1Nyní, když jsme ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista.2Skrze něj jsme také vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy.3A nejen to; chlubíme se i souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost,4vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději.5Tato naděje není klamná; vždyť Bůh do našich srdcí vylil svou lásku skrze Ducha svatého, jehož nám daroval.6Kristus zemřel za bezbožné ještě v době, kdy jsme byli bezmocní.7Sotva kdo zemře za spravedlivého, i když za dobrého člověka by se snad někdo zemřít odhodlal.8Bůh ale dokazuje svou lásku k nám: Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci.9Jsme-li teď jeho krví ospravedlněni, čím spíše jím budeme zachráněni před Božím hněvem!10Jestliže jsme ještě jako nepřátelé byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, čím spíše nás, již smířené, zachrání jeho život!11A nejen to; chlubíme se samotným Bohem díky našemu Pánu, Ježíši Kristu, který nás s ním usmířil.
Adam a Kristus
12Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.13Hřích byl ovšem na světě už před Zákonem, ale když není Zákon, hřích se nepočítá.14Od Adama až po Mojžíše tedy vládla smrt, a to i nad těmi, kdo nezhřešili stejným proviněním jako Adam. Adam byl předobrazem Toho, který měl teprve přijít.15Mezi milostí a proviněním je ovšem rozdíl. Ano, proviněním jednoho mnozí propadli smrti. Boží milost je ale mnohem větší – mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista!16Mezi Božím darem a následkem lidského hříchu je také rozdíl. Jediné provinění vedlo k soudu a odsouzení, ale Boží dar vede k ospravedlnění z mnoha provinění!17Kvůli provinění jediného člověka vládla skrze toho jednoho smrt. Čím spíše tedy ti, kdo přijímají hojnou milost a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jediného, Ježíše Krista!18Ano, skrze jediné provinění přišlo na všechny lidi odsouzení. Stejně tak ovšem skrze jediný spravedlivý čin přišlo na všechny lidi ospravedlnění a život.19Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšnými, tak se také poslušností jednoho mnozí stanou spravedlivými.20Když přišel Zákon, provinění se rozmnožilo, ale kde se rozmnožil hřích, tam se ještě více rozmnožila milost!21Proto tak jako hřích vládl ve smrti, milost teď skrze spravedlnost vládne k věčnému životu skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
1Therefore, since we have been justified by faith, we[1] have peace with God through our Lord Jesus Christ. (Ř 3,28; Ř 15,13; Žd 12,28)2Through him we have also obtained access by faith[2] into this grace in which we stand, and we[3] rejoice[4] in hope of the glory of God. (Ř 5,11; Ř 12,12; 1K 15,1; Ef 2,18; Ef 3,12; Žd 3,6; Žd 10,19; 1P 3,18)3Not only that, but we rejoice in our sufferings, knowing that suffering produces endurance, (Mt 5,12; L 21,19; Jk 1,3)4and endurance produces character, and character produces hope,5and hope does not put us to shame, because God’s love has been poured into our hearts through the Holy Spirit who has been given to us. (Ž 119,116; Sk 2,17; Sk 2,33; Ga 4,6; Fp 1,20; Tt 3,6)6For while we were still weak, at the right time Christ died for the ungodly. (Oz 13,9; Ř 4,25; Ř 5,8; Ř 5,10; Ef 2,5)7For one will scarcely die for a righteous person—though perhaps for a good person one would dare even to die—8but God shows his love for us in that while we were still sinners, Christ died for us. (J 3,16; Ř 5,6; Ř 5,10)9Since, therefore, we have now been justified by his blood, much more shall we be saved by him from the wrath of God. (Ř 1,18; Ř 3,25; 1Te 1,10; 1Te 2,16)10For if while we were enemies we were reconciled to God by the death of his Son, much more, now that we are reconciled, shall we be saved by his life. (Ř 5,6; Ř 5,8; Ř 8,32; 2K 4,10; 2K 5,18; Ef 2,16; Ko 1,20; Ko 1,21)11More than that, we also rejoice in God through our Lord Jesus Christ, through whom we have now received reconciliation. (Ř 11,15; 2K 5,18)
Death in Adam, Life in Christ
12Therefore, just as sin came into the world through one man, and death through sin, and so death spread to all men[5] because all sinned— (Gn 2,17; Gn 3,6; Ž 51,5; Ř 5,14; Ř 5,15; Ř 5,21; Ř 6,9; Ř 6,23; 1K 15,21; 1K 15,22; Ef 2,3; Jk 1,15)13for sin indeed was in the world before the law was given, but sin is not counted where there is no law. (Ř 3,20)14Yet death reigned from Adam to Moses, even over those whose sinning was not like the transgression of Adam, who was a type of the one who was to come. (Oz 6,7; Mt 11,3; 1K 15,45)15But the free gift is not like the trespass. For if many died through one man’s trespass, much more have the grace of God and the free gift by the grace of that one man Jesus Christ abounded for many. (Iz 53,11; Ř 5,19)16And the free gift is not like the result of that one man’s sin. For the judgment following one trespass brought condemnation, but the free gift following many trespasses brought justification. (Ř 5,18; 1K 11,32)17For if, because of one man’s trespass, death reigned through that one man, much more will those who receive the abundance of grace and the free gift of righteousness reign in life through the one man Jesus Christ. (Zj 22,5)18Therefore, as one trespass[6] led to condemnation for all men, so one act of righteousness[7] leads to justification and life for all men. (J 12,32)19For as by the one man’s disobedience the many were made sinners, so by the one man’s obedience the many will be made righteous. (2K 10,6; Fp 2,8; Žd 5,8)20Now the law came in to increase the trespass, but where sin increased, grace abounded all the more, (Ř 3,20; Ga 3,19; 1Tm 1,14)21so that, as sin reigned in death, grace also might reign through righteousness leading to eternal life through Jesus Christ our Lord. (J 1,17; Ř 5,12; Ř 5,14)