1Au chef de chœur. Psaume de David.2Heureux celui ╵qui se soucie du pauvre. Lorsque vient le malheur, ╵l’Eternel le délivre,3l’Eternel le protège ╵et préserve sa vie: il le rend heureux sur la terre et ne le livre pas ╵au désir de ses ennemis.4L’Eternel le soutient ╵sur son lit de souffrance, et quand il est malade ╵il lui refait sa couche[1].5J’ai dit: « O Eternel, ╵aie compassion de moi, et veuille me guérir! ╵J’ai péché contre toi. »6Mes adversaires parlent ╵méchamment contre moi: « Quand donc va-t-il mourir? ╵Quand donc l’oubliera-t-on? »7Si l’un d’eux vient me voir, ╵il se met à mentir: il amasse en lui-même ╵un tas de médisances et sort pour les répandre.8Mes ennemis ╵chuchotent tous ensemble ╵à mon sujet, en formant des projets ╵pour mon malheur:9« Cette maladie qui le frappe, ╵quelle mauvaise affaire! Il a dû s’aliter, ╵il ne se relèvera plus! »10Et même mon ami, en qui j’avais confiance, ╵celui qui partageait mon pain, s’est tourné contre moi[2]. (Jn 13:18)11Mais toi, ô Eternel, ╵aie compassion de moi, ╵et viens me relever: je leur rendrai leur dû.12Voici comment je reconnaîtrai ╵ton affection pour moi: c’est quand mon ennemi ╵cessera de clamer ╵qu’il triomphe de moi.13Pour prix de mon intégrité, ╵tu viens me soutenir. Tu me fais subsister ╵devant toi pour toujours.14Béni soit l’Eternel, ╵Dieu d’Israël, ╵depuis toujours ╵et pour toujours. Amen, Amen!
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného, Hospodin ho ve zlý den zachrání. 3 Hospodin ho bude ochraňovat, zachová mu život, bude mu na zemi blaze. Zvůli nepřátel ho nevydávej! 4 Hospodin ho podepře na loži v jeho mdlobách. V nemoci mu změníš celé lůžko! 5 Pravím: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mě, neboť jsem proti tobě zhřešil. 6 Nepřátelé o mně škodolibě mluví: „Kdy už zemře? Kdy zanikne jeho jméno?“ 7 Přijde-li se kdo podívat, šalebně mluví, spřádá v srdci ničemnosti, vyjde ven a mluví. 8 Všichni, kdo mě nenávidí, šeptají si o mně, zlo mi strojí: 9 „Ať na něj dolehne slovo Ničemníka; ulehl, už nepovstane.“ 10 I ten, s nímž jsem žil v pokoji a jemuž jsem důvěřoval, ten, jenž můj chléb jedl, vypíná se nade mne a zvedá patu. 11 Ty však, Hospodine, smiluj se a dej mi povstat, abych jim to splatil. 12 Že sis mě oblíbil, poznám z toho, že nade mnou nezazní ryk nepřítele. 13 Ujal ses mne pro mou bezúhonnost, postavils mě navěky před svou tvář. 14 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků na věky. Amen. Amen.