Izajáš 45 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Hospodinův pomazaný

1 Toto praví Hospodin svému pomazanému, Kýrovi, jehož jsem vzal za pravici, abych mu podmaňoval národy a krále před ním odzbrojil, abych mu otevíral brány a dveře nezůstaly zavřeny: 2 Já před tebou půjdu a srovnám nerovnosti, rozbiji brány z bronzu, roztříštím železné závory. 3 Vydám ti tajné poklady a skrytá bohatství, abys poznal, že já jsem Hospodin, Bůh izraelský, který tě volá jménem tvým. 4 Kvůli svému služebníku Jákobovi, kvůli svému vyvolenému Izraeli jsem tě zavolal jménem tvým – i když mě neznáš, udělil jsem ti tituly.^[1] 5 Já jsem Hospodin a žádný jiný není, kromě mě není žádný Bůh. I když mě neznáš, já tě vyzbrojím, 6 aby od východu k západu všichni poznali, že kromě mě není ani jediný; já jsem Hospodin a žádný jiný není! 7 Já formuji světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím pohromu. Já Hospodin to všechno působím. 8 Nebesa, sešlete shůry rosu, ať spravedlnost prší z oblaků! Otevři se, země, ať spása vyraší, spravedlnost ať vzklíčí spolu s ní! Já Hospodin jsem to vytvořil. 9 Běda tomu, kdo se hádá se svým Tvůrcem, ač je střep z hlíny, pouhý střep! Říká snad hlína hrnčíři: „Co to vyvádíš?“ Říká tvé dílo: „On je bezruký“? 10 Běda tomu, kdo říká otci: „Cos to zplodil?“ A ženě: „Na cos měla bolesti?“ 11 Toto praví Hospodin, Izraelův Svatý, který jej utvořil: Na budoucnost se mě chcete vyptávat? O mých dětech, o díle rukou mých chcete mi dávat rozkazy? 12 Já jsem ten, kdo zemi udělal a stvořil na ní člověka. Já jsem ten, kdo svýma rukama roztáhl nebesa a celý jejich zástup ovládám. 13 Já ve své spravedlnosti vzbudím Kýra a všechny jeho cesty vyrovnám. On moje město znovu zbuduje a propustí mé vyhnance bez placení a bez darů, praví Hospodin zástupů.

Jediný spasitel

14 Toto praví Hospodin: Egyptské bohatství, habešské zboží i s urostlými Sabejci přijdou k tobě a budou tví. Za tebou půjdou se svými řetězy, tobě se pokloní a pokorně vyznají: „Bůh je jen u tebe a není boha kromě něj! 15 Vskutku, ty jsi Bůh, který skrývá se, Bůh Izraele, Spasitel!“ 16 Výrobci model odejdou s ostudou, všichni společně, s hanbou a potupou. 17 Izraele však Hospodin zachrání věčným spasením. Nebudete zahanbeni ani potupeni už nikdy, navěky! 18 Nuže, toto praví stvořitel nebe, Hospodin, ten Bůh, který zformoval zemi, který ji učinil a upevnil, který ji nestvořil, aby prázdná zůstala, ale k bydlení ji zformoval: Já jsem Hospodin a žádný jiný není. 19 Nemluvil jsem přece skrytě, v nějakém temném koutě země; neřekl jsem Jákobovým potomkům: „Hledejte mě v prázdnotě!“ Já jsem Hospodin, já mluvím pravdu a říkám, co je poctivé. 20 Shromážděte se a přijďte, uprchlíci z národů, spolu přistupte! Nechápou ti, kdo dřevěné modly nosí, že se modlí k bohu, který nespasí. 21 Jen promluvte, předložte důkazy, můžete se spolu poradit! Kdo to odedávna předpovídal, kdo to už kdysi zvěstoval? Kdo jiný než já, Hospodin? Kromě mě jiný Bůh není, spravedlivý Bůh a spasitel – není tu žádný kromě mne! 22 Obraťte se ke mně, ať jste spaseny, všechny zemské končiny – vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není. 23 Při sobě samém přísahám, ústy pronáším slova pravdivá, jež nelze odvolat: Přede mnou každý padne na kolena a každý jazyk bude při mně přísahat. 24 „Jen v Hospodinu,“ budou o mně říkat, „je spravedlnost a síla!“ Všichni, kdo proti němu zuřili, přijdou k němu a budou zahanbeni, 25 ale všichni Izraelovi potomci dojdou v Hospodinu slávy a vítězství.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Gott sendet Kyrus

1 So spricht der HERR zu Kyrus, seinem Gesalbten, dessen rechte Hand ich ergriffen habe, um Völker vor ihm niederzuwerfen und die Lenden der Könige zu entgürten, um Türen vor ihm zu öffnen und Tore, damit sie nicht geschlossen bleiben: (2Pa 36,22; Př 21,1; Iz 22,22; Iz 41,2; Iz 41,25; Iz 44,28; Da 5,25; Zj 3,7)

2Pa 36,22Př 21,1Iz 22,22Iz 41,2Iz 41,25Iz 44,28Da 5,25Zj 3,7

2 Ich selbst will vor dir herziehen und das Hügelige eben machen; ich will eherne Türen zerbrechen und eiserne Riegel zerschlagen; (Ž 107,16; Iz 42,16; Jr 51,30) 3 und ich will dir verborgene Schätze geben und versteckte Reichtümer, damit du erkennst, dass ich, der HERR, es bin, der dich bei deinem Namen gerufen hat, der Gott Israels. (Ex 33,12; Ex 33,17; Iz 44,28; Iz 45,4; Jr 51,13)

Ex 33,12Ex 33,17Iz 44,28Iz 45,4Jr 51,13

4 Um Jakobs, meines Knechtes, und Israels, meines Auserwählten willen habe ich dich bei deinem Namen gerufen; und ich habe dir einen Ehrennamen gegeben, ohne dass du mich kanntest. (1S 3,7; Iz 45,3; Jr 31,3; 1J 4,10)

1S 3,7Iz 45,3Jr 31,31J 4,10

Der Herr ist der einzige Gott

5 Ich bin der HERR und sonst ist keiner; denn außer mir gibt es keinen Gott. Ich habe dich gegürtet, ohne dass du mich kanntest, (Ž 18,33; Ž 18,40; Iz 44,6; Iz 45,18; Iz 45,21)

Ž 18,33Ž 18,40Iz 44,6Iz 45,18Iz 45,21

6 damit vom Aufgang der Sonne bis zu ihrem Niedergang erkannt werde, dass gar keiner ist außer mir. Ich bin der HERR, und sonst ist keiner, (Ž 83,19; Iz 37,20; Iz 44,6; Ez 38,23; Mal 1,11)

Ž 83,19Iz 37,20Iz 44,6Ez 38,23Mal 1,11

7 der ich das Licht mache und die Finsternis schaffe; der ich Frieden gebe und Unheil schaffe. Ich, der HERR, vollbringe dies alles. (1S 2,7; Ž 74,16; Pl 3,38; Am 3,6; Am 4,13)

1S 2,7Ž 74,16Pl 3,38Am 3,6Am 4,13

8 Träufelt, ihr Himmel, von oben herab, und ihr Wolken, regnet Gerechtigkeit! Die Erde tue sich auf, und es sprosse Heil hervor, und Gerechtigkeit wachse zugleich! Ich, der HERR, habe es geschaffen. (Ž 72,3; Ž 85,10; Iz 44,14; Iz 61,11)

Ž 72,3Ž 85,10Iz 44,14Iz 61,11

9 Wehe dem, der mit seinem Schöpfer hadert, eine Scherbe unter irdenen Scherben! Spricht wohl der Ton zu seinem Töpfer: »Was machst du?« — oder dein Werk: »Er hat keine Hände«? (Nu 20,13; Iz 29,16; Iz 50,8; Jr 18,6; Ř 9,20)

Nu 20,13Iz 29,16Iz 50,8Jr 18,6Ř 9,20

10 Wehe dem, der zum Vater spricht: »Warum zeugst du?«, und zur Frau: »Warum gebierst du?« (Mal 1,6) 11 So spricht der HERR, der Heilige Israels und sein Schöpfer: Wegen der Zukunft befragt mich; meine Kinder und das Werk meiner Hände lasst mir anbefohlen sein! (Dt 14,1; Kaz 12,1; Iz 43,1; Iz 64,7; Žd 11,9)

Dt 14,1Kaz 12,1Iz 43,1Iz 64,7Žd 11,9

12 Ich habe die Erde gemacht und den Menschen darauf erschaffen; ich habe mit meinen Händen die Himmel ausgespannt und gebiete all ihrem Heer. (Gn 1,1; Iz 40,22; Iz 40,26; Jr 32,17)

Gn 1,1Iz 40,22Iz 40,26Jr 32,17

13 Ich habe ihn erweckt in Gerechtigkeit und will alle seine Wege ebnen. Er wird meine Stadt bauen und meine Weggeführten loslassen, und zwar weder um Geld noch um Gaben, spricht der HERR der Heerscharen. (Iz 41,2; Iz 44,28; Iz 45,2)

Der Herr rettet Israel und bietet auch den Heiden sein Heil an

14 So hat der HERR gesprochen: Der Erwerb Ägyptens und der Gewinn Kuschs und die Sabäer, Leute von hohem Wuchs, werden zu dir hinüberkommen und dir gehören; dir werden sie nachfolgen und in Fesseln gehen; vor dir werden sie niederfallen und zu dir flehen: »Nur bei dir ist Gott, und sonst gibt es gar keinen anderen Gott!« (Iz 43,3; Iz 45,5; Iz 60,14; Iz 61,9; Za 8,23; Fp 2,9)

Iz 43,3Iz 45,5Iz 60,14Iz 61,9Za 8,23Fp 2,9

15 Fürwahr, du bist ein Gott, der sich verborgen hält, du Gott Israels, du Erretter! (Jb 23,3; Ž 115,2; Iz 43,3; Iz 45,19; Mt 11,25)

Jb 23,3Ž 115,2Iz 43,3Iz 45,19Mt 11,25

16 Es sollen beschämt und zuschanden werden, es sollen sich allesamt mit Schande davonmachen, die Götzen anfertigen! (Iz 44,9; Iz 44,11) 17 Israel aber wird durch den HERRN errettet mit einer ewigen Errettung. Ihr sollt nicht beschämt noch zuschanden werden in alle Ewigkeiten! (Ž 98,3; Iz 45,16; Iz 51,6; Iz 51,8; Jl 2,26; L 1,68; Ř 11,26; Žd 5,9)

Ž 98,3Iz 45,16Iz 51,6Iz 51,8Jl 2,26L 1,68Ř 11,26Žd 5,9

18 Denn so spricht der HERR, der Schöpfer der Himmel — Er ist Gott —, der die Erde gebildet und bereitet hat — Er hat sie gegründet; nicht als Einöde hat er sie geschaffen, sondern um bewohnt zu sein hat er sie gebildet —: Ich bin der HERR, und sonst ist keiner! (Ž 115,16; Iz 45,5; Iz 45,12) 19 Ich habe nicht im Verborgenen geredet, in einem dunklen Winkel der Erde; ich habe zu dem Samen Jakobs nicht gesagt: Sucht mich vergeblich! Ich, der HERR, rede, was recht ist, und verkündige, was richtig ist. (Dt 30,11; 1S 12,23; Ž 9,11; Ž 19,9; Ž 27,8; Iz 48,16; Jr 29,13; Pl 3,25; Oz 14,10)

Dt 30,111S 12,23Ž 9,11Ž 19,9Ž 27,8Iz 48,16Jr 29,13Pl 3,25Oz 14,10

20 Versammelt euch, kommt, tretet miteinander herzu, ihr Entkommenen unter den Heiden! Sie haben keine Erkenntnis, die das Holz ihres Götzen tragen und zu einem Gott beten, der nicht retten kann. (Iz 19,22; Iz 41,29; Iz 44,9; Iz 44,17; Jr 49,6; Jr 49,39)

Iz 19,22Iz 41,29Iz 44,9Iz 44,17Jr 49,6Jr 49,39

21 Verkündet’s, bringt es vor; ja, sie mögen sich miteinander beraten! Wer hat dies vorzeiten verlauten lassen? Oder wer hat es von Anfang her angekündigt? War ich es nicht, der HERR? Und sonst gibt es keinen anderen Gott, einen gerechten Gott und Erretter; außer mir gibt es keinen! (Iz 41,1; Iz 41,22; Iz 43,11) 22 Wendet euch zu mir, so werdet ihr gerettet, all ihr Enden der Erde; denn ich bin Gott und keiner sonst! (Ž 22,28; Iz 45,21; Iz 55,6; J 3,14; Sk 17,30)

Ž 22,28Iz 45,21Iz 55,6J 3,14Sk 17,30

23 Ich habe bei mir selbst geschworen, aus meinem Mund ist Gerechtigkeit hervorgegangen, ein Wort, das nicht zurückgenommen wird: Ja, mir soll sich jedes Knie beugen und jede Zunge schwören! (Gn 22,16; Nu 23,19; Ž 22,29; Ř 14,11; Fp 2,10; Žd 6,13)

Gn 22,16Nu 23,19Ž 22,29Ř 14,11Fp 2,10Žd 6,13

24 Nur in dem HERRN, wird man von mir sagen, habe ich Gerechtigkeit und Stärke! Zu ihm wird man kommen; aber beschämt werden alle, die sich gegen ihn auflehnten. (Iz 41,11; Jr 23,5) 25 In dem HERRN wird gerechtfertigt werden und sich rühmen der ganze Same Israels. (Sk 13,39; Ř 2,29; Ř 8,30; Ga 3,29)

Sk 13,39Ř 2,29Ř 8,30Ga 3,29