Hledat "marnost" v Bibli

Bible, překlad 21. století

Kaz 1,2 Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!Kaz 12,8 Marnost nad marnost, řekl Kazatel, všechno je marnost.Jb 15,31 Ať nikdo marně nespoléhá na marnost – prázdnota bude jeho odplatou!Př 21,6 Poklady získané lživými řečmi jsou pomíjivá marnost, smrtelná past.Kaz 8,14 Na zemi se však děje ta marnost, že spravedlivým se vede, jako by páchali zločiny, zatímco zlosynům se vede, jako by jednali spravedlivě. Říkám: I to je marnost.Kaz 6,11 Čím více slov, tím větší marnost! Co z toho všeho člověk má?Ž 4,3 Jak dlouho, lidé, budete mou slávou pohrdat, marnost milovat a lží se zabývat? sélaKaz 5,6 Množství snů je pouhá marnost, stejně tak spousta slov – proto se Boha boj!Kaz 5,9 Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí; kdo miluje hojnost, nemá nikdy dost. I to je marnost.Ž 39,12 Když trestáš člověka za jeho vinu, jako mol ničíš vše, co měl rád – člověk je pouhá marnost, přesně tak! sélaKaz 7,6 Jako když pod hrncem zapraští roští, tak rychle vyhoří hlupákův smích. I to je marnost!Kaz 4,7 Když jsem se rozhlédl, viděl jsem další marnost pod sluncem:Kaz 2,23 Po všechny dny zakouší muka, trápí se při všem, čím se zabývá, takže ani v noci nemá klid. I to je marnost.Kaz 11,10 Zármutek si k srdci nepřipouštěj a všechny potíže drž si od těla – vždyť dětství a mládí je marnost prchavá!Kaz 2,21 Někdo se pachtí moudře a zručně, svůj úspěch však odkáže tomu, kdo se s tím nepachtil. I to je marnost a hrozná věc.Kaz 3,19 Lidi i zvířata čeká stejný osud – jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!Kaz 6,9 Lepší je, co je vidět očima, než to, za čím duše utíká. I to je však marnost a honba za větrem.Kaz 4,16 Stanul v čele nespočetných zástupů, těm, kdo přišli potom, se ale nelíbil. Ano, i to je marnost a honba za větrem.Kaz 2,15 Čeká-li mě i hlupáka týž osud, říkám si, nač je mi vůbec tolik moudrosti? A tak jsem usoudil, že i to je marnost.Kaz 8,10 Viděl jsem, jak se strojí pohřby zlosynům, kteří opustili svatyni; na ty, kdo konali dobro, si ale ve městě nikdo nevzpomněl. I to je marnost!Kaz 2,17 Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem!Kaz 1,14 Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.Kaz 4,4 Shledal jsem také, že všechno pachtění a snaha o úspěch pramení z lidské závisti vůči bližnímu. I to je marnost a honba za větrem!Kaz 2,1 Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! A hle – i to je marnost.Kaz 2,19 Kdo ví, zda bude moudrý, anebo bláhový? Tak či tak získá vše, pro co jsem se lopotně pachtil a nač jsem vynaložil svou moudrost pod sluncem. I to je marnost.Kaz 2,26 Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.Jr 16,19 Hospodine, má sílo a má pevnosti, mé útočiště v den soužení, od konců světa k tobě přijdou národy se slovy: Naši otcové zdědili samé lži, marnost a holé nesmysly.Kaz 2,11 Pak jsem se ohlédl na všechno své počínání, na všechno pachtění, jímž jsem se zabýval: Hle, vše je marnost a honba za větrem! Není nic smysluplného pod sluncem!Jr 2,5 Tak praví Hospodin: „Co na mně vaši otcové našli špatného, že ode mě odešli tak daleko? Marnost následovali a marností se stali.2Kr 17,15 Zavrhli jeho pravidla, jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich otci, i jeho výstrahy, jimiž je varoval. Marnost následovali a marností se stali. Následovali národy ve svém okolí, ačkoli jim Hospodin řekl: „To nesmíte!“Kaz 4,8 Někdo je sám a nikoho nemá, je bez dětí a bez příbuzných. Jeho pachtění ale nemá konce, není spokojen se svým bohatstvím. „Pro koho se to vlastně pachtím, proč si odpírám všechno pohodlí?“ I to je marnost a bídné úsilí.Jb 21,24 stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé.Ez 24,12 Marné snažení. Hrnec je plný spáleniny, která nepouští. Do ohně s tím!Kaz 10,1 Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.Lv 14,55 o malomocenství na oděvu či na domě,1Tm 4,2 Prolhaní pokrytci s ocejchovaným svědomímIz 51,8 Vždyť je moli sežerou tak jako šaty, jako vlna budou červy sežráni. Má spravedlnost ale trvá navěky, pro všechny časy je mé spasení.Pl 3,47 Zbývá nám jen strach a prach, zkáza, zmar!Ž 66,18 Hanebnost kdybych si v srdci choval, můj Pán by mě jistě neslyšel.Ž 91,6 morové nákazy, jež tmou se plíží, ani zhoubné rány v čase poledním.Př 21,27 Sama ohavnost je oběť ničemů, zvlášť když se obětuje ze zlých úmyslů!Jb 35,8 Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!Jb 3,21 těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady;Př 10,2 Nekalé poklady člověku neprospějí, poctivost zachraňuje před smrtí.Jb 40,13 Naráz je pohřbi do země, ať mají tváře v hrobě zastřené!Př 11,6 Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné.Př 11,4 V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí.Ř 5,4 vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději.Jb 39,16 Krutá je k mláďatům, jako by její nebyla; že zmaří své úsilí, o to se nestará.Jon 2,9 Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti.Kaz 9,5 Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla.Př 19,15 Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.Ž 48,7 Zděšením byli tenkrát přemoženi, jako rodička se chvěli bolestíJr 48,4 Moáb je rozdrcen, zní nářek maličkých.Lv 21,19 se zmrzačenou nohou či rukou,Př 10,21 Rty spravedlivého nasytí mnohé, hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost.Př 30,25 mravenci, národ nepříliš silný, v létě si ale chystají zásoby;Jb 27,15 Pozůstalé po něm pohřbí mor, nebudou oplakáváni od svých vdov.Př 6,12 Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví.Př 27,20 Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči.Jr 48,20 Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben!Jb 33,20 až se mu pokrm k smrti protiví a ztratí pomyšlení i na pochoutky.Iz 15,1 Ortel nad Moábem: V jediné noci vypleněn, Ar Moábský je zahuben! V jediné noci vypleněn, Kir Moábský je zahuben!Na 2,11 Zkáza! Zhouba! Záhuba! Odvaha je ta tam, třesou se kolena. Úzkost svírá všechna břicha, bledá je každá tvář!Dt 28,50 surový národ, jenž nebere ohled na starce a neslituje se nad dítětem.Jk 5,2 Vaše bohatství shnilo, šaty vám sežrali moli,Př 5,19 Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj!Jz 15,50 Anav, Eštemo, Anim,Př 10,20 Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro, srdce ničemů za nic nestojí.Kaz 12,5 Tehdy se člověk začne bát výšek a každá cesta hrozbu znamená, mandloň rozkvete bílým květem, příliš těžká je i kobylka a všechna chuť se ztratila. Člověk odchází do věčného domu, ulicí krouží truchlící.Za 5,8 „To je Ničemnost,“ řekl anděl. Zatlačil ji zpět do koše a jeho otvor zaklopil olověným víkem.Žd 5,13 Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně.Př 28,21 Stranit někomu jistě dobré není; i pro kus chleba se mnohý proviní.1J 3,21 Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme k Bohu smělou důvěruOz 9,2 Mlat ani lis je však neuživí, úroda vína přinese zklamání.Př 14,10 Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí.Př 17,22 Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.Jb 4,6 Už není ti oporou zbožnost tvá? Tvá bezúhonnost už ti naději nedává?Př 18,8 Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají.Př 15,15 Každý den chudáka bývá těžký, dobrotivé srdce však stále hoduje.Ex 15,23 Když potom přišli do Mary, nemohli místní vodu pít, neboť byla hořká. (A proto se jmenuje Mara, Hořkost.)Ezd 2,24 obyvatelé Azmavetu 42Jr 48,11 Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.Ž 62,5 Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! sélaŽ 90,6 ráno roste a rozkvétá, večer skosena usychá!Jb 24,20 Ať na ně zapomene matčin klín, ať jsou pochoutkou pro červy. Ať nikdo nevzpomene na ty zlosyny, ať jsou jak stromy větrem zlomeni.Gn 25,14 Mišma, Duma, Massa,Př 12,20 Zlomyslní mají v srdci jen faleš, mírumilovní žijí v radosti.Pl 3,33 Netrápí přece zlomyslně, nechce lidem dávat zármutek.Jr 48,31 A proto oplakávám Moáb, pro celý Moáb naříkám, nad muži z Kir-cheresu lkám.2P 2,18 Když honosně řeční o marnostech, lákají tělesným chtíčem a nestydatostmi lidi, kteří právě unikli životu v bludu.Ž 49,21 Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.L 12,48 Ten, který ji neznal, bude bit méně, i když dělal trestuhodné věci. Komukoli je hodně dáno, od toho bude hodně vyžádáno. Komu svěřili hodně, od toho vyžádají víc.Ž 89,46 Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! sélaJb 13,28 Člověk se rozpadá jak něco shnilého, jako když roucho žere mol.Jr 48,13 Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bet-el, tu svoji ‚naději‘.Ga 5,23 mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná.Př 1,12 jako hrob zaživa je spolknem, vcelku, jako když padnou do jámy.Př 6,18 srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo,Iz 18,1 Běda zemi, v níž bzučí hmyz, zemi při řekách habešských,