1Za následující věci se ale nestyď a neohlížej se na lidi, abys nehřešil:2Nestyď se za Zákon a smlouvu Nejvyššího, za spravedlivý rozsudek i pro bezbožné,3za účty, jež vedeš se společníkem na cestě, za dědictví, jež zanecháš pro své přátele,4za přesnost svých vah a závaží, za veliký, anebo malý zisk,5za peníze vydělané obchodováním, za přísnou výchovu svých dětí a za pořádný výprask špatnému otrokovi.6Na ničemnou ženu je dobrá pečeť, a kde je mnoho rukou, všechno zamykej.7Vše, co ukládáš, si zvaž a spočítej, a každý výdaj i příjem si poznamenej.8Nestyď se poučit nerozumného hlupáka nebo starce, který soupeří s mladými. Takto projevíš své dobré vychování a získáš uznání všech živých.
Starosti s dcerami
9Dcera je skrytý důvod otcovy nespavosti, starosti o ni jej okrádají o spaní: Dokud je mladá, má strach, co kdyby odkvetla, a když je provdaná, co kdyby se znelíbila!10Dokud je panna, co kdyby byla svedena a ještě v otcově domě byla těhotná! Když má manžela, co kdyby ho podvedla, a když je provdána, co kdyby byla neplodná!11Vrtošivou dceru hlídej velmi přísně,[1] ať se ti tví nepřátelé nesmějí; ať po městě nejdou řeči a mezi lidmi pomluvy, ať nemáš na veřejnosti kabát z ostudy.12Nenech ji předvádět svou krásu před muži a nenech ji vysedávat mezi ženami.[2]13Vždyť jako z šatů lezou moli, tak ženská špatnost z ženy.14Lepší je mužská špatnost nežli ženská dobrota; od ženy pochází hanba a potupa!
Sláva Božího stvoření
15Nyní připomenu Hospodinova díla, budu vyprávět, co jsem viděl. Hospodin stvořil svá díla slovy a všechno stvoření se řídí jeho vůlí.[3]16Zářivé slunce na všechno shlíží a Hospodinovo dílo je plné jeho slávy.17Hospodin nedal ani svým svatým, aby vylíčili všechny jeho divy, i když jim dal, aby stáli bez úhony v jeho přítomnosti.[4]18On zkoumá hloubku propastí i lidských srdcí a rozpoznává jejich chytré úmysly, neboť Nejvyšší zná vše, co je k poznání, už odedávna ví, co přichází.[5]19Ohlašuje věci minulé i budoucí, odhaluje stopy věcí skrytých.20Žádná myšlenka ho nemine, jediné slovo se před ním neskryje.21Skvěle uspořádal díla své moudrosti – on, jenž je od věků a bude navěky. Nebylo co přidat ani co vzít, nepotřeboval s ničím poradit.[6]22Všechna jeho díla jsou tak žádoucí – oslnivá, až oči přechází!23Všechno to žije a trvá navěky, všechno poslušně plní své úlohy.24Všechno je v páru, jedno s druhým,[7] co stvořil, tomu nic nechybí.25Jedno doplňuje přednosti druhých – kdo se dost vynadívá na slávu Boží?