od Biblion1Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův.2Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa!3Každý jen druhému pořád lže, úlisné rty mají, srdce falešné!4Ať už Hospodin konečně vymýtí všechny lstivé rty a pyšné jazyky!5Prý: „V našem jazyku je naše síla, máme své rty – kdo je náš pán?!“6Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků již povstanu, praví Hospodin, na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván!7Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené.8Ty sám, Hospodine, jsi naše stráž, před tímto pokolením nás navždy chraň!9Ničemy se to hemží ze všech stran, nezřízenost se mezi lidmi rozmáhá!
Žalm 12
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Auf der Scheminith. Ein Psalm Davids. (Ž 6,1)2Hilf, HERR; denn der Getreue ist dahin, die Treuen sind verschwunden unter den Menschenkindern! (1Kr 17,18; Iz 59,15; Mi 7,2; 2P 2,9)3Sie erzählen Lügen, jeder seinem Nächsten; mit schmeichelnder Lippe, mit hinterhältigem Herzen reden sie. (Ž 55,22; Iz 59,3; Jr 9,8)4Der HERR möge ausrotten alle schmeichelnden Lippen, die Zunge, die großtuerisch redet, (Jb 32,21; Ž 31,19)5sie, die sagen: »Wir wollen mit unserer Zunge herrschen, unsere Lippen stehen uns bei! Wer ist unser Herr?« — (Jr 2,31; Jr 18,18; L 19,14; Jk 3,5)6»Weil die Elenden unterdrückt werden und die Armen seufzen, so will ich mich nun aufmachen«, spricht der HERR; »ich will den ins Heil versetzen, der sich danach sehnt!« (Ex 3,7; Ž 3,9; Ž 10,12; Ž 44,27; Za 2,17)7Die Worte des HERRN sind reine Worte, in irdenem Tiegel geschmolzenes Silber, siebenmal geläutert. (Ž 18,31; Ž 119,9; Ž 119,140; J 15,3; 1P 2,2)8Du, o HERR, wirst sie bewahren, wirst sie behüten vor diesem Geschlecht ewiglich! (J 17,15; 2Te 3,3; Zj 3,10)9Es laufen überall Gottlose herum, wenn die Niederträchtigkeit sich der Menschenkinder bemächtigt. (Př 28,12)