1Padl Bél,[1] Nabú[2] se hroutí, zvířata vezou jejich sochy pryč; břemeny, jež jste si nosili, jsou obtížena k padnutí.2Hroutí se, spolu padají, nemohou to břímě zachránit, musejí odejít do zajetí.3Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo pozůstali domu Izraelovu, vy, které hýčkám od lůna matky, vy, které od narození nosím v náručí:4Až do stáří, až do šedin já sám, to já vás podpořím; já jsem vás učinil a já vás nosím, já vás podpořím a zachráním.5Ke komu mě tedy chcete přirovnat? Kdo je podle vás jako já? S kým mě to chcete srovnávat? Což se mi někdo podobá?6Lidé sypou zlato z měšce a váží stříbro na váze – najímají zlatníka, aby jim z toho boha udělal, aby ho mohli v kleče uctívat.7Nosí ho na ramenou, tahají se s ním, on potom stojí, kde ho postaví, na svém místě stojí bez hnutí. Když k němu volají, neodpoví jim, nezachrání je z jejich soužení.8Vzpomeňte si na to a vzmužte se, vy zrádci, zamyslete se!9Vzpomeňte na věci dávno minulé, vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není, jsem Bůh a není žádný kromě mne.10Já od počátku oznamuji konec a odedávna, co teprv nastane. Říkám: „Má vůle stane se, udělám vše, co se mi chce.“11Já zavolám od východu dravce,[3] muže své vůle ze země daleké. Co jsem řekl, to učiním, své rozhodnutí naplním.12Slyšte mě, vy v srdci zatvrzelí, od spravedlnosti tak vzdálení:13Svou spravedlnost jsem přiblížil, není vzdálená, neopozdí se spása má. Já obdařím Sion spásou a Izrael svou krásou.
1Bel krümmt sich; Nebo ist zusammengebrochen;[1] ihre Bilder sind den Tieren und dem Vieh aufgeladen; eure Prozessionsbilder[2] sind ihnen zur schweren Last geworden, eine Bürde für das erschöpfte Vieh. (Iz 21,9; Jr 50,2; Jr 51,44)2Sie sind miteinander zusammengebrochen und niedergesunken und konnten die Last nicht retten; sie selbst mussten in die Gefangenschaft gehen. (2S 5,21; Iz 13,1; Jr 48,7)3Hört auf mich, o du Haus Jakob, und der ganze Überrest vom Haus Israel; ihr, die ihr vom Mutterleib an [mir] aufgeladen, von Geburt an [von mir] getragen worden seid: (Ex 19,4; Dt 1,31; Ž 22,10; Iz 4,3; Iz 10,20; Iz 63,9)4Bis in [euer] Greisenalter bin ich derselbe, und bis zu [eurem] Ergrauen will ich euch tragen. Ich habe es getan, und ich will auch fernerhin [euch] heben, tragen und erretten. (Ž 48,15; Ž 71,18; Ž 103,4; Iz 19,20; Jr 15,21; Mal 3,6; Ř 11,29)5Wem wollt ihr mich nachbilden und vergleichen, und wem mich ähnlich machen, dass wir uns gleichen sollten? (Ex 15,11; Iz 40,18; Iz 40,25)6Da schütteln sie Gold aus dem Beutel und wiegen Silber mit der Waage ab, sie bezahlen einen Goldschmied, damit er ihnen daraus einen Gott macht, vor dem sie niederfallen, ja, den sie anbeten. (Iz 44,12; Oz 8,2; Abk 2,18; Sk 17,29)7Sie nehmen ihn auf die Schulter, tragen ihn und stellen ihn an seinen Ort; da steht er und rührt sich nicht von der Stelle; ja, man schreit zu ihm, aber er antwortet nicht; er rettet niemand aus seiner Not. (Iz 45,20; Jr 2,28; Jr 10,5)8Bedenkt das und erweist euch als Männer und nehmt es euch zu Herzen, ihr Übertreter! (Iz 44,19; Iz 44,21; Iz 59,16; L 15,17; 1K 16,13)9Gedenkt an das Frühere von der Urzeit her, dass Ich Gott bin und keiner sonst; ein Gott, dem keiner zu vergleichen ist. (Ex 12,2; Ex 15,11; Iz 41,4; Iz 45,5; Jr 6,16)10Ich verkündige von Anfang an das Ende, und von der Vorzeit her, was noch nicht geschehen ist. Ich sage: Mein Ratschluss soll zustande kommen, und alles, was mir gefällt, werde ich vollbringen. (Ž 33,11; Př 19,21; Iz 41,26; Da 4,34; Sk 15,18)11Ich berufe von Osten her einen Adler und aus fernen Ländern den Mann meines Ratschlusses. Ja, ich habe es gesagt, ich führe es auch herbei; ich habe es geplant, und ich vollbringe es auch. (Jb 23,13; Iz 41,2; Iz 41,25; Iz 45,13; Ř 4,21; Fp 2,13)12Hört mir zu, die ihr ein stolzes Herz habt und fern von der Gerechtigkeit seid! (Iz 1,2; Iz 1,10; Iz 5,7; Iz 6,10; Iz 28,14; Iz 48,1; Iz 59,15; Sk 7,51; Ř 10,3)13Ich habe meine Gerechtigkeit nahe gebracht; sie ist nicht fern, und meine Rettung lässt nicht auf sich warten. Ich will in Zion Rettung geben und für Israel meine Herrlichkeit. (Ž 87,1; Iz 1,27; Iz 44,23; Iz 45,17; Iz 45,21; Iz 51,5; Iz 52,1; Iz 60,9; Iz 62,11; Abk 2,3; Ř 1,17; Ř 3,21)