1Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.2To bylo na počátku u Boha.3Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je.4V něm byl život a ten život byl světlem lidí.5A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.6Od Boha byl poslán člověk jménem Jan.7Přišel kvůli svědectví, svědčit o tom Světle, aby všichni uvěřili skrze něj.8On nebyl to Světlo, ale přišel, aby o Světle vydal svědectví.9Tento byl to pravé Světlo osvěcující každého člověka přicházejícího na svět:10Byl na světě a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal.11Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.12Ale těm, kteří ho přijali, dal právo být Božími dětmi – všem těm, kdo věří v jeho jméno.13Takoví nejsou narozeni z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.14To Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.15Jan o něm vydával svědectví a volal: „Toto je ten, o němž jsem řekl: Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“16Z jeho plnosti jsme všichni přijali, a sice milost za milost.17Zákon byl vydán skrze Mojžíše, milost a pravda však přišla skrze Mesiáše Ježíše.18Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn,[1] který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil.
Hlas na poušti
19Toto je Janovo svědectví, když židovští představení poslali z Jeruzaléma kněze a levity s otázkou: „Kdo jsi?“20Neodmítl jim přímou odpověď. „Já nejsem Mesiáš,“ prohlásil.21„Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho. „Eliáš?“[2] Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“[3] Odpověděl: „Ne.“22Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co o sobě říkáš?“23Odpověděl jim slovy proroka Izaiáše: „Jsem ‚hlas volajícího na poušti: Vyrovnejte Pánovu cestu!‘“[4]24Ti vyslanci patřili k farizeům.25Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“26„Já křtím vodou,“ odpověděl Jan, „ale mezi vámi už povstal někdo, koho neznáte.27To je ten, který přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu.“28Toto se stalo v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.29Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa![5]30To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.31Já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby byl zjeven Izraeli.“32Jan vydal svědectví: „Viděl jsem Ducha, jak sestoupil z nebe jako holubice a zůstal na něm.33Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘[6]34Já jsem to viděl a vydávám svědectví, že on je Boží Syn.“
Co hledáte?
35Druhého dne tam Jan znovu stál se dvěma ze svých učedníků.36Když uviděl Ježíše, jak prochází kolem, řekl: „Hle, Beránek Boží!“37Jakmile ti dva učedníci uslyšeli, co říká, odešli za Ježíšem.38Ježíš se obrátil a uviděl, jak jdou za ním. „Co hledáte?“ zeptal se jich. Řekli mu: „Rabbi“ (což se překládá: Učiteli), „kde bydlíš?“39„Pojďte se podívat,“ odpověděl jim. A tak se šli podívat, kde bydlí, a toho dne už u něj zůstali. Bylo to kolem čtvrté odpoledne.40Jeden z těch dvou, kteří to od Jana slyšeli a následovali ho, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.41Ten jako první nalezl svého bratra Šimona. Řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ (což je v překladu Kristus)[7]42a přivedl ho k Ježíši. Ježíš se na něj podíval a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův.[8] Budeš se jmenovat Kéfa“ (což se překládá Petr).[9]43Dalšího dne se Ježíš chtěl vydat do Galileje. Našel Filipa a řekl mu: „Pojď za mnou.“44(Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.)45Filip našel Natanaela a řekl mu: „Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a proroci – Ježíše, syna Josefova z Nazaretu!“46„Co dobrého může být z Nazaretu?“ opáčil Natanael. „Pojď se podívat,“ řekl mu Filip.47Když Ježíš uviděl Natanaela, jak jde k němu, řekl o něm: „Hle, opravdový Izraelita, v němž není žádná lest!“48„Odkud mě znáš?“ zeptal se Natanael. „Viděl jsem tě pod fíkovníkem,“ řekl mu Ježíš, „ještě než tě Filip zavolal.“49„Rabbi!“ zvolal Natanael, „Ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele!“50Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem? Uvidíš ještě větší věci.“51A dodal: „Amen, amen, říkám vám: Uvidíte otevřené nebe a Boží anděly, jak vystupují a sestupují na Syna člověka.“[10]
19And this is the testimony of John, when the Jews sent priests and Levites from Jerusalem to ask him, “Who are you?” (J 3,26; J 8,25)20He confessed, and did not deny, but confessed, “I am not the Christ.” (L 3,15; J 1,8; J 3,28; Sk 13,25)21And they asked him, “What then? Are you Elijah?” He said, “I am not.” “Are you the Prophet?” And he answered, “No.” (Dt 18,15; Dt 18,18; Mt 11,14; Mt 16,14)22So they said to him, “Who are you? We need to give an answer to those who sent us. What do you say about yourself?”23He said, “I am the voice of one crying out in the wilderness, ‘Make straight[8] the way of the Lord,’ as the prophet Isaiah said.” (Iz 40,3; Mt 3,3)24(Now they had been sent from the Pharisees.)25They asked him, “Then why are you baptizing, if you are neither the Christ, nor Elijah, nor the Prophet?” (Mt 3,6; Mk 1,4; L 3,3; L 3,7)26John answered them, “I baptize with water, but among you stands one you do not know, (Mt 3,11; Mk 1,7; L 3,16; Sk 1,5; Sk 13,25)27even he who comes after me, the strap of whose sandal I am not worthy to untie.” (J 1,15; J 1,30)28These things took place in Bethany across the Jordan, where John was baptizing.
Behold, the Lamb of God
29The next day he saw Jesus coming toward him, and said, “Behold, the Lamb of God, who takes away the sin of the world! (Gn 22,8; Ex 12,3; Iz 53,7; J 1,36; J 3,16; J 4,42; J 12,47; Sk 8,32; Žd 10,4; Žd 10,11; 1P 1,19; 1J 2,2; 1J 3,5; 1J 4,14; Zj 5,6)30This is he of whom I said, ‘After me comes a man who ranks before me, because he was before me.’ (J 1,15; J 1,27)31I myself did not know him, but for this purpose I came baptizing with water, that he might be revealed to Israel.” (L 1,17; L 1,76)32And John bore witness: “I saw the Spirit descend from heaven like a dove, and it remained on him. (Iz 11,2; Mt 3,16; Mk 1,10; L 3,22; J 1,7; Sk 10,38)33I myself did not know him, but he who sent me to baptize with water said to me, ‘He on whom you see the Spirit descend and remain, this is he who baptizes with the Holy Spirit.’ (Mt 3,11; Mk 1,8; L 3,2; L 3,16; J 1,6; J 3,5; Sk 1,5)34And I have seen and have borne witness that this is the Son[9] of God.”
Jesus Calls the First Disciples
35The next day again John was standing with two of his disciples,36and he looked at Jesus as he walked by and said, “Behold, the Lamb of God!” (J 1,29)37The two disciples heard him say this, and they followed Jesus.38Jesus turned and saw them following and said to them, “What are you seeking?” And they said to him, “Rabbi” (which means Teacher), “where are you staying?” (Mk 10,51; J 1,49; J 3,2; J 3,26; J 6,25; J 18,4; J 18,7; J 20,15; J 20,16)39He said to them, “Come and you will see.” So they came and saw where he was staying, and they stayed with him that day, for it was about the tenth hour.[10]40One of the two who heard John speak and followed Jesus[11] was Andrew, Simon Peter’s brother. (Mt 4,18; Mk 1,16; L 5,2)41He first found his own brother Simon and said to him, “We have found the Messiah” (which means Christ). (J 4,25)42He brought him to Jesus. Jesus looked at him and said, “You are Simon the son of John. You shall be called Cephas” (which means Peter[12]). (Mt 16,18; J 21,15; 1K 1,12; 1K 3,22)
Jesus Calls Philip and Nathanael
43The next day Jesus decided to go to Galilee. He found Philip and said to him, “Follow me.” (J 1,28; J 1,35; J 2,1)44Now Philip was from Bethsaida, the city of Andrew and Peter. (J 12,21)45Philip found Nathanael and said to him, “We have found him of whom Moses in the Law and also the prophets wrote, Jesus of Nazareth, the son of Joseph.” (Mt 2,23; L 3,23; L 16,16; L 24,27; J 6,42; J 21,2)46Nathanael said to him, “Can anything good come out of Nazareth?” Philip said to him, “Come and see.” (J 7,41; J 7,52)47Jesus saw Nathanael coming toward him and said of him, “Behold, an Israelite indeed, in whom there is no deceit!” (Ž 32,2; Ž 73,1; Sf 3,13; Ř 9,4; Ř 9,6; Zj 14,5)48Nathanael said to him, “How do you know me?” Jesus answered him, “Before Philip called you, when you were under the fig tree, I saw you.” (J 2,24)49Nathanael answered him, “Rabbi, you are the Son of God! You are the King of Israel!” (Sf 3,15; Za 9,9; Mt 27,11; Mt 27,42; J 1,38; J 6,69; J 11,27; J 12,13; J 20,28)50Jesus answered him, “Because I said to you, ‘I saw you under the fig tree,’ do you believe? You will see greater things than these.”51And he said to him, “Truly, truly, I say to you,[13] you will see heaven opened, and the angels of God ascending and descending on the Son of Man.” (Gn 28,12; Ez 1,1; Da 7,13; Mt 3,16; L 3,21)