od Biblion1Žalm Davidův. Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se měl bát? Hospodin je síla mého života, z koho bych měl mít strach?2Když na mě útokem táhnou bídáci, aby mé tělo zhltali, moji nepřátelé a mí protivníci sami vrávorají a padají.3I když se proti mně vojsko utáboří, mé srdce se toho neleká; i kdyby proti mně vypukla válka, i tehdy se budu spoléhat.4Žádal jsem Hospodina o jediné, po tom jsem toužit nikdy nepřestal: Abych směl zůstávat v jeho domě po všechny dny svého života, abych se kochal v Hospodinově kráse a v jeho chrámě jej hledal.5Neboť mě skryje ve svém příbytku, když nastane zlý den, schová mě ve skrýši svého stanu a na skálu mě vyzdvihne.6Tehdy má hlava bude vyvýšena nad mé nepřátele ze všech stran; v jeho stanu budu s jásotem obětovat, Hospodinu budu zpívat a hrát!7Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám, smiluj se nade mnou, vyslyš mě.8O tobě přemítá mé srdce, že říkáš: „Hledejte mou tvář!“ Tvou tvář tedy hledám, Hospodine,9neskrývej přede mnou svou tvář! Svého služebníka v hněvu neodmítej, býval jsi přece mou pomocí! Nenechávej mě a neopouštěj, Bože mé záchrany!10Můj otec i matka mě sice opustili, Hospodin mě ale k sobě přivine.11Ukaž mi, Hospodine, cestu svou, kvůli mým nepřátelům veď mě stezkou srovnanou!12Nevydej mě prosím zvůli mých nepřátel – povstali proti mně lživí svědkové a krutě obviňují mě!13Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými uvidím, jak dobrý je Hospodin!14Spoléhej na Hospodina, buď statečný a on tě posilní. Spoléhej na Hospodina!
Žalm 27
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Von David. Der HERR ist mein Licht und mein Heil, vor wem sollte ich mich fürchten? Der HERR ist meines Lebens Kraft, vor wem sollte mir grauen? (2S 22,29; Ž 27,9; Ž 31,5; Ž 35,3; Ž 36,10; Ž 84,12; Ž 118,6; Iz 40,29; Mi 7,8; J 8,12; Ř 8,31)2Wenn Übeltäter mir nahen, um mein Fleisch zu fressen, meine Widersacher und Feinde, so müssen sie straucheln und fallen. (Ž 14,4; Ž 36,13; Ž 92,8)3Selbst wenn ein Heer sich gegen mich lagert, so fürchtet mein Herz sich dennoch nicht; wenn sich Krieg gegen mich erhebt, so bin ich auch dabei getrost. (Ž 3,7; Ž 23,4)4Eines erbitte ich von dem HERRN, nach diesem will ich trachten: dass ich bleiben darf im Haus des HERRN mein ganzes Leben lang, um die Lieblichkeit des HERRN zu schauen und [ihn] zu suchen in seinem Tempel. (Ž 23,6; Ž 26,8; Ž 63,3; Ž 65,5; Ž 84,5; Iz 17,7; Mi 7,7; L 10,24; J 14,9; Zj 3,12)5Denn er deckt mich in seiner Hütte zur Zeit des Unheils, er verbirgt mich im Schutz seines Zeltes und erhöht mich auf einen Felsen. (Ž 18,34; Ž 48,4; Ž 61,3; Ž 91,1; Ž 94,22)6Nun ragt mein Haupt hoch Über meine Feinde, die um mich her sind, und ich will Jubelopfer bringen in seinem Zelt; ich will singen und spielen dem HERRN. (Ž 3,4; Ž 7,18; Ž 30,13; Ž 98,4; Ž 118,7; Ko 3,16)7O HERR, höre meine Stimme, wenn ich rufe; sei mir gnädig und antworte mir! (Ž 30,11; Ž 130,2)8Mein Herz hält dir vor dein Wort: »Sucht mein Angesicht!« Dein Angesicht, o HERR, will ich suchen. (Ž 63,2; Ž 100,2; Ž 105,4)9Verbirg dein Angesicht nicht vor mir; weise deinen Knecht nicht ab im Zorn! Meine Hilfe bist du geworden; verwirf mich nicht und verlass mich nicht, du Gott meines Heils! (1S 7,12; Ž 27,1; Ž 37,25; Ž 37,28; Ž 38,22; Ž 40,18; Ž 51,13; Ž 69,18)10Wenn auch mein Vater und meine Mutter mich verlassen, so nimmt doch der HERR mich auf. (Iz 49,15)11Zeige mir, HERR, deinen Weg und leite mich auf ebener Bahn um meiner Feinde willen! (Nu 9,23; Ž 5,9; Ž 25,4; Ž 43,3; Ž 139,24; Ž 143,10)12Gib mich nicht preis der Gier meiner Feinde, denn falsche Zeugen sind gegen mich aufgestanden und stoßen Drohungen aus. (Ž 13,5; Ž 35,11; Ž 109,2)13Ach, wenn ich nicht gewiss wäre, dass ich die Güte des HERRN sehen werde im Land der Lebendigen — (Ž 32,10; Ž 51,3; Ž 103,8; Ž 142,6)14Harre auf den HERRN! Sei stark, und dein Herz fasse Mut, und harre auf den HERRN! (Ž 25,3; Ž 25,5; Ž 33,20; Ž 42,12; Ž 71,14; Ž 130,5; Iz 40,31)