1Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte, zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta falešných proroků.2Podle tohoto poznávejte Božího Ducha: každý duch, který vyznává Ježíše Krista přišlého v těle, je z Boha.3Žádný duch, který Ježíše nevyznává, ovšem není z Boha, ale je to ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že má přijít. Už teď je na světě!4Vy jste však z Boha, drazí, a zvítězili jste nad nimi. Ten, který je ve vás, je totiž větší než ten, který je ve světě.5Oni jsou ze světa; proto mluví světsky a svět je poslouchá.6My jsme z Boha. Kdo zná Boha, poslouchá nás; kdo není z Boha, neposlouchá nás. Podle toho poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.
Bůh je láska
7Milujme jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha. Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha.8Kdo nemiluje, nezná Boha – vždyť Bůh je láska.9V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život.10V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.11Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, musíme i my milovat jedni druhé.12Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás došla naplnění.13Jak můžeme vědět, že zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha.14A my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa.15Kdokoli vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.16A my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí. Bůh je láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.17Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on.18V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění.19My milujeme, neboť on první miloval nás.20Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže přece milovat Boha, kterého nevidí.21Máme tedy od něj toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra.[1]
1Geliebte, glaubt nicht jedem Geist, sondern prüft die Geister, ob sie aus Gott sind! Denn es sind viele falsche Propheten in die Welt ausgegangen. (Jr 23,16; Mt 7,15; Mt 24,11; Sk 17,11; 2K 11,13; 1Te 5,20; 1Tm 4,1; Zj 2,2)2Daran erkennt ihr den Geist Gottes: Jeder Geist, der bekennt, dass Jesus Christus im Fleisch gekommen ist, der ist aus Gott; (1K 12,3; 1J 4,9; 1J 5,1; 2J 1,9)3und jeder Geist, der nicht bekennt, dass Jesus Christus im Fleisch gekommen ist, der ist nicht aus Gott. Und das ist der [Geist] des Antichristen, von dem ihr gehört habt, dass er kommt; und jetzt schon ist er in der Welt. (2Te 2,3; 1J 2,18; 1J 2,22)4Kinder, ihr seid aus Gott und habt jene überwunden, weil der, welcher in euch ist, größer ist als der, welcher in der Welt ist. (Ž 145,3; J 10,29; J 16,33; Ř 8,37; Žd 6,13; 1J 5,4; Zj 12,11)5Sie sind aus der Welt; darum reden sie von der Welt, und die Welt hört auf sie. (J 8,23; J 15,19)6Wir sind aus Gott. Wer Gott erkennt, hört auf uns; wer nicht aus Gott ist, hört nicht auf uns. Daran erkennen wir den Geist der Wahrheit und den Geist des Irrtums. (J 8,47; J 10,25)
Gottes Liebe zu uns und die Liebe zum Bruder
7Geliebte, lasst uns einander lieben! Denn die Liebe ist aus Gott, und jeder, der liebt, ist aus Gott geboren und erkennt Gott. (J 3,16; J 13,1; J 15,12; 2K 5,17; 2K 13,11; 1Te 4,9; 1J 3,9; 1J 3,11; 1J 4,16; 1J 5,1)8Wer nicht liebt, der hat Gott nicht erkannt; denn Gott ist Liebe. (1K 8,3; 1J 1,5; 1J 2,9; 1J 4,16)9Darin ist die Liebe Gottes zu uns geoffenbart worden, dass Gott seinen eingeborenen Sohn in die Welt gesandt hat, damit wir durch ihn leben sollen. (J 3,16; Ř 5,8)10Darin besteht die Liebe — nicht dass wir Gott geliebt haben, sondern dass er uns geliebt hat und seinen Sohn gesandt hat als Sühnopfer für unsere Sünden. (J 15,16; Ř 3,25; 2K 5,21; Žd 10,14; 1J 2,2)11Geliebte, wenn Gott uns so geliebt hat, so sind auch wir es schuldig, einander zu lieben. (J 15,12; 1J 3,16)12Niemand hat Gott jemals gesehen; wenn wir einander lieben, so bleibt Gott in uns, und seine Liebe ist in uns vollkommen geworden. (Ex 33,20; J 1,18; 1J 2,5; 1J 4,16)13Daran erkennen wir, dass wir in ihm bleiben und er in uns, dass er uns von seinem Geist gegeben hat. (J 14,16; 1J 2,24; 1J 3,24)14Und wir haben gesehen und bezeugen, dass der Vater den Sohn gesandt hat als Retter der Welt. (L 2,11; J 3,17; 1Tm 1,15; Žd 10,5; 1J 1,1)15Wer nun bekennt, dass Jesus der Sohn Gottes ist, in dem bleibt Gott und er in Gott. (Sk 9,20; Ř 10,9; 1J 3,24; 1J 4,2)16Und wir haben die Liebe erkannt und geglaubt, die Gott zu uns hat. Gott ist Liebe, und wer in der Liebe bleibt, der bleibt in Gott und Gott in ihm. (1J 3,24; 1J 4,8; 1J 4,9; 1J 4,12)17Darin ist die Liebe bei uns vollkommen geworden, dass wir Freimütigkeit haben am Tag des Gerichts, denn gleichwie Er ist, so sind auch wir in dieser Welt. (1J 2,28; 1J 3,2; 1J 3,19)18Furcht ist nicht in der Liebe, sondern die vollkommene Liebe treibt die Furcht aus, denn die Furcht hat mit Strafe zu tun; wer sich nun fürchtet, ist nicht vollkommen geworden in der Liebe. (Ř 8,15; 2Tm 1,7)19Wir lieben ihn, weil er uns zuerst geliebt hat. (L 7,47; Ř 5,8)20Wenn jemand sagt: »Ich liebe Gott«, und hasst doch seinen Bruder, so ist er ein Lügner; denn wer seinen Bruder nicht liebt, den er sieht, wie kann der Gott lieben, den er nicht sieht? (1J 2,4; 1J 2,9; 1J 3,17)21Und dieses Gebot haben wir von ihm, dass, wer Gott liebt, auch seinen Bruder lieben soll. (1J 3,11; 1J 3,23)