Kaz 1,2Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!Kaz 12,8Marnost nad marnost, řekl Kazatel, všechno je marnost.Jb 15,31Ať nikdo marně nespoléhá na marnost – prázdnota bude jeho odplatou!Př 21,6Poklady získané lživými řečmi jsou pomíjivá marnost, smrtelná past.Kaz 8,14Na zemi se však děje ta marnost, že spravedlivým se vede, jako by páchali zločiny, zatímco zlosynům se vede, jako by jednali spravedlivě. Říkám: I to je marnost.Kaz 6,11Čím více slov, tím větší marnost! Co z toho všeho člověk má?Ž 4,3Jak dlouho, lidé, budete mou slávou pohrdat, marnost milovat a lží se zabývat? sélaKaz 5,6Množství snů je pouhá marnost, stejně tak spousta slov – proto se Boha boj!Kaz 5,9Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí; kdo miluje hojnost, nemá nikdy dost. I to je marnost.Ž 39,12Když trestáš člověka za jeho vinu, jako mol ničíš vše, co měl rád – člověk je pouhá marnost, přesně tak! sélaKaz 7,6Jako když pod hrncem zapraští roští, tak rychle vyhoří hlupákův smích. I to je marnost!Kaz 4,7Když jsem se rozhlédl, viděl jsem další marnost pod sluncem:Kaz 2,23Po všechny dny zakouší muka, trápí se při všem, čím se zabývá, takže ani v noci nemá klid. I to je marnost.Kaz 2,21Někdo se pachtí moudře a zručně, svůj úspěch však odkáže tomu, kdo se s tím nepachtil. I to je marnost a hrozná věc.Kaz 11,10Zármutek si k srdci nepřipouštěj a všechny potíže drž si od těla – vždyť dětství a mládí je marnost prchavá!Kaz 3,19Lidi i zvířata čeká stejný osud – jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!Kaz 6,9Lepší je, co je vidět očima, než to, za čím duše utíká. I to je však marnost a honba za větrem.Kaz 4,16Stanul v čele nespočetných zástupů, těm, kdo přišli potom, se ale nelíbil. Ano, i to je marnost a honba za větrem.Kaz 2,15Čeká-li mě i hlupáka týž osud, říkám si, nač je mi vůbec tolik moudrosti? A tak jsem usoudil, že i to je marnost.Kaz 8,10Viděl jsem, jak se strojí pohřby zlosynům, kteří opustili svatyni; na ty, kdo konali dobro, si ale ve městě nikdo nevzpomněl. I to je marnost!Kaz 2,17Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem!Kaz 1,14Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.Kaz 4,4Shledal jsem také, že všechno pachtění a snaha o úspěch pramení z lidské závisti vůči bližnímu. I to je marnost a honba za větrem!Kaz 2,1Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! A hle – i to je marnost.Kaz 2,19Kdo ví, zda bude moudrý, anebo bláhový? Tak či tak získá vše, pro co jsem se lopotně pachtil a nač jsem vynaložil svou moudrost pod sluncem. I to je marnost.Kaz 2,26Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.Jr 16,19Hospodine, má sílo a má pevnosti, mé útočiště v den soužení, od konců světa k tobě přijdou národy se slovy: Naši otcové zdědili samé lži, marnost a holé nesmysly.Kaz 2,11Pak jsem se ohlédl na všechno své počínání, na všechno pachtění, jímž jsem se zabýval: Hle, vše je marnost a honba za větrem! Není nic smysluplného pod sluncem!Jr 2,5Tak praví Hospodin: „Co na mně vaši otcové našli špatného, že ode mě odešli tak daleko? Marnost následovali a marností se stali.2Kr 17,15Zavrhli jeho pravidla, jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich otci, i jeho výstrahy, jimiž je varoval. Marnost následovali a marností se stali. Následovali národy ve svém okolí, ačkoli jim Hospodin řekl: „To nesmíte!“Kaz 4,8Někdo je sám a nikoho nemá, je bez dětí a bez příbuzných. Jeho pachtění ale nemá konce, není spokojen se svým bohatstvím. „Pro koho se to vlastně pachtím, proč si odpírám všechno pohodlí?“ I to je marnost a bídné úsilí.Jb 21,24stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé.Ez 24,12Marné snažení. Hrnec je plný spáleniny, která nepouští. Do ohně s tím!Kaz 10,1Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.1Tm 4,2Prolhaní pokrytci s ocejchovaným svědomímLv 14,55o malomocenství na oděvu či na domě,Pl 3,47Zbývá nám jen strach a prach, zkáza, zmar!Jb 35,8Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!Iz 51,8Vždyť je moli sežerou tak jako šaty, jako vlna budou červy sežráni. Má spravedlnost ale trvá navěky, pro všechny časy je mé spasení.Ž 66,18Hanebnost kdybych si v srdci choval, můj Pán by mě jistě neslyšel.Ž 91,6morové nákazy, jež tmou se plíží, ani zhoubné rány v čase poledním.Př 21,27Sama ohavnost je oběť ničemů, zvlášť když se obětuje ze zlých úmyslů!Př 11,6Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné.Jb 3,21těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady;Př 10,2Nekalé poklady člověku neprospějí, poctivost zachraňuje před smrtí.Př 11,4V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí.Jon 2,9Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti.Jb 39,16Krutá je k mláďatům, jako by její nebyla; že zmaří své úsilí, o to se nestará.Jb 40,13Naráz je pohřbi do země, ať mají tváře v hrobě zastřené!Př 10,21Rty spravedlivého nasytí mnohé, hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost.Kaz 9,5Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla.Př 19,15Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.Ř 5,4vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději.Př 27,20Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči.Jb 33,20až se mu pokrm k smrti protiví a ztratí pomyšlení i na pochoutky.Ž 48,7Zděšením byli tenkrát přemoženi, jako rodička se chvěli bolestíLv 21,19se zmrzačenou nohou či rukou,Na 2,11Zkáza! Zhouba! Záhuba! Odvaha je ta tam, třesou se kolena. Úzkost svírá všechna břicha, bledá je každá tvář!Jr 48,4Moáb je rozdrcen, zní nářek maličkých.Jb 27,15Pozůstalé po něm pohřbí mor, nebudou oplakáváni od svých vdov.Př 6,12Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví.Př 14,10Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí.Oz 9,2Mlat ani lis je však neuživí, úroda vína přinese zklamání.Dt 28,50surový národ, jenž nebere ohled na starce a neslituje se nad dítětem.Př 10,20Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro, srdce ničemů za nic nestojí.Kaz 12,5Tehdy se člověk začne bát výšek a každá cesta hrozbu znamená, mandloň rozkvete bílým květem, příliš těžká je i kobylka a všechna chuť se ztratila. Člověk odchází do věčného domu, ulicí krouží truchlící.Jr 48,20Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben!Ž 49,21Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.Př 28,21Stranit někomu jistě dobré není; i pro kus chleba se mnohý proviní.Jk 5,2Vaše bohatství shnilo, šaty vám sežrali moli,Ž 62,5Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! sélaJb 4,6Už není ti oporou zbožnost tvá? Tvá bezúhonnost už ti naději nedává?Př 18,8Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají.Př 15,15Každý den chudáka bývá těžký, dobrotivé srdce však stále hoduje.Př 30,25mravenci, národ nepříliš silný, v létě si ale chystají zásoby;Ga 5,23mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná.Iz 15,1Ortel nad Moábem: V jediné noci vypleněn, Ar Moábský je zahuben! V jediné noci vypleněn, Kir Moábský je zahuben!Př 5,9Svou důstojnost jinak necháš druhým, svá léta ukrutníku odevzdáš.Za 5,8„To je Ničemnost,“ řekl anděl. Zatlačil ji zpět do koše a jeho otvor zaklopil olověným víkem.L 12,48Ten, který ji neznal, bude bit méně, i když dělal trestuhodné věci. Komukoli je hodně dáno, od toho bude hodně vyžádáno. Komu svěřili hodně, od toho vyžádají víc.Ž 89,46Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! sélaPl 3,33Netrápí přece zlomyslně, nechce lidem dávat zármutek.Př 12,20Zlomyslní mají v srdci jen faleš, mírumilovní žijí v radosti.Př 5,19Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj!2P 2,18Když honosně řeční o marnostech, lákají tělesným chtíčem a nestydatostmi lidi, kteří právě unikli životu v bludu.Žd 5,13Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně.Př 17,22Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.Jb 24,20Ať na ně zapomene matčin klín, ať jsou pochoutkou pro červy. Ať nikdo nevzpomene na ty zlosyny, ať jsou jak stromy větrem zlomeni.Jr 48,11Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.Ž 78,33Proto své dny skončili v marnosti, když jejich léta zkrátil hrůzami.1J 3,21Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme k Bohu smělou důvěruPř 10,8Moudré srdce přijímá přikázání, žvanivý hlupák špatně dopadne.Ž 62,10Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic!Ezd 2,24obyvatelé Azmavetu 42Jb 13,28Člověk se rozpadá jak něco shnilého, jako když roucho žere mol.Jb 29,10hlasy hodnostářů umlkaly, jazyk jim přilnul na patra.Kaz 6,1Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem a která těžce doléhá na lidi:Iz 18,1Běda zemi, v níž bzučí hmyz, zemi při řekách habešských,Př 6,18srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo,Ž 90,6ráno roste a rozkvétá, večer skosena usychá!