1Pokud jde o maso obětované modlám: Ano, víme, že „všichni jsme došli poznání“. Poznání ovšem nadýmá, zatímco láska buduje.2Kdo si myslí, že něco ví, ještě neví tak, jak by vědět měl.3Kdo ale miluje Boha, ten má poznání[1] od něj.4Pokud tedy jde o požívání masa obětovaného modlám: Víme, že „modla neznamená vůbec nic“[2] a že „není žádný Bůh než jediný“.[3]5Na nebi i na zemi jsou sice různí takzvaní bohové (a takových „bohů“ a „pánů“ je celá řada),6pro nás je ale jen jediný Bůh – Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán – Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj.7Všichni ale k tomuto poznání nedošli. Někteří jsou dosud tak zvyklí na modly, že jsou k požívání takového masa choulostiví a mají pak špatné svědomí.8Jídlo nás ovšem k Bohu nepřiblíží. Pokud nejíme, nejsme o nic horší, a pokud jíme, nejsme o nic lepší.9Dejte ale pozor, aby se ta vaše svoboda nestala pro slabší kamenem úrazu.10Co kdyby tě někdo viděl – tebe, který jsi „došel poznání“ – jak sedíš u jídla v chrámě modloslužby? Nenechá se ten slabší proti svému svědomí strhnout, aby jedl maso obětované modlám?11Kvůli tvému „poznání“ tak hyne tvůj slabší sourozenec, za kterého zemřel Kristus!12Když takto zraňujete choulostivé svědomí svých sourozenců, nehřešíte jen proti nim, ale proti Kristu!13Pokud mého bratra svádí jídlo k hříchu, nedotknu se masa už nikdy v životě, abych snad svého bratra nesvedl.
1Now concerning[1] food offered to idols: we know that “all of us possess knowledge.” This “knowledge” puffs up, but love builds up. (Sk 15,29; Ř 14,3; Ř 15,14; 1K 8,4; 1K 8,7; 1K 8,10; 1K 13,4)2If anyone imagines that he knows something, he does not yet know as he ought to know. (1K 3,18; 1K 13,8; 1K 13,12; Ga 6,3; 1Tm 6,3)3But if anyone loves God, he is known by God.[2] (Ex 33,12; Ex 33,17; Jr 1,5; Na 1,7; Ga 4,9; 2Tm 2,19)4Therefore, as to the eating of food offered to idols, we know that “an idol has no real existence,” and that “there is no God but one.” (Dt 4,35; Dt 4,39; Iz 41,24; Sk 14,15; 1K 8,6; 1K 10,19)5For although there may be so-called gods in heaven or on earth—as indeed there are many “gods” and many “lords”— (2Te 2,4)6yet for us there is one God, the Father, from whom are all things and for whom we exist, and one Lord, Jesus Christ, through whom are all things and through whom we exist. (Mal 2,10; J 1,3; J 13,13; Ř 11,36; 1K 1,2; 1K 8,4; Ef 4,5; Ef 4,6; Ko 1,16; 1Tm 2,5)7However, not all possess this knowledge. But some, through former association with idols, eat food as really offered to an idol, and their conscience, being weak, is defiled. (Ř 14,14; Ř 14,22; 1K 10,25; 1K 10,28)8Food will not commend us to God. We are no worse off if we do not eat, and no better off if we do. (Ř 14,17)9But take care that this right of yours does not somehow become a stumbling block to the weak. (Ř 14,1; Ř 14,21; 1K 10,23; Ga 5,13)10For if anyone sees you who have knowledge eating[3] in an idol’s temple, will he not be encouraged,[4] if his conscience is weak, to eat food offered to idols?11And so by your knowledge this weak person is destroyed, the brother for whom Christ died. (Ř 14,15; Ř 14,20)12Thus, sinning against your brothers[5] and wounding their conscience when it is weak, you sin against Christ. (Za 2,8; Mt 18,6; Mt 25,45)13Therefore, if food makes my brother stumble, I will never eat meat, lest I make my brother stumble. (Ř 14,13; Ř 14,21; 2K 6,3; 2K 11,29)