Žalm 25 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji. 2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou. 3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny. 4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne. 5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého. 6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků. 7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine. 8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své. 9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své. 10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho. 11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká. 12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl? 13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi. 14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou. 15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé. 16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený. 17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne. 18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé. 19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne. 20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám. 21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám. 22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

K TOBĚ, HOSPODINE, POZVEDÁM SVOU DUŠI

1 Davidův. (Álef) K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, (Bét) 2 v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. (Gimel) 3 Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou. (Dálet) 4 Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. (Hé) 5 Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, (Vav) každodenně skládám svou naději v tebe. (Zajin) 6 Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. (Chet) 7 Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím pro svou dobrotivost, Hospodine. (Tet) 8 Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. (Jod) 9 On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě. (Kaf) 10 Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví. (Lámed) 11 Pro své jméno, Hospodine, odpusť mi mou nepravost, je velká. (Mém) 12 Jak je tomu s mužem, jenž se bojí Hospodina? Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit. (Nún) 13 Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi. (Sámek) 14 Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu. (Ajin) 15 Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy. (Pé) 16 Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený. (Çáde) 17 Mému srdci přibývá soužení. Vyveď mě z úzkostí. (?) 18 Pohleď na mé pokoření, na moje trápení, sejmi ze mne všechny hříchy. (Réš) 19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak zavile mě nenávidí. (Šín) 20 Ochraňuj můj život, vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě. (Táv) 21 Bezúhonnost a přímost mě chrání, svou naději skládám v tebe. 22 Bože, vykup Izraele ze všeho soužení!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Žalm Davidův.^[1] K tobě, Hospodine, svou duši pozvedám, 2 v tebe, Bože můj, skládám naději. Dej, ať se zahanbení nedočkám, ať nade mnou nejásají moji soupeři! 3 Žádný, kdo v tebe doufá, se hanby nedočká, zahanbeni však budou zrádci nicotní! 4 Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě. 5 Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den! 6 Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj a na svou lásku, která je od věků. 7 Nepřipomínej hříchy^[2] mých mladých dnů, ve své lásce však na mě pamatuj, Hospodine, pro svoji dobrotu! 8 Dobrý a přímý je Hospodin, hříšníkům cestu zjevuje. 9 Ke spravedlnosti vede ponížené, ponížené učí cestě své. 10 Hospodinovy stezky jsou vždy laskavé a věrné těm, kdo plní jeho smlouvu a jeho zákony. 11 Pro jméno své, Hospodine, mou hroznou vinu odpusť mi! 12 Kterýkoli člověk Hospodina ctí, tomu ukáže cestu, již má si vyvolit. 13 Takový prožije svůj život šťastně, jeho potomstvo zdědí zem. 14 Hospodin důvěřuje těm, kdo jej ctí, jeho smlouva jim dává poznání. 15 K Hospodinu stále mé oči hledí, on moje nohy z pasti vyprostí! 16 Smiluj se, prosím, na mě pohlédni, vždyť jsem tak sám, tak ztrápený! 17 Zbav mě soužení, jež v srdci nosím si, vysvoboď mě z mých úzkostí! 18 Hleď na mou bídu, na mé trápení, všechny mé hříchy odpusť mi. 19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak prudkou nenávistí nenávidí mě! 20 Opatruj mou duši, zachraň mě, k tobě se utíkám, kéž nejsem zahanben! 21 Poctivost a přímost kéž střeží mě, vždyť ty, Hospodine,^[3] jsi má naděje! 22 Bože, vykup Izrael ze všech jeho soužení!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Bitte um Vergebung und Leitung

1 Von David. Zu dir, HERR, erhebe ich meine Seele, (Ž 86,4; Ž 143,8) 2 mein Gott, auf dich vertraue ich. Lass mich nicht zuschanden werden, lass meine Feinde nicht triumphieren! 3 Es wird ja niemand, der auf dich hofft, zuschanden; zuschanden wird, wer dir schnöde die Treue bricht. (Iz 49,23) 4 Zeige mir, HERR, deine Wege, lehre mich deine Pfade! (Jb 21,14; Ž 5,9; Ž 16,11; Ž 27,11; Ž 86,11; Ž 119,30; Ž 128,1; Ž 139,24; Ž 143,8)

Jb 21,14Ž 5,9Ž 16,11Ž 27,11Ž 86,11Ž 119,30Ž 128,1Ž 139,24Ž 143,8

5 Führe mich in deiner Treue und lehre mich; / denn du bist der Gott meines Heils. Auf dich hoffe ich den ganzen Tag. 6 Gedenke deines Erbarmens, HERR, / und der Taten deiner Gnade; denn sie bestehen seit Ewigkeit! 7 Gedenke nicht meiner Jugendsünden und meiner Frevel! Nach deiner Huld gedenke meiner, HERR, denn du bist gütig! (Jb 13,26) 8 Der HERR ist gut und redlich, darum weist er Sünder auf den rechten Weg. 9 Die Armen leitet er nach seinem Recht, die Armen lehrt er seinen Weg. 10 Alle Pfade des HERRN sind Huld und Treue denen, die seinen Bund und seine Zeugnisse wahren. (Tób 3,2) 11 Um deines Namens willen, HERR, vergib meine Schuld, denn sie ist groß! 12 Wer ist der Mensch, der den HERRN fürchtet? Ihm weist er den Weg, den er wählen soll. (Ž 32,8) 13 Dann wird er wohnen im Glück, seine Nachkommen werden das Land besitzen. (Ž 37,9) 14 Der Rat des HERRN steht denen offen, die ihn fürchten, und sein Bund, um ihnen Erkenntnis zu schenken. 15 Meine Augen schauen stets auf den HERRN; denn er befreit meine Füße aus dem Netz. (Ž 123,1; Ž 141,8) 16 Wende dich mir zu und sei mir gnädig; denn ich bin einsam und arm! (Ž 86,16; Ž 119,132) 17 Ängste haben mein Herz gesprengt, führ mich heraus aus meiner Bedrängnis! 18 Sieh meine Armut und Plage an und nimm hinweg all meine Sünden! 19 Sieh meine Feinde, wie zahlreich sie sind, mit welchem tödlichen Hass sie mich hassen! (Ž 3,2) 20 Erhalte mein Leben und rette mich, / lass mich nicht zuschanden werden! Denn ich habe mich bei dir geborgen. (Ž 86,2) 21 Unschuld und Redlichkeit mögen mich schützen, denn ich hoffe auf dich. 22 Gott, erlöse Israel aus all seinen Nöten! (Ž 130,8)

English Standard Version

od Crossway

Teach Me Your Paths

1 ^[1] Of David. To you, O Lord, I lift up my soul. (Ž 24,4; Ž 86,4; Ž 143,8; Pl 3,41)

Ž 24,4Ž 86,4Ž 143,8Pl 3,41

2 O my God, in you I trust; let me not be put to shame; let not my enemies exult over me. (Ž 11,1; Ž 13,4; Ž 25,20; Ž 31,1; Ž 31,17; Ž 71,1)

Ž 11,1Ž 13,4Ž 25,20Ž 31,1Ž 31,17Ž 71,1

3 Indeed, none who wait for you shall be put to shame; they shall be ashamed who are wantonly treacherous. (Ž 59,3; Iz 49,23; Jr 3,20; Ř 5,5; Fp 1,20)

Ž 59,3Iz 49,23Jr 3,20Ř 5,5Fp 1,20

4 Make me to know your ways, O Lord; teach me your paths. (Ex 33,13; Ž 5,8; Ž 27,11; Ž 86,11; Ž 119,35; Ž 143,8; Ž 143,10)

Ex 33,13Ž 5,8Ž 27,11Ž 86,11Ž 119,35Ž 143,8Ž 143,10

5 Lead me in your truth and teach me, for you are the God of my salvation; for you I wait all the day long. (Ž 26,3; Ž 86,11) 6 Remember your mercy, O Lord, and your steadfast love, for they have been from of old. (Gn 8,1; Gn 9,15; Gn 19,29; Ž 51,1; Ž 103,17; Iz 63,15)

Gn 8,1Gn 9,15Gn 19,29Ž 51,1Ž 103,17Iz 63,15

7 Remember not the sins of my youth or my transgressions; according to your steadfast love remember me, for the sake of your goodness, O Lord! (Jb 13,26; Jb 20,11; Ž 51,1; Jr 3,25)

Jb 13,26Jb 20,11Ž 51,1Jr 3,25

8 Good and upright is the Lord; therefore he instructs sinners in the way. (Ž 32,8; Ž 100,5) 9 He leads the humble in what is right, and teaches the humble his way. 10 All the paths of the Lord are steadfast love and faithfulness, for those who keep his covenant and his testimonies. (J 1,17) 11 For your name’s sake, O Lord, pardon my guilt, for it is great. (Ž 23,3; Ř 5,20) 12 Who is the man who fears the Lord? Him will he instruct in the way that he should choose. (Ž 25,8) 13 His soul shall abide in well-being, and his offspring shall inherit the land. (Ž 37,9; Ž 112,2; Př 1,33; Př 19,23)

Ž 37,9Ž 112,2Př 1,33Př 19,23

14 The friendship^[2] of the Lord is for those who fear him, and he makes known to them his covenant. (Jb 29,4; Am 3,7) 15 My eyes are ever toward the Lord, for he will pluck my feet out of the net. (2Pa 20,12; Ž 31,4; Ž 123,1; Ž 141,8)

2Pa 20,12Ž 31,4Ž 123,1Ž 141,8

16 Turn to me and be gracious to me, for I am lonely and afflicted. (Ž 69,16; Ž 86,16; Ž 119,132) 17 The troubles of my heart are enlarged; bring me out of my distresses. 18 Consider my affliction and my trouble, and forgive all my sins. (Jb 10,15) 19 Consider how many are my foes, and with what violent hatred they hate me. 20 Oh, guard my soul, and deliver me! Let me not be put to shame, for I take refuge in you. (Ž 25,2) 21 May integrity and uprightness preserve me, for I wait for you. 22 Redeem Israel, O God, out of all his troubles. (2S 4,9; Ž 34,22; Ž 71,23; Ž 130,8; Pl 3,58)

2S 4,9Ž 34,22Ž 71,23Ž 130,8Pl 3,58

King James Version

1 A Psalm of David. Unto thee, O LORD, do I lift up my soul. 2 O my God, I trust in thee: let me not be ashamed, let not mine enemies triumph over me. 3 Yea, let none that wait on thee be ashamed: let them be ashamed which transgress without cause. 4 Shew me thy ways, O LORD; teach me thy paths. 5 Lead me in thy truth, and teach me: for thou art the God of my salvation; on thee do I wait all the day. 6 Remember, O LORD, thy tender mercies and thy lovingkindnesses; for they have been ever of old. 7 Remember not the sins of my youth, nor my transgressions: according to thy mercy remember thou me for thy goodness'sake, O LORD. 8 Good and upright is the LORD: therefore will he teach sinners in the way. 9 The meek will he guide in judgment: and the meek will he teach his way. 10 All the paths of the LORD are mercy and truth unto such as keep his covenant and his testimonies. 11 For thy name' sake, O LORD, pardon mine iniquity; for it is great. 12 What man is he that feareth the LORD? him shall he teach in the way that he shall choose. 13 His soul shall dwell at ease; and his seed shall inherit the earth. 14 The secret of the LORD is with them that fear him; and he will shew them his covenant. 15 Mine eyes are ever toward the LORD; for he shall pluck my feet out of the net. 16 Turn thee unto me, and have mercy upon me; for I am desolate and afflicted. 17 The troubles of my heart are enlarged: O bring thou me out of my distresses. 18 Look upon mine affliction and my pain; and forgive all my sins. 19 Consider mine enemies; for they are many; and they hate me with cruel hatred. 20 O keep my soul, and deliver me: let me not be ashamed; for I put my trust in thee. 21 Let integrity and uprightness preserve me; for I wait on thee. 22 Redeem Israel, O God, out of all his troubles.