1Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.2Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.3Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.4Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.5A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,6A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.7Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.8Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.
1 Davidův. Celým svým srdcem ti vzdávám chválu, přímo před bohy ti zpívám žalmy, 2 klaním se ti před tvým svatým chrámem, tvému jménu vzdávám chválu za tvé milosrdenství a za tvou věrnost; svou řeč jsi vyvýšil nad každé své jméno. 3 Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu. 4 Hospodine, všichni králové země ti vzdají chválu, až uslyší, co jsi vyřkl. 5 Budou zpívat o Hospodinových cestách, neboť sláva Hospodinova je velká. 6 Hospodin je vyvýšený, ale hledí na poníženého, zdálky pozná domýšlivce. 7 I když jsem v soužení, ty mi zachováš život, vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě spasí. 8 Hospodin za mě dokončí zápas. Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné, neopouštěj dílo vlastních rukou!
Žalm 138
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Žalm Davidův. Z celého srdce chválím tě, žalmy ti zpívám před mocnými.2Před tvým svatým chrámem klaním se a tvému jménu děkuji, že miluješ a že věrný jsi, žes i svou pověst převýšil tím, co jsi zaslíbil.3Vyslyšel jsi mě, když k tobě volal jsem – dodals mi odvahy!4Ať tě, Hospodine, všichni králové slaví, až uslyší, co jsi zaslíbil.5Ať opěvují cesty Hospodinovy: „Hospodinova sláva je největší!“6Ač je Hospodin tolik vyvýšený, ponížených přece všímá si a zdálky ví o nadutcích.7I když procházím soužením, život mi daruješ; napřáhneš ruku k mým sokům zuřivým, tvou pravicí budu zachráněn.8Hospodin dokoná se mnou své záměry; tvá láska, Hospodine, trvá navěky – neopouštěj prosím dílo rukou svých!
1Von David.
Ich will dir danken mit meinem ganzen Herzen,
vor Göttern will ich dir singen und spielen. (Ž 7,18; Ž 9,2; Ž 111,1)2Ich will mich niederwerfen zu deinem heiligen Tempel hin, /
will deinem Namen danken für deine Huld und für deine Treue.
Denn du hast dein Wort größer gemacht als deinen ganzen Namen. (Ž 5,8; Da 6,11)3Am Tag, da ich rief, gabst du mir Antwort,
du weckst Kraft in meiner Seele.[1]4Dir, HERR, sollen alle Könige der Erde danken,
wenn sie die Worte deines Munds hören. (Ž 68,33; Iz 2,3)5Sie sollen singen auf den Wegen des HERRN
Die Herrlichkeit des HERRN ist gewaltig.6Erhaben ist der HERR, doch er schaut auf den Niedrigen,
in der Höhe ist er, doch er erkennt von ferne. (Iz 57,15; L 1,51)7Muss ich auch gehen inmitten der Drangsal,
du erhältst mich am Leben trotz der Wut meiner Feinde.
Du streckst deine Hand aus,
deine Rechte hilft mir. (Ž 23,4)8Der HERR wird es für mich vollenden. /
HERR, deine Huld währt ewig.
Lass nicht ab von den Werken deiner Hände!
1Of David. I give you thanks, O Lord, with my whole heart; before the gods I sing your praise; (Ž 95,3; Ž 96,5; Ž 111,1)2I bow down toward your holy temple and give thanks to your name for your steadfast love and your faithfulness, for you have exalted above all things your name and your word.[1] (1Kr 8,29; Ž 5,7; Ž 28,2)3On the day I called, you answered me; my strength of soul you increased.[2]4All the kings of the earth shall give you thanks, O Lord, for they have heard the words of your mouth, (Ž 102,15)5and they shall sing of the ways of the Lord, for great is the glory of the Lord. (Ž 103,7)6For though the Lord is high, he regards the lowly, but the haughty he knows from afar. (Ž 113,5; Ž 131,1; Př 3,34; L 1,48; Jk 4,6)7Though I walk in the midst of trouble, you preserve my life; you stretch out your hand against the wrath of my enemies, and your right hand delivers me. (1S 24,6; Jb 1,12; Ž 23,4; Ž 60,5; Ž 71,20)8The Lord will fulfill his purpose for me; your steadfast love, O Lord, endures forever. Do not forsake the work of your hands. (1Pa 16,41; Ž 57,2; Ž 100,3; Ž 136,1; Fp 1,6)
Žalm 138
King James Version
1A Psalm of David. I will praise thee with my whole heart: before the gods will I sing praise unto thee.2I will worship toward thy holy temple, and praise thy name for thy lovingkindness and for thy truth: for thou hast magnified thy word above all thy name.3In the day when I cried thou answeredst me, and strengthenedst me with strength in my soul.4All the kings of the earth shall praise thee, O LORD, when they hear the words of thy mouth.5Yea, they shall sing in the ways of the LORD: for great is the glory of the LORD.6Though the LORD be high, yet hath he respect unto the lowly: but the proud he knoweth afar off.7Though I walk in the midst of trouble, thou wilt revive me: thou shalt stretch forth thine hand against the wrath of mine enemies, and thy right hand shall save me.8The LORD will perfect that which concerneth me: thy mercy, O LORD, endureth for ever: forsake not the works of thine own hands.