1Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.2Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.3Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.
1 Poutní píseň, Davidova. Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled. Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu, 2 nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše. 3 Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.
Žalm 131
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Davidova poutní píseň. Nemám, Hospodine, srdce naduté, povýšeným zrakem nerozhlížím se. Do ničeho přehnaného se nepouštím, do ničeho, co je nad mé možnosti.2Což nejsem spokojený a poklidný, jako když matka své dítě nakojí? Právě nakojenému se podobá ve mně duše má.3V Hospodina, Izraeli, skládej naději jak nyní, tak i navěky!
1Ein Wallfahrtslied. Von David.
HERR, mein Herz überhebt sich nicht,
nicht hochmütig blicken meine Augen,
ich gehe nicht um mit großen Dingen,
mit Dingen, die mir nicht begreiflich sind. (1P 5,5; Sír 3,21; Sír 23,4)2Vielmehr habe ich besänftigt,
habe zur Ruhe gebracht meine Seele.
Wie ein gestilltes Kind bei seiner Mutter,
wie das gestillte Kind, so ist meine Seele in mir. (Ž 62,2)3Israel, warte auf den HERRN
von nun an bis in Ewigkeit! (Ž 130,7)
1A Song of Ascents. Of David. O Lord, my heart is not lifted up; my eyes are not raised too high; I do not occupy myself with things too great and too marvelous for me. (Jb 42,3; Ž 101,5; Ž 120,1; Ž 138,6; Iz 57,15; Jr 45,5; Ř 12,16)2But I have calmed and quieted my soul, like a weaned child with its mother; like a weaned child is my soul within me. (Mt 18,3; 1K 14,20)3O Israel, hope in the Lord from this time forth and forevermore. (Ž 130,7)
Žalm 131
King James Version
1A Song of degrees of David. LORD, my heart is not haughty, nor mine eyes lofty: neither do I exercise myself in great matters, or in things too high for me.2Surely I have behaved and quieted myself, as a child that is weaned of his mother: my soul is even as a weaned child.3Let Israel hope in the LORD from henceforth and for ever.