1Hospodin řekl toto: „Jdi a kup od hrnčíře hliněný džbán. Vezmi s sebou několik stařešinů z lidu i z kněží2a vyjdi Branou střepů[1] do údolí Ben-hinom. Tam volej slova, která ti řeknu.3Volej: ‚Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judy i obyvatelé Jeruzaléma! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, dopustím na toto místo takové neštěstí, že to nikomu, kdo o tom uslyší, nepřestane znít v uších.[2]4To proto, že mě opustili a toto místo mi odcizili. Pálili zde kadidlo cizím bohům, které neznali sami ani jejich otcové, ba ani judští králové, a naplnili toto místo krví nevinných.5Vystavěli také obětiště Baalovi, aby tam spalovali své vlastní děti jako zápalné oběti Baalovi – to jsem jim přece nepřikázal, o tom jsem nemluvil, to mi nepřišlo ani na mysl!6A proto hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy už se tomuto místu nebude říkat Tofet ani údolí Ben-hinom, ale Údolí vraždění.[3]7Na tomto místě zmařím záměry Judských a Jeruzalémských. Nechám je před jejich nepřáteli padnout mečem v ruce těch, kdo pasou po jejich životě. Jejich mrtvolami nakrmím ptáky a divou zvěř.8Nechám toto město budit děs a posměch. Každý, kdo tudy půjde, zhrozí se a užasne nad všemi ranami, jež na něj dopadly.9Nechám je jíst maso jejich vlastních synů a maso jejich vlastních dcer. V tom zoufalém sevření svých nepřátel, kteří pasou po jejich životě, se budou požírat navzájem.‘[4]10Potom onen džbán rozbij před muži, kteří šli s tebou,11a řekni jim – ‚Tak praví Hospodin zástupů: Jako když se rozbije hliněná nádoba a už se nedá opravit, tak rozbiji tento lid i toto město. A v Tofetu se bude pohřbívat, protože jinde už k pohřbívání nezbude místo.12Tak naložím s tímto místem, praví Hospodin, i s těmi, kdo tu žijí. Způsobím, že toto město bude vypadat jako Tofet.13Jeruzalémské domy i paláce judských králů budou stejně nečisté jako toto místo, Tofet – všechny domy, na jejichž střechách se pálilo kadidlo celému tomu nebeskému zástupu a kde se konaly úlitby cizím bohům.‘“
Hrůza všude kolem
14Když se pak Jeremiáš vrátil z Tofetu, kam jej Hospodin poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a promluvil ke všemu lidu:15„Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele – Hle, přivádím na toto město a na všechna města v okolí veškeré zlo, před kterým jsem je varoval. Jsou totiž tvrdošíjní a nechtějí poslouchat má slova!“
1Thus says the Lord, “Go, buy a potter’s earthenware flask, and take some of the elders of the people and some of the elders of the priests, (2Kr 19,2; 2Kr 23,1; Jr 18,2; Jr 19,10; Ez 8,1)2and go out to the Valley of the Son of Hinnom at the entry of the Potsherd Gate, and proclaim there the words that I tell you. (Jz 15,8)3You shall say, ‘Hear the word of the Lord, O kings of Judah and inhabitants of Jerusalem. Thus says the Lord of hosts, the God of Israel: Behold, I am bringing such disaster upon this place that the ears of everyone who hears of it will tingle. (1S 3,11; 2Kr 21,12; Jr 13,13; Jr 17,20)4Because the people have forsaken me and have profaned this place by making offerings in it to other gods whom neither they nor their fathers nor the kings of Judah have known; and because they have filled this place with the blood of innocents, (2Kr 21,16; Jr 1,16; Jr 2,34)5and have built the high places of Baal to burn their sons in the fire as burnt offerings to Baal, which I did not command or decree, nor did it come into my mind— (Lv 18,21; Dt 17,3; Jr 7,31; Jr 32,35)6therefore, behold, days are coming, declares the Lord, when this place shall no more be called Topheth, or the Valley of the Son of Hinnom, but the Valley of Slaughter. (Jr 7,32; Jr 19,2)7And in this place I will make void the plans of Judah and Jerusalem, and will cause their people to fall by the sword before their enemies, and by the hand of those who seek their life. I will give their dead bodies for food to the birds of the air and to the beasts of the earth. (Lv 26,17; Iz 19,3; Jr 7,33)8And I will make this city a horror, a thing to be hissed at. Everyone who passes by it will be horrified and will hiss because of all its wounds. (Jr 18,16)9And I will make them eat the flesh of their sons and their daughters, and everyone shall eat the flesh of his neighbor in the siege and in the distress, with which their enemies and those who seek their life afflict them.’ (Lv 26,29; Dt 28,53; Dt 28,55; Dt 28,57; Iz 9,20; Pl 2,20; Pl 4,10; Ez 5,10)10“Then you shall break the flask in the sight of the men who go with you, (Jr 19,1; Jr 51,63)11and shall say to them, ‘Thus says the Lord of hosts: So will I break this people and this city, as one breaks a potter’s vessel, so that it can never be mended. Men shall bury in Topheth because there will be no place else to bury. (Ž 2,9; Př 6,15; Iz 30,14; Jr 7,32; Pl 4,2)12Thus will I do to this place, declares the Lord, and to its inhabitants, making this city like Topheth. (2Kr 23,10)13The houses of Jerusalem and the houses of the kings of Judah—all the houses on whose roofs offerings have been offered to all the host of heaven, and drink offerings have been poured out to other gods—shall be defiled like the place of Topheth.’” (Dt 4,19; 2S 11,2; 2Kr 23,12; Jr 7,18; Jr 19,12; Jr 32,29; Jr 44,18; Sf 1,5; Sk 7,42)14Then Jeremiah came from Topheth, where the Lord had sent him to prophesy, and he stood in the court of the Lord’s house and said to all the people: (2Pa 20,5; Jr 19,2; Jr 26,2)15“Thus says the Lord of hosts, the God of Israel, behold, I am bringing upon this city and upon all its towns all the disaster that I have pronounced against it, because they have stiffened their neck, refusing to hear my words.” (2Pa 30,8; Jr 7,26; Jr 25,3)