1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý.2Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?3Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.4Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.5Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,6Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.7Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.8Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,9Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.10Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.11I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]
1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis. 2 Opravdu svou němotou hlásáte spravedlnost? Lidé, soudíte dle práva? 3 V zemi jednáte, jak podlé srdce velí, razíte si cestu násilím svých rukou. 4 Svévolníci, ti se odrodili hned v matčině lůně, z mateřského života se lháři dali bludnou cestou. 5 Mají jedu jako hadi, jsou jak hluchá zmije, když si zacpe uši, 6 aby neslyšela kouzelnický šepot zaklínače zkušeného v zaklínání. 7 Bože, vylámej jim zuby v ústech, vyraz tesáky těch lvíčat, Hospodine! 8 Ať se rozplynou jak tratící se vody, ať se tomu, kdo napne luk, ztupí šípy. 9 Ať se ztratí jako slizký plž, jako potracený plod, který neuzřel slunce. 10 Dříve než co pochopí, už trním pod hrnci vám budou, smete je vichr, ať svěží či zprahlé. 11 Radovat se bude spravedlivý, až uzří tu pomstu, omyje si nohy v krvi svévolníka. 12 A lidé si řeknou: „Spravedlivý ovoce se dočkal. Ano, Bůh to je, kdo na zemi soud koná.“
Žalm 58
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův.2Opravdu, mocní, právem rozhodujete, soudíte lidi podle rovnosti?3Vždyť máte hanebností plné srdce, po celé zemi šíříte násilí!4Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež.5Jako zlí hadi jsou jedu plní, jak hluchá zmije mají uši zacpané,6slova zaklínačů aby neslyšeli, hlas kouzelníků aby k nim nedoleh.7V ústech jim, Hospodine, rozbij zuby, tesáky těch lvů, Bože, vylámej!8Ať se rozplynou, ať zmizí jako vody, šípy, jež vystřelili, ať ztratí se!9Ať jsou jak slimák, co ve slizu se plazí, jak potracený plod, jenž slunce neviděl!10Než z jejich trní vzroste husté křoví, zaživa je smete prudká vichřice.11Poctivý pak se šťastně dočká pomsty, v krvi bídáka si nohy umyje.12A lidé řeknou: „Tak tedy poctiví dojdou odměny, tak tedy Bůh vskutku soudí zem!“
1Für den Chormeister. Nach der Weise Verdirb nicht! Ein Miktam-Lied Davids.2Bringt ihr wirklich in euren Reden das Recht zum Verstummen?
Richtet ihr die Menschen in Geradheit?3Sogar im Herzen begeht ihr Unrecht.
Auf Erden bahnt ihr der Gewalttat eurer Hände den Weg. (Mi 2,1)4Vom Mutterschoß an sind die Frevler treulos,
vom Mutterleib an irren die Lügner ab.5Ihr Gift ist wie das Gift der Schlange,
wie das Gift der tauben Natter, die ihr Ohr verschließt, (Dt 32,33; Ž 140,4)6damit sie nicht auf die Stimme des Beschwörers hört,
der sich auf Zaubersprüche versteht.7Gott, zerbrich ihnen die Zähne im Mund!
HERR, zerschlage das Gebiss der Löwen! (Ž 3,8; Ž 17,12)8Sie sollen vergehen wie verrinnendes Wasser;
er legt seine Pfeile auf, sie sind wie kraftlos, (Jb 11,16; Ž 90,5; Mdr 16,29)9wie die Schnecke, die sich auflöst in Schleim;
wie eine Fehlgeburt sollen sie die Sonne nicht schauen. (Jb 3,16)10Ehe eure Töpfe das Feuer des Dornstrauchs spüren,
wie ein Lebendiger, wie ein Zorniger fege er ihn hinweg. (Jb 27,21; Na 1,10)11Wenn er die Vergeltung sieht, freut sich der Gerechte;
er badet seine Füße im Blut des Frevlers. (Ž 52,8; Ž 68,24)12Dann sagen die Menschen: /
Der Gerechte erhält seinen Lohn;
es gibt einen Gott, der auf Erden Gericht hält. (Jb 19,29; Mal 3,18)
1To the choirmaster: according to Do Not Destroy. A Miktam[1] of David. Do you indeed decree what is right, you gods?[2] Do you judge the children of man uprightly? (Ž 16,1; Ž 57,1)2No, in your hearts you devise wrongs; your hands deal out violence on earth. (Ž 94,20)3The wicked are estranged from the womb; they go astray from birth, speaking lies. (Ž 51,5; Iz 48,8)4They have venom like the venom of a serpent, like the deaf adder that stops its ear, (Dt 32,33; Ž 140,3)5so that it does not hear the voice of charmers or of the cunning enchanter. (Jr 8,17)6O God, break the teeth in their mouths; tear out the fangs of the young lions, O Lord! (Jb 4,10; Jb 29,17; Ž 3,7)7Let them vanish like water that runs away; when he aims his arrows, let them be blunted. (Jz 7,5; Ž 64,3; Ž 112,10)8Let them be like the snail that dissolves into slime, like the stillborn child who never sees the sun. (Jb 3,16; Ž 58,7)9Sooner than your pots can feel the heat of thorns, whether green or ablaze, may he sweep them away![3] (Jb 27,21; Ž 118,12; Př 10,25; Kaz 7,6)10The righteous will rejoice when he sees the vengeance; he will bathe his feet in the blood of the wicked. (Dt 32,43; Jb 22,19; Ž 68,23)11Mankind will say, “Surely there is a reward for the righteous; surely there is a God who judges on earth.” (Gn 18,25; Jb 19,29; Ž 67,4; Ž 94,2; Kaz 12,14; Iz 3,10)
Žalm 58
King James Version
1To the chief Musician, Altaschith, Michtam of David. Do ye indeed speak righteousness, O congregation? do ye judge uprightly, O ye sons of men?2Yea, in heart ye work wickedness; ye weigh the violence of your hands in the earth.3The wicked are estranged from the womb: they go astray as soon as they be born, speaking lies.4Their poison is like the poison of a serpent: they are like the deaf adder that stoppeth her ear;5Which will not hearken to the voice of charmers, charming never so wisely.6Break their teeth, O God, in their mouth: break out the great teeth of the young lions, O LORD.7Let them melt away as waters which run continually: when he bendeth his bow to shoot his arrows, let them be as cut in pieces.8As a snail which melteth, let every one of them pass away: like the untimely birth of a woman, that they may not see the sun.9Before your pots can feel the thorns, he shall take them away as with a whirlwind, both living, and in his wrath.10The righteous shall rejoice when he seeth the vengeance: he shall wash his feet in the blood of the wicked.11So that a man shall say, Verily there is a reward for the righteous: verily he is a God that judgeth in the earth.