2 Samuel 7 | La Bible du Semeur

La Bible du Semeur

David veut bâtir un temple à l’Eternel

1 Comme le roi s’était installé dans son palais, et que l’Eternel lui avait accordé une existence paisible en le délivrant de tous ses ennemis à l’entour, (1Ch 17:1) 2 il dit au prophète Nathan: Regarde! J’habite dans un palais de cèdre, alors que le coffre de Dieu est installé au milieu d’une tente de toile. 3 Nathan lui répondit: Va et réalise les projets qui te tiennent à cœur, car l’Eternel est avec toi. 4 Cependant, la nuit suivante l’Eternel adressa la parole à Nathan en ces termes: 5 Va dire à mon serviteur David: « Voici ce que déclare l’Eternel: Tu veux me bâtir un temple où je puisse habiter? 6 Je n’ai jamais résidé dans un temple depuis le jour où j’ai fait sortir les Israélites d’Egypte jusqu’à aujourd’hui. J’ai cheminé sous une tente, logeant dans le tabernacle. 7 Pendant tout ce temps où j’ai accompagné les Israélites, ai-je jamais dit à un seul des chefs d’Israël que j’avais établis pour diriger mon peuple: Pourquoi ne me bâtissez-vous pas un temple en bois de cèdre? » 8 Voici maintenant ce que tu diras à mon serviteur David: « Ainsi parle l’Eternel, le Seigneur des armées célestes: je suis allé te chercher dans les pâturages où tu gardais les moutons, pour faire de toi le chef de mon peuple Israël^[1]. (1S 16:11) 9 Je t’ai soutenu dans toutes tes entreprises et je t’ai débarrassé de tous tes ennemis. Je te ferai un nom très glorieux comme celui des grands de la terre. 10 J’ai attribué un territoire à mon peuple Israël où je l’ai implanté pour qu’il habite chez lui et ne soit plus inquiété et opprimé comme auparavant par des hommes méchants, 11 comme à l’époque où j’avais établi des chefs pour mon peuple Israël. Je t’ai accordé une existence paisible en te délivrant de tous tes ennemis. Et l’Eternel t’annonce qu’il te constituera une dynastie^[2]. 12 Quand le moment sera venu pour toi de rejoindre tes ancêtres décédés, j’établirai après toi l’un de tes propres descendants pour te succéder comme roi, et j’affermirai son autorité royale^[3]. (1R 2:12; 1R 2:46) 13 C’est lui qui construira un temple en mon honneur^[4] et je maintiendrai à toujours son trône royal. (1R 6:1) 14 Je serai pour lui un Père, et il sera pour moi un Fils^[5]; s’il fait le mal, je me servirai d’hommes pour le corriger par des coups et des châtiments^[6], (Ps 89:31; He 1:5) 15 mais je ne lui retirerai jamais ma faveur, comme je l’ai retirée à Saül^[7], que j’ai écarté pour te faire place. (1S 15:28) 16 Oui, je rendrai stable pour toujours ta dynastie et ta royauté^[8], et ton trône sera inébranlable à perpétuité. » 17 Nathan rapporta fidèlement à David toutes ces paroles et toute cette révélation.

La prière de David

18 Alors le roi David alla se placer devant l’Eternel et lui adressa cette prière: Seigneur Eternel, qui suis-je et qu’est donc ma famille pour que tu m’aies fait parvenir où je suis? (1Ch 17:16) 19 Et comme si ce n’était pas déjà suffisant à tes yeux, Seigneur Eternel, voilà que tu fais encore à ton serviteur des promesses pour l’avenir lointain de sa dynastie. Seigneur Eternel, cela sied-il à un humain? 20 Que pourrais-je te dire de plus? Seigneur Eternel, tu connais toi-même ton serviteur! 21 C’est parce que tu l’as promis et que tu en as décidé ainsi que tu as accompli ces grandes choses, et qu’en plus tu les as révélées à ton serviteur. 22 Que tu es grand, Eternel Dieu! Il n’y a personne comme toi, il n’existe pas d’autre Dieu que toi, c’est vraiment comme tout ce que nous avons entendu dire. 23 Y a-t-il un seul autre peuple sur terre qui soit comme Israël, ton peuple, que des dieux soient allés libérer pour en faire leur peuple et le rendre célèbre en accomplissant pour eux et en faveur de ton pays des choses grandes et redoutables? N’as-tu pas chassé d’autres peuples avec leurs dieux devant ton peuple que tu as libéré pour toi de l’Egypte^[9]? (1Ch 17:21) 24 Tu as établi ton peuple Israël comme ton peuple pour toujours; et toi, Eternel, tu es devenu son Dieu. 25 Maintenant donc, Eternel Dieu, veuille toujours tenir la promesse que tu as faite à ton serviteur et à sa dynastie! Oui, veuille l’accomplir! 26 Ainsi tu seras éternellement exalté et l’on proclamera que l’Eternel, le Seigneur des armées célestes, est le Dieu d’Israël! Et que la dynastie de ton serviteur David demeure stable devant toi! 27 En effet, ô Eternel, Seigneur des armées célestes, Dieu d’Israël, tu as révélé à ton serviteur que tu lui bâtirais une dynastie. C’est pourquoi ton serviteur a trouvé le courage de t’adresser cette prière. 28 Maintenant, Seigneur Eternel, c’est toi qui es Dieu, tes paroles sont vraies, et tu as promis ce bonheur à ton serviteur. 29 Veuille donc à présent bénir ma dynastie pour qu’elle subsiste à jamais devant toi. Car c’est toi, Seigneur Eternel, qui as fait la promesse et c’est grâce à ta bénédiction que la dynastie de ton serviteur sera bénie à jamais!

Český ekumenický překlad

de Česká biblická společnost

— Dům Hospodinův a dům Davidův - Prorok Nátan králi ohlašuje, že chrám vystaví teprve jeho syn. Davidovu rodu zaslibuje trvalé kralování.

1 Když král už sídlil ve svém domě a Hospodin mu dopřál klid ode všech jeho okolních nepřátel, 2 tu řekl král proroku Nátanovi: „Hleď, já sídlím v domě cedrovém, a Boží schrána sídlí pod stanovou houní.“ 3 Nátan králi odvětil: „Jen udělej vše, co máš na srdci, neboť Hospodin je s tebou.“ 4 Ale té noci se stalo slovo Hospodinovo k Nátanovi: 5 „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi chceš vybudovat dům, abych v něm sídlil? 6 Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem syny Izraele vyvedl z Egypta, až do dne tohoto. Přecházel jsem se stanem a s příbytkem. 7 Ať jsem přecházel se všemi Izraelci kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských vůdců, jemuž jsem přikázal pást Izraele, svůj lid: ‚Proč mi nezbudujete cedrový dům?‘ 8 Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem. 9 Byl jsem s tebou, ať jsi šel kamkoli. Vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi. 10 I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou ponižovat bídáci jako dřív, 11 ode dne, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce. Tobě jsem dopřál klid ode všech tvých nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že on vybuduje dům tobě. 12 Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. 13 Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky. 14 Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka. 15 Avšak svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem je odňal Saulovi, kterého jsem před tebou odvrhl. 16 Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn.“ 17 Nátan k Davidovi promluvil ve smyslu všech těchto slov a celého tohoto vidění. 18 Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: „Co jsem já, Panovníku Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 19 A i to bylo v tvých očích málo, Panovníku Hospodine. Dokonce přislibuješ domu služebníka svého dlouhá léta. Takové naučení dopřáváš člověku, Panovníku Hospodine. 20 O čem by ještě mohl David k tobě promluvit? Panovníku Hospodine, ty znáš svého služebníka. 21 Pro své slovo a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o ní vědět svému služebníku. 22 Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. 23 Kdo je jako tvůj lid, jako Izrael, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit jako svůj lid, a tak si učinil jméno! Vykonal jsi pro něj veliké a hrozné věci, pro svou zemi, před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta, z pronárodů, z jeho bohů. 24 Pevně jsi podepřel svůj izraelský lid, je tvým lidem navěky. A sám ses jim stal, Hospodine, Bohem. 25 Nyní tedy, Hospodine Bože, potvrď navěky své slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domě. Učiň, jak jsi promluvil. 26 Ať je navěky veliké tvé jméno, ať se říká: ‚Hospodin zástupů je Bůh nad Izraelem.‘ A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný. 27 Neboť ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, jsi svému služebníku ohlásil: ‚Vybuduji ti dům.‘ Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se k tobě tuto modlitbu. 28 Ano, Panovníku Hospodine, ty sám jsi Bůh, tvá slova jsou pravda. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní. 29 Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Vždyť jsi to, Panovníku Hospodine, přislíbil. Tvým požehnáním bude dům tvého služebníka požehnán navěky.“