1Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.2Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.3Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.4Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.5Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.6Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.7Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.8Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.9Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.10Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.11Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.12Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. [ (Psalms 36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati. ]
1Pro předního zpěváka. Pro Hospodinova služebníka, Davidův. 2 Tak zní vzpurný výrok svévolníka: „Nemám v srdci místo pro strach z Boha.“ A to do očí mu říká. 3 Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti. 4 Slova jeho úst jsou ničemná a lstivá, přestal jednat rozumně a dobře. 5 Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého. 6 Tvoje milosrdenství, Hospodine, sahá až k nebi, tvoje věrnost se dotýká mraků. 7 Tvoje spravedlnost je jak mocné horstvo, propastná tůň nezměrná jsou tvoje soudy; zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine. 8 Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel. 9 Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš. 10 U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo. 11 Uchovej své milosrdenství těm, kdo tě znají, a svou spravedlnost těm, kdo mají přímé srdce. 12 Kéž na mě nevtrhne zpupná noha, ruka svévolných kéž ze mne neučiní štvance! 13 Ano, pachatelé ničemností padli, jsou sraženi, nejsou schopni povstat.
Žalm 36
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka. Výrok Hospodinova služebníka Davida.2Zvrácenost sídlí v srdci ničemy, na bázeň před Bohem vůbec nehledí!3Dle svého mínění si může lichotit, svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist.4Jeho ústa mluví lstivě a ničemně, konání dobra přestal rozumět.5I na svém lůžku podlost vymýšlí, na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí.6Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi, tvá věrnost sahá k oblakům.7Tvá spravedlnost je jak mohutné hory, tvé zákony jsou hloubka nesmírná – zachraňuješ, Hospodine, lidi i zvířata!8Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady, do stínu tvých křídel se lidé uchýlí!9Hojností tvého domu bývají nasyceni, z rajských potoků je napájíš.10Pramen života je přece u tebe a ve tvém světle světlo vidíme.11Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají, svou spravedlnost na v srdci upřímné.12Ať už nešlape po mně noha pyšných, ruka darebáků ať nepronásleduje mě!13Tam, kde zlosynové padnou, ležet zůstanou, už nevstanou!
1Für den Chormeister. Von David, dem Knecht des HERRN.2Spruch der Sünde zum Frevler inmitten meines Herzens:
In seinen Augen gibt es kein Erschrecken vor Gott. (Ž 14,1; Ř 3,18)3Denn es schmeichelt ihm in seinen Augen,
sich schuldig zu machen und zu hassen.4Die Worte seines Mundes sind Trug und Unheil.
Er hat es aufgegeben, weise und gut zu handeln.5Unheil plant er auf seinem Lager,
er betritt schlimme Wege und scheut nicht das Böse. (Mi 2,1)6HERR, deine Liebe reicht, so weit der Himmel ist,
deine Treue bis zu den Wolken. (Ž 57,11; Ž 108,5)7Deine Gerechtigkeit steht wie die Berge Gottes, /
deine Urteile sind tief wie die Urflut.
Du rettest Menschen und Tiere, HERR.8Wie köstlich ist deine Liebe, Gott!
Menschen bergen sich im Schatten deiner Flügel. (Ž 17,7)9Sie laben sich am Reichtum deines Hauses;
du tränkst sie mit dem Strom deiner Wonnen. (Ž 46,5; Ž 65,5)10Denn bei dir ist die Quelle des Lebens,
in deinem Licht schauen wir das Licht. (Ž 16,11; Ž 97,11; Jr 2,13; J 4,14)11Erhalte denen, die dich kennen, deine Liebe
und deine Gerechtigkeit den Menschen mit redlichem Herzen!12Lass mich nicht kommen unter den Fuß der Stolzen;
die Hand der Frevler soll mich nicht vertreiben.13Die Übeltäter sind dort gefallen,
sie wurden niedergestoßen und stehen nie wieder auf.
1To the choirmaster. Of David, the servant of the Lord. Transgression speaks to the wicked deep in his heart;[1] there is no fear of God before his eyes. (Ž 18,1; Ř 3,18)2For he flatters himself in his own eyes that his iniquity cannot be found out and hated. (Dt 29,19; Ž 10,3; Ž 49,18)3The words of his mouth are trouble and deceit; he has ceased to act wisely and do good. (Ž 12,2; Jr 4,22)4He plots trouble while on his bed; he sets himself in a way that is not good; he does not reject evil. (Ž 10,7; Ž 97,10; Př 4,16; Iz 65,2; Mi 2,1)5Your steadfast love, O Lord, extends to the heavens, your faithfulness to the clouds.6Your righteousness is like the mountains of God; your judgments are like the great deep; man and beast you save, O Lord. (Neh 9,6; Ž 71,19; Ž 92,5; Ž 104,14; Ž 145,9; Ž 145,15; Ř 11,33)7How precious is your steadfast love, O God! The children of mankind take refuge in the shadow of your wings. (Rt 2,12; Ž 31,19)8They feast on the abundance of your house, and you give them drink from the river of your delights. (Ž 16,11; Ž 23,5; Ž 27,4; Ž 46,4; Ž 65,4; Iz 25,6; Jr 31,12; Zj 22,1)9For with you is the fountain of life; in your light do we see light. (Jr 2,13; J 1,9; J 4,10; J 4,14; J 5,26; Sk 26,18; 1P 2,9)10Oh, continue your steadfast love to those who know you, and your righteousness to the upright of heart! (Ž 7,10; Ž 79,6; Jr 22,16; Ga 4,9)11Let not the foot of arrogance come upon me, nor the hand of the wicked drive me away.12There the evildoers lie fallen; they are thrust down, unable to rise. (Ž 1,5; Ž 94,4)
Žalm 36
King James Version
1To the chief Musician, A Psalm of David the servant of the LORD. The transgression of the wicked saith within my heart, that there is no fear of God before his eyes.2For he flattereth himself in his own eyes, until his iniquity be found to be hateful.3The words of his mouth are iniquity and deceit: he hath left off to be wise, and to do good.4He deviseth mischief upon his bed; he setteth himself in a way that is not good; he abhorreth not evil.5Thy mercy, O LORD, is in the heavens; and thy faithfulness reacheth unto the clouds.6Thy righteousness is like the great mountains; thy judgments are a great deep: O LORD, thou preservest man and beast.7How excellent is thy lovingkindness, O God! therefore the children of men put their trust under the shadow of thy wings.8They shall be abundantly satisfied with the fatness of thy house; and thou shalt make them drink of the river of thy pleasures.9For with thee is the fountain of life: in thy light shall we see light.10O continue thy lovingkindness unto them that know thee; and thy righteousness to the upright in heart.11Let not the foot of pride come against me, and let not the hand of the wicked remove me.12There are the workers of iniquity fallen: they are cast down, and shall not be able to rise.