1Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.2Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.3Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.4Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.5Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.6Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.7Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.
1 Pro předního zpěváka, Davidův. Bloud si v srdci říká: „Bůh tu není.“ Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá. 2 Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. 3 Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo. 4 Což nevědí všichni, kdo páchají ničemnosti, kdo jedí můj lid, jako by jedli chleba, ti, kdo Hospodina nevzývají, 5 že se jednou třást budou strachem? S pokolením spravedlivého je Bůh. 6 Radu poníženého ostouzíte, ale Hospodin je jeho útočiště. 7 Kéž už přijde Izraeli ze Sijónu spása! Až Hospodin změní úděl svého lidu, bude Jákob jásat, Izrael se zaraduje.
Žalm 14
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Blázen myslí, že Bůh není! Zkažení jsou, ohavnost páchají, není, kdo dobro konal by!2Hospodin z nebe hledí na lidi: Nechce někdo porozumět, Bůh nikomu nechybí?3Všichni zabloudili z cesty, úplně se zkazili, není, kdo by konal dobro, není ani jediný!4Copak nic nevědí všichni ti zločinci? Jako by jedli chléb, můj lid hltají – proč by k Hospodinu volali?!5Jednou je ale přepadne zděšení – Bůh je s pokolením poctivých!6Vy pohrdáte úmysly ubohých? Jejich útočištěm je Hospodin!7Kéž Izraeli vzejde ze Sionu spása, kéž Hospodin svůj lid obnoví! Jákob pak bude radostně jásat, Izrael se bude veselit!
1Für den Chormeister. Von David.
Der Tor sagt in seinem Herzen:
Es gibt keinen Gott.
Sie handeln verderbt, handeln abscheulich;
da ist keiner, der Gutes tut. (Ž 10,4; Ž 53,1; Iz 32,6; Mi 7,2; Ř 3,10)2Der HERR blickt vom Himmel herab auf die Menschen, /
um zu sehen, ob ein Verständiger da ist,
einer, der Gott sucht. (Ž 33,13)3Sie alle sind abgewichen, alle zusammen sind verdorben, /
da ist keiner, der Gutes tut,
auch nicht ein Einziger. (Gn 6,12; Ž 12,2)4Haben denn all die Übeltäter keine Einsicht? /
Sie fressen mein Volk, als äßen sie Brot.
Den HERRN rufen sie nicht an. (Mi 3,3)5Dort trifft sie ein gewaltiger Schrecken,
denn Gott ist beim Geschlecht der Gerechten.6Den Plan für den Armen wollt ihr vereiteln,
wenn seine Zuflucht der HERR ist?7Wer bringt vom Zion her Rettung für Israel? /
Wenn der HERR das Geschick seines Volkes wendet,
jubelt Jakob, freut sich Israel. (Ž 126,1; Iz 35,10)
1To the choirmaster. Of David. The fool says in his heart, “There is no God.” They are corrupt, they do abominable deeds; there is none who does good. (Gn 6,5; Gn 6,11; Jb 2,10; Ž 10,4; Ž 53,1; Ž 74,18; Ž 74,22; Ř 3,10)2The Lord looks down from heaven on the children of man, to see if there are any who understand,[1] who seek after God. (2Pa 15,2; 2Pa 19,3; Ž 11,4; Ž 102,19)3They have all turned aside; together they have become corrupt; there is none who does good, not even one. (Jb 15,16)4Have they no knowledge, all the evildoers who eat up my people as they eat bread and do not call upon the Lord? (Ž 27,2; Ž 79,6; Ž 82,5; Př 30,14; Iz 1,3; Iz 64,7; Jr 4,22; Jr 10,25; Oz 7,7; Am 8,4; Mi 3,3)5There they are in great terror, for God is with the generation of the righteous. (Ž 24,6; Ž 73,15)6You would shame the plans of the poor, but[2] the Lord is his refuge. (Ž 46,1; Ž 61,3; Ž 62,7; Ž 91,2; Ž 142,5)7Oh, that salvation for Israel would come out of Zion! When the Lord restores the fortunes of his people, let Jacob rejoice, let Israel be glad. (Jb 42,10; Ž 85,1; Ž 126,1; Jr 30,18; Ez 16,53; Ez 39,25; Oz 6,11; Jl 3,1)
Žalm 14
King James Version
1To the chief Musician, A Psalm of David. The fool hath said in his heart, There is no God. They are corrupt, they have done abominable works, there is none that doeth good.2The LORD looked down from heaven upon the children of men, to see if there were any that did understand, and seek God.3They are all gone aside, they are all together become filthy: there is none that doeth good, no, not one.4Have all the workers of iniquity no knowledge? who eat up my people as they eat bread, and call not upon the LORD.5There were they in great fear: for God is in the generation of the righteous.6Ye have shamed the counsel of the poor, because the LORD is his refuge.7Oh that the salvation of Israel were come out of Zion! when the LORD bringeth back the captivity of his people, Jacob shall rejoice, and Israel shall be glad.