1Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.2Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.3Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.4Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.5Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.6Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.7I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.8Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.9I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:10Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?11Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.12I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]
1 Žalm. Píseň při posvěcení Hospodinova domu. Davidův. 2 Hospodine, tebe vyvyšuji, neboť jsi mě vytáhl z hlubin, nedopřáls mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali. 3 Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě. 4 Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu. 5 Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost, 6 neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá. 7 V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese. 8 Hospodine, svou přízní jsi mocnou učinil mou horu. Ukryls tvář a zděsil jsem se. 9 K tobě, Hospodine, volám, tebe, Panovníku, prosím: 10 Jaký užitek vzejde z mé krve, sestoupím-li v jámu? Což ti prach vzdá chválu, bude hlásat tvoji věrnost? 11 Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine. 12 Můj nářek jsi změnil v taneční rej, vysvlékls mě z žíněného roucha, opásal jsi mě radostí, 13 aby má sláva ti pěla žalmy a již neumlkla. Hospodine, Bože můj, budu ti vzdávat chválu věčně.
Žalm 30
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Žalm Davidův. Píseň k posvěcení chrámu.2Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl, nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!3Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.4Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl, oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!5Zpívejte Hospodinu, jeho věrní, chvalte památku jeho svatosti!6Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli, jeho přízeň však celý život provází. Večerní pláč zůstává přes noc, ráno jej ale střídá jásání!7Když se mi dařilo, říkával jsem si: „Mně se nikdy nic nestane!“8Ve své přízni, Hospodine, jsi mě jak horu pevně postavil, když jsi pak ale svou tvář skryl, byl jsem vyděšen!9K tobě, Hospodine, volám, tebe, Pane můj, prosím o milost.10Čemu prospěje prolití mé krve? K čemu to bude, když padnu do jámy? Bude snad prach tebe oslavovat? Bude snad vyprávět o tvé věrnosti?11Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou, prosím, Hospodine, buď můj pomocník!12Ty jsi obrátil můj nářek v tanec, svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí!13Proto ti ze srdce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!
1Ein Psalm. Ein Lied zur Tempelweihe. Von David. (Ezd 6,16; 1Mak 4,36)2Ich will dich erheben, HERR /
denn du zogst mich herauf
und ließest nicht zu, dass meine Feinde sich über mich freuen.3HERR, mein Gott, ich habe zu dir geschrien
und du heiltest mich. (Ex 15,26)4HERR, du hast meine Seele heraufsteigen lassen aus der Totenwelt,
hast mich am Leben erhalten, sodass ich nicht in die Grube hinabstieg. (Ž 9,14)5Singt und spielt dem HERRN, ihr seine Frommen,
dankt im Gedenken seiner Heiligkeit! (Ž 7,18; Ž 97,12)6Denn sein Zorn dauert nur einen Augenblick,
doch seine Güte ein Leben lang.
Wenn man am Abend auch weint,
am Morgen herrscht wieder Jubel. (Iz 54,7)7Im sicheren Glück dachte ich einst:
Ich werde niemals wanken.8HERR, in deiner Güte hast du meinen Berg gefestigt.
Du hast dein Angesicht verborgen. Da bin ich erschrocken.9Zu dir, HERR, will ich rufen
und zu meinem Herrn um Gnade flehn:10Was nützt dir mein Blut, wenn ich zum Grab hinuntersteige?
Kann Staub dich preisen, deine Treue verkünden? (Ž 6,6)11Höre, HERR, und sei mir gnädig!
HERR, sei du mein Helfer!12Du hast mein Klagen in Tanzen verwandelt, /
mein Trauergewand hast du gelöst
und mich umgürtet mit Freude, (Ž 30,13; Iz 61,3)13damit man dir Herrlichkeit singt und nicht verstummt.
HERR, mein Gott, ich will dir danken in Ewigkeit.
1A Psalm of David. A song at the dedication of the temple. I will extol you, O Lord, for you have drawn me up and have not let my foes rejoice over me. (2S 5,11; 1Pa 22,1; Ž 13,4; Ž 25,2; Ž 35,19; Ž 35,24; Ž 107,32)2O Lord my God, I cried to you for help, and you have healed me. (Ž 6,2; Ž 88,13)3O Lord, you have brought up my soul from Sheol; you restored me to life from among those who go down to the pit.[1] (Ž 16,10; Ž 28,1)4Sing praises to the Lord, O you his saints, and give thanks to his holy name.[2] (1Pa 16,4; Ž 50,5; Ž 97,12)5For his anger is but for a moment, and his favor is for a lifetime.[3] Weeping may tarry for the night, but joy comes with the morning. (Jb 33,26; Ž 63,3; Ž 103,9; Ž 126,5; Iz 26,20; Iz 54,7; 2K 4,17)6As for me, I said in my prosperity, “I shall never be moved.” (Jb 29,18; Ž 10,6; Př 1,32)7By your favor, O Lord, you made my mountain stand strong; you hid your face; I was dismayed. (Dt 31,17; 2S 5,9; 2S 24,10; Ž 104,29)8To you, O Lord, I cry, and to the Lord I plead for mercy: (Ž 142,1)9“What profit is there in my death,[4] if I go down to the pit?[5] Will the dust praise you? Will it tell of your faithfulness? (Ž 6,5)10Hear, O Lord, and be merciful to me! O Lord, be my helper!” (Ž 27,7)11You have turned for me my mourning into dancing; you have loosed my sackcloth and clothed me with gladness, (Ex 15,20; 2S 6,14; Ž 149,3; Ž 150,4; Jr 31,4; Jr 31,13; Pl 5,15)12that my glory may sing your praise and not be silent. O Lord my God, I will give thanks to you forever! (Ž 16,9)
Žalm 30
King James Version
1A Psalm and Song at the dedication of the house of David. I will extol thee, O LORD; for thou hast lifted me up, and hast not made my foes to rejoice over me.2O LORD my God, I cried unto thee, and thou hast healed me.3O LORD, thou hast brought up my soul from the grave: thou hast kept me alive, that I should not go down to the pit.4Sing unto the LORD, O ye saints of his, and give thanks at the remembrance of his holiness.5For his anger endureth but a moment; in his favour is life: weeping may endure for a night, but joy cometh in the morning.6And in my prosperity I said, I shall never be moved.7LORD, by thy favour thou hast made my mountain to stand strong: thou didst hide thy face, and I was troubled.8I cried to thee, O LORD; and unto the LORD I made supplication.9What profit is there in my blood, when I go down to the pit? Shall the dust praise thee? shall it declare thy truth?10Hear, O LORD, and have mercy upon me: LORD, be thou my helper.11Thou hast turned for me my mourning into dancing: thou hast put off my sackcloth, and girded me with gladness;12To the end that my glory may sing praise to thee, and not be silent. O LORD my God, I will give thanks unto thee for ever.