1Žalm Davidův. Hospodine, kdo bude přebývati v stánku tvém? Kdo bydliti bude na hoře svaté tvé?2Ten, kdož chodí v upřímnosti, a činí spravedlnost, a mluví pravdu z srdce svého.3Kdož neutrhá jazykem svým, bližnímu svému nečiní zlého, a potupy neuvodí na bližního svého.4Ten, před jehož očima v nevážnosti jest zavržený, v poctivosti pak bojící se Hospodina; a přisáhl-li by i se škodou, však toho nemění.5Kdož peněz svých nedává na lichvu, a daru proti nevinnému nebéře. Kdož tyto věci činí, nepohneť se na věky.
1 Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? 2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, 3 nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu, 4 pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, 5 nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.
Žalm 15
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Žalm Davidův. Kdo, Hospodine, ve tvém stanu bude? Kdo bydlet smí na tvé svaté hoře?2Kdo žije bezúhonně a jedná spravedlivě, kdo mluví pravdu ze srdce,3kdo jazykem svým nepomlouvá, neškodí bližnímu a neostouzí druha,4kdo pohrdá těmi, kdo zaslouží zavržení, ctitelů Hospodina však váží si, kdo nemění to, co odpřisáhl, i kdyby na to doplatil,5kdo nepůjčuje na úroky a proti nevinnému se nedá podplatit. Kdo takto jedná, nikdy nezakolísá.
1Ein Psalm Davids.
HERR, wer darf Gast sein in deinem Zelt,
wer darf weilen auf deinem heiligen Berg?2Der makellos lebt und das Rechte tut,
der von Herzen die Wahrheit sagt, (Ž 12,3)3der mit seiner Zunge nicht verleumdet hat,/
der seinem Nächsten nichts Böses tat
und keine Schmach auf seinen Nachbarn gehäuft hat.4Der Verworfene ist in seinen Augen verachtet, /
aber die den HERRN fürchten, hält er in Ehren.
Er wird nicht ändern, was er zum eigenen Schaden geschworen hat.5Sein Geld hat er nicht auf Wucher verliehen
und gegen den Schuldlosen nahm er keine Bestechung an.
Wer das tut,
der wird niemals wanken. (Ex 22,24; Ex 23,8)
1A Psalm of David. O Lord, who shall sojourn in your tent? Who shall dwell on your holy hill? (Ž 2,6; Ž 24,3; Ž 61,4; Iz 33,14)2He who walks blamelessly and does what is right and speaks truth in his heart; (Ž 106,3; Př 28,18; Za 8,16; Mt 6,1; J 1,47; Ef 4,25; Ko 3,9)3who does not slander with his tongue and does no evil to his neighbor, nor takes up a reproach against his friend; (Ex 23,1; Lv 19,16; Ž 34,13)4in whose eyes a vile person is despised, but who honors those who fear the Lord; who swears to his own hurt and does not change; (Sd 11,35; Est 3,2)5who does not put out his money at interest and does not take a bribe against the innocent. He who does these things shall never be moved. (Ex 22,25; Ex 23,8; Lv 25,36; Dt 16,19; Dt 23,19; Ž 10,6; Ez 18,8; Ez 22,12)
Žalm 15
King James Version
1A Psalm of David. LORD, who shall abide in thy tabernacle? who shall dwell in thy holy hill?2He that walketh uprightly, and worketh righteousness, and speaketh the truth in his heart.3He that backbiteth not with his tongue, nor doeth evil to his neighbour, nor taketh up a reproach against his neighbour.4In whose eyes a vile person is contemned; but he honoureth them that fear the LORD. He that sweareth to his own hurt, and changeth not.5He that putteth not out his money to usury, nor taketh reward against the innocent. He that doeth these things shall never be moved.