Žalm 132

Bible Kralická

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.

Žalm 132

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči, 2  jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu: 3  „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože, 4  očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí, 5  dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“ 6  A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích. 7  Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou. 8  Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci! 9  Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají. 10  Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného. 11  Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn. 12  Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“ 13  Hospodin si totiž zvolil Sijón, zatoužil jej mít za sídlo: 14  „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím. 15  Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem. 16  Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat. 17  Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo. 18  Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“ 

Žalm 132

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Poutní píseň. Pamatuj, Hospodine, na Davida i na všechno, co podstoupil –2 na to, co Hospodinu přísahal, když Mocnému Jákobovu složil slib:3 „Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu,4 svým očím nedovolím usnout, svým víčkům nedám poklesnout,5 dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému.“6 O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli, nalezli jsme ji v kraji Jearim.[1]7 K jeho příbytku pojďme již, klaňme se u jeho podnoží!8 „Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé!9 Tví kněží ať jsou spravedlností oděni, tvoji věrní ať jásají!10 Pro Davida, služebníka svého, neodmítej svého pomazaného!“[2]11 Hospodin Davidovi věrně přísahal, co nechce nikdy odvolat: „Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn.12 Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn.“[3]13 Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek:14 „Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem!15 Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím,16 jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí!17 Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám.18 Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna.“[4]

Žalm 132

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk
1 Ein Wallfahrtslied. Gedenke, HERR, zugunsten Davids all seiner Mühen, /2 wie er dem HERRN geschworen, gelobt hat dem Starken Jakobs:3 Nicht will ich das Zelt meines Hauses betreten noch zum Ruhen mein Lager besteigen, (2S 7,1; 1Pa 28,2)4 nicht Schlaf den Augen gönnen noch Schlummer den Lidern,5 bis ich für den HERRN eine Stätte finde, Wohnung für den Starken Jakobs.6 Siehe, wir hörten von seiner Lade in Efrata, fanden sie im Gefilde von Jáar.[1] (1S 7,1; 2S 6,2)7 Lasst uns hingehen zu seiner Wohnung, uns niederwerfen am Schemel seiner Füße! (Ž 99,5)8 Steh auf, HERR, zum Ort deiner Ruhe, du und deine machtvolle Lade! (Nu 10,35; 2Pa 6,41)9 Deine Priester sollen sich in Gerechtigkeit kleiden und deine Frommen sollen jubeln. (Jb 29,14)10 Um Davids willen, deines Knechts, weise nicht ab das Angesicht deines Gesalbten!11 Der HERR hat David Treue geschworen, nicht wird er von ihr lassen: Einen Spross deines Leibes will ich setzen auf deinen Thron. (Ž 89,4)12 Wenn deine Söhne meinen Bund bewahren, mein Zeugnis, das ich sie lehre, dann sollen auch ihre Söhne auf deinem Thron sitzen für immer.13 Denn der HERR hat den Zion erwählt, ihn begehrt zu seinem Wohnsitz: (Ž 68,17; Ž 76,3; Ž 78,68)14 Das ist für immer der Ort meiner Ruhe, hier will ich wohnen, ich hab ihn begehrt. (1Kr 8,13)15 Zions Nahrung will ich reichlich segnen, mit Brot seine Armen sättigen.[2]16 Seine Priester will ich kleiden in Heil, seine Frommen sollen jauchzen und jubeln. (Ž 132,9; Iz 61,10)17 Dort bringe ich Davids Macht zum Sprießen und stelle eine Leuchte auf für meinen Gesalbten. (1Kr 11,36; L 1,69)18 Ich kleide seine Feinde in Schande; doch auf ihm wird seine Krone erglänzen.

Žalm 132

English Standard Version

od Crossway
1 A Song of Ascents. Remember, O Lord, in David’s favor, all the hardships he endured, (1Pa 22,14; Ž 120,1)2 how he swore to the Lord and vowed to the Mighty One of Jacob, (Gn 49,24; Ž 50,14; Ž 132,5; Iz 49,26; Iz 60,16)3 “I will not enter my house or get into my bed,4 I will not give sleep to my eyes or slumber to my eyelids, (Př 6,4)5 until I find a place for the Lord, a dwelling place for the Mighty One of Jacob.” (1Pa 22,7; Ž 132,2; Sk 7,46)6 Behold, we heard of it in Ephrathah; we found it in the fields of Jaar. (Gn 35,19; 1S 7,1; 1S 17,12)7 “Let us go to his dwelling place; let us worship at his footstool!” (Ž 5,7; Ž 99,5)8 Arise, O Lord, and go to your resting place, you and the ark of your might. (2Pa 6,41; Ž 68,1; Ž 78,61; Ž 132,14)9 Let your priests be clothed with righteousness, and let your saints shout for joy. (Jb 29,14; Ž 132,16; Ž 149,5)10 For the sake of your servant David, do not turn away the face of your anointed one. (1Kr 1,39; 2Kr 18,24; Ž 132,17)11 The Lord swore to David a sure oath from which he will not turn back: “One of the sons of your body[1] I will set on your throne. (2S 7,12; 2Pa 6,16; Ž 89,3; Ž 89,34; Ž 110,4; L 1,32; Sk 2,30)12 If your sons keep my covenant and my testimonies that I shall teach them, their sons also forever shall sit on your throne.” (1Kr 8,25; Jb 36,7)13 For the Lord has chosen Zion; he has desired it for his dwelling place: (Ž 68,16; Ž 78,68; Ž 135,21)14 “This is my resting place forever; here I will dwell, for I have desired it. (Ž 132,8; Mt 23,21)15 I will abundantly bless her provisions; I will satisfy her poor with bread. (Rt 1,6; Ž 147,14)16 Her priests I will clothe with salvation, and her saints will shout for joy. (Ž 132,9)17 There I will make a horn to sprout for David; I have prepared a lamp for my anointed. (1Kr 11,36; 1Kr 15,4; 2Kr 8,19; 2Pa 21,7; Ž 132,10; Ez 29,21; L 1,69)18 His enemies I will clothe with shame, but on him his crown will shine.” (Jb 8,22)

Žalm 132

King James Version

1 A Song of degrees. LORD, remember David, and all his afflictions:2 How he sware unto the LORD, and vowed unto the mighty God of Jacob;3 Surely I will not come into the tabernacle of my house, nor go up into my bed;4 I will not give sleep to mine eyes, or slumber to mine eyelids,5 Until I find out a place for the LORD, an habitation for the mighty God of Jacob.6 Lo, we heard of it at Ephratah: we found it in the fields of the wood.7 We will go into his tabernacles: we will worship at his footstool.8 Arise, O LORD, into thy rest; thou, and the ark of thy strength.9 Let thy priests be clothed with righteousness; and let thy saints shout for joy.10 For thy servant David' sake turn not away the face of thine anointed.11 The LORD hath sworn in truth unto David; he will not turn from it; Of the fruit of thy body will I set upon thy throne.12 If thy children will keep my covenant and my testimony that I shall teach them, their children shall also sit upon thy throne for evermore.13 For the LORD hath chosen Zion; he hath desired it for his habitation.14 This is my rest for ever: here will I dwell; for I have desired it.15 I will abundantly bless her provision: I will satisfy her poor with bread.16 I will also clothe her priests with salvation: and her saints shall shout aloud for joy.17 There will I make the horn of David to bud: I have ordained a lamp for mine anointed.18 His enemies will I clothe with shame: but upon himself shall his crown flourish.