Žalm 108

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Zpívaný žalm Davidův.2 Mé srdce je, Bože, připraveno,[1] celou duší chci zpívat a hrát.3 Probuď se konečně, loutno a citero, ať vzbudím ranní zář!4 Chválit tě, Hospodine, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů:5 Tvá láska sahá výše než k nebi, tvá věrnost vzhůru k oblakům.6 Zvedni se, Bože, nad nebe, svou slávou přikryj celou zem!7 Ať jsou zachráněni ti, jež miluješ, pomoz svou pravicí, vyslyš mě![2]8 Bůh promluvil ve své svatosti: „Vítězně Šechem rozdělím, údolí Sukot si rozměřím.9 Můj je Gileád, můj je Manases, Efraim je má helma, Juda žezlo mé,10 Moáb za umyvadlo slouží mi, na Edom sandál odhodím, nad Filištíny vítězně zakřičím!“11 Kdo mě doprovodí do hrazeného města? Kdo mě do Edomu povede?12 Kdo jiný než ty, Bože, jenž zavrhls nás, ty, Bože, jenž s našimi šiky netáhneš?13 Pomoz nám prosím proti nepříteli, záchrana od člověka je přece nicotná.14 S Bohem však jistě udatně zvítězíme – on naše nepřátele rozdupá!

Žalm 108

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Ein Psalmlied. Von David. (Ž 68,1)2 Mein Herz ist getrost, o Gott: ich will singen und spielen, auch meine Seele! (Ž 57,8; Ž 104,33; Ž 138,1)3 Harfe und Laute, wacht auf! Ich will die Morgenröte wecken. (Ž 119,62)4 HERR, ich will dich preisen unter den Völkern und dir lobsingen unter den Nationen; (Ž 22,23; Ž 22,28; Sf 3,14; Sf 3,20)5 denn groß bis über die Himmel hinaus ist deine Gnade, und deine Treue bis zu den Wolken. (Ž 36,6; Ž 57,11; Mi 7,18; Ef 2,4)6 Erhebe dich über die Himmel, o Gott, und über der ganzen Erde sei deine Herrlichkeit! (Ž 72,19; Iz 6,3; Mt 6,9; Mt 6,13)7 Damit deine Geliebten errettet werden, hilf durch deine Rechte und erhöre mich! (1Kr 18,24; 1Kr 18,38; Ž 60,7; Jr 33,3)8 Gott hat gesprochen in seinem Heiligtum: »Ich will frohlocken! Ich will Sichem verteilen und das Tal Sukkoth ausmessen; (Nu 33,5; Sd 8,5; 2S 23,3; 1Kr 7,46; Ž 110,1; Mt 3,17; Mt 17,5)9 Gilead gehört mir, Manasse gehört mir, und Ephraim ist die Festung meines Hauptes, Juda mein Herrscherstab; (1Pa 12,19; 1Pa 12,30; 1Pa 12,37)10 Moab ist mein Waschbecken, auf Edom werfe ich meinen Schuh, Über das Philisterland jauchze ich!« (2S 8,2; 2S 8,13; Iz 11,14)11 Wer führt mich in die feste Stadt, wer geleitet mich nach Edom? (Ž 20,7; Ž 60,1; Iz 63,1; Abd 1,1)12 Hast du uns, o Gott, nicht verstoßen, und ziehst nicht aus, o Gott, mit unseren Heeren? (Ž 44,10)13 Schaffe uns Hilfe in der Drangsal; Menschenhilfe ist ja nichtig! (Jb 9,13; Ž 20,2; Ž 38,23; Ž 121,1; Ž 146,3; Pl 4,17)14 Mit Gott werden wir Gewaltiges vollbringen, und er wird unsere Feinde zertreten. (Ž 18,30; Ž 44,6; Ž 118,15; Ř 16,20)