Jan 4 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Voda života

1 Když se Ježíš dozvěděl, že farizeové slyšeli: „Ježíš získává a křtí více učedníků než Jan“ 2 (ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale jeho učedníci), 3 opustil Judsko a vrátil se do Galileje. 4 Musel však projít Samařím. 5 Dorazil k samařskému městu zvanému Sychar, blízko pozemku, který kdysi dal Jákob svému synu Josefovi. 6 Dosud tam byla Jákobova studna a Ježíš, unaven cestou, se u ní posadil. Bylo okolo poledne. 7 Když jedna žena ze Samaří přišla načerpat vodu, Ježíš ji požádal: „Dej mi napít.“ 8 (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.) 9 Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.) 10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“ 11 „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu? 12 Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“ 13 „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš. 14 „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“ 15 „Pane, dej mi tu vodu,“ řekla žena, „ať už nežízním a nemusím sem chodit čerpat.“ 16 „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem,“ řekl jí Ježíš. 17 „Nemám muže,“ odpověděla žena. „To jsi řekla pravdu, že nemáš muže,“ řekl jí Ježíš. 18 „Měla jsi totiž pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ 19 „Pane, vidím, že jsi prorok,“ odpověděla žena. 20 „Naši otcové uctívali Boha na této hoře, vy ale říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“ 21 „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „věř mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě. 22 Vy ani nevíte, koho uctíváte; my víme, koho uctíváme, protože spása vyjde z Židů.^[1] 23 Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali. 24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.“ 25 Žena odpověděla: „Vím, že přijde Mesiáš“ (který je nazýván Kristus). „Až přijde, vysvětlí nám všechno.“ 26 „To jsem já,“ řekl jí Ježíš; „ten, kdo s tebou mluví!“

Jeden rozsívá, jiný žne

27 Vtom přišli jeho učedníci. Překvapilo je, že mluví se ženou, ale žádný neřekl: „Co jí chceš?“ anebo: „Proč s ní mluvíš?“ 28 Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem: 29 „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?“ 30 Vyšli tedy z města a šli k němu. 31 Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se!“ 32 On jim však řekl: „Mě sytí pokrm, který vy neznáte.“ 33 Učedníci se jeden druhého ptali: „Přinesl mu snad někdo jídlo?“ 34 „Můj pokrm,“ řekl jim Ježíš, „je konat vůli Toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo. 35 Neříkáte snad, že do sklizně zbývají ještě čtyři měsíce? Hle, říkám vám: Pozvedněte oči a podívejte se na lány, že se už bělají ke žni! 36 Ten, kdo žne, získává odplatu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radoval rozsévač i žnec. 37 V tom je pravdivé to rčení, že ‚jeden rozsívá a jiný žne‘. 38 Já jsem vás poslal sklízet, na čem jste sami nepracovali. Pracovali jiní a vy jste vstoupili do jejich práce.“ 39 Díky slovům té ženy, která svědčila: „Řekl mi všechno, co jsem udělala,“ v něj mnozí Samaritáni z toho města uvěřili. 40 Když k němu ti Samaritáni přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. Zůstal tam tedy dva dny 41 a díky jeho slovu jich uvěřilo ještě mnohem více. 42 Té ženě pak řekli: „Už nevěříme jen díky tvým slovům; sami jsme ho slyšeli a víme, že to je opravdu Spasitel světa.“

Tvůj syn žije

43 Po dvou dnech pak odtud odešel do Galileje. 44 Sám Ježíš měl totiž dosvědčit, že prorok není ve své vlasti v úctě. 45 Když přišel do Galileje, Galilejci ho vítali, neboť byli o svátcích v Jeruzalémě a viděli všechno, co tam dělal. 46 Znovu se vrátil do Kány Galilejské, kde proměnil vodu ve víno. Byl tam právě jeden královský úředník, jehož syn byl v Kafarnaum nemocný. 47 Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, šel k němu a prosil ho, aby šel jeho syna uzdravit, protože už umíral. 48 „Dokud neuvidíte znamení a zázraky, neuvěříte,“ řekl mu Ježíš. 49 „Pane, pojď, než mé dítě umře!“ naléhal královský úředník. 50 Ježíš mu řekl: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel. 51 Na cestě se s ním setkali jeho služebníci a oznamovali mu: „Tvůj syn žije!“ 52 Vyptal se jich tedy, odkdy se mu udělalo lépe. Odpověděli: „Horečka ho opustila včera hodinu po poledni.“ 53 Otec poznal, že to bylo ve chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn žije.“ Tehdy uvěřil on i celý jeho dům. 54 Tak Ježíš po svém návratu z Judska vykonal v Galileji už druhé znamení.

English Standard Version

od Crossway

Jesus and the Woman of Samaria

1 Now when Jesus learned that the Pharisees had heard that Jesus was making and baptizing more disciples than John (J 3,22; J 3,26) 2 (although Jesus himself did not baptize, but only his disciples), 3 he left Judea and departed again for Galilee. (J 2,11) 4 And he had to pass through Samaria. (L 13,33) 5 So he came to a town of Samaria called Sychar, near the field that Jacob had given to his son Joseph. (Gn 33,19; Gn 48,22; Jz 24,32; J 4,12)

Gn 33,19Gn 48,22Jz 24,32J 4,12

6 Jacob’s well was there; so Jesus, wearied as he was from his journey, was sitting beside the well. It was about the sixth hour.^[1] (Mt 4,2; Mt 8,24; Mt 21,18; J 19,28)

Mt 4,2Mt 8,24Mt 21,18J 19,28

7 A woman from Samaria came to draw water. Jesus said to her, “Give me a drink.” (J 4,6) 8 (For his disciples had gone away into the city to buy food.) 9 The Samaritan woman said to him, “How is it that you, a Jew, ask for a drink from me, a woman of Samaria?” (For Jews have no dealings with Samaritans.) (Ezd 4,3; Ezd 4,10; Mt 10,5; L 9,53; J 8,48)

Ezd 4,3Ezd 4,10Mt 10,5L 9,53J 8,48

10 Jesus answered her, “If you knew the gift of God, and who it is that is saying to you, ‘Give me a drink,’ you would have asked him, and he would have given you living water.” (Jr 2,13; Jr 17,13; J 7,38) 11 The woman said to him, “Sir, you have nothing to draw water with, and the well is deep. Where do you get that living water? 12 Are you greater than our father Jacob? He gave us the well and drank from it himself, as did his sons and his livestock.” (J 4,5; J 8,53) 13 Jesus said to her, “Everyone who drinks of this water will be thirsty again, 14 but whoever drinks of the water that I will give him will never be thirsty again.^[2] The water that I will give him will become in him a spring of water welling up to eternal life.” (Iz 49,10; J 6,35; J 6,51; J 6,58; J 7,37; J 7,38; Zj 7,16)

Iz 49,10J 6,35J 6,51J 6,58J 7,37J 7,38Zj 7,16

15 The woman said to him, “Sir, give me this water, so that I will not be thirsty or have to come here to draw water.” (J 6,34) 16 Jesus said to her, “Go, call your husband, and come here.” (J 16,8) 17 The woman answered him, “I have no husband.” Jesus said to her, “You are right in saying, ‘I have no husband’; 18 for you have had five husbands, and the one you now have is not your husband. What you have said is true.” 19 The woman said to him, “Sir, I perceive that you are a prophet. (Mt 21,11; L 7,16; L 7,39; J 6,14; J 9,17)

Mt 21,11L 7,16L 7,39J 6,14J 9,17

20 Our fathers worshiped on this mountain, but you say that in Jerusalem is the place where people ought to worship.” (Gn 12,6; Gn 33,18; Gn 33,20; Dt 11,29; Dt 12,5; Dt 27,12; Jz 8,33; Sd 9,7; J 11,48)

Gn 12,6Gn 33,18Gn 33,20Dt 11,29Dt 12,5Dt 27,12Jz 8,33Sd 9,7J 11,48

21 Jesus said to her, “Woman, believe me, the hour is coming when neither on this mountain nor in Jerusalem will you worship the Father. (Sf 2,11; Mal 1,11; J 2,4; J 4,23; J 5,25; J 5,28; J 16,2; J 16,25; J 16,32; 1Tm 2,8)

Sf 2,11Mal 1,11J 2,4J 4,23J 5,25J 5,28J 16,2J 16,25J 16,321Tm 2,8

22 You worship what you do not know; we worship what we know, for salvation is from the Jews. (2Kr 17,28; Ž 147,19; Iz 2,3; Mt 2,4; Sk 13,23; Sk 17,23; Ř 3,1; Ř 9,4; Ř 11,26)

2Kr 17,28Ž 147,19Iz 2,3Mt 2,4Sk 13,23Sk 17,23Ř 3,1Ř 9,4Ř 11,26

23 But the hour is coming, and is now here, when the true worshipers will worship the Father in spirit and truth, for the Father is seeking such people to worship him. (Ž 145,18; J 1,17; J 4,21; J 6,44; Ř 8,15; Ef 2,18; Ef 6,18; Fp 3,3)

Ž 145,18J 1,17J 4,21J 6,44Ř 8,15Ef 2,18Ef 6,18Fp 3,3

24 God is spirit, and those who worship him must worship in spirit and truth.” 25 The woman said to him, “I know that Messiah is coming (he who is called Christ). When he comes, he will tell us all things.” (Dt 18,18; J 1,41; J 4,29) 26 Jesus said to her, “I who speak to you am he.” (J 9,35) 27 Just then his disciples came back. They marveled that he was talking with a woman, but no one said, “What do you seek?” or, “Why are you talking with her?” (J 4,8) 28 So the woman left her water jar and went away into town and said to the people, 29 “Come, see a man who told me all that I ever did. Can this be the Christ?” (J 4,17; J 4,25) 30 They went out of the town and were coming to him. 31 Meanwhile the disciples were urging him, saying, “Rabbi, eat.” (J 1,38) 32 But he said to them, “I have food to eat that you do not know about.” 33 So the disciples said to one another, “Has anyone brought him something to eat?” (J 3,4; J 4,11; J 4,15; J 6,34; J 6,52)

J 3,4J 4,11J 4,15J 6,34J 6,52

34 Jesus said to them, “My food is to do the will of him who sent me and to accomplish his work. (Jb 23,12; J 5,30; J 5,36; J 6,38; J 14,31; J 17,4)

Jb 23,12J 5,30J 5,36J 6,38J 14,31J 17,4

35 Do you not say, ‘There are yet four months, then comes the harvest’? Look, I tell you, lift up your eyes, and see that the fields are white for harvest. (Mt 9,37; L 10,2; J 4,25; J 4,30)

Mt 9,37L 10,2J 4,25J 4,30

36 Already the one who reaps is receiving wages and gathering fruit for eternal life, so that sower and reaper may rejoice together. (Iz 9,3; Am 9,13; Mt 13,37; Mk 4,14; J 4,38)

Iz 9,3Am 9,13Mt 13,37Mk 4,14J 4,38

37 For here the saying holds true, ‘One sows and another reaps.’ (Jb 31,8) 38 I sent you to reap that for which you did not labor. Others have labored, and you have entered into their labor.” (Jz 24,13; Sk 8,5; Sk 8,25) 39 Many Samaritans from that town believed in him because of the woman’s testimony, “He told me all that I ever did.” (J 4,5; J 4,8; J 4,29; J 17,20)

J 4,5J 4,8J 4,29J 17,20

40 So when the Samaritans came to him, they asked him to stay with them, and he stayed there two days. 41 And many more believed because of his word. (J 8,30) 42 They said to the woman, “It is no longer because of what you said that we believe, for we have heard for ourselves, and we know that this is indeed the Savior of the world.” (J 1,29; J 3,17; J 12,47; 1Tm 4,10; 1J 4,14; 1J 5,20)

J 1,29J 3,17J 12,471Tm 4,101J 4,141J 5,20

43 After the two days he departed for Galilee. (J 4,40) 44 (For Jesus himself had testified that a prophet has no honor in his own hometown.) (Mt 13,57) 45 So when he came to Galilee, the Galileans welcomed him, having seen all that he had done in Jerusalem at the feast. For they too had gone to the feast. (J 2,23; J 3,2; J 4,20)

Jesus Heals an Official’s Son

46 So he came again to Cana in Galilee, where he had made the water wine. And at Capernaum there was an official whose son was ill. (J 2,1; J 2,9) 47 When this man heard that Jesus had come from Judea to Galilee, he went to him and asked him to come down and heal his son, for he was at the point of death. (J 4,3; J 4,54) 48 So Jesus said to him, “Unless you^[3] see signs and wonders you will not believe.” (J 2,18; J 6,30; J 20,29) 49 The official said to him, “Sir, come down before my child dies.” (Mk 5,35; L 8,49; J 11,21; J 11,32)

Mk 5,35L 8,49J 11,21J 11,32

50 Jesus said to him, “Go; your son will live.” The man believed the word that Jesus spoke to him and went on his way. 51 As he was going down, his servants^[4] met him and told him that his son was recovering. 52 So he asked them the hour when he began to get better, and they said to him, “Yesterday at the seventh hour^[5] the fever left him.” 53 The father knew that was the hour when Jesus had said to him, “Your son will live.” And he himself believed, and all his household. (Sk 11,14; Sk 16,34; Sk 18,8) 54 This was now the second sign that Jesus did when he had come from Judea to Galilee. (J 2,11; J 4,45)