od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“. Žalm Davidův. I.2Bože, pomoz mi, voda až po krk sahá mi!3Hluboko klesám do bahna beze dna, kolem mě vodní hlubina – ta záplava mě přemáhá!4Křikem jsem vyčerpán, hrdlo mě pálí, vysychá, vyhlížím Boha, ztrácím zrak!5Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí, je více, než mám vlasů na hlavě! Spousta je těch, kteří mě chtějí zničit, obviňují mě falešně – to, co jsem neukradl, musím navracet!6Ty, Bože, znáš moje bláznovství, mé viny před tebou se nikam neskryjí.7Ať se kvůli mně, Hospodine, stydět nemusí ti, kteří v tebe, Pane zástupů, doufají. Ať kvůli mně nejsou zahanbeni ti, kteří tě, Bože Izraele, hledají!8Kvůli tobě přece snáším ponížení, to kvůli tobě mi hanba halí tvář.9Pro vlastní bratry jsem jako cizí, pro děti své matky jsem cizincem.10Horlivost tvého domu mě totiž stravuje, padají na mě urážky tobě určené!11V slzách když jsem se trápil postem, měli pro mě jen posměšky.12Místo šatů když oblékal jsem pytel, skládali o mně říkanky.13Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně, opilci si o mně zpívali! II.14Já se však budu modlit k tobě, vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti. Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce, zachraň mě ve své věrnosti!15Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout, před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknout jako před vodní hlubinou!16Ať mě nepřemůže vodní záplava, ať mě nepohltí její hlubina, kdyby se nade mnou propast zavřela!17Vyslyš mě, Hospodine, pro dobrotu své lásky, v hojném svém soucitu na mě pohlédni.18Před svým služebníkem svou tvář neskrývej, je mi tak úzko – pospěš, vyslyš mě!19Přibliž se ke mně, vyprosti mě, vykup mě z moci nepřátel!20Ty přece víš o mém ponížení, o všech těch urážkách a posměšcích – všechny mé nepřátele máš přece na očích!21Srdce mám hanbou zdrcené, je mi zle, toužil jsem po soucitu, zbytečně, hledal jsem utěšitele, ale nenašel.22K jídlu mi dali okusit žluče, ocet mi dali pít, když žíznil jsem!23Jejich stůl ať se jim stane léčkou, jejich pastí a odplatou.24Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli, jejich bedra sehni navždycky!25Vylij na ně své rozhněvání, plamen tvé prchlivosti ať je zachvátí.26Jejich příbytek ať zůstane pustý, v jejich stanech ať nikdo nebydlí!27Koho jsi sám ztrestal, toho pronásledují, baví se o bolesti tebou zraněných.28Jejich viny jim proto všechny sečti, do tvé spravedlnosti ať nevstoupí.29Z knihy života ať jsou vymazáni, mezi spravedlivé ať nejsou počteni! III.30Já sám jsem ubohý, trpím bolestí, tvá spása však, Bože, dá mi bezpečí!31Boží jméno pak písní oslavím, vyvyšovat je budu s vděčností.32Ta oběť Hospodina potěší víc než býk, více než dobytek s rohy a kopyty!33Ponížení se rozveselí, až to uvidí – vám, kdo hledáte Boha, ať srdce ožijí!34Vždyť přece Hospodin slyší ubožáky, nepohrdá svým lidem v zajetí.35Nebesa i země ať jej oslavují, též moře i všechna havěť v nich!36Bůh totiž Sionu daruje spásu a města Judy znovu vystaví, tak aby bydleli ve svém dědictví.37Potomci jeho služebníků tu zemi obdrží a zůstanou v ní, kdo jeho jméno milují!
1För körledaren, enligt Shoshannim[1]. Av David.2Rädda mig, Gud, för vattnet står mig upp till halsen!3Djupare och djupare sjunker jag i dyn, jag saknar fotfäste. Jag har kommit ut på djupt vatten, floden sveper över mig.4Jag har ropat mig trött, min strupe är hes. Mina ögon är matta och ser med väntan på dig, min Gud.5De som har hatat mig utan anledning är flera än hårstråna på mitt huvud. Det är många som vill förgöra mig och som utan orsak är mina fiender, Jag måste ersätta vad jag inte har stulit.6Du känner min dumhet, Gud, min skuld är inte gömd för dig.7Låt dem som hoppas på dig inte komma på skam för min skull, härskarornas HERRE, låt inte dem som söker dig hamna i vanära för min skull, du Israels Gud.8Det är för din skull som jag hånas och mitt ansikte täcks av skam.9Jag har blivit främmande för mina egna bröder, en främling för min mors söner.10Min iver för ditt tempel förtär mig, och dina förolämpares förolämpningar har fallit över mig.11När jag sörjer och fastar hånar man mig.12När jag klär mig i sorgkläder blir jag en visa för dem.13De som sitter i porten sladdrar om mig, och i dryckesvisorna sjunger man om mig.14Men jag ber till dig, HERRE, vid rätt tid. Svara mig, Gud, i din stora nåd, i din frälsnings trofasthet.15Rädda mig ur detta träsk! Låt mig inte sjunka! Rädda mig från dem som hatar mig och från de djupa vattnen.16Låt inte vattenmassorna begrava mig eller djupet uppsluka mig. Låt inte avgrunden sluta sitt gap över mig.17HERRE, svara mig i din godhet och nåd, vänd dig till mig i din stora barmhärtighet.18Göm dig inte för mig, din tjänare, för jag är i nöd. Skynda dig att svara!19Kom nära mig och befria mig, friköp mig från mina fiender!20Du vet hur jag hånas, förolämpas och vanäras. Du ser alla mina ovänner.21Deras förakt har krossat mitt hjärta, och jag är sjuk. Jag sökte medlidande men fann inget, någon som kunde trösta mig men hittade ingen.22De blandade gift i min mat och gav mig ättika att dricka i min törst.23Låt deras bord framför dem bli en snara och deras frid[2] en fälla.24Låt deras ögon drabbas av mörker, så att de inte ser, och deras höfter alltid vackla.25Häll ut din vrede över dem! Låt dem känna din vredes glöd,26och låt deras hem stå öde och ingen mer bo i deras tält.27De förföljer den som du har slagit och pratar om plågan hos den du har sårat.28Ställ dem till svars för synd efter synd, låt dem inte få del av din rättfärdighet.29Utplåna dem från de levandes bok! Låt dem inte finnas upptecknade bland de rättfärdiga.30Jag är i nöd och ångest, Gud, låt din räddning bli min tillflykt.31Då ska jag prisa Guds namn med sång, ära honom med tacksägelse.32Det behagar HERREN mer än en tjur eller en oxe med horn och klövar.33De förtryckta ska se det och glädja sig, ni som söker Gud ska få nytt mod,34för HERREN hör de fattiga och föraktar inte sina fångna.35Låt himlen och jorden prisa honom, haven och allt som rör sig i dem!36Gud ska rädda Sion och bygga upp Juda städer igen, de ska bo där och ta det i besittning.37Hans tjänares barn ska ärva det, och alla som älskar hans namn ska bo där.