1-2Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek.3Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé.4-8Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti. Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha. Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“ už za živa.9Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná10a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným.11Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát12a závazek ke službě poruší.13Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí.14Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout.15Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty.16Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.
Drobné rady, které mnoho znamenají
17Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování.18I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“19Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej.20Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním.21Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný.22Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku.23Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody.24Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu.25Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.
3Ehre die Witwen, die wirklich Witwen sind. (Sk 6,1; 1Tm 5,5; 1Tm 5,16)4Wenn aber eine Witwe Kinder oder Enkel hat, so sollen diese zuerst lernen, am eigenen Haus gottesfürchtig zu handeln und den Eltern Empfangenes zu vergelten; denn das ist gut und wohlgefällig vor Gott. (Gn 47,11; 1S 22,3; Mt 15,4; Ko 3,20; 1Tm 2,3; 1Tm 5,8; 1Tm 5,16)5Eine wirkliche und vereinsamte Witwe aber hat ihre Hoffnung auf Gott gesetzt und bleibt beständig im Flehen und Gebet Tag und Nacht; (Dt 10,18; Ž 146,9; Jr 49,11; L 2,37)6eine genusssüchtige jedoch ist lebendig tot. (Zj 3,1)7Sprich das offen aus, damit sie untadelig sind! (1Tm 4,11)8Wenn aber jemand für die Seinen, besonders für seine Hausgenossen, nicht sorgt, so hat er den Glauben verleugnet und ist schlimmer als ein Ungläubiger. (Ga 6,10; 1Tm 5,4; Tt 1,16)9Eine Witwe soll nur in die Liste eingetragen werden, wenn sie nicht weniger als 60 Jahre alt ist, die Frau eines Mannes war (1Tm 3,2; 1Tm 3,12)10und ein Zeugnis guter Werke hat; wenn sie Kinder aufgezogen, Gastfreundschaft geübt, die Füße der Heiligen gewaschen, Bedrängten geholfen hat, wenn sie sich jedem guten Werk gewidmet hat. (J 13,14; Sk 16,15; Ř 16,2; 1Tm 2,10; Žd 13,1; Jk 1,27)11Jüngere Witwen aber weise ab; denn wenn sie gegen [den Willen des] Christus begehrlich geworden sind, wollen sie heiraten (1Tm 5,9; 1Tm 5,14)12und kommen [damit] unter das Urteil, dass sie die erste Treue gebrochen haben. (Nu 30,10; 1Tm 5,15)13Zugleich lernen sie auch untätig zu sein, indem sie in den Häusern herumlaufen; und nicht nur untätig, sondern auch geschwätzig und neugierig zu sein; und sie reden, was sich nicht gehört. (Př 10,19; 2Te 3,11; 1P 3,4)14So will ich nun, dass jüngere [Witwen] heiraten, Kinder gebären, den Haushalt führen und dem Widersacher keinen Anlass zur Lästerung geben; (Ž 127,3; Mt 12,31; Mt 15,19; 1K 7,9; Ef 4,31; Ko 3,8; 1Tm 2,15; 1Tm 6,4; Tt 2,4)15denn etliche haben sich schon abgewandt, dem Satan nach. (Fp 3,18; 2P 2,2; 2P 2,20)16Wenn ein Gläubiger oder eine Gläubige Witwen hat, so soll er sie versorgen, und die Gemeinde soll nicht belastet werden, damit diese für die wirklichen Witwen sorgen kann. (1Tm 5,3; 1Tm 5,4; 1Tm 5,5; 1Tm 5,8)
Die richtige Haltung gegenüber den Ältesten
17Die Ältesten, die gut vorstehen, sollen doppelter Ehre wertgeachtet werden, besonders die, welche im Wort und in der Lehre arbeiten. (1K 9,14; Ga 6,6)18Denn die Schrift sagt: »Du sollst dem Ochsen nicht das Maul verbinden, wenn er drischt!«[1], und »Der Arbeiter ist seines Lohnes wert«[2]. (Dt 25,4; Mt 10,10; L 10,7; 1K 9,9)19Gegen einen Ältesten nimm keine Klage an, außer aufgrund von zwei oder drei Zeugen. (Dt 19,15; Mt 18,16)20Die, welche sündigen, weise zurecht vor allen, damit sich auch die anderen fürchten. (Lv 19,17; Př 16,6; Sk 9,31; Ga 2,11; Ga 2,14; Tt 1,13)21Ich ermahne dich ernstlich vor Gott und dem Herrn Jesus Christus und den auserwählten Engeln, dass du dies ohne Vorurteil befolgst und nichts aus Zuneigung tust! (Dt 1,17; 1K 11,10; 1Tm 6,13; 2Tm 4,1; 1P 1,17)22Die Hände lege niemand schnell auf, mache dich auch nicht fremder Sünden teilhaftig; bewahre dich selbst rein! (Sk 13,3; 1Tm 3,10; 1Tm 4,12; 1Tm 4,14; 1Tm 4,16; 2J 1,11)
Persönliche Ratschläge an Timotheus
23Trinke nicht mehr nur Wasser, sondern gebrauche ein wenig Wein um deines Magens willen und wegen deines häufigen Unwohlseins. (Ř 14,17; 1Tm 4,4)24Die Sünden mancher Menschen sind allen offenbar und kommen vorher ins Gericht; manchen aber folgen sie auch nach. (L 12,1; L 16,25; Ga 5,19)25Gleicherweise sind auch die guten Werke allen offenbar; und die, mit welchen es sich anders verhält, können auch nicht verborgen bleiben. (Mt 5,16; 2K 5,10; Zj 20,12)