and on your gates. (Dt 11,20; Iz 57,8) 10 “And when the Lord your God brings you into the land that he swore to your fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob, to give you—with great and good cities that you did not build, (Jz 11,13; Jz 24,13; Neh 9,25; Ž 105,44)

Jz 11,13Jz 24,13Neh 9,25Ž 105,44

11 and houses full of all good things that you did not fill, and cisterns that you did not dig, and vineyards and olive trees that you did not plant—and when you eat and are full, 12 then take care lest you forget the Lord, who brought you out of the land of Egypt, out of the house of slavery. (Př 30,8) 13 It is the Lord your God you shall fear. Him you shall serve and by his name you shall swear. (Dt 10,20; Jz 2,12; Ž 63,11; Iz 45,23; Iz 65,16; Jr 12,16; Mt 4,10; L 4,8)

Dt 10,20Jz 2,12Ž 63,11Iz 45,23Iz 65,16Jr 12,16Mt 4,10L 4,8

14 You shall not go after other gods, the gods of the peoples who are around you— (Dt 8,19; Dt 11,16; Dt 11,28; Dt 13,2; Dt 13,7; Dt 28,14; Jr 25,6)

Dt 8,19Dt 11,16Dt 11,28Dt 13,2Dt 13,7Dt 28,14Jr 25,6

15 for the Lord your God in your midst is a jealous God—lest the anger of the Lord your God be kindled against you, and he destroy you from off the face of the earth. (Ex 20,5; Dt 7,4; Dt 7,21; Dt 11,17)

Ex 20,5Dt 7,4Dt 7,21Dt 11,17

16 “You shall not put the Lord your God to the test, as you tested him at Massah. (Ex 17,2; Dt 9,22; Dt 33,8; Ž 95,8; Mt 4,7; L 4,12; 1K 10,9)

Ex 17,2Dt 9,22Dt 33,8Ž 95,8Mt 4,7L 4,121K 10,9

17 You shall diligently keep the commandments of the Lord your God, and his testimonies and his statutes, which he has commanded you. (Dt 11,22; Ž 119,4) 18 And you shall do what is right and good in the sight of the Lord, that it may go well with you, and that you may go in and take possession of the good land that the Lord swore to give to your fathers (Dt 12,25) 19 by thrusting out all your enemies from before you, as the Lord has promised. (Ex 23,28; Nu 33,52) 20 “When your son asks you in time to come, ‘What is the meaning of the testimonies and the statutes and the rules that the Lord our God has commanded you?’ (Ex 12,26; Ex 13,14) 21 then you shall say to your son, ‘We were Pharaoh’s slaves in Egypt. And the Lord brought us out of Egypt with a mighty hand. (Ex 20,2) 22 And the Lord showed signs and wonders, great and grievous, against Egypt and against Pharaoh and all his household, before our eyes. (Dt 4,34; Ž 135,9) 23 And he brought us out from there, that he might bring us in and give us the land that he swore to give to our fathers. 24 And the Lord commanded us to do all these statutes, to fear the Lord our God, for our good always, that he might preserve us alive, as we are this day. (Lv 18,5; Dt 4,1; Dt 6,2; Dt 6,13; Dt 8,1; Dt 10,13; Ž 41,2; Jr 32,39)

Lv 18,5Dt 4,1Dt 6,2Dt 6,13Dt 8,1Dt 10,13Ž 41,2Jr 32,39

25 And it will be righteousness for us, if we are careful to do all this commandment before the Lord our God, as he has commanded us.’ (Dt 24,13)

King James Version

1 Now these are the commandments, the statutes, and the judgments, which the LORD your God commanded to teach you, that ye might do them in the land whither ye go to possess it: 2 That thou mightest fear the LORD thy God, to keep all his statutes and his commandments, which I command thee, thou, and thy son, and thy son' son, all the days of thy life; and that thy days may be prolonged. 3 Hear therefore, O Israel, and observe to do it ; that it may be well with thee, and that ye may increase mightily, as the LORD God of thy fathers hath promised thee, in the land that floweth with milk and honey. 4 Hear, O Israel: The LORD our God is one LORD: 5 And thou shalt love the LORD thy God with all thine heart, and with all thy soul, and with all thy might. 6 And these words, which I command thee this day, shall be in thine heart: 7 And thou shalt teach them diligently unto thy children, and shalt talk of them when thou sittest in thine house, and when thou walkest by the way, and when thou liest down, and when thou risest up. 8 And thou shalt bind them for a sign upon thine hand, and they shall be as frontlets between thine eyes. 9 And thou shalt write them upon the posts of thy house, and on thy gates. 10 And it shall be, when the LORD thy God shall have brought thee into the land which he sware unto thy fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob, to give thee great and goodly cities, which thou buildedst not, 11 And houses full of all good things , which thou filledst not, and wells digged, which thou diggedst not, vineyards and olive trees, which thou plantedst not; when thou shalt have eaten and be full; 12 Then beware lest thou forget the LORD, which brought thee forth out of the land of Egypt, from the house of bondage. 13 Thou shalt fear the LORD thy God, and serve him, and shalt swear by his name. 14 Ye shall not go after other gods, of the gods of the people which are round about you; 15 (For the LORD thy God is a jealous God among you) lest the anger of the LORD thy God be kindled against thee, and destroy thee from off the face of the earth. 16 Ye shall not tempt the LORD your God, as ye tempted him in Massah. 17 Ye shall diligently keep the commandments of the LORD your God, and his testimonies, and his statutes, which he hath commanded thee. 18 And thou shalt do that which is right and good in the sight of the LORD: that it may be well with thee, and that thou mayest go in and possess the good land which the LORD sware unto thy fathers, 19 To cast out all thine enemies from before thee, as the LORD hath spoken. 20 And when thy son asketh thee in time to come, saying, What mean the testimonies, and the statutes, and the judgments, which the LORD our God hath commanded you? 21 Then thou shalt say unto thy son, We were Pharaoh' bondmen in Egypt; and the LORD brought us out of Egypt with a mighty hand: 22 And the LORD shewed signs and wonders, great and sore, upon Egypt, upon Pharaoh, and upon all his household, before our eyes: 23 And he brought us out from thence, that he might bring us in, to give us the land which he sware unto our fathers. 24 And the LORD commanded us to do all these statutes, to fear the LORD our God, for our good always, that he might preserve us alive, as it is at this day. 25 And it shall be our righteousness, if we observe to do all these commandments before the LORD our God, as he hath commanded us.