1Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.2Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.3Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.4I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.5Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.6Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.7Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.8Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.9Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.10Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.11Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.12Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?13Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.14Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.15Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.16Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.17Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.18Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,19V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
1 Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, 2 sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat. 3 Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti. 4 Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život! 5 Hospodin je milostivý, spravedlivý, náš Bůh se slitovává. 6 Hospodin je ochránce nezkušených: byl jsem vyčerpán, a dopřál mi zvítězit. 7 Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal. 8 Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. 9 Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený. 11 Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář. 12 Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal? 13 Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. 14 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. 15 Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti. 16 Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice. Ty jsi mi rozvázal pouta. 17 Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. 18 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, 19 v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.
Žalm 116
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Miluji Hospodina, protože vyslýchá můj hlas v mých modlitbách.2Své ucho ke mně naklání, ať k němu volám kdykoli.3Provazy smrti mě obklopily, hrůzy hrobu mě přepadly, úzkost a trápení mě přemohly!4Tehdy jsem vzýval jméno Hospodin: „Hospodine, prosím, život zachraň mi!“5Milostivý je Hospodin a spravedlivý, ano, náš Bůh je soucitný.6Hospodin chrání prosťáčky – byl jsem zoufalý a on mě zachránil!7Znovu odpočívej, duše má, Hospodin ti dobrodiní prokázal!8Ty jsi mě zachránil od smrti, mé oči od slz, nohy od zvrtnutí.9Před Hospodinem stále chodit smím na zemi mezi živými!10Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil, i když mě svíral hrozný žal.11Tehdy jsem řekl ve svém rozrušení: „Každý člověk je lhář!“12Jak se Hospodinu odvděčím za všechno dobrodiní, jež mi učinil?13Pozvednu kalich spasení, uctívat budu jméno Hospodin!14Své sliby Hospodinu vyplním, spatří to všechen jeho lid.15Drahá je v očích Hospodinových smrt jeho oddaných!16Hospodine, že jsem tvůj služebník, ano, tvůj služebník, tvé služebnice syn, ty jsi mi pouta uvolnil!17Tobě přinesu oběť vděčnosti, uctívat budu jméno Hospodin!18Své sliby Hospodinu vyplním, spatří to všechen jeho lid19v Hospodinově domě, na jeho dvoře, uprostřed tebe, Jeruzaléme! Haleluja!
1Ich liebe den HERRN; denn er hört
meine Stimme, mein Flehen um Gnade.2Ja, er hat sein Ohr mir zugeneigt,
alle meine Tage will ich zu ihm rufen.[1]3Mich umfingen Fesseln des Todes, /
Bedrängnisse der Unterwelt haben mich getroffen,
Bedrängnis und Kummer treffen mich. (Ž 18,5; Jon 2,3)4Ich rief den Namen des HERRN:
Ach HERR, rette mein Leben!5Gnädig ist der HERR und gerecht,
unser Gott erbarmt sich. (Ex 34,6; Ž 86,15; Ž 103,8; Ž 111,4; Ž 112,4; Ž 145,8; Mi 7,18)6Arglose behütet der HERR.
Ich war schwach, er hat mich gerettet.7Komm wieder zur Ruhe, meine Seele,
denn der HERR hat dir Gutes erwiesen.8Ja, du hast mein Leben dem Tod entrissen,
mein Auge den Tränen, meinen Fuß dem Straucheln. (Ž 9,14; Ž 56,14)9So gehe ich meinen Weg vor dem HERRN
im Land der Lebenden. (Ž 27,13)10Ich glaube - auch wenn ich sagen muss:
Ich bin tief erniedrigt!11Ich sagte in meiner Bestürzung:
Alle Menschen sind Lügner. (Ž 12,3; Ř 3,4)12Wie kann ich dem HERRN vergelten
all das Gute, das er mir erwiesen?13Den Becher des Heils will ich erheben.
Ausrufen will ich den Namen des HERRN.14Meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen
in Gegenwart seines ganzen Volks. (Ž 66,13)15Kostbar ist in den Augen des HERRN
der Tod seiner Frommen. (Ž 72,14)16Ach HERR, ich bin doch dein Knecht, /
dein Knecht bin ich, der Sohn deiner Magd!
Gelöst hast du meine Fesseln.17Ich will dir ein Opfer des Dankes bringen,
ausrufen will ich den Namen des HERRN.18Meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen
in Gegenwart seines ganzen Volks, (Ž 66,13)19in den Höfen des Hauses des HERRN,
in deiner Mitte, Jerusalem.
Halleluja!
1I love the Lord, because he has heard my voice and my pleas for mercy. (Ž 18,1; Ž 66,19; Ž 118,21)2Because he inclined his ear to me, therefore I will call on him as long as I live. (Ž 31,2)3The snares of death encompassed me; the pangs of Sheol laid hold on me; I suffered distress and anguish. (Ž 18,4)4Then I called on the name of the Lord: “O Lord, I pray, deliver my soul!” (Ž 18,6; Ž 118,5)5Gracious is the Lord, and righteous; our God is merciful. (Ezd 9,15; Neh 9,8; Ž 7,9; Ž 62,12; Ž 86,15; Ž 119,137; Ž 145,17; Jr 12,1; Da 9,7)6The Lord preserves the simple; when I was brought low, he saved me. (Ž 19,7; Ž 79,8; Ž 142,6)7Return, O my soul, to your rest; for the Lord has dealt bountifully with you. (Ž 13,6; Jr 6,16; Mt 11,28)8For you have delivered my soul from death, my eyes from tears, my feet from stumbling; (Ž 49,15; Ž 56,13; Ž 86,13)9I will walk before the Lord in the land of the living. (Ž 27,13)10I believed, even when[1] I spoke: “I am greatly afflicted”; (Ž 39,3; 2K 4,13)11I said in my alarm, “All mankind are liars.” (Ž 31,22; Ž 62,9)12What shall I render to the Lord for all his benefits to me? (2Pa 32,25)13I will lift up the cup of salvation and call on the name of the Lord, (Ž 16,5; Ž 99,6; Ž 105,1)14I will pay my vows to the Lord in the presence of all his people. (Ž 50,14)15Precious in the sight of the Lord is the death of his saints. (Ž 50,5; Ž 72,14)16O Lord, I am your servant; I am your servant, the son of your maidservant. You have loosed my bonds. (Jb 12,18; Ž 86,16; Ž 113,1; Ž 119,125; Ž 143,12)17I will offer to you the sacrifice of thanksgiving and call on the name of the Lord. (Ž 50,14; Ž 116,13)18I will pay my vows to the Lord in the presence of all his people, (Ž 116,14)19in the courts of the house of the Lord, in your midst, O Jerusalem. Praise the Lord! (Ž 92,13; Ž 104,35)
Žalm 116
King James Version
1I love the LORD, because he hath heard my voice and my supplications.2Because he hath inclined his ear unto me, therefore will I call upon him as long as I live.3The sorrows of death compassed me, and the pains of hell gat hold upon me: I found trouble and sorrow.4Then called I upon the name of the LORD; O LORD, I beseech thee, deliver my soul.5Gracious is the LORD, and righteous; yea, our God is merciful.6The LORD preserveth the simple: I was brought low, and he helped me.7Return unto thy rest, O my soul; for the LORD hath dealt bountifully with thee.8For thou hast delivered my soul from death, mine eyes from tears, and my feet from falling.9I will walk before the LORD in the land of the living.10I believed, therefore have I spoken: I was greatly afflicted:11I said in my haste, All men are liars.12What shall I render unto the LORD for all his benefits toward me?13I will take the cup of salvation, and call upon the name of the LORD.14I will pay my vows unto the LORD now in the presence of all his people.15Precious in the sight of the LORD is the death of his saints.16O LORD, truly I am thy servant; I am thy servant, and the son of thine handmaid: thou hast loosed my bonds.17I will offer to thee the sacrifice of thanksgiving, and will call upon the name of the LORD.18I will pay my vows unto the LORD now in the presence of all his people,19In the courts of the LORD' house, in the midst of thee, O Jerusalem. Praise ye the LORD.