od Biblion1Modlitba Davidova. Slyš mě, Hospodine, a odpověz, vždyť jsem tak nuzný a ubohý!2Naživu mě prosím zachovej, vždyť jsem ti oddaný! Svému služebníku spásu dej – Bože můj, jsi mou nadějí!3Smiluj se nade mnou, Hospodine, vždyť k tobě volám celý den!4Svého služebníka naplň radostí, vždyť k tobě, Pane, svou duši povznáším.5Ty přece, Pane, jsi dobrý a soucitný, velice miluješ ty, kdo tě vzývají!6Moji modlitbu, Hospodine, slyš, mých proseb všímej si.7Vzývám tě v den svého soužení, neboť mi odpovíš.8Žádný bůh není, Pane, jako ty, tvým skutkům není podobných!9Všechny národy, kterés učinil, přijdou se tobě poklonit, tvé jméno, Pane, oslaví!10Vždyť ty jsi veliký, činíš zázraky, jediný Bůh jsi ty!11Svou cestu, Hospodine, ukaž mi, abych se držel tvé věrnosti. Mé srdce ať se soustředí, abych tvé jméno ctil!12Chválím tě, Pane Bože, celým srdcem svým, tvé jméno chci slavit navěky!13Vždyť ty mě miluješ láskou největší, zachránil jsi mě z hloubky záhrobí!14Nadutci povstali, Bože, proti mně, tlupa násilníků pase po mém životě – ti, kdo tě nestavějí před sebe!15Ty ale, Pane, jsi Bůh milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý, velmi věrný a laskavý.[1]16Pohlédni na mě, smiluj se prosím, svého služebníka posilni, synu své služebnice daruj spasení!17Dej mi znamení své dobroty, aby se moji nepřátelé stydět museli, až uvidí, že jsi byl mou pomocí a že ty, Hospodine, jsi mě potěšil!
Žalm 86
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Ein Gebet Davids. Neige dein Ohr, o HERR, und erhöre mich, denn ich bin elend und arm; (2Kr 19,16; Ž 40,18; Ž 70,6; Ž 102,3)2bewahre meine Seele, denn ich bin dir zugetan; hilf du, mein Gott, deinem Knecht, der sich auf dich verlässt! (Ž 6,5; Ž 25,20; Ž 55,17; Ž 86,16; Ž 118,7)3Sei mir gnädig, o Herr; denn zu dir rufe ich allezeit! (Ž 55,17; Ž 67,2; Ž 86,16)4Erfreue die Seele deines Knechtes; denn zu dir, Herr, erhebe ich meine Seele! (Ž 34,3; Ž 131,2)5Denn du, Herr, bist gut und vergibst gern; und du bist reich an Gnade für alle, die dich anrufen. (Ž 34,9; Ž 86,15; Ž 103,3; Ž 130,4; Ř 10,12)6Vernimm, o HERR, mein Gebet, und achte auf die Stimme meines Flehens! (Ž 84,9)7Am Tag meiner Not rufe ich dich an, denn du erhörst mich. (Ž 77,2)8Dir, Herr, ist keiner gleich unter den Göttern, und nichts gleicht deinen Werken! (Gn 1,31; Dt 3,24; Iz 40,25; Jr 10,6)9Alle Völker, die du gemacht hast, werden kommen und vor dir anbeten, o Herr, und deinem Namen Ehre geben; (Ž 22,28; Za 14,9; Mal 1,11; Ř 15,9; Fp 2,10)10denn du bist groß und tust Wunder, du bist Gott, du allein! (Dt 6,4; Ž 77,15)11Weise mir, HERR, deinen Weg, damit ich wandle in deiner Wahrheit; richte mein Herz auf das eine, dass ich deinen Namen fürchte![1] (Ž 27,11; Ž 32,8; Jr 32,40)12Ich will dich preisen, Herr, mein Gott, von ganzem Herzen, und deinem Namen Ehre erweisen auf ewig. (Ž 9,2)13Denn deine Gnade ist groß über mir, und du hast meine Seele errettet aus der Tiefe des Totenreichs. (Ž 86,5; Ž 86,15; Ž 116,8; Iz 38,17)14O Gott, es sind Vermessene gegen mich aufgestanden, und eine Rotte von Gewalttätigen trachtet mir nach dem Leben; sie haben dich nicht vor Augen. (Ž 36,2; Ž 54,5)15Du aber, Herr, bist ein barmherziger und gnädiger Gott, langsam zum Zorn und von großer Gnade und Treue. (Ex 34,6)16Wende dich zu mir und sei mir gnädig! Verleihe deinem Knecht deine Stärke, und hilf dem Sohn deiner Magd! (Ž 25,16; Ž 68,36; Ž 86,2; Ž 86,3)17Tue an mir ein Zeichen zum Guten, damit meine Hasser es zu ihrer Beschämung sehen, dass du, HERR, mir geholfen und mich getröstet hast. (Sd 6,17; Jb 8,22; Ž 23,4; Iz 7,14; Iz 12,1; Iz 49,13; Mi 7,10)