Jeremjáš 32 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Kup si pole v Anatotu

1 Slovo, které Jeremiáš dostal od Hospodina v desátém roce vlády judského krále Cidkiáše (což byl osmnáctý rok Nabukadnezarův).^[1] 2 Vojsko babylonského krále tenkrát obléhalo Jeruzalém a prorok Jeremiáš byl vězněn na strážním nádvoří v paláci judského krále. 3 Uvěznil ho tam judský král Cidkiáš. Obvinil ho: „Jak se opovažuješ prorokovat, že prý tak praví Hospodin: ‚Hle, vydávám toto město do rukou babylonského krále a ten je dobude.^[2] 4 Ani judský král Cidkiáš Babyloňanům^[3] neunikne, ale jistě padne do rukou babylonského krále, se kterým bude mluvit tváří v tvář a spatří ho vlastníma očima. 5 Ten odvede Cidkiáše do Babylonu, kde zůstane, dokud si ho znovu nevšimnu, praví Hospodin.‘ Prý: ‚Budete-li bojovat proti Babyloňanům, nezvítězíte!‘“ 6 Jeremiáš řekl: „Dostal jsem slovo Hospodinovo: 7 Hle, přijde za tebou Chanamel, syn tvého strýce Šaluma, a řekne: ‚Kup si mé pole v Anatotu. Jako příbuzný na něj máš předkupní právo.‘“ 8 Potom za mnou na strážní nádvoří podle Hospodinova slova přišel můj bratranec Chanamel a řekl mi: „Koupil bys mé pole v Anatotu v kraji Benjamín? Jako příbuzný na něj máš nárok a předkupní právo. Kup si ho.“^[4] Věděl jsem, že je to slovo Hospodinovo, 9 a tak jsem to pole v Anatotu od svého bratrance Chanamela koupil za 17 šekelů^[5] stříbra. 10 Podepsal jsem kupní list, zapečetil a před přizvanými svědky jsem na vahách odvážil stříbro. 11 Potom jsem ten zapečetěný kupní list s podmínkami a ustanoveními vzal a spolu s jeho nezapečetěným opisem 12 jsem ho předal Baruchovi, synu Neriáše, syna Machsejášova. Učinil jsem to v přítomnosti svého bratrance Chanamela, v přítomnosti svědků, kteří ten kupní list podepsali, a v přítomnosti všech Židů přísedících na strážním nádvoří. 13 V jejich přítomnosti jsem Baruchovi uložil: 14 „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ‚Vezmi tyto listiny – zapečetěný kupní list i jeho nezapečetěný opis – a vlož je do hliněné nádoby, aby zůstaly nadlouho zachovány.‘ 15 Neboť tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ‚V této zemi se znovu budou kupovat domy, pole i vinice!‘“ 16 Poté, co jsem ten kupní list předal Baruchovi, synu Neriášovu, modlil jsem se k Hospodinu: 17 „Ach, Hospodine, Pane můj! Ty jsi svou velikou mocí a vztaženou paží učinil nebe i zemi – pro tebe nic není nemožné! 18 Prokazuješ milosrdenství tisícům pokolení, ale vinu otců splácíš i jejich potomkům.^[6] Jsi veliký a mocný Bůh; máš jméno Hospodin zástupů. 19 Jsi veliký ve svých záměrech a mocný ve svých činech. Nespouštíš oči z cest všech lidí, abys každého odměnil podle jeho jednání, tak jak si za své skutky zaslouží. 20 Konal jsi znamení a zázraky v Egyptě a konáš je dodnes v Izraeli i mezi všemi lidmi – tak sis získal jméno, které stále máš. 21 Vyvedl jsi svůj lid Izrael z Egypta znameními a zázraky, mocnou rukou, vztaženou paží a uprostřed veliké hrůzy. 22 Dal jsi jim tuto zemi, o níž jsi přísahal jejich otcům, že jim ji dáš – zemi oplývající mlékem a medem. 23 Když ale přišli a ovládli ji, neposlouchali tě a neřídili se tvým Zákonem. Nic z toho, cos jim přikázal, neplnili, a tak jsi na ně přivedl všechno tohle neštěstí. 24 Jen pohleď na ty obléhací náspy! Přitáhli k městu, aby ho dobyli! Město padne mečem, hladem a morem do rukou Babyloňanů, kteří na něj útočí. Naplňuje se to, co jsi řekl – vždyť to sám vidíš! 25 Hospodine, Pane, můj, město padá do rukou Babyloňanů, a ty mi přitom říkáš: ‚Kup si pole a před svědky zaplať za ně stříbrem!‘“

Změním jejich osud

26 Tehdy Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo: 27 „Hle, já jsem Bůh všeho stvoření. Je snad něco nad mé síly? 28 Nuže, tak praví Hospodin: Hle, vydávám toto město do rukou Babyloňanů a do rukou babylonského krále Nabukadnezara, který je dobude. 29 Babyloňané, kteří na něj útočí, vtrhnou dovnitř a město vypálí; spálí je i s domy, na jejichž střechách mě lidé uráželi, když pálili kadidlo Baalovi a obětovali úlitby pro cizí bohy. 30 Synové Izraele i Judy už od mládí jen páchají, co je zlé v mých očích. Ano, synové Izraele mě pořád jen urážejí tím, co vlastníma rukama dělají, praví Hospodin. 31 Ode dne, kdy bylo vystavěno, až dodnes mi toto město bylo jen k zlosti. Hněvali mě tak, že je musím vyhnat ze své přítomnosti. 32 Synové Izraele i Judy mě uráželi vším tím zlem, které páchali – oni i jejich králové, velmoži, kněží i proroci – všechen Juda i obyvatelé Jeruzaléma. 33 Ukazovali mi záda, a ne tvář. Znovu a znovu jsem je chtěl poučit, ale neposlouchali a poučení nepřijímali. 34 V domě, který se nazývá mým jménem, nastavěli své ohavné modly a tak ho poskvrnili. 35 V údolí Ben-hinom také vystavěli obětiště Baalovi, aby tam prováděli své syny a dcery ohněm jako oběť Molochovi.^[7] To jsem jim přece nepřikázal, to mi nepřišlo ani na mysl – že budou provádět takovou ohavnost a svádět Judu k hříchu! 36 Říkáte: ‚Město padne mečem, hladem a morem do rukou babylonského krále.‘ Toto však praví Hospodin, Bůh Izraele: 37 Hle – znovu je shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je ve svém zuřivém hněvu a v hrozném rozlícení rozptýlil. Přivedu je zpět na toto místo a způsobím, aby žili v bezpečí. 38 Budou mým lidem a já budu jejich Bohem. 39 Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby mě ctili po všechny dny – pak bude dobře jim i jejich potomkům. 40 Uzavřu s nimi věčnou smlouvu, že je nikdy nezbavím svého dobrodiní. Do srdcí jim vložím, aby mě ctili, aby se ode mě už neodvrátili. 41 S radostí jim budu prokazovat dobrodiní; pevně je zasadím v této zemi, celým svým srdcem a celou duší. 42 Ano, tak praví Hospodin: Jako jsem na tento lid uvedl všechno to veliké neštěstí, tak na ně uvedu všechno dobrodiní, které jsem jim zaslíbil. 43 A v této zemi, o níž říkáte: ‚Padla do rukou Babyloňanů, zbyla z ní pustina bez lidí a dobytka,‘ nuže v této zemi se znovu budou kupovat pole. 44 Budou se kupovat za peníze, kupní list se bude potvrzovat podpisem, bude se pečetit a budou zváni svědkové – v kraji Benjamín, v okolí Jeruzaléma, ve městech Judy, ve městech na horách, ve městech podhůří i ve městech Negevu, neboť změním jejich osud, praví Hospodin.“

English Standard Version

od Crossway

Jeremiah Buys a Field During the Siege

1 The word that came to Jeremiah from the Lord in the tenth year of Zedekiah king of Judah, which was the eighteenth year of Nebuchadnezzar. (2Kr 25,2; 2Kr 25,8; Jr 37,5; Jr 37,11; Jr 39,1; Jr 52,4; Jr 52,12)

2Kr 25,22Kr 25,8Jr 37,5Jr 37,11Jr 39,1Jr 52,4Jr 52,12

2 At that time the army of the king of Babylon was besieging Jerusalem, and Jeremiah the prophet was shut up in the court of the guard that was in the palace of the king of Judah. (Neh 3,25; Ž 88,8; Jr 32,8; Jr 32,12; Jr 33,1; Jr 37,21; Jr 38,6; Jr 38,13; Jr 39,14)

Neh 3,25Ž 88,8Jr 32,8Jr 32,12Jr 33,1Jr 37,21Jr 38,6Jr 38,13Jr 39,14

3 For Zedekiah king of Judah had imprisoned him, saying, “Why do you prophesy and say, ‘Thus says the Lord: Behold, I am giving this city into the hand of the king of Babylon, and he shall capture it; (Jr 21,10; Jr 32,25; Jr 32,36; Jr 32,43; Jr 34,2; Jr 37,17; Jr 38,3)

Jr 21,10Jr 32,25Jr 32,36Jr 32,43Jr 34,2Jr 37,17Jr 38,3

4 Zedekiah king of Judah shall not escape out of the hand of the Chaldeans, but shall surely be given into the hand of the king of Babylon, and shall speak with him face to face and see him eye to eye. (Jr 32,3; Jr 34,3) 5 And he shall take Zedekiah to Babylon, and there he shall remain until I visit him, declares the Lord. Though you fight against the Chaldeans, you shall not succeed’?” (Jr 21,4; Jr 33,5; Jr 39,7; Jr 52,11)

Jr 21,4Jr 33,5Jr 39,7Jr 52,11

6 Jeremiah said, “The word of the Lord came to me: 7 Behold, Hanamel the son of Shallum your uncle will come to you and say, ‘Buy my field that is at Anathoth, for the right of redemption by purchase is yours.’ (Lv 25,25; Jz 21,18; Rt 4,4; Jr 1,1; Jr 29,27; Jr 32,25)

Lv 25,25Jz 21,18Rt 4,4Jr 1,1Jr 29,27Jr 32,25

8 Then Hanamel my cousin came to me in the court of the guard, in accordance with the word of the Lord, and said to me, ‘Buy my field that is at Anathoth in the land of Benjamin, for the right of possession and redemption is yours; buy it for yourself.’ Then I knew that this was the word of the Lord. (Jr 32,2; Jr 32,7) 9 “And I bought the field at Anathoth from Hanamel my cousin, and weighed out the money to him, seventeen shekels of silver. (Gn 23,16; Jr 32,7; Za 11,12; Mt 26,15)

Gn 23,16Jr 32,7Za 11,12Mt 26,15

10 I signed the deed, sealed it, got witnesses, and weighed the money on scales. (Est 3,12; Jr 32,9; Jr 32,25; Jr 32,44)

Est 3,12Jr 32,9Jr 32,25Jr 32,44

11 Then I took the sealed deed of purchase, containing the terms and conditions and the open copy. 12 And I gave the deed of purchase to Baruch the son of Neriah son of Mahseiah, in the presence of Hanamel my cousin, in the presence of the witnesses who signed the deed of purchase, and in the presence of all the Judeans who were sitting in the court of the guard. (Iz 8,2; Jr 32,2; Jr 36,4; Jr 36,8; Jr 36,10; Jr 36,14; Jr 36,26; Jr 36,32; Jr 43,3; Jr 43,6; Jr 45,1)

Iz 8,2Jr 32,2Jr 36,4Jr 36,8Jr 36,10Jr 36,14Jr 36,26Jr 36,32Jr 43,3Jr 43,6Jr 45,1

13 I charged Baruch in their presence, saying, (Jr 32,12) 14 ‘Thus says the Lord of hosts, the God of Israel: Take these deeds, both this sealed deed of purchase and this open deed, and put them in an earthenware vessel, that they may last for a long time. 15 For thus says the Lord of hosts, the God of Israel: Houses and fields and vineyards shall again be bought in this land.’ (Jr 32,43)

Jeremiah Prays for Understanding

16 “After I had given the deed of purchase to Baruch the son of Neriah, I prayed to the Lord, saying: (Jr 32,12) 17 ‘Ah, Lord God! It is you who have made the heavens and the earth by your great power and by your outstretched arm! Nothing is too hard for you. (Gn 18,14; Iz 37,16; Jr 21,5; Jr 32,27)

Gn 18,14Iz 37,16Jr 21,5Jr 32,27

18 You show steadfast love to thousands, but you repay the guilt of fathers to their children after them, O great and mighty God, whose name is the Lord of hosts, (Ex 20,6; Ex 34,7; Dt 5,9; Ž 79,12; Iz 9,6; Iz 65,6; Jr 10,16)

Ex 20,6Ex 34,7Dt 5,9Ž 79,12Iz 9,6Iz 65,6Jr 10,16

19 great in counsel and mighty in deed, whose eyes are open to all the ways of the children of man, rewarding each one according to his ways and according to the fruit of his deeds. (Ž 66,3; Ž 66,5; Iz 28,29; Jr 16,17; Jr 17,10)

Ž 66,3Ž 66,5Iz 28,29Jr 16,17Jr 17,10

20 You have shown signs and wonders in the land of Egypt, and to this day in Israel and among all mankind, and have made a name for yourself, as at this day. (2S 7,23; Neh 9,10; Ž 135,9) 21 You brought your people Israel out of the land of Egypt with signs and wonders, with a strong hand and outstretched arm, and with great terror. (Ex 6,6; Dt 4,34; 1Pa 17,21; Jr 21,5)

Ex 6,6Dt 4,341Pa 17,21Jr 21,5

22 And you gave them this land, which you swore to their fathers to give them, a land flowing with milk and honey. (Ex 3,8; Dt 26,15) 23 And they entered and took possession of it. But they did not obey your voice or walk in your law. They did nothing of all you commanded them to do. Therefore you have made all this disaster come upon them. (Neh 9,26; Jr 11,8; Da 9,10) 24 Behold, the siege mounds have come up to the city to take it, and because of sword and famine and pestilence the city is given into the hands of the Chaldeans who are fighting against it. What you spoke has come to pass, and behold, you see it. (Jr 6,6; Jr 14,12; Jr 32,3; Jr 32,36; Jr 33,4)

Jr 6,6Jr 14,12Jr 32,3Jr 32,36Jr 33,4

25 Yet you, O Lord God, have said to me, “Buy the field for money and get witnesses”—though the city is given into the hands of the Chaldeans.’” (Jr 32,7; Jr 32,10; Jr 32,24) 26 The word of the Lord came to Jeremiah: 27 “Behold, I am the Lord, the God of all flesh. Is anything too hard for me? (Gn 18,14; Nu 16,22) 28 Therefore, thus says the Lord: Behold, I am giving this city into the hands of the Chaldeans and into the hand of Nebuchadnezzar king of Babylon, and he shall capture it. (Jr 32,3) 29 The Chaldeans who are fighting against this city shall come and set this city on fire and burn it, with the houses on whose roofs offerings have been made to Baal and drink offerings have been poured out to other gods, to provoke me to anger. (Jr 7,18; Jr 19,13; Jr 21,10) 30 For the children of Israel and the children of Judah have done nothing but evil in my sight from their youth. The children of Israel have done nothing but provoke me to anger by the work of their hands, declares the Lord. (Jr 3,25; Jr 25,6; Jr 32,29) 31 This city has aroused my anger and wrath, from the day it was built to this day, so that I will remove it from my sight (2Kr 23,27; 2Kr 24,3) 32 because of all the evil of the children of Israel and the children of Judah that they did to provoke me to anger—their kings and their officials, their priests and their prophets, the men of Judah and the inhabitants of Jerusalem. (Jr 2,26) 33 They have turned to me their back and not their face. And though I have taught them persistently, they have not listened to receive instruction. (Jr 2,27; Jr 5,3; Jr 7,24; Jr 25,3; Ez 8,16)

Jr 2,27Jr 5,3Jr 7,24Jr 25,3Ez 8,16

34 They set up their abominations in the house that is called by my name, to defile it. (Jr 7,30; Jr 23,11) 35 They built the high places of Baal in the Valley of the Son of Hinnom, to offer up their sons and daughters to Molech, though I did not command them, nor did it enter into my mind, that they should do this abomination, to cause Judah to sin. (Lv 18,21; Jz 18,16; 1Kr 16,19; Jr 7,31; Jr 32,34)

Lv 18,21Jz 18,161Kr 16,19Jr 7,31Jr 32,34

They Shall Be My People; I Will Be Their God

36 “Now therefore thus says the Lord, the God of Israel, concerning this city of which you say, ‘It is given into the hand of the king of Babylon by sword, by famine, and by pestilence’: (Jr 32,3) 37 Behold, I will gather them from all the countries to which I drove them in my anger and my wrath and in great indignation. I will bring them back to this place, and I will make them dwell in safety. (Dt 29,28; Jr 8,3; Jr 21,5; Jr 23,3; Jr 23,6; Jr 33,16; Ez 34,25)

Dt 29,28Jr 8,3Jr 21,5Jr 23,3Jr 23,6Jr 33,16Ez 34,25

38 And they shall be my people, and I will be their God. (Jr 30,22; Jr 31,33) 39 I will give them one heart and one way, that they may fear me forever, for their own good and the good of their children after them. (Dt 6,24; Ez 11,19) 40 I will make with them an everlasting covenant, that I will not turn away from doing good to them. And I will put the fear of me in their hearts, that they may not turn from me. (Ž 89,34; Iz 55,3; Jr 31,33; Jr 50,5; Ez 16,60)

Ž 89,34Iz 55,3Jr 31,33Jr 50,5Ez 16,60

41 I will rejoice in doing them good, and I will plant them in this land in faithfulness, with all my heart and all my soul. (Dt 28,63; Jr 24,6) 42 “For thus says the Lord: Just as I have brought all this great disaster upon this people, so I will bring upon them all the good that I promise them. (Jr 31,28) 43 Fields shall be bought in this land of which you are saying, ‘It is a desolation, without man or beast; it is given into the hand of the Chaldeans.’ (Jr 32,3; Jr 32,15; Jr 33,10) 44 Fields shall be bought for money, and deeds shall be signed and sealed and witnessed, in the land of Benjamin, in the places about Jerusalem, and in the cities of Judah, in the cities of the hill country, in the cities of the Shephelah, and in the cities of the Negeb; for I will restore their fortunes, declares the Lord.” (Jr 17,26; Jr 30,3; Jr 32,10)