1Ach, smrti, jak trpké je na tebe jen pomyslet, když člověk pokojně užívá svůj majetek, když má klid a ve všem se mu daří a ještě mu chutná jíst!2Ach, smrti, tvůj rozsudek je správný pro toho, kdo strádá a ubývá mu sil, kdo je přestárlý a plný starostí, kdo je popudlivý a ztratil naději.3Nestarej se, že musíš zemřít, pomysli na své předky i potomky.4Je to Hospodinův rozsudek nad vším živým – proč bys odmítal, co chce Nejvyšší? Ať jsi žil deset, sto, či tisíc let, v podsvětí ti to nikdo nevyčte.
Úděl bezbožných
5Děti hříšníků vyrostou v ohavné lidi, vždyť vyrůstají uprostřed bezbožných.6Děti hříšníků přijdou o dědictví, jen hanba zůstane pro jejich potomky.7Děti vyčtou svému bezbožnému otci, že kvůli němu musí snášet urážky.8Běda vám, bezbožní, že jste opustili Zákon Nejvyššího Boha!9Když jste se narodili, bylo to k prokletí, a když zemřete, kletba bude vaším dědictvím.10Vše, co vzešlo ze země, se do země navrátí; stejně tak bezbožní půjdou z kletby do záhuby.11Lidské tělo je pomíjivé, ale dobré jméno nikdy nezanikne.[1]12Starej se o své jméno, neboť ti zůstane déle než tisíc pokladů ve zlatě.13Dny dobrého života jsou sečteny, ale dobré jméno trvá navěky.
Správný stud
14Děti, držte se mých naučení a žijte v pokoji. K čemu je moudrost, která je skrytá, k čemu je zakopaný poklad?15Lepší je ten, kdo skrývá hloupost, nežli ten, kdo skrývá moudrost.[2]16Nad mými slovy se proto zamyslete, ne vždy je totiž dobré se stydět a ne všechno se jistě líbí všem.17Před otcem a matkou se styďte za smilstvo, před vládcem a velmožem za lež,18před soudcem a hodnostářem za přestupek, před shromážděním lidu za špatnost,19před společníkem a přítelem za křivdu a před sousedy za krádež.20Před Boží pravdou a smlouvou styď se,[3] že se opíráš lokty při jídle,21že jsi nevrlý, když dáváš i dostáváš, že neodpovídáš na pozdrav,22že se díváš na lehkou ženu, že se od příbuzného odvracíš,23že si přivlastňuješ cizí podíl, že pokukuješ po něčí ženě,24že se pleteš kolem jeho otrokyně (jejímu lůžku se vyhýbej),25že urážíš své přátele (když přidáváš k daru posměšek),26že opakuješ, co jsi slyšel, a že prozrazuješ tajemství.27Tehdy se budeš stydět oprávněně a všemi lidmi budeš oblíben.