od Biblion1„Řekněme, že někdo propustí manželku, ta od něj odejde a vdá se za jiného. Copak se k ní může zase vrátit? Tím by se země hrozně poskvrnila![1] Tys ale smilnila s tolika milenci, a chceš se ke mně vrátit?“ praví Hospodin.2„Jen se rozhlédni kolem dokola: Na kterém holém vršku ses neválela? Čekalas na milence někde u cesty, jako beduín vysedává na poušti. Svým smilstvem a svou zkažeností jsi poskvrnila zemi!3Když potom přestal padat liják a nepřišel ani jarní déšť, byla jsi zatvrzelá jako coura, odmítala ses zastydět.4A teď mi ještě říkáš: ‚Otče, od mládí jsi mě provázel!5Snad se nebudeš hněvat věčně? Zůstaneš navždy rozzloben?‘ Takto mluvíš, a přitom hle – pácháš zlo, jak jen dovedeš!“
Vraťte se
6Za dnů krále Jošiáše mi Hospodin řekl: „Vidíš, co provádí ta poběhlice Izrael? Tahá se na kdejaký vyšší kopec a pod kdejaký košatý strom, aby tam smilnila.7Říkal jsem si, že po všem, co provedla, se vrátí ke mně, ale nevrátila se. Viděla to její sestra, zrádkyně Juda.8Viděla,[2] že jsem tu poběhlici Izrael kvůli všemu jejímu cizoložství propustil a dal jí rozlukový list. Její sestra, ta zrádkyně Juda, se toho ale nelekla a odešla smilnit i ona.9Svým lehkovážným smilstvem poskvrnila zem, když cizoložila s kamením a dřevem.10Ani po tom všem se ale ta její sestra, ta zrádkyně Juda, ke mně nevrátila celým srdcem – pouze falešně, praví Hospodin.“11Hospodin mi řekl: „I ta poběhlice Izrael vypadá nevinně vedle Judy, té zrádkyně.12Jdi a volej tato slova směrem na sever: Izraeli, ty poběhlice, vrať se, praví Hospodin; nebudu už na vás hledět s nevolí. Jsem přece milosrdný, praví Hospodin, a nehněvám se navěky.13Jen uznej, že ses provinila, žes byla Hospodinu, svému Bohu, nevěrná, že jsi stále jen za cizími běhala pod kdejaký strom košatý, mě jsi však neposlouchala, praví Hospodin.14Vraťte se, můj odvrácený lide, praví Hospodin, vždyť já jsem vaším manželem. Přijmu vás, po jednom z města, po dvou z rodiny a přivedu vás na Sion.15Dám vám pastýře podle svého srdce a ti vás budou pást moudře a rozumně.16A tehdy, až se ve své zemi rozmnožíte a rozmůžete, praví Hospodin, v těch dnech už nebude ani zmínky o Truhle Hospodinovy smlouvy. Ani na mysl už nepřijde, nikdo si na ni nevzpomene; nikomu nebude chybět a nebude se znovu vyrábět.17V ten čas nazvou Jeruzalém Hospodinovým trůnem a budou se tam scházet všechny národy – k Hospodinovu jménu v Jeruzalémě. Už se nebudou řídit svým zarputilým a zlým srdcem.18V těch dnech přijde dům Judy k domu Izraele a vydají se společně ze země na severu do země, kterou jsem dal za dědictví vašim otcům.19Říkal jsem si: Jak rád bych tě počítal za svůj lid a dal ti za dědictví tu krásnou zemi, nejcennější skvost mezi národy! Říkal jsem si, že mě budeš nazývat ‚Otče‘ a neodvrátíš se ode mě.20Vy jste mi ale, dome Izraele, byli nevěrní jako žena nevěrná svému druhovi, praví Hospodin.“21Na holých vrších je slyšet křik – synové Izraele s pláčem žadoní, protože svou cestu zkřivili a na Hospodina, svého Boha, nedbali.22„Vraťte se, mé odvrácené děti, já vaše odvrácení uzdravím.“[3] Hle – jdeme k tobě, už jsme tu! Ty, Hospodine, jsi náš Bůh!23Ano, ten povyk na výšinách i horách je pouhý klam. Ano, v Hospodinu, našem Bohu, je pro Izrael záchrana!24Co těžce vydobyli naši otcové, to nám „Hanba“[4] hltala už od mládí. Přišli jsme o jejich ovce i dobytek stejně jako o syny a o dcery.25Proto teď uléháme v hanbě a potupou jsme přikryti. Proti Hospodinu, svému Bohu, jsme hřešili jak my, tak naši otcové, od mládí až do dnešního dne a Hospodina, svého Boha, jsme neposlouchali.
Jeremjáš 3
English Standard Version
od Crossway1“If[1] a man divorces his wife and she goes from him and becomes another man’s wife, will he return to her? Would not that land be greatly polluted? You have played the whore with many lovers; and would you return to me? declares the Lord. (Dt 24,1; Ž 106,38; Jr 2,20; Jr 3,9)2Lift up your eyes to the bare heights, and see! Where have you not been ravished? By the waysides you have sat awaiting lovers like an Arab in the wilderness. You have polluted the land with your vile whoredom. (Nu 23,3; Jr 3,1; Jr 3,21; Jr 3,23; Jr 4,11; Jr 7,29; Ez 16,25)3Therefore the showers have been withheld, and the spring rain has not come; yet you have the forehead of a whore; you refuse to be ashamed. (Dt 28,24; Jr 6,15; Jr 9,12; Jr 14,22; Ez 3,7)4Have you not just now called to me, ‘My father, you are the friend of my youth— (L 15,18)5will he be angry forever, will he be indignant to the end?’ Behold, you have spoken, but you have done all the evil that you could.” (Ž 103,9)
Faithless Israel Called to Repentance
6The Lord said to me in the days of King Josiah: “Have you seen what she did, that faithless one, Israel, how she went up on every high hill and under every green tree, and there played the whore? (Jr 1,2; Jr 2,20; Jr 3,1)7And I thought, ‘After she has done all this she will return to me,’ but she did not return, and her treacherous sister Judah saw it. (Ez 16,46; Ez 23,4)8She saw that for all the adulteries of that faithless one, Israel, I had sent her away with a decree of divorce. Yet her treacherous sister Judah did not fear, but she too went and played the whore. (Dt 24,1; 2Kr 17,18; Jr 3,1; Ez 23,11; Oz 1,6; Oz 1,9; Mt 19,7; Mk 10,4)9Because she took her whoredom lightly, she polluted the land, committing adultery with stone and tree. (Jr 2,27)10Yet for all this her treacherous sister Judah did not return to me with her whole heart, but in pretense, declares the Lord.” (Oz 7,14)11And the Lord said to me, “Faithless Israel has shown herself more righteous than treacherous Judah. (Ez 16,51)12Go, and proclaim these words toward the north, and say, “‘Return, faithless Israel, declares the Lord. I will not look on you in anger, for I am merciful, declares the Lord; I will not be angry forever. (Dt 30,1; Ž 86,5; Ž 86,15; Ž 103,9; Př 28,13; Jr 3,18)13Only acknowledge your guilt, that you rebelled against the Lord your God and scattered your favors among foreigners under every green tree, and that you have not obeyed my voice, declares the Lord. (Lv 26,40; Jr 3,6)14Return, O faithless children, declares the Lord; for I am your master; I will take you, one from a city and two from a family, and I will bring you to Zion. (Iz 54,5; Iz 62,5; Jr 3,22; Oz 2,19; Oz 14,1; Mal 2,11)15“And I will give you shepherds after my own heart, who will feed you with knowledge and understanding. (Jr 23,4; Ez 34,23; J 10,11; Sk 20,28)16And when you have multiplied and been fruitful in the land, in those days, declares the Lord, they shall no more say, “The ark of the covenant of the Lord.” It shall not come to mind or be remembered or missed; it shall not be made again.17At that time Jerusalem shall be called the throne of the Lord, and all nations shall gather to it, to the presence of the Lord in Jerusalem, and they shall no more stubbornly follow their own evil heart. (Iz 2,2; Iz 60,9)18In those days the house of Judah shall join the house of Israel, and together they shall come from the land of the north to the land that I gave your fathers for a heritage. (Iz 11,13; Jr 3,12; Jr 16,15; Jr 23,8; Jr 31,8; Jr 50,4; Ez 37,21; Oz 1,11; Am 9,15)19“I said, How I would set you among my sons, and give you a pleasant land, a heritage most beautiful of all nations. And I thought you would call me, My Father, and would not turn from following me. (Iz 63,16)20Surely, as a treacherous wife leaves her husband, so have you been treacherous to me, O house of Israel, declares the Lord.’” (Jr 3,7; Jr 5,11)21A voice on the bare heights is heard, the weeping and pleading of Israel’s sons because they have perverted their way; they have forgotten the Lord their God. (Jr 3,2; Jr 31,9)22“Return, O faithless sons; I will heal your faithlessness.” “Behold, we come to you, for you are the Lord our God. (Iz 57,18; Jr 3,14; Jr 30,17; Oz 6,1)23Truly the hills are a delusion, the orgies[2] on the mountains. Truly in the Lord our God is the salvation of Israel. (Ž 3,8; Ž 121,1; Jr 3,21)24“But from our youth the shameful thing has devoured all for which our fathers labored, their flocks and their herds, their sons and their daughters.25Let us lie down in our shame, and let our dishonor cover us. For we have sinned against the Lord our God, we and our fathers, from our youth even to this day, and we have not obeyed the voice of the Lord our God.” (Ezd 9,6; Ezd 9,7; Jb 8,22; Ez 2,3)