1Žalm Davidův vyučující. Blahoslavený jest ten, jemuž odpuštěno přestoupení, a jehož hřích přikryt jest.2Blahoslavený člověk, jemuž nepočítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není.3Já když jsem mlčel, prahly kosti mé v úpění mém každého dne.4Nebo dnem i nocí obtížena byla nade mnou ruka tvá, tak že přirozená vlhkost má obrátila se v sucho letní. Sélah.5Protož hřích svůj oznámil jsem tobě, a nepravosti své jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého. Sélah.6Za to se tobě bude modliti každý svatý, v času příhodném k nalezení tebe; pročež vody mnohé v rozvodnění k němu nedosáhnou.7Ty jsi skrýše má, od ssoužení zachováš mne, a plésáním vítězným obdaříš. Sélah.8Já tobě k srozumění posloužím, a vyučím tě cestě, po níž bys choditi měl; dámť radu, oči své na tě obrátě.9Nebývejte jako kůň a jako mezek, kteříž rozumu nemají, jejichž ústa uzdou a udidly sevříti musíš, aby tobě neškodili.10Mnohé bolesti jsou bezbožníka, ale toho, jenž naději skládá v Hospodinu, milosrdenství obklíčí.11Radujte se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozpěvujte všickni srdce upřímého.
1 Davidův; poučující. Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. 2 Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti. 3 Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. 4 Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysýchal mně morek jako v letním žáru. -Sela- 5 Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: „Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.“ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj. -Sela- 6 Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k němu nedosáhne. 7 Tys má skrýše, ty mě chráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem. -Sela- 8 Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko. 9 Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu: toho zdobí ohlávka a uzda na zkrocení, jinak ho u sebe neudržíš. 10 Mnoho bolestí postihne svévolníka, toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství. 11 Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!
Žalm 32
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Poučný žalm Davidův. Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny a jehož hříchy jsou přikryty.2Blaze člověku, jemuž Hospodin nepočítá provinění a jehož duch je beze lsti!3Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly, když celé dny jsem naříkal.4Tvá ruka tížila mě ve dne v noci, z mé mízy stal se letní suchopár. séla5Svůj hřích jsem však potom doznal tobě, své provinění jsem odhalil. Řekl jsem: „Vyznám Hospodinu své zločiny!“ a tys mi odpustil mou vinu a hřích. séla6Ať k tobě modlí se každý věrný, dokud je čas tě naleznout; potom k nim nedosáhnou ani přívaly mocných vod.7Ty jsi má skrýše, před úzkostí mě chráníš, vítězným jásotem mě obklopíš! séla8Teď tě poučím, ukážu ti cestu, po níž jít; radu ti poskytnu, zrak k tobě obrátím:9„Nebuďte nerozumní jako kůň a mezek, co musí být zkroceni uzdou a ohlávkou, než tě poslechnou.“10Mnoha bolestmi trpí ničemní, doufajícího v Hospodina však láska obklopí.11Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví, vesele prozpěvujte, všichni upřímní!
1Von David. Ein Weisheitslied.
Selig der, dessen Frevel vergeben
und dessen Sünde bedeckt ist. (Ž 65,4; Ž 78,38; Ž 85,3; Ž 103,3; Iz 1,18; Iz 38,17; Jr 31,34; Ř 4,7; 1J 1,9)2Selig der Mensch, dem der HERR die Schuld nicht zur Last legt
und in dessen Geist keine Falschheit ist.3Solang ich es verschwieg, zerfiel mein Gebein,
den ganzen Tag musste ich stöhnen.4Denn deine Hand liegt schwer auf mir bei Tag und bei Nacht;
meine Lebenskraft war verdorrt wie durch die Glut des Sommers. [Sela] (Ž 38,3; Ž 102,5)5Da bekannte ich dir meine Sünde
und verbarg nicht länger meine Schuld vor dir. Ich sagte: Meine Frevel will ich dem HERRN bekennen.
Und du hast die Schuld meiner Sünde vergeben. [Sela] (Ž 38,19)6Darum soll jeder Fromme zu dir beten;
solange du dich finden lässt.
Fluten hohe Wasser heran,
ihn werden sie nicht erreichen. (Ž 66,12)7Du bist mein Schutz, du bewahrst mich vor Not
und rettest mich und hüllst mich in Jubel. [Sela]8Ich unterweise dich und zeige dir den Weg, den du gehen sollst.
Ich will dir raten, über dir wacht mein Auge. (Ž 25,12; Ž 33,18; Ž 119,1)9Werdet nicht wie Ross und Maultier,
die ohne Verstand sind.
Mit Zaum und Zügel muss man ihr Ungestüm bändigen,
sonst bleiben sie nicht in deiner Nähe.10Der Frevler leidet viele Schmerzen,
doch wer dem HERRN vertraut, den wird er mit seiner Huld umgeben.11Freut euch am HERRN und jauchzt, ihr Gerechten,
jubelt alle, ihr Menschen mit redlichem Herzen! (Ž 33,1)
1A Maskil[1] of David. Blessed is the one whose transgression is forgiven, whose sin is covered. (Ex 34,7; Ž 85,2; J 1,29; Ř 4,7)2Blessed is the man against whom the Lord counts no iniquity, and in whose spirit there is no deceit. (J 1,47; 2K 5,19)3For when I kept silent, my bones wasted away through my groaning all day long. (Ž 22,1; Ž 31,10)4For day and night your hand was heavy upon me; my strength was dried up[2] as by the heat of summer. (1S 5,6; 1S 5,11; Ž 38,2)5I acknowledged my sin to you, and I did not cover my iniquity; I said, “I will confess my transgressions to the Lord,” and you forgave the iniquity of my sin. (Jb 33,27; Ž 38,18; Ž 51,3; Př 28,13; L 15,18; L 15,21; 1J 1,9)6Therefore let everyone who is godly offer prayer to you at a time when you may be found; surely in the rush of great waters, they shall not reach him. (Jb 22,11; Ž 18,4; Ž 18,16; Ž 30,4; Ž 42,7; Ž 69,1; Ž 69,13; Ž 144,7)7You are a hiding place for me; you preserve me from trouble; you surround me with shouts of deliverance. (Ex 15,1; Sd 5,1; Ž 9,9; Ž 18,1; Ž 27,5; Ž 31,20; Ž 91,1; Ž 119,114)8I will instruct you and teach you in the way you should go; I will counsel you with my eye upon you. (Ž 25,8; Ž 25,12; Ž 73,24)9Be not like a horse or a mule, without understanding, which must be curbed with bit and bridle, or it will not stay near you. (Jb 35,11; Př 26,3; Jk 3,3)10Many are the sorrows of the wicked, but steadfast love surrounds the one who trusts in the Lord. (Ž 34,8; Ž 84,12; Př 13,21; Př 16,20; Jr 17,7; Ř 2,9)11Be glad in the Lord, and rejoice, O righteous, and shout for joy, all you upright in heart! (Dt 32,43; Ž 7,10; Ž 33,1; Ž 64,10; Ž 68,3; Ž 97,12)
Žalm 32
King James Version
1A Psalm of David, Maschil. Blessed is he whose transgression is forgiven, whose sin is covered.2Blessed is the man unto whom the LORD imputeth not iniquity, and in whose spirit there is no guile.3When I kept silence, my bones waxed old through my roaring all the day long.4For day and night thy hand was heavy upon me: my moisture is turned into the drought of summer. Selah.5I acknowledged my sin unto thee, and mine iniquity have I not hid. I said, I will confess my transgressions unto the LORD; and thou forgavest the iniquity of my sin. Selah.6For this shall every one that is godly pray unto thee in a time when thou mayest be found: surely in the floods of great waters they shall not come nigh unto him.7Thou art my hiding place; thou shalt preserve me from trouble; thou shalt compass me about with songs of deliverance. Selah.8I will instruct thee and teach thee in the way which thou shalt go: I will guide thee with mine eye.9Be ye not as the horse, or as the mule, which have no understanding: whose mouth must be held in with bit and bridle, lest they come near unto thee.10Many sorrows shall be to the wicked: but he that trusteth in the LORD, mercy shall compass him about.11Be glad in the LORD, and rejoice, ye righteous: and shout for joy, all ye that are upright in heart.